Elementární částice přehled
Francouzský bestseller z roku 1998, který vynesl autorovi celosvětový ohlas. Uprostřed tápající a nevýrazné literatury zapůsobil jako časovaná bomba. Houellebecq v něm rozvíjí témata, která rozpracoval již v prvotině Rozšíření bitevního pole (česky 2004). Na pozadí příběhu dvou nevlastních bratrů, přísně deterministického vědce na jedné straně a sexuálního štvance na straně druhé, neúprosně tepe degeneraci mravů v Západní Evropě, kde pocity lásky, něhy a lidské pospolitosti do značné míry zmizely. Za střídání pronikavých analýz a klasických románových pasáží se pokouší o jakýsi všeobjímající historický průzkum vývoje mravů a důvodů současného individualismu, vedoucí k poněkud vědeckofantastickému vyústění, v němž oba hlavní protagonisté zastávají, každý svým způsobem, nezaměnitelnou roli. Pokus o totální román konce století.... celý text
Originální název: Les Particules élémentaires, 1998
více info...
Co říkají o knize uživatelé?
Román 'Elementární částice' od Michela Houellebecqa vyvolává silné reakce mezi čtenáři. Někteří obdivují autorovu schopnost propojovat vědu, filozofii a erotiku v hluboké analýze moderní společnosti. Jiní se cítí znechuceni explicitními popisy a cynickým pohledem na lidské vztahy. Kniha zkoumá prázdnotu a osamělost v kontextu sexuální revoluce a kritizuje nedostatek skutečné intimity. Je to dílo, které vyžaduje otevřenou mysl a ochotu čelit nepříjemným pravdám o naší existenci.
Čtenáři se shodují, že kniha je náročná, ale zároveň podnětná. Někteří ji považují za skvostnou analýzu doby, jiní ji odmítají pro její pesimistický tón. V každém případě zanechává silný dojem a nutí k zamyšlení o hodnotách a vztazích v současném světě. Je to kniha, která se nezapomíná a vyvolává vášnivé debaty. Více v komentářích.
Komu by se kniha Elementární částice mohla líbit?
- Čtenáři hledající hlubokou analýzu moderní společnosti
- Milovníci kontroverzní a provokativní literatury
- Ti, kdo se nebojí zkoumat temné stránky lidské existence
- Fanoušci filozofických úvah a psychologických portrétů
- Čtenáři, kteří ocení kombinaci fikce a vědeckých myšlenek
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Elementární částice. Přidejte ho na této stránce. Přihlašte se a napište ho.
Nový komentář
všech 87 komentářůSouvisející novinky - Elementární částice (2)
Mezi dvěma světy, Dvojník a další knižní novinky (27. týden)
03.07.2022
Knižní novinky (40. týden)
29.09.2019
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (1)
2002 -
International IMPAC Dublin Literary Award
Kniha Elementární částice v seznamech
(aktualizováno 1x za hodinu)
| v Právě čtených | 11x |
| v Přečtených | 734x |
| ve Čtenářské výzvě | 27x |
| v Doporučených | 52x |
| v Mé knihovně | 217x |
| v Chystám se číst | 352x |
| v Chci si koupit | 62x |
| v dalších seznamech | 9x |
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
Michel Houellebecq také napsal(a)
| 2015 | Podvolení |
| 2019 | Serotonin |
| 2008 | Platforma |
| 2013 | Elementární částice |
| 2007 | Možnost ostrova |

87 %
62 %


Autorův nezaměnitelný styl, zahrnující individualistické pornofilozofování, doplněné ve většině jeho knih až obsedantním zaměřením na vědecké nebo snad pseudovědecké zkoumání nějakého, pro běžného čtenáře těžko pochopitelného problému, má v sobě díky otevřenému a preciznímu vyjadřování své kouzlo. Ale těžko se popisuje, posílám raději pár citací.
90 % (zatím 542 hodnocení s průměrem 80 %).
…
Obecně se jejich život jevil jako příjemný a aktivní, plný rozmanitých událostí. Měli řadu partnerů, souložili v backroomech. Občas guma sklouzla nebo se roztrhla. Potom umírali na AIDS; ale i jejich smrt měla aktivistický a důstojný smysl. Obecněji řečeno televize, zejména TF1, neustále školila v důstojnosti. V dospívání si Michel myslel, že důstojnost člověku dává utrpení. Nyní musel připustit, že se mýlil. To, co člověku dodává důstojnost, je televize.
…
V říjnu 1975, těsně než začal vysokou, se Bruno nastěhoval do bytu, který mu koupil otec; měl tehdy pocit, že mu začíná nový život. Z toho měl brzy vystřízlivět. Jistě, na fakultě v Censier bylo na literatuře dost holek, dokonce spousta; jenže všechny byly asi zadané, nebo aspoň nejevily zájem začít si něco s ním. S cílem navázat kontakt chodil na všechny semináře, všechny přednášky, a rychle se tak stal dobrým studentem.
…
Děti ztělesňovaly postoupení stavu, pravidel a majetku. Samozřejmě ve feudálních vrstvách, ale i mezi obchodníky, sedláky, řemeslníky, vlastně ve všech vrstvách společnosti. Dnes už nic z toho neexistuje: jsem zaměstnanec, jsem nájemník, nemám synovi co předat. Nemám žádné řemeslo, kterému bych ho naučil, dokonce ani nevím, co by mohl později dělat; zásady, které jsem znal, pro něj už beztak nebudou platit, bude žít v jiném světě. Přijmout ideologii neustálé změny znamená přijmout, že život člověka se striktně omezuje na jeho individuální existenci a že minulé a budoucí generace nemají v jeho očích žádný význam. Tak žijeme, a mít dnes dítě nemá pro muže žádný smysl. U žen je to jiné, protože nadále mají potřebu mít někoho, koho by mohly milovat - což není a nikdy nebyl případ mužů.