sinamona
přečtené 127
Nechci jen existovat, chci žít
2017,
Terka H (p)
Terezka si splnila sen - napsat knihu. Já si na ni chvilku počkala a určitě to stálo za to, pár hodin a knihu jsem měla přečtenou. Na začátku jsem byla natěšená, nedočkavá, potom jsem zažívala svíravou úzkost při čtení, slzy a v závěru jsem slyšela jak se Terez směje a musela jsem se smát "s ní"! :) Kniha je emotivní, smutná, veselá, poučná, milá i laskavá, a čte se sama. Jazyk, kterým Terezka píše je autentický s tím, jak mluví (kdo zná, tak ví a chápe), mně osobně to nevadilo, naopak o to víc byla kniha osobitější. Nemám co kritizovat, to co jsem od knihy chtěla a žádala, to jsem dostala a to je pro mě nejvíc ♡ Těším se na další díly... Terezce....sama jsem si prošla nečekaným úmrtím taťky v 17 letech (letos to je už 13 let), mnohé jsem zažívala stejně jako ty, tak strašně podobné, že jsem si při čtení prožívala znovu celou minulost s tebou.....pocit, že je tady, znamení z hůry, noční můry, realita x sen...tak moc jsem tě chápala...a soucítila...můj "Balů" přišel taktéž rok po smrti a poskytl ochranné křídlo a dal nový životní směr, cestu a cíl...Opatrujte se s Balůem na cestách ♡... celý text
Tomáš Holý: kluk, který nikdy nezestárl
2012,
Jan Brdička
Pro fanoušky T. Holého milé a příjemné čtení na jedno odpoledne.
Osm
2017,
Radka Třeštíková
Mám R. Třeštíkovou ráda-její tvorbu, ať si říká kdo chce co chce o detektivce a českém autorovi-autorce apod. Osm jsem přečetla na dovolené a kniha byla fajn, je trochu klidnější než předešlá tvorba, už ani ne tak zběsile překombinovaná. Příběh samozřejmě propletený, ale sedl mi, ne že bych z toho byla ohromená, to ne, to jsem spíš byla vyjukaná z Bábovek své doby. Hodnotím tak 75% a těším se na další tvorbu od R.T.... celý text
Losos v kaluži
2017,
Markéta Lukášková
Za mě ano! Kniha mi byla svým tématem velmi blízká a o emoce nebyla nouze, což je u mě co říct, poprvé jsem se u knihy rozbrečela jak želva, na to jen tak nezapomenu :) Je napsána jednoduchým a velmi čtivým jazykem, takže to utíká rychle a za dvě tři hoďky je přečteno. Moc se mi líbilo pojetí posmrtného života a nutí mě to ještě dnes - asi měsíc po přečtení, přemýšlet o znameních zhůry. Věřím, že ne každému sedne, mě sedla ve všech směrech a autorce za její prvotinu děkuji a dávám velký palec nahoru.... celý text
Okamžiky štěstí
2016,
Patrik Hartl
Kompletní sbírka P.Hartla má své čestné místo u mě v knihovně. Náhodně jsem začala jeho tvorbou odprostřed, tedy od Malého pražského erotikonu, který mi změnil pohled na svět a dal životní nadhled, který jsem marně hledala, naprosto úžasná knížka, stejně jako autor sám. Na Okamžiky štěstí jsem se nemohla dočkat od jara a zároveň jsem se na knihu nedočkavě těšila, tak jsem byla i smutná, že to zhltnu jedním dechem a minimálně dva roky budu mít frustrující absťák po tvorbě P.Hartla :) Neodolala jsem a po mírném váhání jsem začala Veronikou, kdy se mé emoce přelívaly ze strany na stranu, vážně hned po prvních stránkách to byla pecka. Soucítila jsem s ní, tak moc, že jsem pořád přemýšlela co se děje na druhé straně u Jáchyma. Někdy mě Veronika udivovala, někdy jsem jí litovala, ale hlavně jsem jí přála ten okamžik štěstí. Jelikož nejsem takový nenasyta, tak si Jáchyma šetřím, jo jo zatím odolávám a plácám se přes ruce, tak nějak ve mně Veronika musí uzrát, abych se pustila do Jáchyma...až to uzraje, doplním komentář :)... celý text
Džínový svět
1990,
Radek John
Kniha pro náctileté své doby, četla jsem v mládí. Téma mi bylo velmi blízké.
Děti z Bullerbynu
1962,
Astrid Lindgren
Jedna z mých nejoblíbenějších knih, na které velmi ráda vzpomínám, ilustrace Heleny Zmatlíkové k ní neodmyslitelně patří, některé ilustrace jsem si v hodinách čtení ve třetí třídě na ZŠ dokonce vybarvovala a krabicku od sirek na provazku k posilani vzkazů jsem v dětství aplikovala se svoji sousedkou, stejně tak jako neustálé a nekonečné vyprovázení se s kamarádkou :)... celý text
Prvok, Šampón, Tečka a Karel
2012,
Patrik Hartl
Jak už zde někdo psal, veselá kniha o smutných věcech. Hltala jsem stránku za stránkou až nebylo co číst, nasmála jsem se co jen to šlo, o vtipné hlášky a situace nebyla nouze. První polovina knihy mi přišla veselá v druhé polovině to trochu zvážnělo, Patril Hartl píše tak lehce, že to čtení jde samo a nelze se od knihy odtrhnout. Prvok mi tak jako MPE neutkvěl svým silným příběhem natolik zarytý v paměti, spíš mě to nutilo představit si v reálu jejich hru jak nebýt sráč, u MPE jsem se zamýšlela nad lidmi okolo sebe, jak to asi mají oni, co vše zasebou mají, tady mi utkvěla ta jejich hra, kolikrát narazím na "padouchy"=nesráče okolo sebe a kolik z toho je jejich demence a nakolik to je jen jejich "životní hra" kterou hrají sami se sebou, nebo se svými kamarády, ale i tak hodnotím jako super čtení a už se nemůžu dočkat na Okamžiky štěstí!! :) PS: Doufám, že Patrik Hartl pracuje i na dalších knihách, jinak si budu rvát vlasy...pociťuji neblahou závislost na jeho tvorbě :D :D... celý text
Dobře mi tak
2014,
Radka Třeštíková
Autorčiny knihy jsem četla od konce-tedy od nejnovější: Bábovky přes To prší moře po Dobře mi tak. Z Bábovek jsem byla nadšená, ve výsledku mě víc oslnilo To prší moře, které po přečtení Dobře mi tak vede na plné čáře. Dobře mi tak: Opakovaně jsem se musela vracet ke knize, kterou jsem po cca 50str musela odložit, přislo mi to zdlouhavé a ani ne moc zajímavé, za měsíc jsem knize zkusila dát druhou šanci a teď ji s pauzama dočetla. Příběh sám o sobě mi k srdci nepřirostl, hlavní hrdina si mě vůbec nezískal, vlastně žádná z postav, prvek společných propletených osudů postav s postupem tvorby R.Třeštíkové sílil až vygradoval v Bábovkách, nicméně zde mi to přišlo tak nějak zbytečné a k ničemu. Závěr byl nepříjemný a po celou dobu jsem cítila maximálně pocit marnosti. Kniha mě nenadchla v mnoha směrech, prostě mi to nesedlo a věřím, že kdo začne s R. Třeštíkovou Dobře mi tak nepokračuje dál, ale doporučuji vytrvat a dát tomu šanci, tvorbu R. Třeštíkové jsem si po Bábovkách zamilovala, ale začít Borisem, tak nevím nevím, zda se pročtu dál, ale nelituju, hold někdy kniha nesedne.... celý text
Memento
2008,
Radek John
Kniha, která mi svým tématem nic neříká, posloužila mi ve své době jako odstrašující příklad toho co mi bylo maximálně vzdálené. Vzpomínám na dosti svíravé pocity při čtení. Pokud ve mě kniha měla zanechat negativní stopu k drogám, tak ano, účel maximálně splnila.... celý text
Mám ráda hajného
1987,
Milena Kozderová
Knihu jsem objevila kdysi u své babičky, když mi bylo náct a perfektně mě pobavila, četla se opravdu krásně, dosud na ni vzpomínám jako na knihu, u které jsem se poprvé nahlas smála :)... celý text
To prší moře
2015,
Radka Třeštíková
To prší moře mi sedlo v mnoha ohledech, zhltla jsem knihu během jednoho dne s menší pauzou po Bábovkách. Oproti jiným knihám co jsem dosud četla se mi vždy vyrýsuje vzhled dané postavy, ale u postav od Radky Třeštíkové vidím postavu matně bez zjevné tvaře. Důkladně za to vidím zcela dané postavě "do duše", chápu její reakce, chování, jednání, což mi dává zase jiný rozměr čtení, který vítám. Na počátku jsem měla trochu problém se začíst, na konci jsem hledala ještě další stránky. Příběh jako takový je smutný, je depresivní, je ironický, ale vzhledem ke svým životním zkušennostem jsem si tam našla místa, kterým jsem se upřímně zasmála kolikeré ironické přirovnání, popsání situace mě vážně bavilo. Je zřejmé, že dále následovaly Bábovky, nicméně si troufám říct, že mi více vyhovalo To prší moře, Bábovky už byly překombinované, To prší moře bylo jedním slovem výborné. Chvílemi mě hlavní hrdinka rozčilovala, ale naprosto jsem ji chápala, u konce jsem očekávala několik verzí, nakonec přišla ta, u které jsem si oddychla. PS: A upřímně si dovedu více představit filmové zpracování To prší moře než Bábovek. Věřím, že s menší pauzou až ve mě dozraje tento příběh se pustím i do chlípného Borise v R.T. prvotině.... celý text
