Radek99
přečtené 199
Pohřbený obr
2017,
Kazuo Ishiguro
Těžko uchopitelná kniha, o které si ani po přečtení a rozležení nejsem jist, zda se mi líbila, či nikoliv. Prazvláštní klon hrdinského eposu a fantasy (svým způsobem je to takový fantasy postapo román říznutý variací na severského Beowulfa), zasazený do postartušovské Anglie, v němž se pohybuje řada nesourodých postav - vážnou linku zastupuje ústřední stárnoucí zamilovaný pár Axl a Beatrice, prožívající (zdánlivou?) romanci, jejíž existence vyvěrá z kolektivní (tady ovšem i subjektivní) ztráty paměti, dále pak mýtický saský bojovník (ušlechtilý barbar) Wistan a jeho saský chráněnec, do toho je ovšem připleten i starý rytíř sir Gawain a jeho kůň Horác, který mi neustále nahazoval aluze na Dona Quijota...jeho snažení i mluva byly vlastně směšné...navíc pásmo postav mi přišlo nejenže nesourodé, ale často docházelo k repetici replik, častému opakování již řečeného a někdy postavy dokonce mluvily naprosto zmateně - především pak starý artušovský rytíř. Autor pak i několikrát v jednotlivých kapitolách změnil vypravěče, tak nějak typicky pro postmoderní éru - ta je asi i klíčem k celé knize, ta snaha naroubovat vysoké umění na pokleslý žánr, ten synkretický mix vlivů, pohanství smíšené s křesťanstvím, přirozeno s nadpřirozeným. Celé to zdánlivě marné a iracionální snažení nakonec má jasně racionální závěr ve výtečném a silném alegorickém finále. Kniha v dnešní dravé době paradoxně (a asi právě proto) adorující stáří, postihující složitost partnerského vztahu, zároveň dílo protiválečné, zároveň variace na artušovský svět, zároveň postmoderní pohádka plná archetypálních postav a symbolů. Ishigurovi jistě náleží ocenění za odvážnou vlastní interpretace v anglosaském světě a literatuře skoro až posvátně uctívaného mýtického období a reflexi Artušovských legend, v dřívějších dobách jednoho z nejrozšířenějších literárních žánrů, dnes už ovšem trochu opomíjenému, na něž je ovšem naklonována celá řada dalších nesourodých žánrů - fantasy rovina je ale málo dobrodružná, rytířský román to příliš není, historická kniha už to není vůbec a tak nakonec celé to prazvláštní putování postav ,,mlhou zapomnění" asi funguje nejlépe coby romance a bude tak románem oslovujícím především ženy... Každopádně - ač jsem se knihou zpočátku prolouskával jen ztěžka - velmi silná je symbolická rovina knihy popisující svět, v němž dochází k silnému civilizačnímu zlomu, kdy končí jedna velká epocha a přichází nějaká nová, tak jak se to dá predikovat i dnes, v dnešní době. Ta paralela k dnešku je skutečně silná. Fantaskní (až pohádkový) příběh z časů, kdy keltské obyvatelstvo Anglie (Britony) brzy zcela vytlačí a anihilují Germáni (Sasové a Angloni), tak získává jednoznačný a zřejmý přesah do dnešních dnů...... celý text
Striptease Chicago
1992,
Jan Novák
Velmi originální kniha navzájem propojených povídek, kterou Jan Novák ozvláštnil především po formální stránce - všechny povídky jsou psány česko-anglicky, nejspíš by se dalo říci ,,exulantskou češtinou" Čechů odešedších do Spojených států amerických, tzn. za použití řady anglicismů, hybridních slov, polokalků i čistě anglických slov a frází...dokonce celých pasáží v angličtině... Směrem k českým exulantským kruhům (v USA) velmi podvratné dílo, které bez milosti tepe malosti národního charakteru, úzkoprsé čecháčkovství či východoevropské sklony k alkoholismu nebo k rasismu...i poklesky obecně lidské...jako je manželská nevěra...a dělá to tím nejlepším odsouzením - ironií a vtipem...ve výsledku kniha jasně ukazuje, že celý emigrantský sen byl zabalen v pozlátku a ve skutečnosti byl chleba o dvou kůrkách na obou stranách Železné opony...... celý text
Citlivý člověk
2017,
Jáchym Topol
Po formální stránce skvost, ten Jáchymův jazyk je čirá nádhera, po obsahové to ovšem kulhá na obě nohy...asi nejsem dostatečně citlivý člověk, abych ocenil ten místy až surreálný příběh. A to mám přitom Topolův styl rád a třeba jeho román Kloktat dehet považuji za jednu z nejlepších knih, co tu po revoluci vznikla. Tentokrát jsem se ovšem s Tátou minul...znovu ten Jáchymův magický realismus s geopolitickým pozadím, ovšem tentokráte bez jakékoliv kontemplace...hranice mezi skvělou knihou a literárním úletem je opravdu strašně tenká...... celý text