SaDiablo SaDiablo přečtené 173

☰ menu

Lady Fuckingham

Lady Fuckingham 1999, Oscar Wilde
1 z 5

Kdybych nečetla lepší porno, dám tomu víc.


Vraní dívka

Vraní dívka 2014, Erik Axl Sund
2 z 5

Mohlo to skončit jak chtělo, že bych z toho byla nějak napnutá a potřebovala si přečíst pokračovaní, to vážně ne. Asi sto stran mi trvalo, než jsem se začetla, nevím, zda-li je to překladem, ale styl tomuto žánru moc nelichotí, některé části jako by vypadly z YA (hlavně ve vztahu Sofie/Jeanette... A přiznejme si, tohle většinu čtenářů do kolen nedostane). Popletelé časy, kdy přítomnost byla v minulosti, minulost psaná v přítomnosti, což se ještě dalo pochopit, nerušilo to. Autoři potom ale zničehonic začali přítomný čas používat i v přítomnosti, tzn. nezachovali kontinuitu a mně se k hodnocení přidalo další minus. Nad knihou jsem uvažovala už dlouho, zaprvé proto, že po Larssonovi zkouším, co by mě zaujalo stejně jako Milénium, ale ani Kepler, Nesbo, a nakonec ani tato dvojice mě neoslovila. "Nevím, jestli to má nějaký význam, ale často se vracel ke kastracím. Jednou se mě zeptal, jestli vím, jak se kastruje sob, a pak mi vykládal, že se mu rozdrtí varlata tak, že je někdo rozkouše." Když jsem o Vraní dívce četla, byla popsaná jako šokující, drsná, místy nechutná, odporná a kdoví co ještě, přitom ve skutečnosti to tak vůbec není. Čekala jsem aspoň nějaké popisy praktik, jak se to těm obětem dělá do detailu atp., když to tedy má být tak šokující. Děj měl být nejspíš vystavěn na zneužívání a domácím násilí, ale nakonec na ně nebyl kladen takový důraz, což byla pro mě asi jedna z hlavních věcí, které příběhu uškodily (tipuju, že ani jeden z autorů nic podobného nezažil, protože ty správné emoce se z toho nedaly uchopit). Vrahova mysl se dala zvládnout mnohem lépe, spousta pasáží je vleklých, plytkých a nudných.... celý text


Zlodějka knih

Zlodějka knih 2009, Markus Zusak
5 z 5

Na to asi není co říct. Jen že to rozhodně nebylo naposledy, co se s Liesel potkávám.


Muž, který chtěl být šťastný

Muž, který chtěl být šťastný 2008, Laurent Gounelle
2 z 5

Kniha nic nového nenabízí, některé části jsou nudné a vleklé.


Zmizelá

Zmizelá 2013, Gillian Flynn
2 z 5

Konec je zabiják celého příběhu. Pokud si někdo na začátku (po první části) myslí, že plot twist je, že to je celé ve skutečnosti úplně jinak, tak ten ať si počká na posledních pár řádků... Začátek mě příliš nebavil, nejsem fanda takového střídání pohledů, i když chápu, že deníkové záznamy jsou důležité. Často bylo poznat, že knihu psala žena, to bylo podle mě jedno z těch větších minusů, části, které by mužskému autorovi nepřipadaly důležité, tam z Nickova pohledu vypisovala, části, nad kterými by se mnozí muži vůbec nepozastavovali (omlouvám se, že neuvedu příklad, bohužel jsem si nezapisovala). Ale jinak to bylo jako na horské dráze, co se charakterů týče... Dlouho se mi nestalo, abych hlavními postavami takto... pohrdala. Vhodnější slovo nenacházím, rozhodně to nebyla jen "nelibost", možná spíš nechuť. Amy-oběť, Nick-vrah, Nick-oběť, Amy-vrah, Nick-magor, Amy-magor... Ani jedno, děkuji. Právník byl sympaťák, tomu jsem vždycky dávala imaginární high five, ale to bylo tak všechno, z hlediska obliby charakterů. V některých částech to nebylo špatné, ale jednou mi to stačilo.... celý text


Za soumraku

Za soumraku 2011, Michael Cunningham
2 z 5

Syrová kniha, nezaujala. Téma mě nijak nepobouřilo, ale konec tak nějak vyprchal do ztracena. Znovu číst rozhodně nebudu.


Na věky věků

Na věky věků 2009, Ken Follett
3 z 5

Dalo mi to teda pořádně zabrat. Pilíře jsem četla dva týdny bez povinností, tuto s povinnostmi tři měsíce. Na Pilíře tato kniha bohužel nemá, přestože ji to nutně nedělá nepovedenou. Mrzelo mě, že Thomasova linka nebyla více rozvedená (žena, kterou miloval?), společně s Gwendou se stal mou nejoblíbenější postavou v knize. Co se děje týče, taky v poslední části mohla být nějaká zmínka o Gwendě, Philemonovi a Jobym; Gwenda se s Philemonem samozřejmě nestýkala, ale nějaké její myšlenky ohledně bratra/(smrti) otce by mne zajímaly. Moc mi zde neimponoval autorův styl psaní, ve větší koncetraci než v minulé knize. Některé dialogy byly směšné než vážné, spíš jako by je psala puberťačka, ne dospělý muž, párkrát mi proto přišly činy postav hůř uvěřitelné; slovní obraty nepromyšlené (usmál se _ úsměvem aj.). Ale všechno dobře dopadlo a příběh to byl pěkný, za sebe můžu doporučit.... celý text