adriane9 komentáře u knih
Po celou dobu čtení, jsem byla ráda, že mám knihu půjčenou, že tohle je tak šílený tak bolavý a pro mě v něčem tak známý, že bych to už nemohla číst znovu, že ty slova a věty a odstavce a příběhy tolik bolí a jsou naprosto bravurně napsaný. Ostatně Viktorie to ani jinak neumí. Děkuju.
Na pár stránkách sepsat celý život a ještě aby se to dobře četlo? To umí tyhle tři autorky skvěle.. Neberu knihu jako oddechovku ale jako sondu do psychologie dítěte a následně ženy, která trpí absencí otce a vše kolem se na tom odráží a nejvíc na vztahu s matkou. Příběh skvěle vykreslen, líbilo!
"Je to, jako by každý okolo tebe dostal jeden výtisk scénáře k životu, ale tobě ho nikdo nedal, takže jdeš naslepo a doufáš, že nějak propluješ. A většinou se ti to nedaří."
Když jsem četla první knihu od Graves s názvem Na ostrově, bylo mi jasný, že její styl psaní je moje krevní skupina. Ovšem Holka je naprostá bomba, tohle mě bavilo tak, že jsem knihu sjela na dva zátahy. Bez debat odpouštím děsnou sladkou obálku knihy, protože to naprosto vyvážil úžasnej příběh o tak trochu jiný holce a čistý lásce.
Člověk si říká, že tohle číst nebude, že to je romantickej kýč a vlastně ztráta času. Jenže tohle sedlo naprosto do mojí nálady i času, četlo se to samo a prostě pohádky jsou někdy fajn :)
O HPO jsem přečetla hodně.. tahle je jednoznačně nejlépe zpracovaná a dala mi přesně to, co jsem potřebovala. Nic nevyřeší, téměř nic naplno nepochopíte, ale o tom tahle porucha prostě je.
"Najdi co miluješ a nech ať tě to zabije" /Bukowski
Thrillery nečtu, ale Colleen miluju, tak jsem do toho šla a.. popravdě chtěla jsem ji místy odložit, jak mi bylo zle. Jenže je to tak skvěle psychologicky vykreslené, že mě to nutilo číst dál a dál a teď je konec, já na to hledím s otevřenou pusou a nechápu. Pravda nebo fikce? Je to děsivé a šílené a rozhodně kniha stojí za přečtení.
Kniha dělaná pro moji mámu, protože ona Prince nepochopila tak jak Exupéry zamýšlel a tohle je polopaticky vysvětlené tak, že to zvládne každý. Obě knihy mám u sebe ♥️.
Místy skvosty, místy obyčejné, někdy nuda a někdy? Se to absolutně a divoce trefilo do duše. K téhle sbírce se budu ráda vracet.
Bavilo mě to i když míň stránek by bylo fajn. Inferno mě od Reynarda nechytilo, ale tohle bylo skvělý, miluju umění i tajemný chlápky s temným příběhem. Doporučuju k přečtení
Vladěna, segedín a Kryl. Tohle jsem nečekala a po prvotním zmatku ve větách, slovech i ději, jsem se do knihy naprosto ponořila. Trochu mi to připomnělo knihu Eleanor se má vážně skvěle a trochu sbírku básní z který naposlední chvíli vzešla kniha. Smutná a tíživá, vtipná a tragikomická. Za mě dobrý!
Stošedesát stránek bolesti, smíchu i hlubokýho zamyšlení mi přinesla tahle knížka od Simony. Tak nějak mi je tohle téma blízké včetně spisovatelky.
Je to asi rok zpátky kdy jsem v jednom městečku zastavila na čerpačce a paní mi říká "tyjo vy jste úplně jak Monyová" ..No mám akorát černý vlasy a výrazný obličej, přesto mi to nedalo a i když jsem od Simony znala jen Tchýně a uzený, mrkla jsem na pár jiných knih a nakonec dnes na tuhle. Sedím tu v tichu a ptám se kolik takových Simon mezi námi je kolik lidí trpí na úkor jiných, nebo prostě jen miluje psychopata a nejde s tím v srdci hnout. Mrzí mě to Sim...
Po skvělých knihách V. Kadlecové Panenka a Vina přišla tahle mysteriózní novinka Zahrada mlčenlivých a je to úplně něco jinýho než čtu a přec to dost zachází do psychologického románu. Není to moje oblíbené, vlastně tenhle žánr vůbec nečtu, protože jsem posera a půl knihy jsem měla spocený záda. Je to trochu horror trochu duchařiny, a ač to ve mě vyvolalo strach, myslím na knihu i týden po přečtení,napsaný to je skvěle o tom žádná. Doporučuju!
Četla jsem knihu Prostituce od Mika, pak beletrii na stejné téma s názvem Holanďanka, ta byla velice dobře napsaná. Elizino tajemství mě bavilo, ale i přes věrný popis mi v hlavě nezůstane, prostě jako bych četla přes sklo, nějak to nebylo ono. Ale téma je to nepochybně zajímavé a když o něm ještě nic nevíte kniha vás dostane. A bohužel ten konec je fakt dost stručný na tak rozsáhlý popis při začátku.
Já umřu. Jestli mi tenhle příběh neseždíme duši, tak už nikdy nic. Je mi jedno kdo má nebo nemá Jaye rád, je mi jedno, co byla je nebo ještě bude fikce, mě prostě sejmulo to, jak on dokáže cítit jak přemejšlí, jak miluje a jak prostě je a nebo někdy není. Svět umění, naděje a barevný lásky a taky svět smutku, bolesti i temnýho ublížení věrně znám. Nepsal to pro mě, ale psal to podobným existencím jako my a proto chápu, že to mnoha lidem nesedí. A je to tak správně.
Dylan byl úžasnej, jako tady se smějete i kdybyste nechtěli těm naprosto tragikomickým situacím :) ... Nejsem si jistá jestli s Dylanovým specifickým přemýšlením neměl přidruženou ještě další diagnózu, každopádně Tourett jak vyšitej a kniha byla fajn. Nechám ji doma pro syna až povyroste a poslední rada nakonec - pár uživatelů si zde "nevidí do huby" a vyzrazuje zásadní info ke knize, takže nečíst komenty před čtením.
O knize vím už léta, ale až kniha Milion malých střípků mě ke knize přivedla blíž. A nelituju, některé verše mi mluví z duše, některé mi mluví do duše přesně tak jak bylo zamýšleno. Za mě malá bible, ke které se budu vracet už navždycky ..
Mám ráda Jamese, miluju jeho styl psaní a miluju Leonarda. Kniha, co se usídlila v mojí duši ♥️
Povídka Iluzionista naprostá bomba, tohle by bylo na slušnou knihu byla jsem nadšená. Ostatní povídky lehce čtivé, nenudily, nezaujaly však hloubkou tolik, jako právě Iluzionista.
Oddychovka, co neurazí. Četla se hezky, děj plynul, ale toho umírání a věcné únavy je tam strašně moc a přitom to za srdce ani extra nechytí. Příběh o tom, že nezáleží jak dlouho, ale jak moc člověka milujete a o léčení zlomeného srdce. Osobně mě nejvíc zaujal příběh Annieny matky, ale prostor nedostala, škoda.