vlkcz přečtené 1008
Avilion
2010,
Robert Holdstock
Kruh příběhů z Ryhopského lesa se uzavřel, stejně jako život jejich autora. Avilion je opět oslavou fantazie a mýtů. Styl zhruba odpovídá předchozímu dílu, oproti začátku série ubylo psychedelických momentů, takže je mnohem přehlednější a strukturovanější. Což může někomu vyhovovat, někoho popouzet. Mě to nevadilo, takže stejně jako u většiny série s 5* neváhám.... celý text
Edda, Sága o Ynglinzích
1988,
Snorri Sturluson
Kniha, kterou je třeba číst v této formě. Tedy s předmluvou překladatelky, která zasazuje dílo a autora do kontextu doby a s rozsáhlým poznámkovým aparátem, který neodborníkovi poskytne lepší orientaci. Jestliže někteří vtýkají Gaimanovu převyprávění severských mýtů přílišnou stručnost, pak by si měli přečíst Snorriho Eddu a zjistili by, že každý z Gaimanových příběhů je v originále pouze odstavcem. Co mě na Snorriho přístupu moc pobavilo, byla skutečnost, jak na půdorysu "literárněvědného" díla vrátil do křesťanského světa pohanskou mytologii.... celý text
Ovlivňování reality 7 - Fórum snů
2007,
Vadim Zeland
Tady forma hodně ublížila obsahu. Bez znalosti předchozích knih nutně nestravitelné, i s jejich znalostí jsem se textem probíral hodně klopotně. Zmatené, hlavní myšlenky ztracené ve spoustě slov.... celý text
Život v mlýnském kole aneb Kardinální případ Trochta
2021,
Jiří Miček
Podobných knih není nikdy dost. Svědectví o životě člověka, který si "užil" perzekucí a mučení od nacistů i komunistů. Nezakrývá drobné poklesky, ale kdo jsme my, abychom soudili. Služba Bohu i lidem byla pro tohoto kněze vždy na prvním místě. Jen jsem se občas ztratil v chronologii a taky jména se mi docela dlouho pletla, ale to je možná chyba spíš moje než autora.... celý text
Průměrný index štěstí
2021,
David Machado
Asi tak těch aktuálních 74 %. Osobně jsem váhal mezi 3* a 4*, nakonec, díky závěru, vyhrálo to vyšší hodnocení. Ta knížka je ve skutečnosti dost dobrá. Jenže mě se hrozně špatně četla, zejména zvolenou formou dopisu kamarádovi. Navíc absence uvozovek pro přímou řeč značně ztěžuje rozlišování mezi tím, co si myslí vypravěč a co říká někdo druhý. I když se objevují vtipné momenty, celkově jde o dost depresivní čtení. Zvlášť, když si člověk uvědomí tu podobnost mezi Portugalskem, které po 40 letech od pádu diktatury stejně nezažívá nijak zářnou současnost, a naší vlastní zemí. Nejvíc mě vytáčelo vypravěčovo budovatelské nadšení a rozhořčení, že lidé nedělají dost tváří v tvář Clařinu vyčerpání z dvojího zaměstnání, aby uživila sebe a syna. Ale zejména kvůli závěrečné třetině, která už má potřebný drajv, se určitě vyplatí do knihy pustit a dočíst.... celý text
Noční hlídka
2005,
Sergej Lukjaněnko
Jde v podstatě o tři povídky, které na sebe navazují. Prvním dvěma není co vytknout, třetí, třebaže je nejkratší, je i tak trochu rozplizlá. Četl jsem snad po patnácti letech a byl zvědavý, jak na mě bude po té době působit. A ono to pořád funguje. Dokonce bych řekl, že těm tématům rovnováhy a osobní odpovědnosti rozumím mnohem lépe. Kvůli té třetí povídce to není čistých 5*, ale na to, že to je ruská fantasy, velice kvalitní.... celý text
Jak přejít řeku
2020,
Václav Cílek
Škoda, že lidem, jako je Václav Cílek se nepopřává víc sluchu. Nejenom, že jde o renesančního člověka, který má hluboký přehled o řadě odborných problémů nejenom ze svého primárního oboru, ale navíc vidí souvislosti a umí je přístupným způsobem předat. Ale nejvíc mě v této knize zaujal svými úvahami na téma umění, byť i zde podává konotace na různé geologické skutečnosti.... celý text
Sedm zákonů: Jak civilizace vznikají, dosahují vrcholu a upadají
2021,
Miroslav Bárta
Myšlenkově bohaté, ale asi by knize přispěla trochu větší porce redaktorské práce. Takhle mi v některých místech přišla poněkud chaotická a neuspořádaná. Na druhou stranu takhle široce uvažujících lidí se nevydává moc, takže s ohledem na tématický rozsah a hloubku předkládaných úvah je moc dobře, že kniha svého nakladatele našla.... celý text
Dvojník
1997,
Robert A. Heinlein
Jasně, je to vydané 1956, takže se můžeme smát tomu, jak si Heinlein představoval budoucnost. Ale jako u spousty, ne-li u všech, jeho knih, je sci-fi v podstatě jenom kulisa pro to, aby řekl, co si myslí o své současnosti. A zhusta to nejsou žádné pochvaly. A co by teprv psal dneska? I když dneska by si ho asi nikdo vydat netroufl, protože při své otevřenosti a obhajobě svobody by nutně byl politicky nekorektní. Ale Dvojník je napsaný lehce a, byť jde v podstatě o politické téma, i vtipně. Své primární téma osobní svobody staví tentokrát trochu do pozadí a místo něj se zaměřuje na téma, které je u něj s tím prvním silně propojené, a to je osobní odpovědnost. Díky ní se tak Lorenzo stává trochu hrdinou proti své vůli.... celý text
Vodní andělé
2015,
Mons Kallentoft
Tentokrát znovu skvělé. Opět spousta psychologie, tentokrát hlavně na téma rodičovství a toho, jak si člověk racionalizuje svoje touhy. Plus hodně společenských otázek. Jen ta původní neobvyklost promluv "duchů" se už vyčerpala a působí místy rušivě. Navíc do linköpingské mordparty přibyla další posila a já se už těším, že v některém dalším díle dostane víc prostoru.... celý text
Nedělní párty s Picassem: Jak nadchnout děti pro umění
2021,
Silvie Šeborová
Skvělá kniha plná nápadů, odkazů, tipů. A myslím, že nejen pro děti, ale i dospělé, kteří si k výtvarnému umění hledají cestu.
Elementární částice
2007,
Michel Houellebecq
Na Houellebecqa si člověk asi musí zvyknout. Elementární částice byla(y) pro mě jeho čtvrtou knihou a myslím, že teprve po ní se mi začíná skládat celistvější obraz. H. (fakt se mi to jméno nechce psát pořád celé) je skvělý pozorovatel obdařený depresivní jasnozřivostí. Ano, je často nechutný a politicky nekorektní (ponechávám stranou, že před těmi 25 lety, kdy tahle knížka vyšla, ještě tohle spojení nebylo zdaleka tak zprofanované jako dnes). Ale řekl bych, že to není samoúčelné. Vždyť jak jinak v době, kdy se každý tváří, že všechno zná a nic ho nemůže překvapit, přitáhnout pozornost k tomu, že jsme si stvořili nemocný svět, ve kterém zhusta chybí smysl, kde se spousta lidí cítí zbytečných a osamělých, pro společnost v podstatě neviditelných a ke spoustě dalších věcí, které si odmítáme připustit a nazývat pravými jmény, než tím, že budu šokovat. Neříkám, že se vším, o čem H. píše a co vidí jako řešení, souhlasím a že se mi všechno líbilo, ale jako kniha, která člověka provokuje k myšlení a nastavuje nemilosrdné zrcadlo i jeho životu, je (jsou) Elementární částice skvělá(é). A v kontextu Možnosti ostrova a Platformy to platí ještě víc.... celý text
Brána ze slonoviny, brána z rohu
1998,
Robert Holdstock
Kruh se uzavírá, příběh se opět vrací k prvním výzkumníkům Ryhopského lesa, rodině Huxleyových, tentokrát nahlíženo očima a zkušeností Chrise. Nevím, zda to je tím, že už jsem si na Holdstockův styl zvykl nebo právě tím jakoby návratem na začátek a občasnými odkazy na osoby a události z předchozích dílů a povídek, každopádně jsem si připadal, že se vracím na místa, která už znám, takže pro mě určitě nejpřístupnější díl série. Ale možná je to i tím, že leckteré z těch mýtů, které se v knize objevují jsou mi známé nebo aspoň povědomé z irských legend, takže mě nemátly.... celý text
Až zařve lev
2023,
Jan Eliáš Svatoš
Protože jde o scénář k dokumentu, je jasné, že bude chybět vizuální stránka. Hlasy vypravěčů Františka Němce, Igora Bareše a Daniely Kolářové si člověk s hlasovou pamětí snadno doplní. Takže jako kniha průměr, nicméně jako trailer k filmu skvělé. Určitě ho zkusím někde zkouknout.... celý text
Píseň o lítosti
1992,
Viktor Fischl
Moje třetí setkání s Viktorem Fischlem a opět skvostné. Pomalým tempem vyprávěný příběh, který je tvořen vzpomínkami hlavního hrdiny na jeho dětství. Vzpomínky na otázky, které se rodily v dětské hlavě při pozorování světa kolem sebe. Otázky o lásce, dobru a zlu, spravedlnosti a milosrdenství, Bohu či jeho neexistenci. To vše v prostředí malé židovské obce. Navíc se nad vyprávěním jako temný mrak táhne tušení neblahého konce většiny zmiňovaných osob během II. sv. v. Hluboce lidské a moudré.... celý text
Laserový muž
2019,
Gellert Tamas
Z toho štítku reportážní román jde spíš o reportáž než o román. I když se můžeme seznámit s myšlenkami zločince, jsou to myšlenky tlumočené při rozhovoru s autorem, takže žádná fikce. Za knihou stojí obrovská práce, tuny nastudovaných spisů a přesto je to čtivé. Jen u přeskakování mězi časovými rovinami se člověk občas na chvíli ztratí. Při čtení se mi občas vybavovaly Kmentovy knihy, ten se taky věnuje takhle podrobnému studiu materiálů, aby pak čtenáře srozumitelně provedl vybranou kauzou. Přes značný časový odstup od Ausoniova šílení musí člověka zamrazit, když si uvědomí, že ty postupy, které používala tehdy švédská krajní pravice zabírají i dneska, podpořené moderními technologiemi mnohem účinněji. Jen škoda toho obrovského množství chyb a překlepů, to si autor nezasloužil.... celý text
Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou
2003,
Arnošt Lustig
Uznávám, že jde o nesmírně silnou knihu, jenže mě prostě Lustigův styl, jak se opakovaně přesvědčuji, nesedí. Tady jsem navíc měl problém i s logickými lapsy (tisíc kilometrů do Hamburgu za sedm hodin, do Švýcarska ještě rychleji) a neskutečnou naivitou postav. I když ona naděje umí být někdy pěkná svině. Užvaněný Brenske mi občas připomínal Rudišova Winterberga, ale ten měl už svůj věk, Brenske je jenom odpudivá kreatura.... celý text
XY - o mužské identitě
2005,
Élisabeth Badinter
Škoda, že jde o 30 let starou knihu, protože poslední zdroje, ze kterých autorka vychází jsou z roku 1993. Docela by bylo zajímavé, zda by v současné situaci viděla nějaký posun. Plné zajímavých myšlenek, v době vzniku určitě ještě kontroverznějších než dnes, některé jsou asi daleko aktuálnější teď než v době vzniku (např. polemika s feminismem či směřování k androgynitě). Ale celkově hodně náročné čtení.... celý text
Schůzky s tajemstvím
2008,
* antologie
Původně jsem ke knize přistupoval s tím, že půjde o mysteriózní příběhy. Postupně jsem zjistil, že to tajemství v názvu opravdu odkazuje spíš k něčemu skrývanému. K těm mysteriózním se dají bez výčitek zařadit ty od Neffa a Šabacha. Přítomnost ďábla (anděla) z protirasistického textu Ivy Pekárkové tajemný příběh ještě nedělá. Když jsem tedy změnil svá očekávání, dostal jsem sbírku většinou hodně kvalitních povídek, ze kterých vyčnívá Život plný krás a Kašja. Naopak mě, kromě zmíněné Pekárkové povídky zklamala i úvodní Vieweghova Záhada.... celý text