Chuck Palahniuk

Pamätám si, že som si jeho Program pro přeživší kúpil v dnes už neexistujúcom bratislavskom kníhkupectve vedľa dvoch levov, kde tá obchytaná kniha ležala a čakala práve na mňa a to bola taká namotávka, že som si neskôr pokúpil všetko, čo od neho vychádzalo a túžobne som to očakával...ale neskôr som sa akosi odmotal, lebo Chuck ma chcel šokovať a tým ma vôbec nešokoval a aj ja som sa zmenil... a tak dnes môžem hrdo prehlásiť, že som si od roku 2012 nekúpil žiadnu jeho knihu, naopak som sa zbavil takmer všetkých jeho kníh, s výnimkou Klubu bitkárov a vyššie zmieneného Programu... k tým sa ešte hodlám vrátiť a možno potom usúdim, že sa zbavím aj ich...

Neznala jsem dlouho jeho knihy až pak se ke mě náhodou dostaly dvě a moc se mi líbily.

Víte, co je to skutečný love-hate relationship?

Skutečný love-hate relationship je, když píšete a myslíte si, bůhvíjak v tom nejste dobří.
A pak přijde Chuck.
Skutečný love-hate relationship je, když experimentujete se slovy a myslíte si, bůhvíjak v tom nejste dobří.
A pak přijde Chuck.
Skutečný love-hate relationship je, když si myslíte, že na vaše knížky čeká celá generace budoucích hipsterů.
A pak přijde Chuck. A vezme vám vaše veškeré životní ambice.
Díky Chucku.

Snad se na mě nebudete zlobit,je to možná taková hloupost,ale mám takovou představu Palahniukova portrétu ve 3D ,jak ho vidím i co pro mě představuje. Ani nepotřebujete speciální brýle pro její shlédnutí,stačí jen vaše představivost či chorá fantazijní mysl. Jeho obraz v mozaice jednotlivých střípku jenž se na některých místech obrátila vlivem nenadálého výstřelu. V malém počtu těch obrácených zrcadlových odrazu vystávají podivné výjevy z nichž právě tu z jednoho ucha trčí parní lokomotiva a z jeho okýnka se nahýbá temný obraz Philipa Kindred Dicka. Z druhého ucha vylétá puma s obkročmo sedícím Vonnegutem. Z nosu se derou proměněnné Kafkovy breberky. Oči se zmněnili v zrnící Orwellovské obrazovky,do toho zní skladby z Black Star,okultní vesmír od Bowieho. A uplně nahoře nenápadně v porostu vlasu,jak nad obilným polem se vznášejí havrani,letí vzhuru k obloze. Patrně se lekli onoho výstřelu o kterém byla zmínka již na začátku. V dáli se postava či snad jen její stín klátí k zemi.
Šílené,ujeté,perverzní,absurdní ? Je to jen představa,skutečnost a nebo paranoia,nebo co vlastně od toho života očekávát ?
Mužeme o tom rozjímat nebo polemizovat,ale což,radši si něco od něj přečtěte.

Proč je Chuck Palahniuk jedním z mých nejoblíbenějších autorů? Zcela neoriginálně jsem se k němu dostal na přelomu tisíciletí skrze film Klub rváčů. Chtěl jsem ale víc a román mi to nabídl. Pak přišel Program pro přeživší díky kterýmu vím, jak správně uvařit humra i to, že nemám raději volat na tísňovou linku ("zabij se!"). Dále Zalknutí - jak přežívat jako zevláček podvodník a místo domu postavit hrad. A šlo to dál a dál, až jsem přešetl vše, co vyšlo. Nejlepší dlouhá anekdota - Snuff, nejdrsnější román - Neviditelné nestvůry.

Pokud potřebujete vyvážit svůj život trochou toho nihilismu, je Chuck pro vás. Nic pro fanoušky easy reading ;)

spisovatel, který Vás zaujme svým neotřelým pohledem, který vsadí do příběhu.

Nebýt mého kamaráda, o tohohle autora bych přišla. A byla by to velká škoda, jelikož takhle čtivé a zajímavé knížky v jednom, aby člověk pohledal!

Chuckovy knížky jsou někde jinde...smekám.

Kultovní autor. klub rváčů je nadčasové dílo, i když zde možná platí, že film byl o něco málo celistvější než kniha :). Miluju knihy s hlubší myšlenkou a právě takové Chuck píše.

Stačilo málo a tento člověk se nikdy nestal spisovatelem a my bychom byli ošizeni o tolik úžasných knížek. Můj vůbec nejoblíbenější autor.

Vždycky mě rozesměje už jen fakt, že tenhle člověk začal psát, protože se nudil, když se mu jednoho večera rozbila televize. I přes generační 'Klub rváčů', který bych se nebál nacpat do předních příček dnešních kanonů a který se dá číst pořád dokola díky naprosto bezkonkurenční struktuře, chytlavosti a grácii, s jakou je kniha napsaná, ale autor už víceméně pouze bloumá v síti experimentu. Četl jsem teda po Klubu rváčů už jen 'Snuff' a 'Prokleté'. Debut zůstává nepřekonán a to je pro každého autora těžká situace. Zaslepení fanoušci sice hltají vše i s navijákem, ale o tom to není. Na druhou stranu, jeho tvůrčí svoboda, humor a náměty samy o sobě z něj dělají unikát hodný minimálně kultovního statusu, na stranu druhou, tahle svoboda experimentu je dnes vzácná, věřím že si ji svého času užívali spíš abstraktní malíři, u spisovatele není zrovna obvyklá.

Palahniukův styl psaní je jako dávka z jateční pistole. Otevřít knihu a hned první větou se nechat odpravit, vyvrhnout a natlačit do vlastních střev a pokračovat ve čtení už ne jako konzument, ale jako konzumovaný.

palahniuk jde svou mentalitou jednoduše dál než je mezi lidmi obvyklé. vytříbená schopnost dedukce okupující jediný velkokapacitní mozek s fantazií pothlého sígra. mimořádně vnímavý a bystrý tvůrčí duch. jeho svět nekončí zaklapnutím desek knihy, zůstane ve vás rezonovat. bude vás pudit ke snaze porozumět .)

http://jan_havlena.bloguje.cz/198363-chuck-palahniuk-8211-kultovni-postava-soucasneho-sveta-literatury.php

Jeho knihy mě nikdy nepřestanou překvapovat. Je to nové, neotřelé a strhující. Co se týče originality, je u mě Palahniuk na prvním místě! Zbožňuji jeho pohled na svět. Kdyby se mě někdo zeptal s kým ze slavných bych chtěla jít pokecat na kafe, bez rozmýšlení mě napadne on.

Násilí a sex... Ale zatraceně strhující a geniálně podaný!