adela.hol komentáře u knih

(SPOILER) Tak jak mě v Lososovi v kaluži obě hlavní hrdinky vytáčely, tak tady jsem si oblíbila obě dvě. Hlavně Terezu. U ní byl krásně popsán ten vnitřní neklid a že člověk s úzkostnou poruchou prožívá jeden stres za druhým. Takové ty popisy, kdy pomyslela na nějakou banální věc, která by se nemusela podařit a nakonec vyústila v úplnou katastrofu něčeho jiného. Ty asociace jí v hlavě běhaly pořád.
Také mě zaujal její vztah s profesorem. Ne že by to bylo zrovna v jejich postaveních ideální, ale i to se stává. Líbilo se mi to jejich pozvolné oťukávání a byl úžasný, jak Terezu bránil před svou dcerou a že vůbec nikdy neřešil ten její pandí obličej. Vlastně se tak nějak není co divit, že Tereza skončila s někým ve věku jejího otce, protože s ním vždycky měla bližší vztah a asi potřebovala i v tom partnerském vztahu takovou velkou oporu.
A od otce se dostávám k matce. Lenka byla na facku po celou dobu, ale to co předváděla po Terezině nehodě, to bylo hrozné. Nejen, že ji celá léta dávala za vinu, že podědila po pravém otci vzhled a tím jí připomínala její pochybení (jakoby to snad Tereza tak chtěla), ale ani s ní nic vlastně neudělalo, že Tereza třeba mohla umřít. A to jak pak Tereze oznámila tu pravdu o jejím otci po telefonu. No to byla hrdinka. Lenka byla přesně ukázkový příklad ženy, která vůbec neměla mít děti, protože nějaký, i jen minimální, mateřský cit v sobě opravdu neměla.
Ale ten závěr, jak po té pravdě Tereza Ivana objala a řekla mu "ahoj, tati", to bylo dokonalé.

Druhá linie příběhu pojednávala o Marii, o které Tereza psala diplomovou práci. Říkala jsem si podle anotace, jak vlastně Panda může být pokračováním Lososa, když tam o předchozích postavách nepadlo ani slovo. Ale ono to pokračování je, i když z jiného pohledu. Marie je vlastně matka Milady a prababička Báry. Její život rozhodně nebyl procházka růžovou zahradou a to je nejspíš ten důvod proč se nakonec vztah její a Milady zničil. Být ve vězení nějaké tři roky, v období, kdy dítě svou mámu nejvíc potřebuje, to už se těžko vrací zpět. Musím ale říct, že jsem po dočtení byla opravdu v šoku, že ten její útěk s Jaroslavem byl jen výplod Terezina umělého spánku. Rozhodně to bylo originální.

Na závěr musím ještě poznamenat, že autorka opravdu začíná být mou krevní skupinou. Přesně se mi trefuje do vkusu narážkami mých oblíbených filmů. Za Harryho Pottera, Titanic (ano, Jack by se na to prkno rozhodně vešel :-D ) a Notting Hill (čtenáři Koně a psa - top!) získává sto bodů pro Nebelvír. :-)

4 30.08.2022

Kniha psaná ze dvou pohledů vnučky a babičky byl skvělý nápad. Zaujalo mě i to odlišení písma v knize a vlastně i to, že Bára i Milada měly svůj styl textu a vyjadřování vzhledem k věku.
Stejně tak nápad s nebem a peklem mi přišel zajímavě podaný.

Kniha se četla sama, jednu hvězdu ubírám za to, že mě někdy obě hlavní hrdinky štvaly. Působily na mě, že jen ony spolkly všechnu moudrost světa a pak byly protivné, když se jim někdo snažil radit. O to sympatičtější mi pak byli Jiří nebo Petra.

Kniha má otevřený konec, což nevadí, protože od autorky mám v plánu číst dál. Líbí se mi styl jejího psaní, nadhled a humor v podobě narážek na to, co je nebo bylo moderní.

4 27.08.2022

Dvacetiletá Nicole je po smrti otce nucena se s matkou přestěhovat z Aljašky do slunné Kalifornie. Ztrácí nejen své přátele, ale i zázemí. Ač si na nové prostředí těžko zvyká, vše se změní se setkáním s místním surfařem, pětadvacetiletým Danielem. Vzájemné náklonnosti propadnou velmi brzy, ovšem k pohádkovému konci vede trnitá cesta. Daniel má za sebou temnou minulost, která na Nicole odevšad vyskakuje a ani v posteli mu ne vždy stačí. Ne tak, aby si z toho neodnesla nějaké šrámy. Na těle i na duši.

Kniha je vyprávěna v ich formě z pohledu Nicole. Při prvním otevření jsem se vyděsila nad velikostí písma. Kniha se ale četla dobře a s krátkými kapitolami příběh plynule běžel. Prostředí Kalifornie vás vezme do léta, kde si vychutnáte slunce, pláže, surfování a jen uvolněně žijete.

Nicole a Daniel se dali dohromady tak rychle, že jsem nepostřehla, co jeden na druhém vlastně vidí. Prvotní chemie pro mě nebyla dost silná na to, abych uvěřila, že prostě museli.

Nicole často nevěděla, co chce. Chtěla znát Danielovu minulost, ale mluvila o ní se všemi, kromě něj. Názory se jí měnily co pár stránek. Nejdřív něco Danielovi vyčetla, vzápětí s tím byla v pohodě. A tak stále dokola.
Hodně mi také vadila její sobeckost ohledně nového vztahu její matky. Její reakce se podobaly malé holce, která z toho ještě nemá rozum.

Také mi chyběl Danielův pohled. Nešlo mi uvěřit, že se právě kvůli Nicole změnil. Jak a kdy se to stalo? V čem byla jiná? Pokud opravdu byla ta pravá, mohl se jí svěřit se svou minulostí sám. Třeba by to strávila lépe. Místo toho jsme se dočkali zápletky s Liamem, která mohla přijít dříve a mohlo se z ní vytěžit mnohem víc.

3 28.05.2024

Devětadvacetiletá Gillian dostane od života pořádnou facku poté, co se dozví, jaký je ve skutečnosti její dlouholetý partner. Aby se z rozchodu dokázala vzpamatovat a zapomenout, na popud kamarádky Meredith souhlasí, že se pokusí o nezávazný vztah s jiným mužem. Ač to doopravdy neplánuje, jedna bouřlivá noc s o devět let starším Jakem, všechno změní. Až později zjišťují, že pracují pro stejné aerolinky. Ona jako začínající letuška, on jako zkušený pilot. A vztahy mezi zaměstnanci jsou striktně zakázány. Jenže jejich vzájemné přitažlivosti dokážou těžko bránit.

Kniha je vyprávěna v ich formě, střídavě z pohledu obou postav. Letištní prostředí bylo příjemným osvěžením, originálně byly pojaty názvy kapitol i názvy tří částí, na které je kniha rozdělena. Mezi Gillianem a Jakem se vytvořila typická dohoda, kdy mezi nimi půjde jen o jedno, ale jak už to bývá, Gillian chtěla víc (i kdyby si jen povídat o počasí), proti čemuž byl Jake zásadně proti. Oba měli svá tajemsví a k tomu velmi komplikované rodinné vztahy.

Gillian a Jake mezi sebou měli chemii, ale po dočtení a zamyšlení se, mě úplně nechytli jako jiné páry. Některé situace mi přišly hodně rychle vyřešené, což bylo výrazně vidět u Jakea, kdy jsem najednou nepostřehla, jak se ta změna vlastně udála.
Tajemství Jakeovy rodiny bylo výborným nápadem, ale i u jeho vyřešení mně nějak něco chybělo. Chápala jsem Jakeovo odmítavé chování, zároveň jsem ale čekala nějaké uzavření pro všechny strany.

I přes drobnosti jsem si knihu užila, a pokud budu mít příležitost si přečíst další autorčinu knihu, určitě nebudu váhat.

3 12.04.2024

Dawn se už rok snaží ignorovat Spencerovo nadbíhání a neodbytné flirtování. Jenže když se vídají prakticky neustále skrz jejich nejlepší přátele, tak se jeden druhému těžko vyhnou. Navíc Spencer je sexy, šarmantní a zábavný, přesný prototyp ideálního partnera. Tak proč ho vlastně Dawn odmítá? Protože by nepřežila mít znovu zlomené srdce. Jenže co když je Spencer jiný? Co když i on za těmi neustálými vtípky skrývá tajemství, které mu rve duši na kusy? Může Dawn po odhalení jeho tajemství znovu věřit v lásku? Přesvědčí ji Spencer, že nikdy nebude stejný jako její bývalý?

Kniha je vyprávěna v ich formě z pohledu Dawn. Zatímco v předchozí recenzi mi chyběl pohled mužské postavy, tady nebyl potřebný. Autorka umí vystavět příběh a postavy tak, že i bez nahlédnutí do Spencerovy hlavy doslova pociťujete každou emoci jich obou. Stejně jako v prvním díle, který se věnoval Allie a Kadenovi, si obě hlavní postavy v sobě nesly něco bolestivého z minulosti, co jim bránilo jít dopředu. A takové příběhy já můžu. Když je tam něco navíc.

S Dawn jsem sympatizovala od začátku, protože jsem se v ní stoprocentně viděla. Chápala jsem její uzavřenost před láskou, aby jí znovu neublížila i následný blok, který jí nedovoloval se posunout. Stejně tak jsem rozuměla jejímu strachu, když před přáteli skrývala to, co ji dělalo opravdu šťastnou. Odhalit přede všemi svoje nitro, není jednoduché.
Spencer oproti ní působil jako někdo, koho nemůže nic rozházet, ale i on se uměl rozsypat jako domeček z karet, když se právě Dawn svěřil se svým tajemstvím. Ale i přes svou bolest, myslel za každé situace jen na ni a na to, aby ona byla v pořádku. Kdo by ho za to nemiloval?

A forma, kterou použila Dawn, aby jí Spencer odpustil po jejich zásadní hádce, nemohla být jiná. I já bych se pro ni rozhodla, protože jinak bych to nedokázala.

3 02.03.2024

Psycholožka Karolína jezdí každý rok se svými přáteli na nějakou neobvyklou dovolenou. Když ale tentokrát přijde její nejlepší kamarádka Saša s tím, že by jeli do Rumunska, Karolína je zásadně proti. K této zemi cítí odpor, ačkoliv nikdy nepřišla na to, čím to je. Zatímco její přátelé se na místě dobře baví, její podivná úzkost se znásobuje. A když jednoho večera narazí v blízkosti hradu Poenari na smečku vlků, ukryje se před nimi právě v opuštěném hradu. Je ale skutečně opuštěný? Nebo v něm najde něco, co netušila, že vůbec kdy ztratila?

Kniha je vyprávěna v ich formě z pohledu Karolíny a také Ilony Szilágyiové. Kdo byla Ilona? Druhá manželka Vlada III. A to byl kdo, nejspíš se teď ptáte. Znáte ho jako Draculu. Už jsem doma, asi si říkáte. Co se vám vybaví jako první, kdy se řekne Dracula? Pokud upír a Transylvánie, tak jste na tom podobně, jako jsem byla já před přečtením této knihy. Upřímně jsem do knihy nešla s žádným očekáváním. Vlastně jsem si myslela, že budu číst právě o upírech, všude bude samá krev a mord a já budu litovat, do čeho jsem se to dala. Realita? Místo děsu a hrůzy jsem dostala příběh velké a osudové lásky. A to je moje gusto.

Od knihy jsem se nemohla odtrhnout a hlavní postavy se mi každou stránkou dostávaly pod kůži víc a víc. Bylo mi jedno, jestli zrovna čtu pasáž ze současnosti nebo tu z 15. století, příběhu jsem postupně propadala a byla zvědavá, co bude dál. Autorka zkombinovala skutečné historické postavy a skutečná místa ve vlastním příběhu s prvky fantasy, romantikou i erotikou a mně to maximálně sedlo. Ke knize se určitě jednou vrátím, abych od začátku vnímala všechny detaily, když už vím, jakým směrem je příběh veden.

Po dočtení se vraťte zpátky na začátek a znovu si přečtěte citát před prologem. Poté vás zasáhne ještě víc.

3 22.02.2024

Cornelie Fetterlyová žije v novém společenství, které vzniklo po třetí světové válce a po zániku Spojených států. Je úspěšnou herečkou s dokonalým vzhledem a je zasnoubená s mužem svých snů. Její snový život se ale rozpadne jako domeček z karet ve chvíli, kdy se ocitne v nesprávnou dobu na nesprávném místě. Sice jako jediná přežije, ale její vzhled se změní a získá nevídané schopnosti. Ty ale ona nechce. Chce zpátky svůj starý život a nebýt pokusným králíkem, kterého ostatní jen využívají. Je to ale vůbec ještě možné? Být zase jako ostatní?

Kniha je psaná er formou. Kapitoly jsou krátké, ačkoliv malé písmo může svádět k tomu, že je čtete dlouho. Pár kapitol mi chvíli trvalo se začíst. I když se text nečte úplně lehce, že by stránky odsýpaly pod rukama závratným tempem, ničemu to nevadí, protože příběh vás chytne. Aspoň mně se to stalo.

První polovina knihy je možná trochu pomalejší, protože se věnuje hlavně Corneliině změně a různým testům, které musí podstupovat, ale zároveň běží na pozadí velmi jemná romantická linka, která mě hnala dál.
Ve druhé polovině se už Cornelie smiřuje s tím, že nic nebude jako dřív a že jestli chce alespoň dál nějak normálně žít, musí se přijmout taková, jaká je. V ten moment se postupně odhalejí pravé charaktery postav, protože jen v krizových situacích člověk pozná, na koho se může spolehnout.

Byla to moje první sci-fi kniha a rozhodně mě nezklamala. S druhým dílem série budu určitě pokračovat, protože zápletka na konci není zdaleka uzavřená a hlavně doufám, že to, co se tam stalo, neproběhlo tak, jak to na první pohled vypadalo.

3 08.02.2024

Devatenáctiletá Ella žije po smrti rodičů jen se svými dvěma sestrami. Mladší Liv je typická puberťačka, která žije jen pro tanec a hlavně pro NXT - nejlepší K-popovou skupinu světa. Starší Mel pracuje v hudebním průmyslu a dělá vše, aby sebe i sestry uživila.
Jednoho večera Ella doprovodí Liv na akci, kterou organizuje Melina firma a na které hrají NXT. Tam se Ella setkává s o dva roky starším Jae-yongem. Aniž by to plánovali, osud tomu chce, že se setkají i podruhé a od té chvíle si začnou dopisovat. Toho, jak se culí nad mobilem, si brzy všimnou i jejich blízcí. To je ale nakonec nejmenší problém. Ten největší nastane ve chvíli, kdy Ella zjistí, že Jae-yong není žádný obyčejný kluk, ale je jedním z členů NXT. Má šanci vztah dívky, kterou nikdo nezná a kluka, kterého znají úplně všichni?

Kniha je vyprávěna v ich formě z pohledu Elly. Začetla jsem se okamžitě a ihned jsem se ponořila do příběhu. Hlavní postavy jsem si zamilovala a ve chvíli, kdy se oni culili nad mobilem, já se culila při čtení. Byli neskutečně roztomilí. Co také hodně pomohlo v oblíbenosti byly narážky na Harryho Pottera a Disney filmy. To bylo moje gusto.
Příběh je slow burn a možná takové tři čtvrtiny knihy si Ella s Jae-yongem jen dopisují. Přesto pro mě měli mnohem víc chemie, než třeba jiné páry, které se vidí na každé stránce.

Měla jsem ráda i Elliny sestry. Liv měla výborné hlášky a Mel kolikrát chtěla hrát přísnou, ale Liviny psí oči jí to vždy pokazily. Erin jako nejlepší kamarádka byla také skvělá, ta podpora hlavně na konci byla pro Ellu důležitá. Jae-yong měl alespoň Min-ha jako podporu, ale tam to bylo celkově složitější.

Kniha mi sedla do nálady, vkusu a další díly si musím přečíst, co nejdřív.

3 21.01.2024

Myslím, že na celém světě neexistuje nikdo, kdo by neznal alespoň jednu píseň od kapely Queen v čele se zpěvákem Freddiem Mercurym. Nejslavnější zpěvák všech dob byl nezapomenutelný nejen svým hlasovým rozsahem, ale i charismatem nebo extravagancí. Pokud jste viděli film Bohemian Rhapsody (na který se už nikdy nebudu dívat stejně) s Rami Malekem v hlavní roli, možná jste si řekli, že už máte představu, jaký Freddie byl. Ano, možná víte, jaký byl jako zpěvák, co pro něj hudba znamenala. Ale víte jaký byl ve skutečnosti? Co se odehrávalo v jeho nitru?

Jim Hutton pracoval jako holič. S Freddiem se seznámil na přelomu let 1984 a 1985. Byl to tehdy Freddie, kdo ho sbalil a po první společně strávené noci Jim ještě nevěděl, kdo to vlastně Freddie Mercury je. V partnerském vztahu spolu žili až do Freddieho smrti v roce 1991. Jim se o něj staral až do jeho posledního výdechu.

Z knihy se dozvíte, že Freddie byl takové velké dítě, které vyžadovalo, aby ho lidi kolem něj měli rádi. Miloval nakupování, kočky, zábavu a především svého manžela Jima. Tak právě Jima nazýval před všemi svými přáteli. V době, kdy něco takového nebylo reálné a už vůbec ne legálně možné. Ale takový už Freddie byl.
Z každé maličkosti měl až dětinskou radost a koho miloval, dával mu to najevo ve velkém. Ve chvíli, kdy už věděl, že je HIV pozitivní, také postupně poznával, kteří z jeho přátel jsou ti praví a oddaní. Ne nadarmo se říká, že v nouzi poznáš přítele.

Knihu vám mohu vřele doporučit, pokud chcete nahlédnout do života bohéma, který byl sice zahalen přepychem, ale kterého paradoxně nejvíc dokázala potěšit kytice od manžela k narozeninám.

3 15.01.2024

Hana píše a překládá texty a ve volném čase se věnuje psaní své vlastní knihy. Po rozvodu s hafefobikem Jonatánem ji právě psaní naplňuje a unáší do světa snů. Sní ale i o muži, kterého by se po letech mohla dotknout a který by jí dopřál to, o co ji první manželství připravilo.
Na světě nejspíš neexistuje větší smolařka, než je právě Hana, ale nakonec jí ta věčná smůla přece jen přinese do života štěstí v podobě známého spisovatele Adama Ezry. Jejich zprvu profesionální vztah se rychle změní na víc než jen přátelský. Dokáží společně zvládnout nápor Adamovy slávy a také jeho duševní onemocnění?

Kniha je psaná v er formě, kapitoly jsou přiměřeně dlouhé. V příběhu se odehrává spoustu absurdních situací, které by v reálu těžko proběhly (v ČR obzvlášť), ale mě to nějakým zvláštním způsobem i tak bavilo a na pár místech jsem se i nahlas zasmála. Především díky Hanině nejlepší kamarádce Ali.

Mezi hlavními hrdiny chemie byla, ale myslím, že kdyby proběhl větší časový úsek, vyzněla by lépe. Většina děje se odehrává zhruba ve čtrnácti dnech, ve kterých Hana s Adamem stihnou úplně všechno. Kýčovitou romantiku, erotiku všeho druhu až po zápletku, kterou než jsem stihla zaznamenat, už byla vyřešená. Jak už jsem psala výše, i přes toto všechno mě kniha bavila. Ale na posledních asi třiceti stránkách se objevilo jedno drama, které mi nesedlo a závěr knihy mi zkazilo. Za mě bylo zbytečné.

Dále mě mrzelo, že nebylo více rozpracováno Adamovo duševní onemocnění. Chápu, že se jedná především o erotický román, a typických scén tu bylo požehnaně, ale když už hlavní postava trpí něčím takovým, mělo by to být více znát.
Co se mi ovšem líbilo, byly všechny spisovatelské informace o tom, jak to při psaní knihy chodí a co všechno hraje roli, než se kniha dostane ke čtenářům. Jako takový náhled to bylo rozhodně zajímavé.

3 13.01.2024

Elis má život, který by jí každá žena mohla závidět. Je mladá, finančně zaopatřená, s přepychovým bytem a úspěšným přítelem Danem.
Max je romantik se srdcem na dlani. Mohl by bez problému ženy střídat jak ponožky, ale on věří, že jednou potká tu pravou a čeká.
Když se jednou v noci střetnou jejich pohledy, změní se životy jich obou. Max se té noci zamiluje do jejích pomněnkových očí a křehkosti. Elis té noci zase pozná, co v sobě skrývá Dan, když není po jeho.
Otevřou se Elis oči dřív, než bude pozdě?

Kniha je střídavě vyprávěna v ich formě z pohledu Elis i Maxe. Kapitoly jsou krátké, takže vám čtení rychle odsýpá a navíc se velmi dobře čtou. Obě postavy jsem si okamžitě dokázala oblíbit. K Maxovi jsem povahově měla určitě blíž, zároveň mi ale ze začátku přišel možná až moc urputný. V některých situacích jsem se bála, aby se to spíš neobrátilo vůči němu, protože pro Elis to byl cizí člověk mnohem déle, než ona pro něj.

Kniha zpracovává velmi věrně vážné téma domácího násilí. Elis se dlouho utápěla v představách, že Dana vždy vyprovokovala ona, že si za to může sama. Hledala chyby sama v sobě, ne v něm. Opakovaně mu dávala šance, odmítala Maxovu pomoc, protože se Dan přece omluvil a skoro to bylo jako dřív. Jenže vždy jen na chvíli.

Myslím, že bych se nezlobila, kdyby měla kniha ještě o pár desítek stran víc, aby šel příběh v některých momentech ještě více do hloubky. Závěr knihy mě uspokojil, jen v reálu by nejspíš skončil přesně opačně. Každopádně kdyby byl svět spravedlivý, každá žena, která si prošla, prochází nebo bude procházet tím samým, co Elis, by měla dostat šanci potkat svého Maxe.

3 09.01.2024

Laura žije v malém městě, věnuje se své práci a vedle toho se snaží bojovat se svou psychickou poruchou, a to kleptomanií. Laura v sobě má neustále nutkání krást předměty, které vlastně ani nepotřebuje. Při jedné takové drobné krádeži se setká s Bradleym, místním šerifem a toto setkání patří mezi to osudové. Má ale vůbec vztah kleptomanky a policisty nějakou reálnou šanci? Anebo jim o vztah ani nejde a stačilo by ukojit vzájemnou fyzickou přitažlivost?

Kniha je vyprávěna z pohledu Laury a Bradleyho a je rozdělena na tři části, které definují aktuální fázi vztahu hlavních hrdinů. Kapitoly mají délku akorát, četlo se mi dobře, líbil se mi originální námět v podobě zlodějky a policajta.

Chvíli mi trvalo, než jsem si na hlavní postavy zvykla. Ze začátku jsem mezi nimi necítila tu pravou chemii. Nejspíš i kvůli pár nelogickým situacím, ale postupem děje se to zlepšovalo.

S čím jsem měla problém hodně dlouho, byla Laura. V mnoha situacích si nenechala nic vysvětlit a vznikl tak problém, který se táhl klidně i na měsíce/roky, přičemž stačilo pustit Bradleyho ke slovu nebo mu jen důvěřovat. Chápu, že je to kvůli zápletkám, ale těch tu také bylo za mě zbytečně moc a zároveň zase některé byly vyřešené hodně rychle, a tak mi jejich význam postrádal smysl.

Jak už napovídá obálka, v knize pochopitelně nechybí erotické scény. Byly napsané dobře, někdy až hodně drsně, a proto třeba ne všem sednou. Každopádně stejně jako u zápletek, i na nich bych ubrala. Občas byly na místech, kde se úplně nehodily a narušovaly plynulost děje. Zaměřila bych se spíš více na vztahy mezi postavami nebo na detektivní část, než číst další scénu, kde si Bradley Lauru znovu spoutá. Ale to je samozřejmě jen můj názor.

I když jsem měla nějaké výhrady, nakonec jsem byla s příběhem spokojená a užila jsem si ho.

3,5*

3 23.12.2023

Jedna maturitní třída, deset různých příběhů a přesto propletených. Každý z maturantů vypráví svůj příběh odehrávající se během jejich cesty ke zkoušce z dospělosti, ale dozvídáme se také co všechno jí předcházelo a co je vedlo k tomu, že se dostali do situace, ze které si myslí, že už není úniku. Každý z příběhů sice končí otevřeně, ale ani v reálu jste nejspíš nevěděli, co vás po střední škole čeká. A možná jste sami byli překvapení, kam až vás život zavedl.

V knize se střídají vážná témata jako je šikana, rasismus, sociální fóbie nebo prostituce. Nechybí rodiče, kteří se buď o své dítě nezajímají anebo naopak se zajímají až moc a nechtějí vidět ani slyšet, co by to dítě skutečně chtělo. Poslední důležitou postavou, která se objevuje ve všech příbězích, je třídní učitelka, ne o moc starší než její studenti.

Každá postava vypráví svůj příběh v ich formě. Stránky mi utíkaly pod rukama a z toho, jak byly jednotlivé příběhy propojené, jsem byla nadšená. Několikrát se zopakovaly situace, které jste viděli z různých pohledů a mohli jste si udělat na danou postavu zase jiný názor.

Zajímalo by mě, jak na tuto knihu nahlíží ten, kdo nepracuje ve školství. Možná by vám některé příběhy přišly přitažené za vlasy, protože tohle by se přece nestalo. Jenže bohužel se to stává. Ať už jako obyčejná nebo třídní učitelka jsem několikrát byla svědkem příběhů, které se v knize přímo odehrály anebo jim byly alespoň podobné.

Knihu bych povinně doporučila všem učitelům jako takový vhled do života studentů, který v dnešní době z větší části rozhodně není růžový. Právě naopak. Možná ani netušíte, čím vším si někdo z vaší třídy prochází. A možná by mu stačilo, jen si promluvit. Protože doma se toho nedočká. A vy můžete být tím prvním můstkem k tomu, aby svoje trápení začal řešit.

Hodnocení nepatrně strhávám za přílišné vulgarismy v některých příbězích, které mi nesedly. Jak "svoje děti" znám, v tomto případě se to týká jen menšiny.

4,5*

3 19.12.2023

Sedmnáctiletá Lilien žije sama v malé vesnici spadající do království Katerilie. Lilien není obyčejná dívka. Kdysi získala schopnost dorozumívat se s hady a díky tomu se stala další Hadí královnou. Hadi vykonají každý její příkaz a zároveň jí jsou neustále nablízku, aby ji chránili. Tato schopnost ale není po chuti ostatním vesničanům, protože z toho, co neznají, mají přirozeně strach. Jenže právě Lilien a její hadi jsou ti poslední, kterých by se měli bát. Ve vesnici se skrývá mnohem větší nebezpečí, které by mohlo ohrozit i samotnou Lilien. A to není to jediné, co jí hrozí.

Kniha je psaná er formou. U ní chci vyzdvihnout lehkost, se kterou se mi četla a díky které jsem se do příběhu dostala hned. Někdy chvíli tápu, než do fantasy světa proniknu, ale tady mi to nečinilo sebemenší problém. Oceňuji i mapu na začátku knihy.

U některých postav autorka často mátla v tom, která je ta hodná a která je ta zlá. Byli jste tak jejich skutky neustále překvapováni. Líbilo se mi propojení lidí, čarodějů, nadpřirozených bytostí a to všechno vedlo k zápletkám, které do sebe přirozeně zapadaly.

Nechyběla romantická linka, dokonce se tu objevily dvě. Ta druhá, pro mě nečekaná, vznikla postupně, fandila jsem jí a doufám, že v pokračování dostane více prostoru. Ta první, pro někoho možná zrychlená, se mi zpočátku také líbila. Poté ale do děje přibyla nová postava, která mi svým chováním byla od prvního momentu extrémně nesympatická. Chápu, že vzhledem k zápletce, co vyšla na konci, to tak muselo být, ale zároveň to moje romantická duše nedokázala strávit. Ne způsob, jakým to v knize bylo podáno.

Do druhého dílu se určitě pustím, protože tam po velkolepém závěru zůstalo spoustu nezodpovězených otázek. A já potřebuju znát odpovědi.

3 16.12.2023

Dvacetiletá Klára se v rozrušení dopustí chyby, po níž zjistí, že její přítel Lukáš není žádným princem. A že pokud chce jednou zase v klidu žít, musí protrpět nejeden ponižující moment. Stává se loutkou v Lukášově hře, ale i dalších postav. Je využívána pro zajištění štěstí jiných a přitom sama si projde tím nejhorším, co se ženě může stát. Pomůže jí někdo znovu najít smysl života?

Dle anotace jsem čekala silný příběh, ze kterého si něco odnesu. Tématy na to kniha aspirovala. Bohužel zpracováním se na mě příběh nepřenesl.

Za prvé mi čtení ztěžoval text a jeho špatná korektura. Jedna postava se vyjadřovala v několika odstavcích, a tak jste si museli hlídat, kdo zrovna mluví. Střídala se ich a er forma, stejně tak postavy ve vyprávění v průběhu kapitoly.

Bylo tu postavy, které si odbyly svou část a víc se už neobjevily. Občas bez vysvětlení vzájemných vztahů s jinými postavami. U postavy Lukáše jsem nedokázala uvěřit, že by po tom všem nechal Kláru jen tak být. A že ona by po se traumatizujícím zážitku obrátila zrovna na Karla, kterého vůbec neznala (když pominu tu dovolenou). Jednání Kláry za mě bylo ve spoustě situacích nepochopitelné. To samé u Karla, kdy moje vize pokračování rychle vzala za své. Nic nenasvědčovalo tomu, že by se jejich vztah měl takto extrémně proměnit. Navíc předcházející i následující scény si právě v tomto novém vztahu neumím v reálu představit.

Je dobře, že autor na spoustu vážných témat upozornil. V některých momentech nebo tvrzeních jsem s ním musela souhlasit. I filosofické myšlenky v druhé části knihy byly zajímavé. Ale jako celku tomu hodně chybělo. Už i jen tím, že o hlavních tématech se jen mluvilo a já se pak nedokázala do postav vcítit, sžít se s nimi a sdílet s nimi jejich bolest a utrpení.

Je to samozřejmě můj subjektivní názor a už jsem na knihu viděla spoustu nadšených recenzí. Třeba vám sedne a nebudete chápat, kde já viděla problém. Budu jedině ráda, že v knize objevíte to, co já nenašla.

1,5*

3 23.11.2023

I když Patricie v předchozím díle zemřela, díky retrospektivnímu vyprávění se s ní i Samuelem stále setkáváme. Jen už nejsou úplně hlavními postavami. Místo nich se do popředí dostává Emma, která nese Patriciinu smrt nejhůř. Cítí, že všechno co dělá, ztrácí smysl. Skončí v práci a začne se plně věnovat psaní. Při sepisování Patriciina příběhu získává ona i my pohled dalších zásadních postav, které se v minulých dílech třeba jen mihli.

Příležitost promluvit dostali například Evelin nebo Dušan. Zatímco Evelin si svým pohledem na věc nějaké plusové body získala, Dušan se v mých očích neobhájil. Nejen u nich to byla otázka toho, jak nás zásadně ovlivňuje prostředí a především lidé, kteří nás vychovávají. Je snadné o někom říct, že je špatný rodič. Ale pokud jiný příklad v dětství neměl, jak jinak se to měl naučit?

Co jsem v pohledu jedné z postav hodně ocenila, byla opět narážka na takový nešvar společnosti ohledně otázek na těhotenství. Takové to: "Tak kdy už budeš mít dítě? Máš na to věk." Odstavce, ve kterých bylo popsáno, jak je strašně špatné tyto otázky pokládat, by si povinně měli přečíst všichni.

Pořád jsem čekala na odhalení nějakého velkého tajemství mezi Evelin a Danielem. Abych pochopila, proč ona zavrhla Samuela a proč on nepomohl Patricii. To tam za mě neproběhlo. A ani na konci celé série jsem nedostala odpověď, proč Samuel Patricii nehledal usilovněji. Tahle otázka mě bude trápit ještě hodně dlouho.

Ačkoliv jsem žádnému dílu nedala plný počet, tak i přes to mohu celou sérii doporučit. V určitých momentech je možná zidealizovaná, ale mně pocitově velmi sedla.

3 03.11.2023

Víte, co je to obsedantně-kompulzivní porucha? Ne? Mám pro vás dva zdroje, díky kterým byste si o této úzkostné poruše mohli udělat lepší představu.
Buď si pusťte americký seriál Můj přítel Monk, kde touto poruchou trpí hlavní postava, detektiv Adrian Monk. Anebo si přečtěte tuto kratičkou novelu, kde stejnou poruchou trpí taktéž hlavní postava, učitel Petr.

A co se tedy pod touto poruchou, zkráceně OCD skrývá? Dotyčného např. nutí neustále opakovat různé činnosti tak dlouho, dokud nejsou provedené k maximální dokonalosti. A pokud to dokonalé není, nastává úzkost.

Častým příkladem OCD je například mytí rukou. Opakovaně si je dotyčný umývá, protože stále cítí, že na nich zůstaly bakterie. To nutil dělat Petra i jeho vetřelec v hlavě. Stejně tak několikrát vyhodit snídani, protože volské oko stále nebylo dokonalé. Musel se vrátit domů a zkontrolovat, že zamknul. Musel odběhnout z práce do lékárny, protože i jediná minuta zpoždění by způsobila onemocnění. Toto byl jen minimální výčet situací, se kterými se Petr musel popasovat.

Knihu máte přečtenou zhruba během půl hodiny. I proto, že Vás nečekají žádné popisy. Celý příběh se odehrává formou vnitřního dialogu Petra a jeho vetřelce, který ho nutí, aby dělal vše, co mu radí, protože ho přeci miluje a chce pro něj to nejlepší.

Zatímco v seriálu výše je OCD prezentována spíše humornou formou, při čtení této knihy jsem pociťovala zmiňovanou úzkost z toho, kolik lidí musí takto trpět. Možná každý z nás má kus této poruchy v sobě (viz zamykání dveří), ale kdo jí opravdu trpí, nedokážu si představit, že by s ní dokázal bojovat bez odborné pomoci. Na příkladu Petrovy kamarádky to bylo očividné.

Konec jsem čekala trochu jiný, a i když dialogová forma byla zajímavá, v nějakém tom klasickém hávu by se mi nejspíš četlo ještě lépe. Ale to nic nemění na faktu, že i přes malý počet stran vám kniha mnohé předá.

3 02.11.2023

Patricie a Samuel začínají po třiceti letech znovu. Jenže život není fér, a tak společná léta jsou mnohem kratší, než léta samoty. Na úvod zjistíte, že Samuel se musí s Patricií opět rozloučit, tentokrát navždy. Poté se retrospektivně vracíte do jejich životů. Kromě nich dvou nově vypráví své pohledy i další postavy, které s oběma měly něco společného.

Už v prvním díle jsem chápala Patriciino rozhodnutí zůstat sama a přesto nebýt osamělá. Našla si jiný způsob života, který ji činil šťastnou, jak to jen vzhledem k okolnostem šlo. Ale toto její rozhodnutí nekorespondovalo s požadavky společnosti. Protože každá žena se přece musí vdát a mít děti. Pokud je svobodná a bezdětná, je s ní asi něco špatně, a tak má každý její blízký, ale i cizí člověk tendenci jí pomáhat a měnit to. Co se ale nejdřív té dotyčné zeptat, co opravdu chce?

Byly tu ukázány i další předsudky s různými reakcemi. Emmini rodiče měli problém s Oliverem, jeho neznámou minulostí a novou, pro ně, pochybnou rodinou. Sofiini rodiče přijali Patrika hned, aniž by řešili jinou barvu pleti. Někdy je hodně těžké postavy soudit nebo obhajovat, protože každý má pro svou reakci nějaké důvody, o kterých ostatní nemusí vědět.

Stejně jako první díl, i druhý obsahoval určitou dávku naivity, kdy se všechno zdálo až moc snadné. Ale vlastně proč ne? Nebyl by takový svět hezčí?
Jediné, co má romantická duše zase nezvládla, bylo odpuštění Davidovi. Reakce hlavních postav byla až moc mírná a ještě byl nakonec u nejdůležitějšího dne jejich života? To jsem nedokázala skousnout. O obou věděl, ale to jejich hlavní trápení napravit nedokázal.

Co ještě na závěr musím ocenit jako milovnice detailů, byl rodokmen.

3 27.10.2023

Osmnáctiletá Mikey je milovnice komiksů a grafických románů. Kromě toho, že je čte, maluje i své vlastní. Umění je pro ni vším. Její bohatí rodiče ovšem této zálibě nerozumějí a nevidí v ní budoucnost. Jen kvůli nim nastoupí na místní univerzitu studovat práva. Původně měla jít na Yale, ale Mikey odmítla opustit město, dokud nezjistí, kde je Adrian, její bratr-dvojče. Adriana totiž rodiče vyhodili z domu a Mikey si myslí, že když bude poslušnou dcerou, dokáže jejich vztahy časem urovnat.
Před nástupem na univerzitu se odstěhuje do vlastního bytu, kde se jejím sousedem stává o šest let starší Julian. Mladík, který před dvěma měsíci pracoval jako číšník na jednom z večírků jejích rodičů. A Mikey nechtěně zavinila jeho vyhazov. Mikey se snaží chybu napravit, Julianovi se omluvit, ale on ji odmítá. Postupem času Mikey zjistí, že jeho odmítání nesouvisí jen se ztracenou prací. Julian se záměrně vyhýbá všem. Tvrdí, že je pro všechny lepší, když je sám.
Podaří se Mikey zbourat Julianovu ochrannou zeď, kterou si kolem sebe postavil?

Jakou minulost Julian skrývá mi došlo až skoro těsně před odhalením, ale nevadilo mi, že jsem tak dlouho tápala. To pomalé sbližování s Mikey za to stálo. Měli mezi sebou takovou něžnou chemii a Mikey musela být velmi trpělivá, protože Julian se při každém nepatrném sblížení rychle stáhnul.

Mikey byla v určitých momentech možná až moc naivní, snažila se v ostatních vidět jen to dobro. A i když realita k ní byla drsná, ona ji ustála se vztyčenou hlavou. Reakce jejích rodičů na Adriana? Ne! Reakce Julianovy matky? Ne! Ne! Ne! A ještě jednou ne! Tohle nikdy nepochopím a bolelo mě to za ně. Naštěstí oba měli Mikey, která svoje kluky bránila jako lvice. Bravo, Mikey!

3 20.08.2023

Zoey byla ke konci vysoké školy ponížena a zostuzena. Její choulostivé fotky se valily skrz sociální sítě s popiskem, jak si s ní dva spolužáci užili. Zhroutila se a po roce spolu se dvěma kamarádkami naplánovala, jak se pomstít. Ne úplně správnou cestou získala vstup do exkluzivního erotického klubu Phoenix, kde se (nejen před dotyčnými spolužáky) nechala připravit o panenství. Dokázala tak, že šikana, kterou si prošla, byla jednou velkou lží. Tímto chtěla svou bolest uzavřít a odstěhovat se zpátky domů. Jenže Rhys Harrington, majitel klubu a zároveň muž, který byl tím, kdo jí nevědomky pomohl dokonat její pomstu, už ji nehodlá nechat jen tak zmizet.

No, kde začít? Samozřejmě toto nejsou knihy, které by člověku něco závratného předaly. Beru je jako oddechovky, ale zároveň i jako oddechovka to musí mít něco, co mě zaujme a baví mě to. Ale tady se to nestalo.

Zoey zvolila opravdu zvláštní formu terapie, kterou jsem upřímně nepochopila. Evidentně jí ale i tak pomohla, protože hned po první zkušenosti se z ní v podstatě stala profesionálka. Rhys se z ní rozpustil okamžitě, když ji spatřil a jakmile se dozvěděl, co se jí stalo, hned ji musel chránit a dokazovat, že ne všichni muži jsou stejní. Chápu, že má kniha pár stránek, takže nebyl čas na nějaký slow burn styl, ale já tohle rychlé propadnutí jeden druhému nemám ráda. Když to nemá vývoj, nevěřím ani té chemii mezi nimi.

Bylo tu sice prezentováno důležité téma, které by se nemělo nikdy zametat pod koberec, ale bohužel zpracování na mě nefungovalo.
Kdo mě zná, ví, že mám ráda happyendy a rozhodně je preferuju, ale tady mi to přišlo hrozně nepřirozené. Ani erotické scény nebyly nijak závratné, spíš jsem si u nich říkala: "Hm, dobrý a dál?" Čtivé to sice bylo, ale ani ostatní postavy mě nezaujaly, takže myslím, že další díly vynechám.

3 15.08.2023