Hastrman

Velmi specifická a originální kniha. Psána překvapivě květnatým a bohatým jazykem. Jak už tu bylo mnohokrát řečeno - první část i mě bavila mnohem víc. Ať už barvitý místopis, venkovský život, tradice, pohanská mystika nebo milostný příběh. Druhá část - současnost - se mi četla o poznání hůř. I když jsem se dokázala tak nějak vcítit do pocitů marnosti hrdiny a jeho boje s "větrnými mlýny", celý ten koncept eko-terorismu se mi do příběhu vůbec nehodil a působil dost přitaženě za vlasy. Ale konec už byl opět poetický a pohádkový.
Knihu už bych si asi znovu nepřečetla. Tady pro mě platí, že filmové zpracování mě zkrátka oslovilo více, byť se od literární předlohy poněkud vzdálilo. Ale možná je to tak lepší.

Bohužel dávám do nedočtených knih. Miluju filmové zpracování, ale kniha mi nesedla. Je to psané tak košatou češtinou, že se v tom ztrácím a nejsem schopná u knihy udržet pozornost. Zbytečně bych se u knihy trápila.

Tady se v díle jakoby hádají takové ty dva základní prameny, freudovska moudra racionalita a potlačovana prirozenost a jungovska osvicena leč taky naprosto divoká mytologie. Chvíli je to ten první a pak výpravu zas na chvíli ovládne takové úplně protržene stavidlo krvaveho pohanství, imaginace a iracionality. Zajímavé je srovnání s filmem, gentleman Havelka tyto výrazné divoké pasáže zredukoval až eliminoval, čímž ladění celého příběhu hodil spíš do Erbena nebo do Máchy. Mě Urban casto ve svých dílech i zde připomíná spíše Váchala. Takového civilizovanejsiho, kultivovanejsiho Váchala. Oba neváhají zkoumat hranici přirozenosti ( napadá mě přesně ta Kratochvilova fyzis) spojení se slovem fyzický k tomu zde více než jinde. Samozřejmě že postava Hastrmana tohle má ztělesňovat především. Takže autor Urban pro mne vykreslil tento zásadní střet důstojně a dá se říci se vším podstatným co k němu patří. Samozřejmě má dílo prvky melodramatu a hororu nebo navic také ty své autorske prvky jakesi podprahove zvracenosti. Clovekzvire je tim ale kupodivu pomerne přesvědčivý a hlavně přirozený. Co na druhou stranu dilu vytýkam není neukocirovanost iracionálních obrazů, výraz jejich sexuality, nebo příliš romantizujici mytologie, ale spíš neukocirovanost jejich směru nebo jejich zjednodušení do jakési prvoplanovosti ci černobílé noire (betnoire)-grotesky. No a jak je autor sugestivní v mytologii tak mu to skřípe v ekologii.

(SPOILER) Vôbec to nebolo zlé, ale čítala som to hrozne dlho. Prvá časť bola skvelá, druhá časť ma strašne nudila až do času, keď Hastrman prebudil Katynku. Záver šokujúci a pre mňa nepochopiteľný.

Vzhledem k tomu, že miluji literaturu 19. století, v čele s Boženou Němcovou, nemohl se mi Hastrman nelíbit :) Tedy alespoň první část. Ale jak tu kdekdo kritizuje část druhou a konec - mně se to líbilo. I to, jak se kruh uzavřel. I druhá část je plná symboliky a tajemna. A také zelené utopie, jakkoli nejsem žádný "Motorista" :) Hlavní hrdina byl vykreslen naprosto dokonale a subjektivně tak, že jsem nebyla s to rozhodnout se (po celou dobu četby), jestli je mi sympatický nebo nikoli. Ohromilo (a pobavilo) mě farářovo tajemství. Kateřina byla úžasná ženská - odpovídala opravdu hrdinkám literatury 19. století, včetně Divé Báry nebo Krejčíkovic Anežky a pocit, že se narodila o 200let dřív je v knize výborně zpracován. No, budu se muset také po letech zase podívat na film, který už mám ve vzpomínkách jen útržkovitě.

Na knihu jsem narazila díky stejnojmennému filmu, který se mi moc líbil. Musím říct, že se mi více líbila první kniha než druhá, ze které je ve filmu jen malý náznak. Chápu záměr filmu, že se zfilmovala pouze první část knihy. Pokud hledáte trochu mystické čtení s lidovými tradicemi, je tato kniha přesně pro vás :-)

Tato kniha ve mně zůstala ještě dlouho po přečtení. Moc se mi líbila první část knihy pro své prostředí, tradice a zvyky a pro ukázku života v minulosti. Zároveň odhalování různých podmětů na základě čtenářovy pozornosti či opakování scén či zvyklostí mě opravdu bavilo. Druhá část knihy je pro změnu naprosto odlišná od první, ale i ta má něco do sebe hlavně díky sdělení, které předává dál a potom díky konci, který doslova uzavírá kruh celého příběhu.
Postavy mi přišli propracované a měli vývoj, který dával naprostý smysl. Jak v pozitivních, tak i v negativních chvílích.
Jsem ráda, že tato kniha byla mou první od Miloše Urbana, jelikož mě určitě naláká na přečtení si jeho dalších děl.

Taky jsem nejdřív viděla nádherné filmové zpracování. Druhá část mě překvapila

První půlka knihy skvělé, druhá půlka pomstychtivý odpad. Nutila jsem se doslova k dočtení..Filmová verze mě velmi zaujala, chtěla jsem si knihu přečíst, ale ta druhá polovina knihy byl teda boj.

Urbanův Hastrman mě baví, celý. Po pár letech se k němu vracím. Líbí se mi kontrast mezi zdánlivou idyličností romantismu devatenáctého století a chladnou pragmatičností i cynickou hamižností století dvacátého. Chápu zklamání mnohých z druhé části románu. Ale vidím to tak: zatímco první část mohl napsat Rais, nebo Klostermann, v druhé polovině to je originální Urban. Nevšední, překvapující.
A na tu Vlhošť se někdy určitě zajedu podívat.

(SPOILER) Ohodnotit tohle dílo bylo pro mě tak strašně těžké. Na jednu stranu je opravdu originální, stylové a zábavné, na druhou zvláštně nevyvážené. První kniha je popisem života na vesnici, se všemi jejími tradicemi (zdravím Babičku na Staré bělidlo), oslavami, způsobem života a zajímavým milostným čtyřúhelníkem, který je absolutně dokonale vyvrcholen. Druhá kniha už je klasický Revenge story, který možná až moc tlačí na pilu ohledně životního prostředí, nicméně s překvapivě pozitivním koncem. I když to finále samotné bylo zase krásně poetické. Je to tak na 4 a půl hvězdy, ale protože mi z vlasů natekla voda do očí, tak jsem je trochu přimhouřil a hned je z toho hvězd pět :)

(SPOILER) V první části knihy je MU nádherně unešen přírodni / pohanskou mystikou a tradicí (narozdíl od ostatnich knih, které jsem od něj četl, kde je to architektura nebo přímo Praha, co je středobodem). Ve druhé části knihy se jakoby mění žánr (magický realismus?) v nějakou umaštěnou násilnou detektivku a na konci je kniha utopicko-socialisticko-rurálni agitka. Úplný závěr je velmi silný. Jinými slovy kniha je z mého pohledu značně nevyvážená. Prvni část se mi líbila moc, druhá půlka již méně. Nicméně i zde je přítomna autorova přepjatost, kterou mám rád. Co jsem velmi ocenil: psychologickou hru na vhled do myšlení Hastrmana, do jeho motivů, nadějí, obav. Nutno také zmínit osudovou a magicky silnou ženu - Katynku. MU je jeden z mých oblíbených autorů.

První půlka naprosto skvělá, druhá nic moc. Ale ve své podstatě dávalo vše smysl a každý čin měl svůj důvod, takže zlobit se na autora nemůžu.
Film jsem neviděla, ale určitě si ho najdu.

Jedinečná kniha, poměrně náročné čtení a pro mě srdcová záležitost. Krajina kolem Vlhoště a Holan má své kouzlo a v knize je dokonale popsaná. Doporučuji nejdřív přečíst a až pak vidět film, i když i ten se povedl.

První setkání s MU: jsa nalákán filmem a informacemi, že kniha je jiná. Líbilo se! Hodně netypické, takové podměnivě jiné. První díl je výborný, za druhý musím jednu * strhnout, tak nějak mě moc nebavil, snad mohl být kratší. Celkově, ale veliká spokojenost!

Knížku jsem četla kvůli výzvě, předtím jsem viděla film. Je to první knížka co jsem četla od Miloše Urbana a udělala na mě velký dojem.

První román od Urbana co mě nezaujal tak, jak předchozí knihy co jsem od něj četl (Sedmikostelí, Lord Mord a Stín katedrály).
První půlka plná tradic na venkově mi připomněla Babičku od Němcové, docela se to táhlo a já čekal nějaké větší hastrmanské divočiny. Z druhé půli jsem přečetl pár listů a vzdal to. Škoda, ale na Továrnu na maso se stejně těším.

První polovina mě uhranula, cítil jsem, jak mi chybí ten kontakt s přirodou, který lidé měli v podobě chození na boso při celodenní fyzické práci, zpěvu a rituálech vzdávající jí hold. Popisy krajiny a zvyků, ale i docela netradiční pohled na hastrmana, který se neschovává, ale zapojuje se do života lidí. Katynčina síla, farář a jeho tajemství, dvojitá osobnost hastrmana...plno skvělých momentů.

Kromě toho i po jazykové stránce zajímavě napsané - hastman co vidí vodu ve všem, protože je pro něj všeobjímajícím principem, např. popis cesty kapky v průběhu času, mrznoucí koně jako kdyby měli rampouchy skrz nohy...

Druhá polovina mi svojí rozdílností vůbec nevadila, přestože první na mě zapůsobila mnohem víc. Úplný konec byl možná trochu zbytečný, i když měl znamenat uzavření kruhu.

Tato kniha se mi celkem líbila. Ačkoliv některé popisy byly někdy trochu zdlouhavé, rozhodně měly v příběhu své místo. Nejzajímavější mi přišly tradice a zvyky, které dodržovali obyvatelé Staré Vsi, a taky to, jak se v baronovi projevovalo ono "hastrmanství". Co ovšem dělá knihu unikátní, je pojetí vody jako něco s mnohem hlubším významem než "jen" jeden z živlů.