pleybe
komentáře u knih
Vražda na Ostrově Camino
John Grisham
Moje první setkání s Johnem Grishamem a musím říct, že jsem nebyla příliš unešená. Knížka má průměrný, leč nadějný rozjezd, ale záhy je to spíš propadák než nějaké zábavné čtení. Prokousat se první půlkou knihy bylo peklo a jedna velká kopa nudy. Zlepší se to až s druhou polovinou příběhu věnovanou vyšetřování vraždy, ale ani tak to není žádné terno – ten začátek to zkrátka pohřbil.
Sběratel hvězd 1
Sophie Schönhammer
Jedna z mála mang, které se mi dostaly pod ruku. Příběh je krásný, sympatický a něžný. A přijde mi i dosti originální. Bohužel, stejně jako u jiných mang, s nimiž jsem měla tu čest, i zde nejde příběh nijak víc do hloubky – i když jsem měla dojem, že postavy jsou přeci jen více plastické než jinde a že v tomto případě můžeme nahlédnout více do jejich nitra. Děj ubíhá tak nějak letem světem, možná až příliš rychle. Určitě by neškodilo, kdyby byl víc rozpracovaný a tím pádem i zpomalený, ale chápu, že potom bychom měli místo dvou dílů celou sérii mang.
Dívka pod hladinou
Andrew Mayne
Příběh je zasazen v originálním prostředí a i samotná zápletka je velmi neotřelá. Kapitoly jsou sice kratšího rozsahu, ale každá z nich končí tak napínavě, že máte problém se od knížky odtrhnout. Nutno ovšem říci, že celý příběh působí velmi překombinovaně – když knihu dočtete, těžko budete schopní převyprávět její děj od počátku do konce, tak komplikovaný je. Těžko říct, jestli je to pozitivum, nebo naopak. S větším časovým odstupem od dočtení knihy si z ní moc podrobností nepamatuji, což je vlastně škoda, protože při čtení jsem z ní byla naprosto nadšená.
E-maily a jejich (ne)pravidla
Červená propiska
Určitě užitečná příručka, ať už píšete e-maily denně, nebo jen jednou za čas. Autorky vás provedou celým procesem psaní mailu, upozorní vás na nejčastější chyby a přihodí znalosti o všem, co by se vám při psaní mailu mohlo hodit. Oproti "100" trilogii zde oceňuji především ucelenost podání tématu. Tato kniha slouží opravdu jako průvodce psaním mailů od A do Z, je praktická, mířená na běžné uživatele a myslí i na to, jak moc ovlivňuje naše psaní mailů korespondence v angličtině a její specifická pravidla. Za mě opravdu super publikace!
Černý korál
Andrew Mayne
(SPOILER) Podobně jako první díl, i tento rychle ubíhal. Kapitoly jsou krátké a úderné a často končí v napínavém bodě, čímž si autor udržuje vaši pozornost, až v podstatě máte problém knihu odložit. Stejně jako v předchozím díle, i zde akce střídá akci, takže příběh svižně odsýpá. Samotná zápletka mi přišla o něco lepší a zajímavější, než byla ta v Dívce pod hladinou. Snad mě zde i více bavila samotná postava Sloan.
Co však musím knize vytknout, je její závěr. Byť byl dokonale napínavý a dobrodružný, prakticky nic nevysvětlil. Celou dobu jsem čekala nejen na dopadení vraha (a o tom, že se tak stane, se málem nedalo ani diskutovat), ale také na vysvětlení toho, kdo to je a proč dělá to, co dělá. Bohužel, o vrahově motivaci se prakticky nic nedozvíme, nedozvíme se ani jeho pravé jméno, nedozvíme se nic o tom, proč své vraždy provádí zvoleným způsobem. Jediné, co víme, jsou záblesky z jeho minulosti a to, že i jako mladý byl podivín. Což mi přijde málo. Kdyby autor přidal dalších pár stránek s nějakým objasněním, byla bych mnohem spokojenější. Ale i přes tento nedostatek mě Černý korál bavil více než předchozí díl série.
Ovšem
Karel Kovy Kovář (p)
Možná kdybych knihu četla v mladším (teen) věku, užila bych si ji více. Takhle to bylo poměrně velké zklamání. Zatímco Kovyho tvorba se mi neomrzela ani po letech, tahle kniha mě nudila už po několika stranách. Ale byla jsem zvědavá na Kovyho historky, tak jsem se ji snažila dočíst.
Nesedl mi především styl, jakým byla kniha napsána. Text působí poměrně nedospěle a ono se ani není čemu divit vzhledem k tomu, v kolika letech ho Kovy napsal. Asi bych zápisky přirovnala spíše k propracovanějšímu deníčku teenagera, než-li k hodnotné autobiografii. Nezbývá mi než doufat, že se časem dočkáme druhého pokusu o Kovyho vlastní autobiografii, která již bude literárně zdařilejší a hodnotnější.
Harry Potter: Kouzelnický almanach
J. K. Rowling (p)
Na Almanach jsem se neskutečně těšila, ale nakonec jsem zůstala dosti zklamaná. A pokud čekáte, že se vám dostane do rukou rádoby encyklopedie plná nových informací, budete nepochybně zklamaní taky. Kniha je, jednoduše řečeno, recyklací již známého. Těží především z osobitých ilustrací – ty jsou sice nádherné a originálně kombinují styly hned sedmi různých ilustrátorů, ale co se obsahové (ne-grafické) stránky týče, zůstává potenciál knihy zcela nenaplněn.
Informace zde podané se skládají zejména z různých citací, kratičkých shrnutí a medailonků. Pro dětského čtenáře ok, pro skalního fanouška HP knih, který očekával další doplňkovou publikaci do sbírky, velké zklamání. Chvilkami je kniha chaotická a jednotlivá témata, i když jsou určitým způsobem členěna, často působí spíše nahodile. Co mi však vadí asi nejvíce je marketing, který fanoušklm sliboval něco zcela jiného, než ve výsledku dostali – Almanach těží ze slávy knižní (a filmové) série a ve skutečnosti utahuje fanoušky na vařené nudli.
100 přešlapů pro (ne)milovníky češtiny
Červená propiska
Knížka pokračuje ve stejném duchu jako první díl, 100 perliček pro (ne)milovníky češtiny. Jak po obsahové, tak po formální a grafické stránce. Jde o dílko originálně pojaté, též hravé a interaktivní, které si opět klade za cíl nás poučit o zrádných aspektech češtiny. I zde musím ovšem poukázat na značnou nevýhodu takovéto příručky, a tou je poměrně rychlé zastarávání nastíněných pravidel. Sice ne globálních rozměrů, ale ne všechny informace jsou i dnes aplikovatelné do praxe v tom znění, v jakém jsou v knize uvedeny. Čeština je holt živý jazyk, který se neustále vyvíjí, a proto dostává stále nové a nové kodifikace. Tímto se jen potvrzuje základní češtinářské pravidlo: nutné je ověřovat, ověřovat a ještě jednou ověřovat!
100 perliček pro (ne)milovníky češtiny
Červená propiska
Knížka mě zaujala svým grafickým zpracováním. Je hravá, interaktivní, a přesto vás poučí a zcela jistě i něco nového naučí. Ovšem jako většina podobných příruček má jednu velkou nevýhodu – poměrně rychle zastarává, a proto se dohledávání a ověřování informací nevyhnete, ani když do ní budete nahlížet.
Kníhviazač
Bridget Collins
(SPOILER) Tato kniha v sobě ukrývá nepochybně netradiční příběh. Myšlenka vzniku knih skrze vázání lidských vzpomínek je zcela jistě originální, avšak přestože první část knihy pracuje s tématem vazačství jako s ústředním, příběh se nakonec stočí poněkud jiným směrem. Nemůžu říct, že by mě tato úvodní část nudila tak jako některé z dalších komentujících tady (i když se zde několik slabších míst rozhodně nalézalo), ale nutno podotknout, že ve mně začátek příběhu vzbudil dojem, že samotné vazačství bude i nadále gró knihy. Čekala jsem, že další části budou do hloubky rozvíjet podstatu tohoto fantasy světa, to se ovšem nestalo.
Od druhé části je vyprávění najednou veskrze osobním příběhem hlavního hrdiny a samotné vazačství je sice pro následující vývoj děje důležité, avšak z popředí se najednou dostává do pozadí a zůstává jakýmsi podkreslujícím tématem stmelujícím děj, nikoliv již ústředním bodem knihy. Pokud se s tímto faktem vyrovnáte a zároveň vám nevadí ponořit se do milostného příběhu dvou mužů, pak vás kniha zajisté dokáže pohltit stejně jako mě.
Určitým slabším místem příběhu je i jeho relativně otevřený konec. Po všech útrapách a zvěrstvech, kterými si hlavní hrdinové prošli, by si myslím zasloužili jednoznačný happy end. Na druhou stranu, autorka vývojem příběhu dala jasně najevo, že ve světě, kde funguje vazačství vzpomínek, není žádné místo pro sluníčkaření. Navíc i sami protagonisté odchází z příběhu poněkud neslavně a s určitou morální poskvrnkou. Takže je nakonec asi i dobře, že nám autorka dala každému možnost posoudit jednání hrdinů dle našich vlastních morálních zásad a na jejich základě si domyslet "reálný" konec příběhu.
Přísně tajné
Elle Kennedy
Tak tohle byla bomba. Vůbec nechápu, proč jsem čtení této knížky tak dlouho odkládala. Asi mě odradil ten texting v anotaci? Ale nakonec ho tam ani nebylo, kolik jsem očekávala. Nebo se mi snad příčila myšlenka na to, že by v MM romanci mohlo dojít k trojce s holkou? Tak či onak, autorky opět nezklamaly a znovu mě překvapily. Do příběhu mě vtahovaly s každou další stránkou – stejně jako jsem to měla při čtení duologie ON a MY.
Příběh svižně odsýpal, ani jsem nevěděla jak a byla jsem na konci knihy. Nejprve jsem si říkala, že to mezi hlavními hrdiny ani nemůže fungovat, jak mi připadali odlišní, ale cestu k sobě si nakonec našli mnohem snadněji, než jsem čekala. V určitém ohledu mi ale přijde nedotažený samotný závěr knihy. Ne, že by snad byl konec špatný, ale možná přišel až příliš rychle... možná to chtělo ještě aspoň jednu kapitolu navíc, kde by kluci dostali trochu prostoru jako spokojený pár, a my tak měli pomyslnou tečku na závěr příběhu.
Každopádně, jako oddechové čtení to bylo dokonalé. Postavy byly naprosto uvěřitelné, příběh romantický i akční, nekonala se žádná nuda, ale ani srdcervoucí dramata. Je vidět, že kniha nepatří do ranku lgbt+ YA literatury, nýbrž že si zaslouží své místo mezi vyspělými gay romány.
Všechno, co napsala
Josh Lanyon
Detektivky mám ráda, ale jak u této série zjišťuji, své kouzlo mají i MM romance s detektivními zápletkami. A musím říct, že mě tato kombinace neskutečně baví! To, jak slepě Kit přehlíží některá fakta, jen dokresluje, že je víc spisovatel než skutečný detektiv. A přestože vás kniha postupně navádí hned k několika možným detektivním teoriím, v jádru je to stejně hlavně příběh o jednom gay spisovateli a jeho životních trablích.
Musím se přiznat, že mě tento díl bavil o chlup více než ten první. Asi proto, že ubylo těch humorných scén, které mi v první knize ne vždy sedly a ne vždy mi přišly opravdu vtipné. Líbí se mi, jak se zde postupně prohlubuje a rozvíjí vztah mezi Kitem Holmesem a JXem Moriaritym. Od chvíle, co by byli na scéně znovu oba dva, mě kniha začala bavit na maximum.
Jsem neskutečně zvědavá, jak naši hrdinové do budoucna pokročí, a doufám, že se brzy dočkám překladů zbylých dílů série!
Vánoční prasátko
J. K. Rowling (p)
Dobrodružné a napínavé čtení, které vás naprosto pohltí, ať už jste malí, nebo velcí. Knížku jsem i jako dospělák přečetla jedním dechem. Příběh je výpravný a zavede vás do skvěle vymyšleného světa hraček a ztracených věcí, a to v tom nejkouzelnějším čase v roce – v čase vánočních zázraků. Za poutavým a zajímavým příběhem se však skrývá další přidaná hodnota této knihy, z níž se do života poučí nejen malí čtenáři, ale klidně i ti velcí; stejně jako i u jiných příběhů od Rowlingové se tu setkáváme s poselstvím a výchovným přesahem, v jehož středu stojí vyzdvižení role přátelství a lásky v životě.
Ron Weasley - Sprievodca k filmom
kolektiv autorů
Knížka je poměrně útlá, uvnitř se nachází řada filmových fotografií s kratšími komentáři, přečtete ji tedy opravdu během chvilky.
Oceňuji nápad udělat řadu doplňkových publikací, které se věnují jednotlivým postavám z filmů. A to, že jde o filmy, je důležité nejenom po grafické stránce, ale také po stránce obsahové. Fotografie, které se uvnitř nachází, jsou z jen a pouze těch okamžiků, které se dostaly do filmů – nečekejte tedy žádné zákulisní fotografie ani nic podobného. Stejně tak uvedené informace vyplývají pouze z dějové linky filmů, nic navíc se zde nepřidává a co víc, spousta věcí, která by se k Ronově filmové postavě dala napsat, se do knihy ani nedostala.
Pobavila mě kapitola věnovaná Ronovým magickým nehodám – pro tuto postavu je to však ve filmech něco tak ikonického, že je tato kapitola zcela na místě.
Kniha celkově je určena převážně mladším čtenářům, ale jako sběratelský předmět potěší každého fanouška Harryho Pottera.
První muž
Lenka Křížová
K Prvnímu muži jsem se dostala až po přečtení knihy Jsem tu pro tebe. Obě knihy mají několik styčných bodů, zejména co se týče autorčiny očividné obliby v zatížení hrdinů traumaty z minulosti. I zde mají své šrámy z minulosti oba protagonisté, ale opět byla pro jejich řešení zvolená vyvážená střední cesta, která se těchto problémů sice dotkne, ale neklade si za cíl je příliš podrobně rozebírat. I proto kniha působí odlehčeně.
Příběh ubíhá poměrně svižně, zasazen je do českého prostředí, což je pro autorku typické. Také je doplněn řadou adekvátně popsaných erotických scén, které jen umocňují dojem, že jde o oddechové čtení, nikoliv závažné drama.
Přesto mi První muž přijde jako slabší kniha než Jsem tu pro tebe – nejspíš je to dáno i tím, že byl tento příběh napsán dříve, ale zároveň tu na mě chování obou protagonistů působilo mnohem více dětinsky než v Jsem tu pro tebe. Jejich příběh sice staví na principu lásky (nebo spíše okouzlení) na první pohled, ale kluci spolu nejsou schopní dospěle komunikovat, a to i přesto že je jeden z nich o řadu let starší. Pořád kolem sebe krouží a nedostatek komunikace vede jen ke zbytečným nedorozuměním. O to víc mě to mrhání časem štvalo, když jde pouze o letní románek, který zkomplikují hlubší city, s nimiž je pak potřeba se vypořádat. :)
Jsem tu pro tebe
Lenka Křížová
Jsem tu pro tebe byla první kniha, kterou jsem od této autorky četla. Snad i proto, že jsem její tvorbu neznala, jsem neměla žádná očekávání a zůstala jsem mile překvapena. Knížka byla velmi čtivá, příběh svižně ubíhal a musím ocenit i originální nápad a domácí (české) prostředí.
Romantická linka staví na "hate to love" a oba hrdinové se při vzájemném sbližování musí potýkat se svými traumaty z minulosti. Právě ta nashromážděná traumata z dřívějších vztahů na mě působila trochu překombinovaně, na druhou stranu se však musí autorce nechat, že s takto rozdanými kartami dokázala pracovat věrohodně a zapojila do sbližovacího procesu i vzájemné léčení ran z minulosti, což ve mně jen umocnilo dojem, že k sobě oba protagonisté prostě patří.
Knížka je skvělé oddechové čtení. Přestože se dotýká vážnějších témat, autorka při jejich rozebírání zvolila zlatou střední cestu, takže vám problémy hrdinů zrovna nedrásají duši, ale zároveň nejsou popsány pouze po povrchu a tím pádem působí uvěřitelně a jako součást osobnosti jednotlivých postav. Na své si přijdou i milovníci podrobněji popsaných sexuálních scén, jež se v příběhu vyskytují poměrně často, avšak vždy v adekvátní míře popisnosti a bez zbytečné vulgarity nebo lascivnosti.
Prokurátor
Paulina Świst
Tahle kniha představuje parodii snad na všechno, co si od ní čtenář slibuje. Na krimi thriller, na erotický román, na "žhavý sex" i "břitké jazyky". A snad i parodii na knihu. Jediné, s čím souhlasím, je, že to byla opravdu, ale opravdu "nekonečná jízda". Bohužel ne ve zrovna lichotivém slova smyslu. Dočetla jsem to spíše ze setrvačnosti a proto, že nedokážu žádnou knihu nechat nedočtenou, ať je katastrofální sebevíc.
Byla jsem vážně zklamaná. Obálka i anotace lákají na mnohem lepší příběh, než jakého se vám v knize dostane. Všechny postavy jsou absolutně nesympatické, o zdravém (nejen sexuálním) vztahu si tu můžete nechat jen zdát a o kvalitnějším krimi příběhu/thrilleru taktéž. Neustálé střídání pohledů vám brzy začne lézt na nervy, protože ve většině z nich je popsána stejná situace, jen z pohledu toho druhého. Sex je žhavý asi tak jako charaktery "propracované", břitkost jazyků spočívá v mluvě, za kterou by se nemuseli stydět náctiletí floutkové - v žádném případě neodpovídá tomu, jak by se měli vyjadřovat protagonisté coby osoby s vyšším vzděláním a společenským postavením. Ale koneckonců, tomuto vlastně neodpovídá ani jejich jednání, ani jejich charakter. Kniha je zkrátka naprostým opakem kvalitní literatury a bohužel, neosvědčila se ani jako oddechový kousek. Je mi líto, ale s něčím tak špatně napsaným jsem se už hodně dlouho nesetkala.
Labyrint světa a ráj srdce
Jan Amos Komenský
Myslím, že tuto knihu málokdo doopravdy docení, jelikož její čtení není nic lehkého a odsýpajícího. Pro dnešní čtenáře se stává náročnou z mnoha důvodů; jde o duchovní literaturu, o knihu, v jejímž závěru je nalézána útěcha ve víře, což ateistickou část naší společnosti příliš neosloví, a vůbec alegorický ráz příběhu je sám o sobě něčím, co neposkytuje odpovědi na první dobrou, ale vyžaduje od čtenáře aspoň malé zamyšlení (pokud má kniha splnit svůj účel i v dnešní době). Navíc potýkání se se starou češtinou, v níž už zkrátka nejsme dneska zvyklí číst, je už jen takovou pomyslnou třešničkou na dortu - nebo spíše posledním hřebíčkem do rakve u laických čtenářů, především těch školního věku, kteří dostanou za úkol tuhle knihu přečíst v rámci povinné četby. Na přečtení Labyrintu světa a ráje srdce, které nemá být zároveň i utrpením, musí dle mého názoru čtenář (literárně) dospět. A pro ty, kteří se čtením knihy třeba momentálně zápasí a chtěli by si ji přiblížit přijatelnější, zábavnější a zároveň věrnou formou, doporučuji stejnojmenný animovaný seriál z produkce České televize, který ve dvaceti čtyřech pětiminutových epizodkách shrnuje vše podstatné.
Co Bůh? Člověk?
Bedřich Bridel
Na svou dobu velmi literárně zdařilá barokní skladba odrážející dobové vnímání a přitom snadná na porozumění i v dnešní době. Vystavěná je na kontrastním vnímání dokonalé božské osobnosti a nicotného, malého a hříšného člověka, který se ztrácí v božím stínu. Antitezí za antitezí je vyjadřován tento rozdíl, pokaždé prostřednictvím nových, nápaditých pojmenování, přičemž je využíváno mnoha tropů i figur a skladba je tedy silně obrazná. Obsahuje i typicky barokní náboženskou symboliku.
Bridel si za toto dílo, z mého pohledu oprávněně, zasloužil označení za Máchova předchůdce v české literatuře. Hodnocení jeho básně je z dnešního pohledu zkreslené soudobým vnímáním náboženské tematiky v dílech, ale je nutné si uvědomit historický kontext, v jehož rámci skladba vznikla. Po odhlédnutí od našich osobních postojů k tématu a při zaměření se na formu nelze jinak, než ocenit literární kvalitu tohoto díla.
Sexkomiks 2: Intimní historie Afriky a Orientu
Philippe Brenot
Stejně jako první díl, i tenhle se autorům skvěle vydařil. Přináší novou várku informací, tentokrát se zaměřením na africkou a asijskou sexuální kulturu, které byly v prvním díle poněkud opomenuty, a to očividně zcela logicky, jelikož jak druhý díl dokazuje, samy vydají na další zajímavou a informacemi nabitou knihu. Snad i proto, že se nejedná o evropskou historii sexu jako v prvním dílu, pro mě byla tato kniha v mnohém přínosnější. Ilustrace opět nezklamaly, humor mi místy přišel méně ironizující a spíše mírnější, než tomu bylo v prvním díle, ale ani tak to knize na atraktivnosti neubralo. Udržela si úroveň své předchůdkyně a byla jedna radost ji číst!