Vendula897 přečtené 49

Pozůstalí 2022, Alžběta Bublanová

Smuutné, ale asi pocity pravdivé... neodsuzuji, vnímám tragičnost chvile, kdy se člověk ocitne sám v bludišti života. Knihu jsem přečetla za jeden den a bylo mi u čtení všelijak...... celý text

Holocaust 1994, Gerald Green

Jak začít psát o knize, která mě právě rozdrtila na tisíce malých kousků, z nichž každý je naplněn neskutečnou bolesti a zároveň touhou po životě. Jak psát o něčem, o čem jsem četla v tisíci podobách, zamýšlela se nad tím, jak dokáže jen lidská rasa ublížit sama sobě.Přesto mě právě dočtená kniha zasáhla . Neskutečně. Bolavě. Co jsme to my lidi za rasu, že si dokážeme tak krutě ubližovat. Kde byl Bůh, když kněží světili zbraně ve jménu kruté nelidskosti, kdo vychovával ty mladé německé generály, kteří od svých spících dětí odcházeli střílet do bezbranných židovských dětí, ponižoval jejich matky tím, že je nechal vysvlečené pozorovat , jak jejich členové vé rodiny padají do jam, kam pak směrovaly i ony a jejich děti....???? A co se děje, zde na tomto světě pomalu sto let od prvních náznaků genocidy . .. Kdo chrání lidské potomky od dalších válečných konfliktů? Zase jsou někde ponižováni slabší, zase někde žijí sirotci bez ochranné rodičovské náruče , zas někde...nedaleko od nás... obchází nesmyslná smrt a směje se nám...a my???? Co děláme my? Koukáme na zprávy, jak nám opět říkají zakřivené informace, naši politici se hrdinně plácají po ramenou...ale skutek - utekl..., uklidňujeme se, že ...všechno to zlé je přece daleko...spíme nerušeni , naše děti a vnoučata pláčí...zaplať Pánu Bohu...jen nad odřeným kolenem nebo špatnou známkou... Kdo má tu moc zastavit jakékoli valečné běsnění??? Kdo má tu moc zastavit zbrojení a prostředky dát na vědecké výzkumy prozatím nevyléčitelných nemocí??? Miliony otázek nad jednou knihou. Neskutečný pocit zmaru nad cenou lidského života. Zajímavé, že všichni členové SS, kteří byli dopadení se před smrtí zpovídali a ustrašeně litovali svých činů. Přála bych jim všem dohromady zažít ten pocit, když vidí člověk umírat milovaného člověk cizí, zlou silou. Vím, oplatky se nepečou, jak říkávají bezelstně malé děti. Je mi po přečtení knihy velice smutno. Nad námi, nad lidmi, nad rasou, která neskutečně vynalézavě dokáže ubližovat sama sobě. Ani láska, čistá a upřímná zde v knize nezvítězila. I ta byla lidskou nohou zneuctěna, pošlapána, zabita... Amor vincit omnia... celý text

Já, Jára Cimrman 1991, Jiří Šebánek

Moc děkuji za knihu, dnešní noc jsem strávila v té nejlepší společnosti , s panem Cimrmanem v čele...bonus knihy jsou rozhodně úžasné fotografie, knihou jsem nadšena a moc za to, že bude součástí mé knihovny , děkuji... celý text

Je hlína k snědku? 2006, Jakuba Katalpa (p)

Neporovnávat neporovnovatelné....to byla moje první myšlenka po přečtení poslední stránky. Doupě, Zuzanin dech, Němci ...knihy, které jsem četla se zatajeným dechem a byla moc ráda, když jsem další z knih Jakuby Katalogy držela v ruce Živočišnost se této knize upřít nedá...ale ... první dojmy a moje WAU...se po prvních stránkách změnilo v ACHJO...nekompromisní otevřenost, jak je uvedeno v anotaci...se změnilo v skoro bych řekla nechutnosti . Rozhodně nejsem puritán, ale čeho je moc... Vystihl to můj přítel, kterému jsem úryvky z knihy četla...to snad byla na drogách, když tohle psala, ne??? Tak za mě ...tahle kniha by se mohla jmenovat podle názvu jedné z Kapitol knihy...Návod pro silné....opravdu mi tato kniha nic nepřinesla...nebo jsem opravdu tak strašně stará a nerozumím, co tím chtěla autorka světu sdělit...... celý text

Velká závěť 1985, François Villon

Člověk, básník, milovník života , rebel co nikdy nepřestal rebelovat, ač přes prsty od života dostal tolikrát... Přiznává sám pro sebe viny, ač ukazujíc prstem na ty, kdo jsou z části za jeho viny zodpovědni ,zůstává úkryt za svými rýmy. Miluji ho , od svých 13 let, kdy jsem se poprvé s Villonem setkala vím, že je to můj básník. Mluví mi z duše, jeho smutky z první a nenaplněné lásky mě jako mladou studentku naprosto zasáhly, ovlivnily můj názor na život, snad i na lásku Spoustu lásek přešlo kolem mě, Villon však zůstal v mém srdci a jeho rýmy mě i nadále provázejí životem . Někdy zpívají, někdy bolí...někdy vás nabijí energií, někdy vás ponoří do bahna života a než se stačíte nadechnout, topíte se. Prostě Villon.... celý text

Doupě 2017, Jakuba Katalpa (p)

Jakuba Katalpa...její knihy mi zůstávají v duši. Její styl psaní je pro mě velice příjemný. Zde jsem zcela chápala smutek ženy, která nemá komu dát svou snad ani ne lásku jako spíše starostlivost, péči...či jak to nazvat. Co jsem hodně prožívala, to byl odchod manžela od umírající ženy. Cítila jsem snad i fyzicky tu její bolest nad tím, že ji milovaný muž opustil ve chvíli,kdy ho tak bytostně potřebovala. Vietnamskou matku jsem obdivovala, jak se dokázala sžít s jinou kulturou. Čeho všeho všechno jsou schopni vietnamští rodiče, aby byli se svými dětmi...to vidíme i dnes u nás. Odsuzujeme jejich klany, přitom by nám ta jejich semknutost měla být příkladem. Jakuba Katalpa opět předvedla dílo par-excellence.... celý text

Důmyslné umění, jak mít všechno u pr**le 2017, Mark Manson

Motivační kniha, která mě motivovala knihu nedočíst a odložit. Byl to dárek od mé celoživotní kamarádky, proto jsem se snažila ..opravdu...Nejsem z cukru, ale tohle i na mě bylo moc. Vulgarity jsme se naučili používat v běžné, hovorové řeči, přesto...nebo právě proto si myslím, že do knih nepatří. Nebo ne v takovém množství. Za mě titulek dobrý, obsah ne až tak povedený ... co si z knihy beru? Snad jen to, že když se mě někdo zeptá, jak se mám...řeknu výborně...ať už jsem potopená v bahně třeba až po nosní dírky...... celý text

Never more a jiné básně 1998, Paul Verlaine

Miluji Hrubína, proto jsem se dostala i k této knize. V jeho překladu znějí Verlainovy verše jako vám milá hudba, uklidňuje, vzrušuje , smutníte si a přitom je v duši krásně ...je vám prostě krásnosmutně...... celý text

Ibka 2022, Petra Braunová

Příběh rodiny, která si, tak jako každá rodina , nese břímě minulosti s jakýmsi kostlivcem ve skříni, s ukrutnou silou a vírou v lepší zítra. Hodně k zamyšlení v tom, že člověk by měl žít život, svůj život tak jak to cítí,aby byl šťastný. Pokud tohle neudělá, ohlíží se na to, co řekne okolí, dáva přednost konvencím a názoru co řekne okolí, bez svobody a víry sama v sebe, pak žije život jiných. Ne svůj...a takový život pak není život, ale přežívání. Možná jsem knihu četla ne v tom správném rozpoložení, každopádně jsem ji přečetla v jednom zátahu a stísněny pocit je nepatřičný, přesto, nebo právě proto hodnotím vysoko...... celý text

Plachetnice na vinětách 2020, Jiří Hájíček

Hájíčkovi knihy se mi dostaly do rukou před pár lety. Některé nadchly, jiné neoslovily. U této knihy jsem četla svůj život... nedospělý vstup do dospělosti, zběsilý rozvod , který mě posunul v před v budování kariéry a v pokročilém věku starost o rodiče...vše pod přikrývkou " všechno zvládnu" tak jak hlavní postava knihy... Na prahu věku, kterému se říká seniorský potkání lásky, kterou člověk potká jednou v životě... Ne všechno, je tak jednoduché, jak se nám zdá v mládí...kniha je prostě psaná pro moji věkovou hranici a psaná velmi poutavě, jako by autor viděl do ženské duše. Nostalgie střídá naději, radost z úspěchů dětí střídá deprese z vlastních proher... Trochu v knize slyším povzdech ...živote, zastav se alespoň na chvíli, nech nás vychutnat chvíle okamžiku štěstí...... celý text

Anna Boleynová – Králova posedlost 2017, Alison Weir

Anna Boleynová.... nesmírně inteligentní intrikánka, která však ukázala detailně na nešvary tehdejší církve, což si v Anglii 16 století troufl málokdo , vlastně snad nikdo. Jindřich VIII...intrikán, zahleděný do sebe... Od samého začátku čtenář ví, jak tohle soužití dopadne a přesto jsem byla knihou nadšena. Jako ženě mi však byla první manželka Kateřina trochu bližší, Anně jsem záviděla rozhodnost, snad až umanutost, tvrdě hlavou proti zdi... přesto se snažila a své povinnosti, jak vladařské,tak ty manželské plnila se svou vrozenou pílí a to co se svým sobeckým, do sebe zahleděným manželem-vladařem zažila by snesl málokdo. Hrdě přijala svůj konec...vlastně ji obdivuji.... celý text

Básně 1998, J. H. Krchovský (p)

Zasáhl mě tou nejpřesněji mířenou sřelou. Již dříve jsem , ovšem jen z dálky, občas k jeho dílu přišla. Ale musel přijít právě tento pravý čas, kdy jsem si sama v sobě uvědomila, co jsem vlastně v jakékoli poesii hledala. V mládí mě přesně touto střelou zasáhl Villon a byla to láska na celý život. Nyní , v mých pomalu 60 letech mě oslovil pan Krchovský. Oba rebelové s duší smutného kluka- to mě napadlo dnes , když jsem svému nejbližšímu člověku posílala z busu ofocené úryvky Krchovského básní, protože jsem se musela honem podělit o tu krásu, o ten děs, o ty úžasné rýmy. Já sama o sobě jsem hodně uzavřená, nesdílím jen tak s někým své vnitřní pocity.... občas jsem asi i dostatečně stydlivá... ale tady mi ta perverze připadala naprosto slučitelná se životem. Žádné těžkopádné rýmy- prostě tady nám to Krchovský servíruje rovnou pod nos a vy...., buď bužírujte, nebo se na to vys..te... a tečka.... celý text

Justiční vražda aneb smrt Milady Horákové 2008, Miroslav Ivanov

Člověku se hlava z informací až zamotá. Paní Horáková, oddaná své vlasti, svobodě, morálním hodnotám, které nikdy neopustila. Ani na prahu svého života nezradila své ideály a s hrdostí dala hlavu na oprátku.Paní Horáková, člověk, který za práva bojoval a se vztyčenou hlavou dobojoval. Právem jsme my, ČEŠI , hrdí na naše, české občany, kteří něco takového dokážou. Ona i její manžel se drželi morálních zásad slušnosti a spravedlnosti, které by neměly být cizí žádnému člověku. V tom pak ale nejsem zajedno s daší její životní rolí. Paní Horáková, matka, která porodila svou očekávanou a milovanou dceru, kterou se facto obětovala...svým morálním zásadám a zájmům.Ač se v knize dovíme, že nabídky na exil po nástupu komunistů v republice měla a jako sečtělá a inteligentní právnička věděla, co se dělo se střední třídou a inteligencí v Rusku, po říjnové revoluci...zůstávala tady a to co je snad každé matce vlastní -chránit především své děti- jakoby tady nebylo. Ne jakoby ..ono nebylo.Dala jsem si to do souvislosti s rozhovorem její dcery, která po letech zavítala do ČR a bylo mně z toho hodně úzko. Je to čistě můj dojem a názor, nesnižuji tím její vysoký kredit političky a hrdinky ...ale k čemu bylo její dceři Janě to, že má v Praze matka pojmenovanou hlavní třídu, když ji pohádky na dobrou noc četli jiní lidé než vlastní matka ....... celý text

Transsibiřská magistrála 2015, Václav Turek

Kniha , jež patří již několit let do souboru knih cest mého otce, nádražáka tělem i duší, od něhož jsem jeho vášeň...sedni a jeď...podívej se, kam ti srdce napoví ...rozhodně podědila. Povídání o černočerném Bajkalu, který potkáte na cestě do Vladivostoku patřilo k mým životním snům, které se pravděpodobně roztříštily na tisíce kousků...svět je roztříštěn na tisíce konfliktů, které se jen tak neurovnají...a do Vladivostoku jen tak cesta volná nebude. Bajkal zůstane nesplněným snem , zůstalo však tátovo vyprávění a tato , ode mne ušmudlaná kniha se zohýbanými rohy...nostalgická vzpomínka, přesto někde v dálce na vás z této knihy duní zvuk ubíhajících pražců na desetitisícém kilometru...nádherné fotografie vám vaši fantazii ještě trochu okoření, takže polknete naprázdno...... celý text

Babička 2005, Božena Němcová

Dílo, které svou jemností popisu nádherného dětství chytne za srdíčko snad každého. Já nejsem vyjímka. Když si uvědomím, že tuto nádhernou , romantickou a zasněnou knihu psala paní Němcová v době, kdy ji zemřel milovaný syn, tak s úctou smekám. Babiččinonúdolí mám prochozené křížem krážem, jak v lednu, po zamrzlých cestičkách, tak v době rozpukajícího jara a l ta nádherná příroda mi sama ukazujeme kudy chodila Barunka ...Jen škoda, že už tam nemohu jít se svoji babičkou, schoulit se jí na lavičce u splavu do náruči a jen tak mlčet ...paní Němcová tady rozhodně ukázala, jak silná to byla žena ..... celý text

Medúza 1999, Jarmila Loukotková

Poprvé jsem četla knihu, jako nezralá , mladá dívka, plná ideálů o životě, který se v 18 letech zdál jiskřivý, jasný a hlavně pln dobrodružství nejen s láskou. Paní Loukotková je , víceméně byla, PANÍ spisovatelka, kterou jsem byla čtenářsky "odkojena "a zařazena do skupiny doživotní ČTENÁŘ. Tato kniha mi dlouho ležela v hlavě, dokonce jsem Blance záviděla její velkou lásku ke zralému muži, jímž se mi ,v době mého mládí ,její přítel zdál. V pozdějším věku, jdyž jsem se ke knize dostala, jsem zas obdivovala, jak paní Loukotková umí o života bídě psát. Konec knihy jsem proplakala vždy, ať už se mi kniha dostala do rukou v mládí či v pozdějším věku. Nechápala jsem, jak může láska tak moc bolet... A tady zas paní Loukotková dokázala naprosto bravurně popsat, jak moc se ta bolest dá unést...nebo taky neunést.... celý text

Hanin kufřík 2003, Karen Levine

Kniha, na niž asi nelze zapomenout. Příběh podobný tisícům jiných příběhů, které skončily takto tragicky. Nechápala jsem a nechápu do dnešních dnů- lidská zloba je neskutečná, ale jak někdo může vraždit malé děti, ať jde o jakoukoli národnost či náboženství. Člověk je neskutečná rasa, která snad ani nemá právo žít na této planetě. Jak by tady bylo krásně..... kdybychom tady nebyli a neničili....... celý text

Saturnin 2003, Zdeněk Jirotka

Momentálně , v době nemoci, si užívám ten pocit, že nic nemusíte, koukáte do blba a všichni vás obskakuji.... no všichni :-))) ...manžel z obyváku od fotbalu zavolá.... nechceš čaj....ale mého milovaného Saturnina mi přinesl i s tím hrníčkem čaje.... přemýšlím o nemoci..... oooooo.....dlououououohééééééé nemoci ( nechci se rouhat), jen se koulet v peřinách a číst si Saturnina, ..... to je přeci čtenářská delikatesa... celý text

Maus – Souborné vydání 2012, Art Spiegelman

Po dvou letech jsem se ke knize vrátila,abych se s duší rozjitřenou nejenom válčením nedaleko našich hranic, znovu ponořila do děsivého komiksu, který vám ukáže v rizím světle tu nepopsatelnou hrůzu holocaustu. Sedím nad stránkami, nevidím myši, krysy, zajíce ..a pod....vidím lidí, děti, vrahy. Jak moc vděčná jsem za to, že jediný pláč, který jsem od svých kluků v dětství slyšela byl ten, když si na kole odřeli kolena, jak moc vděčna jsem za to, že od vnoučat slyším zvonivý smích nad vyhraným Člověče nezlob se, jak moc vděčna jsem, že nemají hlad, nemusí ve se skrývat, mohou s námi v klidu žít a my máme zhůry povoleno přihlížet, jak jsou šťastné. Pane Bože, kde jsi byl, když se na této modré planetě zabíjeli nevinné děti.. umírali nevinní lidé jen proto ...proč vlastně.???... celý text

Smrt je mým řemeslem 2005, Robert Merle

Čtení této knihy je velice těžký a nestandardní prožitek....čtenáře dokáže dostat na samé morální dno člověčenství, ze kterého se chce plakát hrůzou, noříte se čím dál více do příběhu, o němž víte, že nemůže a nebude mít dobrý konec. Je vám těžko, snad se i stydíte za to, jste také člověk. Možná, někde ...ne až tak daleko v minulosti, žil na této planetě člověk, který se rozhodl sortovat lidí .. ty jsi dobrý .. ty nejsi. Často mě u čtení této knihy napadalo....jak bych se zachovala já...kdybych se narodila v židovské rodině a jednou musela ...i s dětmi...nastoupit a jet...vystoupit a nalevo,nebo napravo??? V takovéto chvíli mě život unavuje, bojím se dnů dalších, přestože žiji v jiné době, tragédie holocaustu mě neskutečně zraňuje... ...Na druhou stranu . ..co kdybych se narodila v této rodině...kde se narodil Rudolf Hess, o němž kniha je....byla bych možná vychována v mládežnickém klubu podporující antisemitismus a přihlížela zvěrstvům holocaustu ... Já, která nejsem chopna zabít mouchu...bych se učila zabíjet člověka, o kterém by mně řekli , že je nepřítel. Vidím v této knize ohromné varování, memento doby, která se nesmí vrátit. Pokud tady na této planetě ovšem nezůstala ...a hrozí, pořád hrozí...... celý text