tereza_p
přečtené 73
Na konci října
2020,
Lawrence Wright
Příběhy s podobnou tematikou jsem měla ráda ještě dávno předtím, než to bylo "moderní" :). Kniha mě velmi bavila, oceňuji i odbornější pasáže, byť nedokážu posoudit, do jaké míry jsou opravdu věrohodné, ale předpokládám, že si to autor opravdu nastudoval. Bavil mě i zpravodajský styl vyprávění, bez zbytečných kudrlinek, který ovšem v žádném případě nepostrádal emoce. Ty tam jsou díky tomu, že se dozvídáme o osudech obyčejných lidí, byť jsme o nich prostě tak nějak zpraveni. Myslím si, že tam je i pěkně popsán rozdíl mezi tím, jak pandemie dopadla právě na obyčejné lidi a jak na ty ve vedení zemí. A také to, že i přes probíhající pandemii je možné, že se stále bude myslet především na své státní zájmy.... celý text
Běsa
2018,
Dita Táborská
Střídání časových linek, ani vedlejší postavy mě ve čtení vůbec nerušily, právě naopak. Kniha se mi četla dobře, zpracovává příběh dvou sester, které, byť to nemusí na první dojem vypadat, jsou spolu silně propojené. Příběh Vitalije zase ukazuje, jak se životy lidí mohou navzájem nečekaně propojit a poznamenat. Minus pro mě byl závěr knihy - pasáž s paní Bůh a Smrtem v nemocnici, to mě opravdu nebavilo a vlastně mi to trochu zkazilo celkový dojem ze čtení. Každopádně určitě se těším na Malinku, kterou jsem zatím nečetla.... celý text
Znáte jejich příběhy? 31 příběhů holek a kluků z dětských domovů
2022,
Denisa Prošková
Musím přiznat, že čtení knihy ve mě vzbudilo především obrovskou touhu být svým dětem tím nejlepším možným rodičem a dát jim všechnu lásku, co můžu. Velmi oceňuji počin vydat takovou knihu, přijde mi skvělé, že obsahuje jak příběhy jednotlivých dětí, tak i odbornější pasáže, názory a vysvětlení. A taky, že obsahuje spoustu naděje a nedává příliš prostoru pro lítost, který je v knize zmiňovaná a o kterou žádné z dětí nestojí.... celý text
Osudné svědectví
2022,
Robert Bryndza
Po přečtení jsem příjemně překvapená, přiznám se, že jsem neočekávala mnoho (patrně proto, že poslední knihy od Bryndzy jsem četla ty ze série o Kate Marshall, a ty mi nepřišly tak dobré). Ale tato kniha má dobrý spád, děj baví a nehemží se nesmyslnostmi, je tam napětí. Musím říct, že třeba při popisu vloupání do studentských kolejí mi běhal mráz po zádech, když jsem si to představila. Čtenář sice asi tak tuší, že hlavní podezřelý nikdy nebude hned ten pravý, takže přemýšlí, kdo z ostatních postav by to mohl být, ale to je u detektivech běžné. Jen mi vrtá hlavou, kdo tedy vyšroubovával ty žárovky apod. na studentských pokojích - vrah? správce pod nátlakem? Nebo jak to bylo? Každopádně jsem ochotná to při hodnocení přehlédnout. Snad budou i další knihy tohoto autora na podobné úrovni.... celý text
Ony
2021,
Helle Helle (p)
Po přečtení knihy jsem se nemohla zbavit jednoho pocitu, a to byla "všednost". V celé knize sledujeme, tak jakoby "po očku", všední život matky a dcera a máme možnost nahlédnout do jejich vztahu, který je, byť minimalisticky popsán (ostatně jako celá kniha), vlastně velmi blízký. Ze začátku mi dělalo problém se do knihy začíst, právě již zmiňovaný minimalistický styl mi dělal obtíže, ale nakonec se to zlomilo.... celý text
Plachetnice na vinětách
2020,
Jiří Hájíček
Kdyby to bylo možné, dám 3,5*. Čtení mě bavilo, s tím problém nebyl, ale párkrát jsem se přistihla, že si říkám, jestli prostě ten příběh, jestli to není nějak málo. Jsem od Hájíčka zvyklá prostě na něco jiného. Chápu, že tato kniha se od předchozích liší, jde o intimní román, ale i tak. Na druhou stranu byla v knize místa, která se mi moc líbila nebo která mě nějakým způsobem zasáhla, byť šlo zrovna třeba jen o pár řádek. A celou dobu jsem čekala, kdy se tedy objeví ta "Plachetnice na vinětách", v tomto mě to celkem překvapilo. Také musím říct, že se mi neskutečně líbí obálka knihy.... celý text
Zlovůle
2021,
Jørn Lier Horst
Zhruba první třetinu knihy jsem fakt hltala s napětím a očekáváním, co se stane. Když přišel ten zlom (konečně nějaký akce), tak jsem si říkala, že to snad ne, že se stalo přesně to, co jsem doufala, že se nestane. Z toho jsem byla trochu otrávená, nicméně kniha mě pak zase vtáhla do děje a bavila mě až do konce. Na druhou stranu musím říct, že jsem moc neocenila to přitvrzení a popisy brutálních násilných činů na ženách. Na autorovi jsem naopak v jeho předchozích knihách oceňovala, že se obejde bez toho (na rozdíl od většiny ostatních severských spisovatelů). Autor to sice vysvětluje v doslovu, že mu šlo opravdu o to, prozkoumat "zlovůli" a motivy k ní, nicméně podle mě stejně zas tak do hloubky nešel a ty popisy tomu nijak zvlášť nepřispěly.... celý text
Nikdo není sám
2022,
Petra Soukupová
Na knihu jsem se opravdu hodně těšila, přečtenou jsem ji měla za chvíli, ale úplně se nedostavilo to nadšení, které jsem nějak automaticky očekávala. Rozhodně neříkám, že je kniha špatná, jen za mě nedosahuje kvalit jiných knih Soukupové. Nejde ani tak o to, že bych se nedokázala s postavami ztotožnit (to bohužel v některých případech ano), ani že bych nevěřila jejich reálnosti. Spíš mi asi chyběl ještě nějaký další pohled na dané události (minimálně pohled manžela hlavní postavy nebo případně i toho jejího táty), který by do různých situací vnesl i další úhly, z kterých se na ně dá dívat. Jasně, spoustu věcí si můžeme domyslet, ale asi bych tady uvítala, aby mi to spíš autorka řekla.... celý text
Katharinina šifra
2020,
Jørn Lier Horst
Kdyby to šlo, dala bych hodnocení 3,5 hvězdičky. Na knihu jsem se velmi těšila, detektivní příběhy s Williamem Wistingem coby detektivem mě opravdu baví. Především na nich oceňuji, že hlavní postava je vesměs "normální", což se v severských detektivkách moc často nevidí. Fajn je také zapojení jeho dcery do většiny případů. Nicméně tato konkrétní kniha se mi četla hůř, moc mi to neutíkalo, navíc jsem brzy pochopila, kde by policie měla zmizelou ženu hledat. O to víc nepochopitelné pro mě bylo, že by na to okamžitě sami nepřišli, protože těch naprosto zřetelných stop bylo v knize popsáno dost. I proto dávám tentokrát slabší hodnocení.... celý text
Kapka kámen vyhloubí
2021,
Hana Kulasová
Než jsem knihu začala číst, tak jsem se bála, že pro mě bude hrozně depresivní. A opravdu mě potěšilo, že to tak není (nebo alespoň ve většině knihy). Kniha je naopak o neskutečné síle, víře a vytrvalosti jedné (ne)obyčejné mámy, která se rozhodla to se svým synem nevzdat, i když to muselo být neskutečně náročné. Vůbec si neumím představit, jak zoufalá musela v některých situacích být (především když vlastně neměla žádnou odbornou podporu a neměla se kde poradit, protože nikdo neměl zájem jí něco radit nebo s ní cokoli konzultovat; ale třeba i tehdy, když nemohla pro domácí vzdělávání sehnat obyčejné tužky či sešity). Obdivuji i to, že ještě brala sílu na to, aby s rodinou podnikaly o víkendech a dalších volnech různé výlety a aktivity. Je škoda, že se nikde v těchto zápiscích moc nezmiňuje o tom, jaký měl vlastně na její přístup názor manžel, jestli ji v tom nějak podporoval či nikoli, ale chápu, že tyto zápisky byly primárně o výchově synů a ne o vztahu s manželem. Ke konci knihy už byla cítit větší skepse, čemuž se není co divit, ale je skvělé, že i přesto tam stále bylo cítit další odhodlání (a také trochu povinnost vůči dítěti, které přivedla na svět).... celý text
Zadní pokoj
2021,
Jørn Lier Horst
Druhá kniha ze série Odložených případů se mi četla výrazně lépe než kniha první a také se mi víc líbila. Děj odsýpal svižně, sice se také trochu dalo odhadnout, jak to asi dopadne, ale rozhodně to nebylo tak očividné jako v případě první knihy. Ocenila jsem i napínavější a akčnější závěr knihy. Těším se na další knihu ze série.... celý text
Maria Montessoriová: Učitelka nové doby
2021,
Laura Baldini (p)
Ze začátku se mi kniha četla trochu hůř, musela jsem si zvyknout na mluvu dané doby, ale pak už to bylo v pohodě a kniha se četla velmi příjemně. Oceňuji vyobrazení ženy v románu, který bych vyskládaný na historických faktech a který ukazuje, že to ženy v dané době a především v některých státech neměly vůbec jednoduché, pokud se chtěly prosadit jinak než ženy v domácnosti. Nemůžu se ale zbavit dojmu, že by to úsilí a náročnost mohly být vykreslené ještě výrazněji. To, jak to bylo obtížné, na mě důrazněji padlo až ke konci knihy, kdy Maria musela volit mezi svou kariérou a osobním, respektive rodinným životem. To mi přišlo jako opravdu velmi dobrá ukázka, v jaké situaci se mohly ženy v té době ocitnout. Než ovšem došlo na tento okamžik, tak to na mě působilo, že sice musela překonávat překážky, ale vlastně vším proplouvala relativně lehce. A to si nemyslím, že tak opravdu bylo.... celý text
Vrány
2020,
Petra Dvořáková
Neumím to asi říct jinak - ta kniha byla strašná. Nikoliv ovšem kvalitou, ale obsahem. Už dlouho jsem nečetla něco, z čeho by mi bylo tak psychicky, ale i fyzicky špatně. Minimálně tak poslední třetinu knihy jsem suverénně probrečela. Té malé holky mi bylo neskutečně líto, na rodiče jsem měla vztek. Byť jsem tušila, jak to dopadne, pořád jsem tak trochu doufala, že ne. Možná mě to zasáhlo tolik proto, že mám teď malou dceru, a člověk si uvědomí, jak někdy i málo stačí, aby malé dítě zranil (a teď nemyslím fyzicky, ale psychicky).... celý text
Rybí krev
2014,
Jiří Hájíček
Od Hájíčka mám za sebou Selské baroko, Dešťovou hůl a Zloděje zelených koní, ale Rybí krev mi přišla nejlepší. Takhle si představují venkovský román. Děj mě naprosto vtáhnul, u mnoha pasáží jsem měla pocit, jako bych na daném místě byla a všechno viděla na vlastní oči. Střídání časových linek mi naprosto sedlo, člověk si uvědomí, jak život utíká a co všechno ho potkalo a může potkat. V komentářích tu čtenáři občas píší, že je konci hlavní postava už štvala. Chápu to, mě štvala v některých ohledech také, ale beru to jako plus, že kniha dokázala vzbudit takové emoce.... celý text
