Vesmír versus Alex Woods

(SPOILER) Moc krásná kniha.
Na jednu stranu bych si přála, aby byla eutanazie legální ve všech státech.

Velice pěkný příběh, čtení jsem si užila.

(SPOILER) Alex Woods je jedním z těch nenápadných knižních hrdinů, který vidí svět po svém. Neumí rozdávat rány, rád se učí a je prostě "jiný". Jde za svým a s nástrahami se pere a drží se svých morálních zásad přesto, že mu to život nijak neulehčuje. Zamilovala jsem si jeho způsob přemýšlení, jeho pravidla i pohled na svět. Knihu jsem četla dlouho. Není napínavá a v podstatě od začátku víte, kam míří, ale i tak v ní neustále nacházíte nějakou hodnotu navíc - myšlenku, inspiraci i vědomosti. Kniha možná nenadchne každého, ale já se za Alexovou čistou duší budu ráda vracet. A taky "černou" duší Ellie - prostořekou, drsnou, která ale umí obejmout.... 5*
(4/25)

Začátek mi přišel trochu uondaný a taky nemám moc ráda, když se dozvím, jak kniha skončí, hned na začátku. Ale potom děj už velmi pěkně plyne. Nejvíc se mi líbila část Alexova pobytu ve škole. Jak si stál se svou neomylnou logikou za svým, byť za to párkrát pěkně dostal. Tento druh odvahy velmi obdivuju. Seznámení s panem Petersonem bylo také velmi originální a bylo jasné, že to bude moc krásné přátelství. Tak hluboké a pevné, až mi z toho bylo smutno. A vlastně veselo. Ty emoce se ve mně perou. A moc se mi zamlouvala postava Alexovy mámy. Z mnoha důvodů. 80%

Na knihu som narazila náhodou a som nadšená. Príjemné, vtipné a dojemné čítanie. Alex je zaujímavý chlapec a jeho život, názory a konanie ma veľmi bavili.
A navyše som sa čo to dozvedela o vesmíre a fyzike:)

Alexi Woodsovi neuvěřitelné události změní život. V opačném případě by byl, jak sám říká, jiný člověk. Měl by jiný mozek, s jinak propojenými neurony, jinak fungující a tento příběh by nám nemohl vyprávět. Nebylo by co. A to by byla škoda.
Úvodem autorova citace : Kniha je skvělý způsob, jak sdílet myšlenky. A autor knihy nám předkládá několik okruhů, kam se můžou i naše myšlenky „zatoulat“. Můžete se zastavit nad trefným popisem jednostranné orientace škol, nad kategorizaci jinakosti a následné šikany, nad dílem Kurta Vonneguta, kterého jsem zatím nečetla, ale po tak excelentním rozboru jeho díla budu, až po stěžejní myšlenku práva každého z nás dělat vlastní morální rozhodnutí. Takže je to hodně o morálce a příběh Alexe, zastávajícího pozici určitého média, je vše propojeno v důmyslný celek. Našel přítele, formuloval své zásady založené na sdílených lidských hodnotách, našel své já. A sám říká : stál jsem pár kroků stranou, se železoniklovým meteoritem v ruce. Jako vždycky, když jsem ten velmi studený a těžký, čtyři a půl miliardy starý kus asteroidu držel, cítil jsem se v bezpečí, ukotvený k něčemu podstatně většímu, než jsem já sám.
Velmi zajímavě pojatá kniha, určitě stojí za povšimnutí. Osobně bych ji zařadila do povinné četby pro naše teenagery.

Tato kniha je hodně nevšední a přitom úplně obyčejná. Je to kousek nebe na zemi v úplně jiném podání a z jiné perspektivy. Autor je výborný vypravěč. Zachytil magii nás samotných a v nás samotných zcela nemagickym a přesto krásným způsobem. Můžeme to nazývat jak chceme ale poselství té knihy je neoddiskutovatelné. Jedinou její slabinou je to že končí.

Jako první jsem od pana Extence četla Potíže s empatií (také s tématem očekávané smrti) a musím říci ,že bez nadšení z této knihy bych se trochu dlouhým a pro mě málo uvěřitelným rozjezdem s meteoritem těžko prokousala. Pak už dostanete, co jste čekali: vážné téma zpracované s porozuměním, vtipem, dojetím a špetkou moudrosti k zamyšlení. Jsem zvědavá, jestli i další autorova kniha bude o smrti. Každopádně už se na ni těším.

Mělo to hodně věcí a rozhodně to stálo za to. V knize jsou krásné myšlenky do života, hlavní hrdina je 110% klaďas, který má tak silné morální zásady, že mu je nerozmluví ani tvrdá šikana ve škole (když už jsme u toho - počkejte si na jediné sprosté slovo, které hlavní hrdina řekne - stojí to za to a stál jsem celou tu dobu za ním). Ale... Při svém hledání jsem našel autora, který umí lépe pracovat s životem, ale také s napětím, lepším načasováním a úžasným koncem, takže tato kniha je těsně pod vrcholem mého žebříčku.

Ze začátku jsem byla ke knize dost skeptická. Hlavní postavy mi přišly až neuvěřitelně mimo - nejvíc matka s věšteckými schopnostmi. Ale potom jsem si na jejich výjimečnost zvykla a právě jejich atypičnost mě bavila. Příběh samotný ubíhá pozvolna a nutí k zamyšlení. Na Alexe Woodse jen tak nezapomenu.

Kdo má rád Meanyho Owena zároveň rád chytá v žitě, bude tuhle knihu mít rád. Nic napsané zbytečně, každá věta posouvá děj, který je laskavý, občas filozofující a nebo tragikomický. Jen mi bylo líto, jak rychle jsem ji přečetla :)

Knížce bych vytkla jediné, a to že od určitého okamžiku je další děj značně předvídatelný.

Naopak oceňuji, že navzdory ne příliš veselé zápletce je příběh líčen bez zbytečné srdcervoucnosti, takže nehrozí, že budete při čtení potřebovat kapesník. Pravda, možná je to dané tím, že hlavními postavami nejsou milenci, ale jen jeden protivný stařík a teenager s neobvyklými zájmy, matkou a epilepsií. Nicméně ve výsledku tato kombinace funguje velice dobře a o zajímavé situace není nouze.

Je to výborná knížka, ale na plný počet jít nemůžu. Je to všechno až příliš načančané, očekávatelné a poplatné současné době spotřební tragicko-komediální literatury "ze života". Najdete tu smích a slzy, lásku a nenávist, život a smrt... slyšíte ty pindy, jak to pěkně ezo zní? Jasně, přeháním, ale víceméně je to tak. Na mnoha místech jsem se s gustem zasmál, ale znovu říkám - ta očekávatelnost děje mě ubíjela. Zkrátka a dobře - výborná oddechovka, která rozhodně neurazí, ba naopak občas přijde s hlubokou myšlenkou. Zasloužené čtyři.

Nepatřím do cílové skupiny mladších čtenářů, ale byla jsem zvědavá. Úvodních cca 100 stran s meteoritem se mi trochu vlekly, ale od setkání s panem Petersonem to bylo jako s Popelčiným oříškem. Vyloupl se z toho opravdu hezký, jemně vtipný příběh o přátelství a důstojném umírání. Už jen za odvahu vybrat si tak těžké téma a nesklouznout k lacinému melodramatu si autor a knížka zaslouží vysoké hodnocení. Nemluvě o složené poctě Kurtu Vonnegutovi.

Neuvěřitelně perfektní kniha, autor má nesmírně povedený styl psaní. Jedním z motivů knihy je smrt, kterou autor krásně zpracoval do čtivého příběhu.

Hodně jsem se na ni těšila a nakonec i předčila má očekávání. Trochu bych vytkla to,že příběh začíná koncem,takže v určitou chvíli děj postrádá takové napětí,ale chápu,že o tom tato kniha primárně rozhodně není. Jinak můžu jen doporučit.

Po delší době kniha, která mě ke svým stránkám doslova přikovala. Velmi hezky a rychle se čte. A příběh? Nabízí zajímavý pohled na smrt. Knížka ukazuje o co vlastně člověku v jeho posledních dnech jde a rozhodně není nudná nebo přehnaně sentimentální. Doporučuji k přečtení...

Alex Woods byl prima.prijemne čtení o přátelství dvou odlišných jedinců, kteří si toho vzájemně mnoho dali. Mohu jen doporučit.

Dokonalé!