Aleh komentáře u knih

Úžasný mladý herec. Nesmírně talentovaný. Má své příznivce i odpůrce. Ale já v pozadí každého jeho konání cítím a vnímám tu jeho obrovskou člověčinu, která je v jeho konání divadelním i tom osobním všudypřítomná. Ráda navštěvuji jeho představení v divadle Mír. Těším se na každé setkání s ním, v divadle v roli a nebo jen tak, když vystupuje sám za sebe. Přeji mu velké role. Je skvělý. Jeho talent je nesporný.

Deník Anny Frankové je obecně znám. Unikátní svědectví z doby, kdy se celá rodina dva a půl roku skrývala před nacisty z pohledu třináctileté dívky. A že nakonec její zpověď spatřila světlo světa? Náhodou, shodou určitých okolností.... je dobře, že se o tom svět dozvěděl a nedá na tu strašnou dobu zapomenout.

Patrik Hartl patří k mým oblíbeným autorům. A tu jízdu s Gazelami jsem si užila. O vztahy se musí pečovat. A že se pořád něco děje! Mezi partnery, rodiči a dětmi, mezi přáteli, mezi nejbližšími spolupracovníky.... A tak není divu, že jeden takový týden vydá na celou knihu! Čtivé, poučné, humorné, zajímavé... Ze života. Tak, jak to umí napsat Patrik Hartl.

Děj knihy V Brooklynu roste strom se časově vztahuje na samý počátek 20. století. Jak se tehdy žilo v jedné z chudinských newyorských čtvrtí? Moc jsem fandila malé Fanny, která si vysnila svůj svět bez bídy a existenčních starostí... Dojemný příběh jedné rodiny a hlavně jejich dcery Fanny, kteří patřili k potomkům irských přistěhovalců.

Když jsem dočetla příběh Marie Hajné, hned mi přišla na mysl esej Václava Havla Moc bezmocných. Marie Hajná je pro mě ztělesněním toho obrovského počtu tzn. bezmocných (jak o nich píše Havel), kteří svůj život obětovali za naši svobodu.

Příběh jedné rodiny a dávné tragédie, ke které v rodině došlo. Úžasné vyprávění autorky a zajímavé zpracování. Souhlasím, že na vše je třeba se dívat z různých úhlů pohledu, abychom došli poznání, pochopení a taky smíření. Doporučuji.

Mám ráda příběhy Joy Fieldingové. Tentokrát jsem ji však moc nepoznávala. Příliš mnoho věcí mi při čtení uniklo. Musela jsem se vracet, aby mi všechno do sebe zapadalo. Určitě se k ní někdy vrátím a přečtu si ji znova. Uvítala bych trochu víc přímého vyprávění, abych nemusela hledat souvislosti. Asi jsem nebyla v tom správném rozpoložení, ale i v jiných komentářích se objevují pochybnosti. Uvidím někdy příště...

Tiché roky. Malá Bohdanka cítí, že rodina před ní něco skrývá. Ale co to jenom je? Proč ji jednoho dne babička oslovila jiným jménem? Jak si ji jen mohla splést?!? Dlouhé roky trvalo, než na to přišla! A jak už to tak bývá shodou okolností a náhod, kterých postupně za ta léta přibývalo, se příběh rodiny Svatopluka Žáka a jeho dcery Bohdany jednoho dne po dlouhých 30 letech uzavřel.

Tak tento děsivý thriller přeložila do češtiny žena! Šílený případ, který Vás ani na chvíli nenechá v klidu. Bestiální vrah míří tentokrát hodně vysoko! Ale sympatický detektiv Robert Hunter má pro strach uděláno, se svým parťákem Carlosem Garciou se pustí do vyšetřování a nezklame.... . Skvělé čtení, které vás zaujme od samého začátku až do konce.

Tuto knihu jsem našla v knihobudce na nádraží. Někdo to vzdal příliš brzy. Až budu mít cestu kolem, vložím tam na oplátku knihu nějakých jiných receptů. (A že jich doma mám!). Určitě je zajímavá a plná dobrých nápadů. Kdo vaří a připravuje jídlo pravidelně každý den pro celou rodinu, může se touto knihou inspirovat. A v povánočním období je určitě na místě ubrat tuku, přidat čerstvé zeleniny, více ovoce. A co navíc, všechny připravené pokrmy krásně ladí oku, takže zajisté i dobře chutnají a člověk má dobrý pocit, že pro sebe dělá něco navíc. Je na ní vidět, že byla vydána v roce 2012, ale stále tam je plno námětů, které můžeme při vaření a přípravě jídel použít.

Tušila jsem, že 6. kniha zprava ve 3. poličce odshora bude knížka pro děti. A proč? Mám vnučku, která chodí do školy. Moc ráda čte, a tak jsem už před časem dala do předních řad všechny možné dětské knížky, které jsme doma měli od doby, kdy byla naše dcera malá. Předčítala jsem z nich já sama a teď už čte i naše malá vnučka. A tak jsem se dostala ke knížce Mach a Šebestová. Úžasná vyprávění o malých školácích ze 3.B . Každé malé dítě by si přálo mít to kouzelné sluchátko a zažít taková dobrodružství jako Mach, Šebestová, Kropáček a nesmím zapomenout také na paní Kadrnožkovou a jejího psa Jonatána. A musím zmínit také nádherné ilustrace Adolfa Borna. A samozřejmě skvělé večerníčky namluvené Petrem Nárožným.

Jules Verne a jeho další dobrodružná vyprávění. Už název slibuje, že dobrodružná plavba 15 malých dětí se pořádně protáhne a budou se muset o sebe postarat a být odkázáni sami na sebe. Autor psal své příběhy ve 2. pol. 19. století. A i v dnešním moderním světě nám mají stále co říct a najdou si i mezi příznivci takové literatury své čtenáře. Literární klasika, která stále žije. No není to úžasné?

Broučci od Jana Karafiáta je jednou z knih, která patřila k mému dětství. Měla jsem ji moc ráda. Dnes jsem se díky čtenářské výzvě k ní opět vrátila. A přede mnou ožilo to, na co jsem už téměř zapomněla. Nejen, že autor pro malé čtenáře krásně popisuje přírodu a svět malých broučků, ale poukazuje také na to, co člověk v životě potřebuje nejvíc. Pocit sounáležitosti, lásky, bezpečí, jistoty, že člověk není v tom světě sám. Autor přibližuje prostřednictvím zvířecí říše hodnoty, které jsou pro život člověka velmi důležité. Krásné, zábavné i poučné.

A jak to bylo po válce? Tak to už je období, které tak trochu znám z vlastní rodiny, z vyprávění rodičů, prarodičů, přátel, .... I když jsem se narodila 15 let po válce, tak toto období je poznamenáno bojem proti komunistickému režimu. A vypořádat se s touto ideologií a ukončit vládu jedné strany se nám podařilo až v listopadu 1989. Paní Karin Lednická ani tentokrát neslevila ze svého úmyslu zachytit tuto dobu věrně a pravdivě tak, jak jsme u ní zvyklí. Úžasný literární počin. Smutné, ale taková byla doba. Doporučuji.

Vybrala jsem si tuto publikaci ke splnění čtenářské výzvy. Už několikrát jsem ji sice měla v ruce, ale tentokrát jsem si našla čas a díky ní znovu spoluprožívala ty chvíle napětí, soustředěnosti před výkonem a ty chvíle nepopsatelného štěstí a radosti , když to vše, co pro to sportovec udělal, se zúročilo v jednom jediném a neopakovatelném okamžiku. Velmi ráda sleduji výkony našich sportovců na mezinárodních kolbištích a ty olympijské výkony sleduji obzvlášť. A tak se i po olympiádě (obecně po všech olympiádách) vracím k těm krásným chvílím splněných snů a tužeb alespoň v knižní podobě, které jsou vždy doplněny unikátními fotografiemi. z místa konání. Nemám ji přečtenou od první do poslední stránky, ale vždy, když ji otvírám jako bych se vracela do té doby a úžasné atmosféry, která každou olympiádu provází.

Vrátila jsem se k románu Kdybych zemřel. Román o hledání smyslu života. Téma, které je aktuální stále. A tak se čtenář mimo jiné dozví, že někdy nemusí úpěnlivě smysl života hledat. Někdy stačí chopit se příležitosti, neubližovat lidem kolem sebe a zároveň i sám sobě, využít toho, co mu život kolem něho nabízí a prostě žít. Nebo by se nám taky mohlo stát, že se budeme stále za něčím pachtit a život nám zatím proteče mezi prsty. Určitě to čtenáře donutí zamyslet se sám nad sebou a nad svým životem.

Četla jsem již několik knih Jitky Proškové a její kniha Jejich příběh je další sázkou na jistotu. Kniha se dobře čte a od samého začátku je čtenář udržován v napětí. Jde o příběh dvou sester, autorka střídá minulost a přítomnost a tak krok za krokem pomalu odhaluje příčiny složitého vztahu dvou sester, který začal kdysi dávno už v jejich dětství...

Kniha povídek o životě, lásce, o odchodech a návratech, o ztrátách a nálezech, o síle citu. Povídky jsou krátké, ale mnohdy netřeba více slov. A čtenář má prostor a čas k zamyšlení. Moc pěkné.

Kniha vyvolává emoce a to je dobře. Autorka má svůj styl a sama uvádí, že se jedná o syrové, bouřlivé a vášnivé vyprávění ze života. Život takový je a neměli bychom si myslet, že nic takového neexistuje a je nepřípustné. Život má mnoho podob. Souhlasím s tím, že možná je román určen spíše pro ty, kteří už mají něco za sebou, že už mají něco odžito a hned tak něco je nepobouří nebo nepřekvapí. Autorka přichází se zajímavým literárním zpracováním, které románu přidává na čtivosti. Román se mi líbil a budu se těšit na další životní příběhy od paní Radky Třeštíkové.

Tak to je opravdu taková malá kriminální jednohubka na jedno odpoledne nebo večer. Dobře se to čte, poměrně rychle jde autor na věc. Naplánovat dokonalý zločin ale není zase až tak jednoduché. A pachatel nakonec spravedlivému trestu stejně neujde. To vše vám nabízí příběh Victora a Joan Smileyových v této útlé knížce.