asam komentáře u knih
Zase až tak odvázaná jsem z toho nebyla. Na dovolenou k vodě je to vhodné čtení.
Vtipné, milé. A v mnohém i poučné. Ráda doporučuji každému.
Příběh vás chytne a nepustí po celou dobu čtení. Velice milé, vtipné, ale i smutné. Takový je totiž život. Nenechte se odradit počtem stránek, opravdu se knížka čte jedním dechem. Doporučuji.
povídky výborně napsané, tragické a trochu směšné.
Téma často diskutované Spor mezi lidským přístupem a právem a zákonem je stále diskutován a snad nikdy nebude vyřešen.
Knihu vřele doporučuji
Pravdivý příběh Barbary Mosallai Bellové. Popisuje nejen politické dění v Iránu- pád šáha Mohameda Rézy Páhlavího,vzestuo ajatoláha Chomejního, ale všímá si hlavně postavení žen které jsou majetkem muže,bez svých práv a svobod. Těžko pochopitelné pro ženy ze západu.O to větší obdiv patří těm ženám, které se snaží o změnu svého nelehkého postavení.
Opět pan Formánek boduje. Úžasně propracovaný příběh. Vtáhne vás a nepustí.
Otázky " Podle čeho vybírá bůh? Co je po smrti?" jsou staré jako lidstvo samo. A odpověď si musíme najít v sobě sami.
Cituji" Nezapomenutelný příběh o svobodě a odlišnosti"
Plně souhlasím s citátem.Karen - hlavní hrdinka- nerozumí lidem, ale plně chápe život v moři a svobodu tuňáků, delfínů. Jim podřídí celý svůj život a všechno své podnikání. Nechápe honbu za ziskem, i když ve svém podnikání je velice úspěšná. Svoboda zvířat je pro ni přednější než obchod a lov.
Doporučuji k přečtení nejen těm, které zajímá problematika autistů. Knížka je zajímavá i z pohledu ekologů a ochránců zvířat..
Nevšední téma, vytříbený literární styl , vtipné průpovídky, napětí od začátku do konce. Doporučuji.
Někdy se do knížky nezačtete ať se snažíte sebevíce. Nechci knížku nikomu hanět, ale mě nezaujala. Zdálo se mi to strašně rozvleklé, nic moc neříkající. Určitě to není odpad, to bych ji ani nedočetla, ale takový průměr.
Kniha o hrůzách války, ale i přátelství na život a na smrt. Apač a fotograf z Paříže jsou spojeni neskutečným poutem přátelství, které vzniklo v krutých bojích ve Vietnamu.
Po návratu v Paříži tehdy „nepochopil nikdo nic“. A tak se Vlk - jak Chauvelovi přezdívali Indiáni z elitní jednotky - začal rvát, pít a těšit se na další války, protože „na doma" si už nikdy nezvyknul. „Byl jsem děsně výbušný, rozdával pěsti, vyzkoušel si basu a nejvíc nesnášel, když se někdo smál.“Trauma z války ne ně doléhá v každé situaci.
Silný, dojemný příběh, zasazený do skutečných událostí roku 1942 v Paříži,kde byli na Vélodrome d'Hiver shromažďovány rodiny Židů i s malými dětmi a odtud deportováni do vyhlazovacích táborů. O účasti francouzské vlády ve Vichy a francouzské policie (asi 4 500 policistů) na této akci se dlouhou dobu nehovořilo. Teprve 16. července 1995 se prezident Jacques Chirac veřejně omluvil
Na místě, kde se velodrom nacházel, byl v roce 1994 vybudován pomník na paměť „Rafle du Vélodrome d'Hiver“ (Razie Zimního velodromu), jak se protižidovská akce nazývá. Autory pomníku jsou architekt Mario Azagury a polský sochař Walter Spitzer, který přežil Osvětim.
zdroj wikipedia
Pohádková knížka pro mládež, ale hlavně pro dospělé.Vtipné, humorné,ale i téma vážné / osamělost stáří/, kamarádství. Tenká knížka, kterou přečtete za chvilku, ale nespěchejte s ní. Ať vám ten dobrý pocit z krásného vtipného jazyka vydrží co nejdéle.
Nemyslíte, že se jako lidstvo řítíme do stejné situace.?????Rozhlédněte se kolem sebe, co je v nás nenávisti, zloby. Jak se dokážeme honit za majetkem hlava nehlava. Ten příběh není zase až taková SF.
Ale jsem optimista.
Tento díl se mi zdál až velmi rozvleklý.Místy jsem se ztrácela
Taky mi vadily dlouhé dialogy ve španělštině.Neumím španělsky.
Zaplať pán Bůh, že je to jenom fikce. Dost silný zážitek.Beznaděj, deprese.
Oddychové čtení, western jako vyšitý. Pěkně se čte.
Milý,něžný humor " Autobiografie" potulného psíka, které ho se ujala spisovatelova manželka.