rozaaalie_
přečtené 81
Světlo a stíny
2017,
Leigh Bardugo
První díl ze série Griša zatím vnímám spíš jako odpočinkovou Young adultovku, než nadupané fantasy. Svět mě do určité míry ze začátku dost oslnil, ale postupem času upadal. V knize se vyskytuje spousta klišé, chybějícího vývoje postav, taky naprosto předvídatelní až stupidní hrdinové a téměř nulové zvraty. Upřímně doufám, že mě druhý díl nadchne víc, protože mě autorčin styl psaní bavil. (Podrobnější názor naleznete v záložce "Recenze")... celý text
Co jsme si nikdy neřekli
2020,
Yasmin Rahman
"Poutavý, kontroverzní, místy až šokující thriller." - Poutavý a kontroverzní? Když přivřu obě oči, možná. Ale thriller? Pardon, ale to teda opravdu ne. V příběhu se setkáváme se třemi hrdinkami, přičemž každá z nich bojuje s vlastními vnitřními démony. A já ani jednu z nich nemohla vystát. Cara (jedna z hlavních postav) je dokonce na vozíku tak jsem si říkala aleluja, konečně někdo, s kým budu moci soucítit a bude mi blízký! A ono nic. Chyběla mi tam síla, důraz, prostě něco hlubšího, co by mě srazilo na kolena. I když se mi kniha nelíbila, ráda bych skončila pozitivně a vyzdvihla grafické zpracování kapitol Olivie - i když mi obsahem občas připomínaly nepovedenou parodii poezie Rupi Kaur. Kniha obsahuje také nejedno důležité poselství, týkající se především skryté bolesti, síly přátelství a hlavně odhodlání to nevzdávat. Škoda jen že zpracování se svou hloubkou zaseklo někde v dětském brouzdališti. (bookstagram: @rozaaalie_)... celý text
Uvnitř mé hlavy
2016,
Francesca Zappia
Uvnitř mé hlavy je jedna z mých nejoblíbenějších knih. O to těžší je připustit si fakt, že má tolik nedostatků. Tuhle knihu jsem přibližně před 7 lety dostala jako dárek, a ano, přiznávám, má pro mě velkou citovou hodnotu. Avšak i přesto můžu zcela upřímně říct, že mě od té doby žádný příběh nezasáhl tak silně, jako tenhle. S Alex jsem soucítila. Okamžitě jsem se do ní dokázala vžít, a to i teď, když jsem po letech knihu opět otevřela. Dějem se možná na první pohled kniha nijak zvlášť neliší od typických YA contemporary z prostředí střední školy, ale za mě dodávají potřebné plusové body právě postavy, které jsou různorodé, osobité a celkově dobře napsané. Romantická zápletka je taktéž přinejmenším roztomilá, já se u ní culila téměř nepřetržitě. Když však nahlédnete na hodnocení kupříkladu na Goodreads, zaplaví vás velká spousta jednohvězdičkových recenzí. Proč? Kvůli hlavní hrdince. Respektive pojetí paranoidní schizofrenie, kterou trpí. Na nemoc je v knize bohužel pohlíženo velice primitivně a v jistých ohledech je snad až glorifikována. Žádnou surovou realitu tady nečekejte. Proč tedy knihu se spoustou nedokonalostí hodnotím pozitivně? Inu, pravdou je, že za to asi můžou city, které prostě někdy zvítězí nad rozumem. Ke knize i hrdince jsem si vybudovala jakési pouto, které mi znemožňuje nahlížet na ni objektivně. Jenže to je přece celá podstata recenzí i četby jako takové, ne? Každý to vnímáme individuálně. Každému se líbí něco jiného. A to je za mě naprosto v pořádku :).... celý text
