J. R. R. Tolkien

anglická, 1892 - 1973

Nová kniha

Beren a Lúthien

Beren a Lúthien - J. R. R. Tolkien

Výpravný příběh Berena a Lúthien přivádí čtenáře zpět mezi lidské, elfské i trpasličí obyvatele Tolkienovy Středozemě. Autor tento příběh osudové lásky napsal u... detail knihy

Související novinky

Mrtvá říše, Mrazení a další knižní novinky (18. týden)

Mrtvá říše, Mrazení a další knižní novinky (18. týden)
Vítáme vás u nového článku připravovaných knižních novinek na přelom dubna a května. V aktuálním týdnu se na pultech knihkupectví objeví velké množství nov... celý text

Populární knihy

/ všech 31 knih

Nové komentáře u autorových knih

Húrinovy děti Húrinovy děti

První ze samostatných příběhů Středozemě ve Starých časech je dobrý. Určitě je nadprůměrně dobrý. Nemá však na můj vkus dostatečný tah po celou dobu. Až v závěru knihy jsem cítil z příběhu nějaké napětí, když šlo Túrinovi o život. Do té doby je totiž v knize Túrin vykreslen jako extrémně sebevědomý a čtenář má pocit, že by snad skolil celou legii skřetů sám, což u mě vede k tomu, že se s postavou nedokážu úplně ztotožnit a příběh mě pak moc nebaví. V závěru knihy už však projde aspoň částečnou proměnou a příběh graduje až k dramatickému konci. Knize bych vytkl také úplně mizivou popisnost lokalit, které nám tak krásně vyobrazily filmy Pana prstenů, takže jsem se nemohl ponořit do toho, jak úchvatně musel vypadat Nargothrond, Menegroth nebo Gondolin. Celkově ale byla kniha pěkná.... celý text
Nairren


Silmarillion Silmarillion

Zkoušel jsem, ale za mě se prostě nedá. Ukažte mi lidi, které si ten slovník názvosloví a vlastních jmen s chutí čtou. Před spaním na usnutí snad, jinak jde ale o silně nezáživnou četbu pro normálního smrtelníka.... celý text
Pawlisman


Dvě věže Dvě věže

To se prostě nedá přestat číst. Trošku mě to překvapuje, protože je pravda, že je to hodně pomalé vypravování. Ale já vlastně takové pomalé tempo ráda, viz například takový King nebo Galbraith. Filmy znám celkem dobře, a tak se vyloženě těším, jak se nořím do knihy, odhaluju podobné nebo zcela nové situace. Jsem ráda, že v knize byl více popsaný Faramir a jeho pohled na situaci. A taky že hobitci dostali možnost posledního luxusu před velkým finále. Když jsem tak četla, došla mi jedna věc. Jsem zvyklá (a myslím, že i mnozí z vás) na to, že se v knihách střídají linie vyprávění třeba každou kapitolu. Tady se nejdříve odvykládá příběh Aragorna, Legolase a Gimliho, poté Pipina a Smíška a následně Froda se Samem. Každý hezky od začátku přesně tam, kde opustili Společenstvo prstenu. Jak se říká - přes stromy nevidí les - tady to sedlo, že (nevím, jak se přesně vyjádřit) aby to nebylo všechno zamotané dokupy, tak autor volil odvyprávění jedné skupinky po druhé; člověk čte a nevnímá, jak je stavěn ten příběh celkově, jak je to rozfázováno. Jo a když jsme u toho lesa - ti Enti a Stromovous - nádhera. A připomíná mi to, že mám doma jednu Odulu, co mi tady pořád spřádá sítě :o) Nemám srdce jí to zarazit :o) Už jsem u Návratu krále.... celý text
Niu



Společenstvo Prstenu Společenstvo Prstenu

Uf, tak tedy nevím, kde se stala chyba, ale při prvním čtení mi nepřišlo, že by byla ta kniha tak neskutečně utahaná. Upřímně, zlatý film, který, ač vynechal pár scén, ve výsledku vycucnul z příběhu to důležité a netrvalo čtvrt knihy, než se Frodo vůbec vypravil z Kraje a další půlku knihy, než se vůbec utvoří společenstvo. Když pominu fakt, že autor potřeboval popsat každý lísteček na stromě ze všech stran, ideálně dvakrát, tak svět a jeho promyšlenost prostě nedají spát a člověk musí jen smeknout za tu propracovanost. Stejně jako je neuvěřitelné, kolik různých písní a básní je v díle užito (i když o jejich důležitosti pro příběh by šlo taky polemizovat, jestli to není jen zbytečná vata). Audiokniha v podání Aleše Procházky se poslouchala opravdu velmi příjemně a já neměla sebemenší problém odlišit postavy nebo pocítit emoce v ději, takže v tomto bodě je za mě volba interpreta naprosto perfektní. K samotnému ději asi není co dodat, v kostce je to určitě o něco akčnější a míň pohádkové, než Hobit. Hlavní hrdina mi je stále spíš nesympatický, protože krom toho, že nese prsten pro mě nemá žádný výraznější rys ani charakter. Ale co chybí Frodovi, to naštěstí dohánějí ostatní postavy. Příběh je prostě taková klasika, kterou zná asi každý, minimálně z doslechu a naprosto chápu tu obrovskou fanouškovskou základnu.... celý text
Vjeerus


Beren a Lúthien Beren a Lúthien

Samotný příběh je neuvěřitelně nádherný, kouzelný, romantický,v některých částech děsivý, celkově dobrodružný o lásce,odvaze, sudbě. Čtení příběhu ve verších bylo pro mě neskutečným čtenářským zážitkem a to nejsem čtenářem ani znalcem poezie. Tahle kniha je prostě nádherná.... celý text
tonysojka