Karel Čapek

česká, 1890 - 1938, statistikykoupit eknihy

Nahrávám...

Přidat citát

Citáty (93)

... historii nedělají veliké sny, ale maličké potřeby všech počestných, mírně zlodějských a sobeckých lidiček, id est všech vůbec. Všecky myšlenky, lásky, plány, heroismy, všecky ty vzdušné věci se hodí leda k tomu, aby se tím dal člověk vycpat pro muzeum Vesmíru s nápisem Ejhle Člověk. Punktum.


...Ano, mnoho se změnilo, ale lidé zůstávají stejní, jenom teď víme líp, kdo je kdo. Kdo je slušný, byl slušný vždycky, kdo byl věrný, je věrný i teď. Kdo se točí s větrem, točil se s větrem i dřív. Kdo myslí, že teď přišla jeho chvíle, myslel vždy jen na sebe. Nikdo se nestává přeběhlíkem, kdo jím nebyl vždycky, kdo měnil víru, neměl žádnou. Člověka nepředěláš jenom se ti vybarví. Národ nepředěláš, ledaže bys měl na to staletí, jenom davy můžeš vést dnes tak a zítra tak. Kdo nenávidí, měl v sobě tu nenávist vždycky, kde by se v něm tak najednou vzala! Kdo sloužil, bude sloužit dál, kdo chtěl dobré, bude zase chtít dobré. Ani vůle se nemění.Nedívej se do tváře, která se změnila, nikdo se nestane krásnější tím, že změnil tvář. Tvrdá zkouška je i tvrdé poznání. Budoucí foliant našich dějin bude mít jeden podtitul: Kdo byl kdo. I dobrá paměť patří k těm stálým věcem jichž je a bude třeba.


„Bůhví, čím to je; ale čím víc nějaké věci na světě je, tím je ta věc horší. Čím víc detektivek se píše a tiskne, tím jsou špatnější. Místo aby se vyvinuly svou vlastní tradicí k větší dokonalosti, jde to s nimi z kopce. Žijeme v době různého upadaní; jedna z těch dekadencí je úpadek detektivek…Před našimi zraky kloní se k zániku zase jeden druh populární literatury … končí se epocha detektivky. Jen kýč zůstává.“


„Děsím se davu, je nejkrutější a nejhloupější ze všech přírodních živlů.“


A já vám něco povím: To, čemu říkáme náš život, to není všecko, co jsme prožili; to je jen výběr. Toho, co prožíváme, je příliš mnoho, víc, než nač stačí náš rozum. Proto si jen vybíráme to a ono, co se nám hodí, a jaksi z toho upleteme takový zjednodušený děj; a tomu výrobku říkáme náš život. Ale co odpadků přitom necháváme, co divných a strašných věcí pomíjíme, kristepane, kdyby to si člověk uvědomil! Ale my můžeme žít jen jeden jednoduchý život. Bylo by nad naši sílu prožít víc. Neměli bychom sílu nést život, kdybychom nepoztráceli cestou většinu života.” - Muž, který nemohl spát


Bláznovství je tragické a sluší se je chápat. Hloupost se nemá chápat, nýbrž vyvracet...


Bože, jak jednoduchý recept na šťastný život - to, co děláme, dělat z lásky k věci.


Buď požehnáno počasí, neboť je společnou věcí lidí, kteří si nemají co říci. (Povětroň)


Budiž poznamenáno, že každý děj je nevyhnutelně fantastický. Vždyť ani v životě bez notné fantazie nebo žádného děje; každé skutečné dobrodružství vniká nárazem fantazie na skutečnost. Některá lidé nedovedou říci slovo „fantazie“ než s přízvukem politování; nuže, tito lidé to mohou přivést až do šesté nebo i páté hodnostní třídy, ale nepřivedou to ani k jednomu jedinému dobrodružství.


Byly mé lásky, mé zkušenosti, mé názory, kdeco bylo mé. Teprve později člověk vidí, že to všechno nebylo tak tuze jeho a jenom jeho, že to jsou věci obecné, kterými mu bylo projít, zatímco si myslel, že je objevuje. (Povětroň)


Celý člověk je v tom, co mu zbývá vykonat; všechno ostatní jsou zlomky a tříšť, kterou nelze obsáhnout jedním pohledem. (Povětroň)


Což je civilizace něco jiného než schopnost používat věci, jež vymyslel někdo jiný?


Čas je největší síla života.


Člověče, žádní čerti nejsou. A kdyby byli, museli by vypadat jak Evropani.


Člověk by měl o všem vědět něco a o něčem všechno.


Člověk ještě není dost dokonalý ani dost slušný, aby měl právo žít na něčem tak krásném, jako je země.


Člověk se nikdy nezbaví toho, o čem mlčí.


Člověk se prý stal člověkem, když začal mluvit; ale jakmile začal mluvit, udělal druhého dne vtip: našel s úžasem, že se slovy možno si hrát. (...) Dávný člověk žasl nad kejklířstvím slov, jimiž je možno obracet vše naruby; toho překvapení se ovšem nezbavil ani nenasytil dodneška.


Člověk se víc stydí za svou pitomost, než za své hříchy.


Člověk, který je majitelem několika sáhů půdy a něco na nich pěstuje, se opravdu stává tvorem jaksi konservativním, neboť je závislý na tisíciletých přírodních zákonech; dělej co dělej, žádná revoluce mu neurychlí dobu klíčení a nedá se kvést šeříku před květnem; tu tedy se člověk umoudří a podřídí se zákonům a zvyklostem. (Zahradníkův rok)


Člověk, který se bojí být směšný, nemůže být nikdy až do poslední nitky veselý.


Demokracie slušné lidi omezuje a neslušným dává možnost svobodně projevit svou neurvalost.


Divné pak a silné jest umění vůbec. (Italské listy).


Fantazie, to není představovat si, co věci nejsou, ale udělat něco, co by mohly být.


Hladoví nechtějí vládnout, nýbrž jíst…


Hojnost je chaos, a chaos je cosi jako nepříčetnost nebo opilství.


Hovoríme láska, ale je to celý zástup citov, ani ich v tom húfe nemôžeme rozoznať


Humor je solí života. Kdo je dobře prosolený, dlouho vydrží.


Chceš-li to dotáhnout vysoko, neklaď otázky a nedávej najevo, jak jsi chytrý.


Chcete-li dělat vědu, nežeňte se; a když, tedy bohatě. - dvorní rada prof. dr. Sigelius (Bílá nemoc)


1 2 3 4