Ree
přečtené 187
Tvůj stín
2012,
Jeffery Deaver
Musím říct, že po dlouhé době mě zase Deaverova kniha bavila. Nebylo to tak překombinováno jako většina jeho knih a rozhodně potěšil cameem Rhymese a Sachsové.
Cress
2014,
Marissa Meyer
Cinder i Scarlet se mi líbily, ale teprve u Cress jsem se do příběhu tak zahloubala, že jsem musela číst a číst a číst, abych zjistila, co se stalo dál. Nejspíš proto, žečím víc nových postav Meyer představí, tím lepší příběh je. Iko žeru od začátku, Thorneho jsem si oblíbila hned a Jacine taky vypadá jako fajn postava. Ve Winter snad dostane větší prostor, těším se. A když už je řeč o Winter... myslím, že její bláznovství celý příběh ještě osvěží!... celý text
Naslouchač
2016,
Petra Stehlíková
Slyšela jsem na tuhle knížku tolik pozitivních recenzí, že mi to nakonec nedalo a musela jsem si ji přečíst taky. Jsem za to ráda. Začátek mi sice ubíhal pomalu a ze všeho vysvětlování historie a fungování jejich světa mě začínala bolet hlava, ale naštěstí se ve druhé třetině konečně rozjel příběh a všechno chrlení informací bylo zapomenuto. Příběh je zajímavý, a přestože knih a filmů a postapokalyptické budoucnosti je hodně, tenhle je vskutku originální (už jen smícháním moderních technologií a světa, kde žádné technologie nefungují). Pětadvacítka si mě získala okamžitě, a i když mi občas Ilan nepřipadala na dvanáct (místy mladší, místy starší), celkový dojem mi to nekazilo. Doufám, že druhý díl pojede na stejně kvalitní vlně jako tento.... celý text
Lovec
2011,
Jeffery Deaver
Detektivky Deavera vždycky byly moje oblíbené. Sběratel kostí a Ďáblova slza jsou mé nejoblíbenější, ale i ostatní se mi líbily. Bohužel už u Prázdného křesla bylo vidět, jak moc se snaží příběh zamotat, aby čtenář nemohl nic odhalit, až to nakonec přežene. Zamotaný jako Prázdné křeslo naštěstí Lovec nebyl, ale i tam se našlo pár zvratů, které bohužel nebyly tak překvapivé, jak by chtěl. Vlastně největší překvapení přineslo odhalení, jak to bylo s rodinou hlavního hrdiny. Knížka se mi nečetla lehce, což naznačuje už to, že jsem ji rozečetla tři roky zpátky a po pár kapitolách jsem ji zase zavřela. Tentokrát jsem vydržela, ale vzpomněla jsem si, proč mě to dříve nebavilo... Na to, kolik má Deavery na svém kontě knih, tahle mi zvlášť ze začátku přišla, jako by ji psal nějaký začátečník. A na to u něj nejsem zvyklá. Příběh mě začal docela bavit tak zhruba od poloviny, ale ani tak Lovec nedosáhl výše než na tři hvězdičky.... celý text
Magie změny
2016,
Ilona Andrews
Skončila tady vůbec nějaká kapitola tak, že jste neměli neuvěřitelné nutkání číst, co se stane dál? Možná jedna, dvě? U dřívějších dílů jsem dokázala dočíst kapitolu a zavřít knihu, abych se věnovala něčemu jinému, ale tady? Jedině když byla písmenka natolik rozmazaná, že už jsem nedokázala číst dál. S tímhle tempem si u posledních dvou dílů budu muset vyhradit celý den volný a zařídit si někoho, kdo mě bude zásobovat jídlem a kávou. Po minulém díle jsem se trochu bála, že když Kate a Curran opustili Pevnost, hodně z mých oblíbených postav už v knížkách moc nebude. Potěšilo mě, jak to vyřešili. Jenom nevím, jestli Kateino, Curranovo a mé zdraví následující dva díly vydrží. Mé zvlášť, pokud se následky Kateina zranění projeví až později...... celý text
Magie na vzestupu
2014,
Ilona Andrews
Očekávala jsem od tohohle dílu to samé, co od těch předešlých. Kate mě od nějakého třetího dílu neskutečně baví, takže jsem do toho šla s tím pocitem, že tahle knížka bude stejná jako všechny ostatní. Byla a nebyla zároveň. Už když jsem zjistila, že Kate a Curran pojedou na výpravu do Evropy, došlo mi, že mě tenhle díl bude neskutečně bavit. Už jenom proto, že miluju jejich zamilované dialogy. Ach, jak moc jsem se v tomhle spletla. Věděla jsem, že Curran má pro své chování důvod, v tomhle jsem byla za jedno s Derekem, ale měla jsem chuť mu tak neskutečně nakopat zadek... Na druhou stranu se krásně projevilo, jak doopravdy Kate zapadla do Smečky. Derek ji zbožňuje od prvního dílu, to všichni víme, ale Barabáš, který Currana málem napadl; George, která mu nadávala, i její otec, který Kate jako alfu nikdy moc nebral, mi neskutečně zlepšili náladu. Když ale pominu ty části, kdy jsem cítila stejné naštvání jako Kate a zároveň mi to lámalo srdce stejně jako jí, jsem tenhle díl milovala. Keira mě dostala hned prvním pozdravem směrovaným Eduardovi, který pak ze strachu shodil bednu do vody, George byla skvělá a Desandra bude určitě skvělý přírůstek do smečky. A dokonce jsem si zvládla oblíbit Tetu Bé... k mé smůle. Jenom Andrey a Rafaela mohlo být více. Celkově se mi tenhle díl líbil asi nejvíc a jsem zvědavá, jak velkou roli bude v bitvě Kate a Rolanda ještě hrát Hugh...... celý text
Dvůr mlhy a hněvu
2017,
Sarah J. Maas
Ah, Sarah, s Dvorem trnů a růží už jsem se začínala bát, co se z téhle série vyklube, ale Mlhou a hněvem jsi mě naprosto odzbrojila a bát se opravdu nemusím. U Trnů a růží jsem psala, jak moc nevýrazné hlavní postavy byly. Nevýrazné a otravné. Nakonec se ukázalo, že nevýrazný a hlavně otravný je jenom Tamlin, protože jakmile se Feyre dostala na Noční dvůr, konečně se její osobnost naplno projevila a jsem ráda, že můžu mít hlavní hrdinku ráda. Protože tady jsem ji opravdu milovala. Začátek, kde ji Tamlin držel v domě a nesměla se pomalu hnout ani na krok, mě překvapil, přestože jsem věděla, jaký vůl měl v tomhle díle být. A světe div se, internet se nemýlil. Tamlin mi lezl na nervy už po pár stránkách a nemohla jsem se dočkat, až se tam objeví Rhys. Ne, opravdu mi nechybělo, že tam většinu knihy Tamlin nebyl. Rhysand a celý Noční dvůr stačil k tomu, aby byla kniha o hodně zábavnější než první díl. Rhysův užší kruh jsem si zamilovala ihned, přestože například Amren se moc neprojevovala. I v téhle sérii musím obdivovat Sarah, jak to má promyšlené a některé nepatrné narážky a scény z prvního dílu se v druhém díle jeví jako o dost významnější. Celkově mě kniha bavila možná nejvíce ze všech, které jsem od Sarah četla, a to i přesto, že Skleněný trůn miluju a miluju i postavy v něm. Ale Rhys, Cassian a Mor jsou naprosto dokonalí. Jenom doufám, že si ve třetím díle Lucien uvědomí, jaký idiot to byl, a vykoupí se. Ať už kvůli samotné Feyre nebo alespoň Elain. A taky očekávám významnou roli pro Nestu, protože ta bude moct svůj hněv krásně ventilovat. Společně s Cassianem. Jsem si jistá, že si jejich scény budu značně užívat.... celý text
Cinder
2012,
Marissa Meyer
Vlastně ani nevím, proč mě to bavilo. Nejspíš bych si knihu o kyborgovi nikdy nepřečetla, kdybych na to neslyšela tak skvělé recenze. Teď jsem ráda, že jsem to udělala. Líbila se mi občas lehce sarkastická Cinder, obyčejný Kai, praštěná Iko i skutečnost, že Cinder neměla dvě zlé nevlastní sestry. Přestože Pivoňka dopadla, jak dopadla. Kniha se četla neskutečně lehce, a i když jsem hlavní "zvrat" tušila už někdy od první čtvrtiny, bylo pár věcí, které mě překvapily. Jako třeba docela otevřený konec. Většina sérií má všechny knihy nějak uzavřeny, tady mi to tak nepřipadalo. Ale rozhodně to nebylo na škodu. Scarlet je prý ještě lepší, takže se moc těším na pokračování.... celý text
Dvůr trnů a růží
2016,
Sarah J. Maas
Skleněný trůn od Sarah miluju, takže když jsem slyšela, že Dvůr je ještě lepší, věděla jsem, že ho musím mít. Naštěstí mi těsně před přečtením kamarádka radila, ať se moc netěším, protože ji to docela zklamalo. Co se týče příběhu, je pravda, že celkově byl propracovanější a zajímavější, zamotanější. Přestože první polovina příběhu se táhla a místy jsem se nutila číst dál, ta druhá polovina mě strhla a musela jsem číst dál. Celá záležitost s kletbou, všechny ty náznaky a odpovědi, které Feyre zaslechla, než jí to na konci všechno zapadlo do sebe, i úkoly byly pěkně promyšlené. Co knize ale strhlo hvězdičky, byly nudné postavy. Feyre, i její rodina (ačkoli Nesta se později konečně projevila), ani Tamlin na mě neudělali žádný dojem. Postavy byly mdlé a naprosto mě nezaujaly, jejich vztah se mnou naprosto nic nedělal. První polovinu knihy zachraňoval Lucien, kterého jsem si hned oblíbila, tu druhou zase Rhys, který se tam naštěstí ke konci objevoval více. Bez těch dvou bych knihu nejspíše dočetla, ale rozhodně s nechutí. Ono se nedá úplně si oblíbit postavu, které trvá neskutečně dlouho přijít na tak primitivní hádanku... Čtyři hvězdičky si Dvůr vybojoval posledními asi sto stránkami, jinak bych zůstala na průměru, což mě u Sarah trochu mrzí. Ale na druhý díl jsem slyšela jenom chválu, tak snad budu o hodně spokojenější.... celý text
