adriane9 komentáře u knih
Za mě zklamání. První kniha od této autorky a tuším, že poslední. Vzdala jsem to zhruba ve třetině, ty ženské drby v kanclíku, neustálé a zoufalé vzpomínání hlavní hrdinky už byly přes čáru.
Přečíst a pak si projít Brno.. V tichu se v myšlenkách vrátit tam kde jsem nikdy nebyla a cítit tu otřesnost té doby. Uff.
Začala jsem Jáchymem díky bohu a byla to pecka, bavila jsem se i smutnila s ním. Chvílema mi přišel jak Forest Gump, ten taky uměl všechno a pracoval všude :-)) .. Každopádně se to četlo skvěle jako Víkend i Erotikon. Bohužel se to nedá říct o části s Veronikou, já prostě na ty babský tlachy, co spisovatelsky vymýšlí chlapi nejsem. Každopádně tři hvězdy za Jáchyma a těším se na setkání u další knihy!
Ale jo, pár citací by si nejedna žena mohla zapsat do deníčku, ale jinak je to nuda nuda a zase nuda. Nechápu jak někdo dokáže napsat celou jednu knihu jen o svém duševním rozpoložení, prostě tohle celé šlo nějak mimo mě.
Nepochybně výborně napsaná kniha, čtivé, svižné jen bohužel pro mě špatně vybrané téma - jsem posera, stačí mi už takhle málo. Držela jsem se zařazení do románu a pro ženy, takže měli dodat mysteriózní a možná horor k tomu :-) ... Přiznám se tedy, že jsem knihu přeskákala, přesto doporučím těm, co tento žánr mají rádi.
Dojemný a krásný příběh doslova na život a na smrt. Umírání celkové moc nemusím kdo taky ano, i v knihách se tomu vyhýbám. Jenže tady čas plynul, život ukázal to dobré i zlé a je fajn občas v tom zlém čase najít někoho, kdo nás navede na to, jak být šťastný. Jediné, co vytýkám je volba obálky pro Česko, dokonce i v SK se drželi originálu, škoda.
Ach bože... Když jsem v roce, co Adele vystoupila v Royal Albert Hall brečela nad tou sílou koncertu, nenapadlo mě, že jednou vyjde kniha, kterou jsem si už tehdy přála - poznat historii jednotlivých písní, vědět proč to tak bolelo, znát důvody toho a onoho. Adele musíte mít prostě rádi, aby se vám kniha líbila a musíte jí být tak trochu podobní v tom, jak dokáže milovat (zoufale, naštvaně, křičíc svou lásku muži do očí a nakonec upadnout, klečet a plakat do skonání světa).. Adele je jako kámoška od vedle o kterou se opřu, když potřebuju slyšet v hudbě to, co prožívám v životě. Knize tak odpouštím pár překlepů a děkuju. Za Adele, za texty, za fotky .. /doporučuji ke čtení pustit jednotlivé skladby, emočně to podtrhlo celý zážitek :)
Moje období slaďáren od Sophie mám za sebou :) ... Můj názor je, že to typická červená knihovna není, autorka hodně dbá na vykreslení hlavní postavy a ta je snad v každé knize slušný pako. Neříkám, že bych se smála nahlas, ale knihy jsou vtipné, čtivé a je to prostě Sophie.. Nejlepší je dle mého právě tato Dokážete udržet tajemství kdy jsem si knihu fakt užila a četla i tam kde se číst nemá :) hned v závěsu doporučuji Vzpomínáš si a pak už je to vše stejné a lehce zapomenutelné. Díky jejím knihám jsem líp zvládla smutnější období, kdy těžké knihy nebylo možné číst.
Přečten první díl ze série a nakonec i tento. Osobně těmhle "sladkostem" moc neholduju, ale musím to číst mezi těma těžkýma knihama, prostě knižně oddechnout a upřímně, je to blbost, ovšem tady se člověk fakt slušně vyřehtá a ve Svatbě víc než v Měsíci. Smát se v jednu ráno tomu, co ta holka mele, bylo fakt nadrámec, doporučím i těm, co tu romantiku neberou moc vážně.
Do háje. Jestli je to dobou nevím, ale nepamatuju kdy jsem něco tak šíleně obrečela a skončilo to panákem vodky. Anotace není vůbec dobrá, ta mě vlastně nezaujala ani ta sladká romantická obálka knihy. Ale samotný příběh vás sejme mnohem víc, než čekáte a jo jsem zase máslo, je to úžasný a znovu číst to už nedokážu...
Krásně strávenej čas s knihou. Postavy, příběh a vše kolem mi sedlo stejně jako v Erotikonu i když tady byl pro mě Hartl bohužel za většího slušňáka :-), oddechla jsem si od těžkých knih a doporučuju. Přesně takovej pro mě ten hnusnohezkej svět je..
Krásná kniha plná historie a temných příběhů. V knize se dá lehce ztratit, je to vlastně o minulosti v minulosti a velmi by mi pomohl podrobný rodokmen rodiny, ale ke konci knihy mám jasno a rozhodně doporučuji, přečteno za dva dny.
"Člověk se nezmění, pouze se vám vybarví." Další z knih, kdy jsem absolutně nic nečekala a přitom mě to citově položilo. Přečteno téměř na jeden zátah díky čtivému stylu i samotnému bolavému příběhu o těžké psychické nemoci. Doporučuji k přečtení./ Dodatek : před přečtením nečtěte komentáře níže, osobně mě to připravilo o ten silný zážitek z konce knihy.
Poutavý příběh Ráchel a protivná Ella. Ano přiznám se, někde jsem přeskočila v příběhu Elly, protože není nic horšího když vám nesedí hlavní postava. Ovšem zbytek knihy to naprosto vykompenzoval. Příběh dítěte a příběh ženy a matky mě velmi dojal a rozhodně doporučím.
Tady je zkrátka nutné milovat detailní popisy míst, kde se příběh nachází. Zamilovat si krajinu, kterou nikdy nepoznám, vidět ji před sebou a žít to společně s Elizabeth. Osobně jsem protivnou Morgan neřešila, líbil se mi svět dvojčat i celý jejich příběh a ačkoliv mě kniha nijak duševně nezasáhla, čtení to je krásné. Ať je to jakkoliv spojení dvojčat je pro mě srdcové a tohle se mi líbit prostě muselo :)
Upřímně, nemyslím si, že bych od této spisovatelky ještě někdy něco četla. Knihu jsem si vybrala z důvodu, že píše tak trochu o svém životě. A víte co? I když je kniha velice čtivá a Lily úžasná postava, strašně mě nudil ten vztah s Rylem, detailní popisy sexu a vůbec. Jenže! To hlavní, o co tu šlo mě sejmulo na kolena. Sejmulo mě to tak, že neřeším ten trapný konec, ale epilog spisovatelky. To její nahá pravda na konci je absolutní, je to síla a mě fakt tekly slzy po tváři..
Sedím tady a poslouchám Asleep a ten Charlie je prostě fakt divnej. Uvažovat odborněji, řeknu, že tam je kus aspergera, kus těžké podivnosti a kus traumatu co v sobě nesl. Ale ono to je vlastně úplně jedno, celý ten jeho příběh jsem dala téměr na jeden zátah, smála se a smutnila s ním. Kniha není pro všechny, spíš doporučuji těm, co mají fantazii, přemýšlí víc a někdy vůbec.. A myslím si, jo fakt si to myslím, že bejt divnej je lepší než bejt obyčejně normální./ Filmové zpracování je proti knize nuda.
Tak dlouho jsem nečetla dobrou knihu, že jsem přestala doufat. Ale příběh dvojčat? Pro mě velmi blízké téma a ano trefa do černého, úžasný příběh, co jsem četla jedním dechem. Skvěle popsaná láska ke knihám, zlehka o grafologii ale především psychologicky laděný román o spojení dvojčat.. Ač se to zdá neuvěřitelné opravdu tomu tak je i ve skutečnosti.
Něco mě láme, něco nebaví, něco bolí a něco mě doslova dokonalostí zlomilo. :
Mluvím k tobě tak tiše jako pták
za úsvitu slunce kane ti do očí
Mluvím tak tiše
jako slza vyrývající vrásku
Mluvím k tobě tak tiše
jako ty ke mě
Strašně moc jsem brečela.. Bože vždyť já vše beru s nadhledem, ale tohle mě tak emočně sejmulo, že nedokážu hodnotit, nedokážu napsat nic víc, než to, že smrt milovaného člověka měřím nevyčíslitelnou bolestí.