alhl komentáře u knih

Za mě skvělé uzavření trilogie. :-) Pravda, bylo by lepší všechny díly číst hned po sobě, jak na sebe navazují dějově. Od prvních dvou jsem měla odstup 3-4 roky a bylo to znát. Něco jsem si vybavila jen matně, něco vůbec, nakonec mi to ale zas až tak nevadilo. Příběh možná trochu posmutnělý, ale hezky vyprávěný, napínavý, z celé série se mi četl snad nejlépe, snad už jsem si na autorův styl zvykla a měla jsem problém se odtrhnout. Flashbacky-střídání času už zvládám, perfektní byly občasné osvěžující vtípky, které mě přiměly se usmát. Osobně jsem vděčná za prolnutí postav ze všech tří dílů (hlavně sympaťáky Edmundse a Rouche jsem si oblíbila) pro velké finále a za happy-end, byť možná je to klišé, ale ať si. Rozuzlení asi není tak dramatické a překvapující jako u předchozích dílů, ale za mě spokojenost. :-)

6 03.01.2023

Za mě velmi příjemné čtení. U nás v knihovně mají zřejmě zařazeno správně, ne mezi klasické detektivky, ale mezi psychologické thrillery. A pro mě to teda bylo napínavé až až. I když jsem si pointu a vraha tipla už někdy v půlce, nedohlédla jsem zdaleka všechny detaily zápletky, takže i překvapení závěrem bylo. Název "hra na vraždu" je nakonec docela trefný, myslím, byť neznačí přesně to, co asi známe z knih od Agathy Christie. Konec je možná trochu otevřenější, ale vše podstatné tam zazní - v řeči jednotlivých postav, mezi řádky, v epilogu. Byla to moje první kniha této autorky a řekla bych, že nikoli poslední.

2 18.04.2022

Skvělý příběh. Hrdinku Eriku jsem chvílemi litovala, co všechno na ni autorka naložila, zato Maxe bych občas kopla do holeně, naštěstí světlých okamžiků měl dost. Pohodová oddychovka, prostě "lanczovka", jedna z mých srdečních knižních záležitostí.

5 31.01.2022

Po více než roce jsem se opět vrátila k dalším dobrodružným osudům Herkula a Felixe. Tentokrát jim zdatně sekundují hlavně malá Louisa a dobrák Willi, který jakoby rozuměl zvířecí řeči. Nejvíc mě asi pobavilo Herkulovo komentování miminek, štěnátek a věcí kolem a taky jeho hodnocení inteligence různých zvířecích druhů. :-)

1 26.12.2020

Napínavé, dramatické, emotivní, s nečekanou pointou. Jak už je u Sandry Brown zvykem. Prostě další příjemné setkání s oblíbenou autorkou. :-)

2 31.05.2020

Další monumentální dílo jednoho z mých oblíbených autorů, za kterým se opět skrývá spousta mravenčí práce. Chce to ale silný žaludek, zvěrstva se děla neskutečná. Každopádně doporučuji všem, kteří se blíže zajímají o tu dobu.

5 02.05.2020

Skvělý příběh, pohodová oddychovka. Přestože se se "střelenou" Ditou nijak neztotožňuji, držela jsem jí pěsti. :-) Prostě "lanczovka", jedna z mých srdečních knižních záležitostí.
P.S. Potěšilo mě nečekané a milé shledání s ředitelem Svobodou, otcem hlavní hrdinky z Půlnočních snů. ;-)

5 26.04.2020

Na tuhle knížku jsem narazila náhodou, zaujala mě anotace, ale moc jsem od ní nečekala. NADCHLA MĚ. Nádherný, silný příběh o vyrovnávání se se ztrátami a s vinou, ať už domnělou nebo skutečnou, o zbrklých soudech na první pohled a o druhých šancích. A že se odehrává na střední škole? Nevadí, poučení si z něj může vzít úplně každý.
*Jedna fotka není celý příběh, jeden den není celý život.*
*Cestu si každý sám vyšlapává.*
Líbilo se mi střídání vyprávění z pohledu obou hlavní hrdinů i jejich dopisování, ze stránek jsem úplně cítila jiskření a napětí mezi nimi. Juliet i Declan mi byli neuvěřitelně sympatičtí, stejně jako řada vedlejších postav - Melouňák, paní Hillardová, pan Gerardi, Rowan, Brandon a hlavně Rev. Právě jsem zjistila, že zrovna Revovi věnovala autorka další, vlastní knihu. Doufám, že se brzy dočkám českého překladu.

13 29.03.2020

Čtivý příběh je utkaný ze životních osudů tří žen, které už navždy propojily a poznamenaly události oné noci ze 14. na 15. dubna 1912. Vrstevnice Esme, Charlotta a Anna reprezentují tři z mnoha národností, jež se sešly na palubě Titanicu. Jejich příběhy jsou vyprávěny každý zvlášť, logicky. Vždyť každá pocházela z jiné společenské třídy, tedy i z jiné cestovní třídy na největším zaoceánském parníku své doby. Nebýt tragédie a náhody ty tři by se s největší pravděpodobností nikdy nepotkaly. To, jak se životy hrdinek vyvíjely dál a v jakém stavu je nacházíme 20 let po potopení, ukazuje, že nejosudovější rozhodnutí činíme tehdy, když si to vůbec neuvědomujeme. Dění v záchranném člunu připomíná, že občas se dostaneme do situací, kdy nejsou rozhodnutí dobrá a špatná, ale jen špatná a ještě horší. Napjatá jsem byla od začátku do konce, zvědavá, jak to se všemi dopadne, vědoma si toho, že ne se všemi dobře. Velká romantika v tom pravda není, ale o to mi příběh přijde realističtější. (Pokud toužíme po velké romantice ve spojení s Titanicem, můžeme si pustit Cameronův oscarový velkofilm a Leo s Kate nám to přání bezezbytku splní.) Otevřený konec? Možná, pro někoho, ale opět o to uvěřitelnější vzhledem k inspiraci skutečnými událostmi, byť postavy jsou fiktivní. Patřím k těm, které Titanic a vše okolo něj nepřestává fascinovat, takže za mě za tuto knihu palec nahoru!
P.S. A moc díky autorce za závěrečnou poznámku, ve které jsem objevila odkazy na cenné zdroje informací, o skutečných lidech, kteří se jako pasažéři či posádka plavili na lodi snů a kteří se nedobrovolně stali smutnou součástí historie.

5 18.02.2020

Musím přiznat, že chápu, proč kniha vzbuzuje velmi rozporuplné reakce, ale mně se ve výsledku líbila, podobně jako Hadrový panák. Zase mi trvalo se začíst, ovšem zejména v poslední třetině jsem se už nemohla odtrhnout. Případ mi přišel srozumitelnější než u Hadrového panáka, přitom stejně napínavý až do konce. A stejně brutální tedy, nicméně nad motivací hlavního záporáka by se podle mě měl každý vážně zamyslet.
Díky zkušenosti s Hadrovým panákem jsem se s osobitým autorovým závěrem nyní srovnala mnohem snáze než v prvním případě, ačkoli osobně mám klasické happy-endy mnohem raději, holt to pan Cole píše syrověji, temněji, více ze života.
Opět byl přítomen i občasný osvěžující humor, zvláště v konverzacích mezi hlavními postavami, který mě přiměl se usmát v jinak neveselém vyprávění. A propos, hlavní postavy - čtenáři mnohem bližší Baxterová, starý dobrý Edmunds a nový sympaťák Rouche, bylo by mi potěšením se s nimi ještě někdy setkat, i s Wolfem. ;-)
P.S. Věnujme vzpomínku všem obětem teroristických útoků napříč světem, ať odpočívají v pokoji a ať jejich blízcí dojdou smíření.

5 25.12.2019

Ne každý Němec je padouch a ne každý Čech je hrdina. Pravda, která se po roce 1945 pochopitelně jen těžko poslouchala. Bohužel trvalo celá dlouhá desetiletí, než jsme jí dokázali pohlédnout do očí. Tato kniha je další, kterou bych doporučila využít v hodinách dějepisu. Střídají se v ní známější i naprosto neznámá jména, ale všechny příběhy jsou stejně silné, někdy až neuvěřitelné, zajímavé i poučné, hodné obdivu, úcty, vděčnosti a zapamatování.
Dílo na obálce je výstižné a myslím, že nepotřebuje další komentář než ten autorův: "Myslím si, že už by to mohlo stačit, už jsme ty hospody měli postupně zakázané všichni."
"Nejžhavější místa v pekle jsou vyhrazena těm, kdo vidí bezpráví a mlčí." Dante Alighieri

3 25.12.2019

Po více než roce jsem se vrátila k dobrodružným osudům Herkula a Felixe a jejich lidských paniček. Opět velmi čtivé, humorné a poučné. Základní motto? Přemýšlením si lidi jen komplikují život. :-) Už se těším, až se dostanu k dalším dvěma pokračováním.

1 09.08.2019

Přiznám se, že i já čekala trochu víc či trochu něco jiného, ale i tak mě kniha velmi zaujala. Je z ní patrné ohromné zaujetí autora pro téma a oblast (zaměřeno na západní, jihozápadní Čechy), přetlak informací, o které se toužil podělit, což úplně chápu. :-) I když některé vojenské podrobnosti byly pro mě španělskou vesnicí, vše mi vynahradila bohatá obrazová příloha, řada dobových dokumentů, válečná a poválečná svědectví, komentáře a hodnocení několika dobových osobností. Utvrdilo mě to v názoru, že kdybychom válčili, dopadlo by to opravdu hodně špatně. Tehdejším čsl. představitelům vůbec nezávidím, neexistovalo správné rozhodnutí, museli vybrat mezi špatným a horším. Zajímalo by mě, zda tušili, že z historického hlediska budou v budoucnu odsuzováni v každém případě. Co mě tedy neustále dostává, je síla německé propagandy a britské i francouzské přesvědčení, že zachránili mír v Evropě (z toho je Hitler a spol. definitivně vyvedli až o pár měsíců později).

1 17.07.2019

Poklona autorovi, který si mě získal už monumentálním Průvodcem protektorátní Prahou. V kratičkých příbězích na stránce či dvou dokáže mistrně vykreslit zdánlivě obyčejné situace, které se v závěru prostým doplněním data, jména či místa mění v historické okamžiky 20. století. Poetický jazyk, nádherná čeština. Stručné, výstižné, perfektně vypointované kapitolky. Osudy, ze kterých velmi často až běhá mráz po zádech. Připomínka řady známějších i pozapomenutých osobností a událostí, které je potřeba si pamatovat. Útlá knížka, kterou doporučuji nezhltnout za den, jak by se nabízelo, ale číst pomaleji a zamýšlet se u ní nejen nad minulostí, ale i nad přítomností a budoucností.
Pravda, i mně by se leckdy hodil nějaký rejstřík, poznámkový aparát nebo medailonky k méně známým osobám a událostem - takto jsem občas musela dohledávat informace bokem, abych smysl příběhů plně pochopila. Přesto (anebo právě proto) si umím představit, že by tuto knihu mohl šikovný pedagog využít k zábavnější a názornější výuce dějepisu.
"20. století bude nás pořád nutit myslet na mrtvé, na přeživší, na zrádce i na hrdiny. Bude nás nutit přemýšlet, jak bychom v rozhodující chvíli obstáli my sami."

7 07.03.2019

5* za to, že je to velmi zajímavá kniha, kterou doporučuji všem, koho zajímá česko-německá historie 20. století. Jinak je potřeba číst hodně kriticky, neboť vzpomínky vdovy po jednom z nejvýznamnějších mužů nacistické Třetí říše jsou často velmi subjektivní, nereflektující všechny prokázané skutečnosti, bez nadhledu, který by se s odstupem 30 let od konce války snad dal očekávat. Kniha splnila mé očekávání ohledně rozšíření obzorů, ovšem čtenář nesmí čekat celou pravdu, přiznání viny ani lítost. Velmi jsem ocenila rozsáhlou fotografickou přílohu, doslov historika J. Čvančary i rozhovor s Heiderem, mladším synem Heydrichových, který rovněž napsal úvodní slovo. Člověka až mrazí z toho, jak málo stačilo, aby z Heydrichových byla úplně obyčejná německá rodina, rodina námořního důstojníka, vynikajícího houslisty nebo úspěšného sportovce. Stačilo, aby se on a Německo v době hospodářské krize vydali úplně jiným směrem...

4 24.02.2019

Druhý díl zajímavého příběhu s poutavou zápletkou. Napsáno hezky a napínavě. Celá parta hlavních hrdinek si mě získala a fandila jsem jim v jejich všedních i nevšedních starostech. A pointa mě fakt dostala! ;-)

3 25.11.2018

První díl zajímavého příběhu s poutavou zápletkou. Napsáno hezky a napínavě. Celá parta hlavních hrdinek si mě získala a fandila jsem jim v jejich všedních i nevšedních starostech. :-)

2 25.11.2018

Ani do třetice mě autorka nezklamala, opět jde o velmi poutavý příběh s tak nečekaným vypointováním, že mě to opravdu ohromilo. Jedno drobné tajemství jsem sice odhalila, ale ten zbytek jsem prostě nečekala. A to mě právě na knihách K. Morton moc baví.
I v tomto napínavém vyprávění se prolíná několik časových rovin, především britská současnost reprezentovaná rokem 2011, kdy slavná herečka Laurel pátrá po utajené minulosti své umírající matky, a válečný Londýn roku 1941, kdy se osudově propletly osudy Dorothy, Jimmyho, Vivien a Henryho. Dalo by se říci, že všichni čtyři jsou svým způsobem tragické postavy od dětství, ale každý se svým životem nakonec naložil jinak. Někdo si získal moje sympatie, někdo alespoň pochopení, někdo zanechal vyloženě negativní dojem. Příběh vypráví o naplnění i o nesplnění životních snů a tužeb, o lásce, laskavosti a obětování se i o sobectví, závisti a žárlivosti, o zločinech, tajemství, výčitkách a vině i o tom, že, kdo chce příliš mnoho, nemusí mít nakonec nic.
Nebudu tu spoilerovat, přečtěte si to sami, doporučuji! ;-)

6 28.07.2018

Mně se kniha líbila, ačkoli jsem spíš skeptická k reklamním označením typu "světový bestseller", "kniha roku" apod., protože často vzbudí příslišné očekávání, které se pak nenaplní. V tomto případě mě ale opravdu zaujala anotace, navíc jsem na příběh a jeho vyústění byla zvědavá také díky různým negativním i pozitivním komentářům uvedeným tady.
Musím přiznat, že mi ze začátku chvíli trvalo se začíst, ale postupně se příběh rozběhl a úplně mě pohltil. Případ byl možná trochu komplikovaný, zahrnoval dost postav ke sledování, a to včetně vedlejších, občas bych nějaké souvětí či odstavec proškrtla, ale celkově mi vyprávění velmi vyhovovalo a udržovalo mě v napětí až do konce, což mě vždycky baví. Zaujaly mě rozporuplné hlavní postavy detektiva Wolfa a jeho kolegyně Baxterové, ráda se s nimi ještě v nějakém dalším příběhu setkám. Potěšující byl i konverzační humor, který mě vhodnými slovy na správných místech přiměl se usmát v jinak ne příliš veselém vyprávění.
Závěr měl možná trochu rychlý spád, ale podle mě v něm bylo vše podstatné dostatečně naznačeno, ústup detektiva-eléva Edmundse ze scény byl vcelku pochopitelný a samotné rozuzlení bylo pro mě vskutku dramatické. Konec současně ponechává prostor pro případné další příběhy se stejnými postavami, v podstatě naznačuje, že se s nimi brzy setkáme v další knize. Těším se. :-)

3 15.04.2018

Čtivé, humorné nahlédnutí do psí duše, které mi snad, jak doufám, do budoucna alespoň trochu pomůže více porozumět těm nejlepším přátelům člověka. ;-) Někdy zbytečně složité lidské vztahy a život vůbec nahlížené malým, šikovným a odvážným pejskem a jeho kočičím mentorem. "Vzpřímená chůze lidskému mozku evidentně škodí", komentuje Herkules jemu často nepochopitelné člověčí jednání, přemýšlení a rozhodování. Dle mně trefně vystižená jezevčičí povaha. Doporučuju k přečtení milovníkům psů, zejména jezevčíků, a všem těm, kdo na sebe chtějí pohlédnout psíma očima. :-)
"Nejpřesnější představu o bezmocnosti lidí mají nepochybně bůh a jezevčík."

2 03.01.2018