oskli přečtené 313

Na mušce lovce 2013, Albrecht Wacker

Výborná kniha. A nebo spíš úplně děsivá, ale výborně napsaná. Pro mě první válečná kniha z pohledu přeživšího vojáka, jakou jsem četla. Ztotožňuji se s epilogem knihy, ale budu se snažit na dojmy z knihy rychle zapomenout. Jediné, co mi při čtení fakt vadilo, bylo používání slova "anachronismus" a "anachronický" v úplně špatném kontextu, obvykle místo výrazu "paradoxní". To mi lezlo na nervy. Jinak knize nemám co vytknout.... celý text

Hadohlavec 2017, Peter May

Po třetím dílu, který mě štval, jsem se tentokrát potěšila. Jak při čtení, tak při poslechu (střídala jsem knihu a audioknihu). Tentokrát nepůsobil rušivě komplikovaný vztah Margaret a Li Jena, přesun z Číny do Států byl fajn osvěžením. Kniha se čte i poslouchá skvěle, děj má spád, téma je zajímavé. Jediné, s čím mám problém, je popis akčních scén, ty Mayovi nějak nevěřím. Ale i přesto jeho knihy miluju a hodnotím vysoko :-)... celý text

Hotýlek 2015, Alena Mornštajnová

Příběh jedné rodiny, která na sebe nabaluje další rodiny a další lidi. Taková malá česká sága. Nevyhnou se jí malá dramata, ale bohužel nejdou nijak do hloubky. Takže velké emoce jako v případě Hany se nekonají. Kniha se čte výborně, ale jak už jsem psala, příběh nejde v žádné rovině do hloubky. Díky tomu nemá čtenář šanci udělat si k nějaké postavě hlubší vztah. A to ani v případě, že má postava odvyprávěné dětství, takže by člověk mohl pochopit její motivy chování. Stejně to úplně nefunguje, protože postava nedostane tolik prostoru, aby se do ní čtenář více ponořil. Kniha se prostě dobře čte, ale třeba ve mně nezanechala žádné emoce. Neměla jsem při čtení takové ty pocity, kdy člověk na postavy a příběh myslí i v době, kdy nečte. A za dva týdny už si na ni asi nevzpomenu. Škoda.... celý text

My proti vám 2018, Fredrik Backman

Tahle kniha pro mě byla obrovským zklamáním. Střídala jsem četbu a poslech audioknihy a celou dobu jsem si říkala, jestli to proboha mám zapotřebí. Knihu jsem dokončila jen proto, že miluji Backmana a proto, že knihu jsem si přála jako vánoční dárek. Ale bylo to utrpení. Vůbec nechápu, proč něco takového Backman napsal. Ove i Britt-Marie jsou taky pohádkoví, ale je to postavené na podivínech s obrovskou porcí nadhledu a humoru. Člověk se při čtení dojímá, i tlemí nahlas. Ano, i tam jsou velké charaktery, postavy se chovají extrémně kladně, mají velká srdce a v sobě spoustu lásky, ale nemoralizují a neberou se smrtelně vážně. Miluju je. Úplně nekriticky. A zaslouží si to. Tady jsem to chtěla vzdát hned na začátku. Prvních 70 stran bylo úplně o ničem. Prostě omílání Medvědína a kecy o tom, jací jsou všichni lidi, co si všichni lidi myslí, jak všichni lidi reagují... A věci typu, čtyřleté dítě samo na bruslích a zjistí, že je děsný talent?! To jako fakt?! Nikdo mu nevezme brusle, nikdo nejde s ním, aby mu je zavázal... Prostě samo proti všem, doma se o něj nikdo nestará a ono se samo naučí ve čtyřech letech bruslit. Kdyby se to celé nebralo tak strašně vážně a Backman celou dobu nepoučoval a nehrnul jedno klišé za druhým, nemoralizoval v každém druhém odstavci, tak bych to skousla, ale tohle fakt ne. Zlí politici, hodní chuligáni, plné město správňáků, kteří se všichni ve vypjatých situacích chovají správně, nikdy nejsou sobečtí a udělají velké věci. K tomu připočtěme, jak se celou dobu dozvídáme, že se stane něco strašného, někdo zemře, dozvídáme se, co by bylo, kdyby... za 10 let. Možná bych tuhle prvoplánovou pohádkovou ždímačku emocí skousla, ale nesměla by tak moc generalizovat a tvářit se tak moc vážně. Navíc posledních 80 stran tvořila zase jen sláma, navíc strašně chytrá moralistická sláma. Medvědín se mi líbil, ač i tam už to bylo na hraně, ale tohle pokračování ne. Vím jistě, že tohohle Backmana, ač mě to mrzí, už nikdy neotevřu.... celý text

Vše o delfínech 2006, Rainer Crummenerl

Příjemná knížka pro malé čtenáře. Tyhle příběhy nejsou úplně hloupé, takže dospělák dozorující čtení svého potomka zase tak moc netrpí :-)

Zlodějka příběhů 2009, Michaela Klevisová

Tak tenhle Bergman byl tak trochu nuda. Pointa špatná nebyla, ale něco mi tam chybělo. Děj se točil nějak dokola bez většího napětí. V posledních autorčiných knihách je vždycky úžasný popis cizího prostředí, ale tady to bylo jen o lidech a ti byli takoví nemastní neslaní. Kdyby tohle byla moje první knížka od Klevisové, asi už bych další neotevřela. Prostě průměrná detektivka, která neurazí, ale ani nenadchne.... celý text

Pozdvižení v Pompejích 2011, Veronika Válková

Naprosto úžasná kniha, kterou jsme přečetli doma nejen se synem, ale následně celá rodina. Krásný příběh, navíc s detektivní zápletkou, která je sice dospělákem hned prokouknuta, ale menší děti nadchne a větší děti potěší. Tentokrát se podařilo sladit příběh s opravdovou spoustou zajímavých informací. Velký palec nahoru!... celý text

Vznik ČSR 1918: Velezrada se trestá 2018, Veronika Válková

V porovnání s Pompejemi je tohle sice slabší, ale původně dané čtyři hvězdy jsem nakonec navýšila na pět. Příběh je zajímavý, ač jsem čekala víc. Syn byl ale velmi spokojený a hodně potěšily pracovní listy, které jsme si ke knize stáhli a zábavu z knihy ještě trochu povýšili. Určitě stojí za přečtení. Dětem hodně přiblíží dobu začátku 20. století... a čte se to krásně.... celý text

Karel IV. 2013, Veronika Válková

Proti Pompejím slabší, ale přesto hezké čtení. Ale tohle je asi díl, který děti baví, ale dospěláci jsou zklamaní :-) Zvlášť, pokud už četli třeba ty zmiňované Pompeje, které se Válkové povedly geniálně. Ale syna nadchl popis turnajů, nebo tedy spíš tjostů a spousta drobností, které jsou v knize jen tak zasazené do příběhu. Rozhodně kniha splňuje to, aby se děti orientovaly v historii a měly touhu dovědět se víc. Momentálně čteme druhý díl Karla IV., tak jsem zvědavá... :-)... celý text

Umrlčí cesta 2016, Peter May

Vzhledem k tomu, že jsem zvolila audioknihu, byla jsem nadšená a poslech si fakt užila. Jiří Dvořák ve spojení s úžasným vypravěčským talentem Petera Maye je fakt zážitek. Díky tomu si člověk knihu užívá bez toho, aby vnímal to, co by při čtení asi drhlo. Ano, zápletka sama o sobě není moc uvěřitelná, jednotlivé postavy v důsledku také ne, téma zkázy světa a nesnesitelné puberťačky jsou další z mnoha ohraných klišé... ale audiokniha je tak skvělá, že tohle si vlastně nepřipouštíte. V papírové podobě si knihu určitě nekoupím, ale audio verzi rozhodně za nějakou dobu vytáhnu znovu.... celý text

Mise Afghánistán 2015, Tomáš Šebek

Poprvé, co knihy i poslouchám, mi nesedla audioverze. Mnohem radši bych bývala knihu četla. Ta podoba rychle psaných krátkých zápisků, navíc hodně osobitě psaných, by mi byla bližší na papíře. Díky poslechu působil Tomáš Šebek jako namachrovanej drsnej týpek, co je za každou cenu nad věcí a všechno ví nejlíp (i když opakovaně říká, že to tak není). Moc se mi nedařilo od tohoto pocitu z audioknihy oprostit. Každopádně podstata knihy je úžasná, pro obyčejného smrtelníka ze střední Evropy až neuvěřitelná. Prostě klobouk dolů. Před všemi z Lékařů bez hranic, před lékaři z Kundúzu i obyčejnými lidmi, kteří žijí v podmínkách, které si my neumíme představit. Jsme zhýčkaní a tak nějak si žijeme v té naší bublině se snahou nevidět, že poměrně nedaleko od nás žijí lidé úplně jinak. Lidé, kterým by přišlo neuvěřitelné, co všechno máme potřebu řešit. A nám většinou vůbec nedochází, že ty blbosti řešíme právě proto, že nemusíme řešit skutečné problémy. Navzdory Zemanovi, Babišovi, příšerným dálnicím i nechutnému konzumu všude kolem, se máme skvěle. Zase jsem si to díky téhle knížce připomněla. A ten úplný závěr knihy popisující situaci pár měsíců poté, co Tomáš Šebek odjel?! Tak to byl snad nejsilnější moment, kdy jsem musela přerušit běh a polykat slzy. A ta obrovská emoce pak ve mně doznívala po zbytek dne.... celý text

Malinka 2017, Dita Táborská

Většina recenzí hodnotila lépe Běsu než Malinku, tak jsem zkusila číst Malinku až jako druhou. A bylo to zbytečné. Myslím, že by se mi líbila i jako první. Souhlasím s tím, že všechny postavy jsou komplikované a čtenář se těžko s někým ztotožní. Na druhou stranu jsou to postavy skrz naskrz lidské a aspoň trochu empatický čtenář naprosto přesně chápe, proč se která postava chová v určité situaci tak, jak se chová. Ačkoli by si jeden občas (nebo i častěji) vyloženě zoufal. Je snadné ztotožnit se s postavou v knížce, pokud jde o kladného hrdinu, morálního, nebo třeba stíhaného osudem, což nám dává pocit, že jsme podobně vtipní, silní nebo nešťastní. Tady je to jiné. Všechny postavy v knize jsou popsané až na dřeň. Včetně všech démonů, slabých stránek a vnitřních pohnutek, které. pokud jde o nás (a třeba naše myšlenky), sami rychle vytěsňujeme a tváříme se před světem i sebou samými, že nic takového neexistuje. Jsme rádi za ty kladné a tak o nich rádi čteme. Na takové se tady ale nedostane :-) Takže ano, i mě chvílemi štvala Malka, Ina i Alice, ale většinu času mi jejich chování připadalo úplně pochopitelné. Ne, že bych s nimi vždycky souhlasila, ale chápala jsem je. Chlapi mi přišli čitelnější a méně komplikovaní, ale nakonec mě nejvíc ze všech štval Roman. Řekla bych, že se zachoval nejvíc zákeřně a sobecky. Pro něj jediného zase tak moc pochopení nemám. Možná to ale chlapi vidí jinak :-)... celý text

Římané 2007, Imke Rudel

Z této edice patří Římané určitě mezi ty lepší tituly. Hodnotím i podle toho, že sedmiletý syn některé kapitoly četl v kuse, ač jindy škemrá, že maximálně 3 stránky :-) Jednoduchá knížka z prostředí starověkého Říma, která má do reality hodně daleko, ale pro děti docela milá záležitost.... celý text

Běsa 2018, Dita Táborská

Vzhledem k tomu, že moje oblíbená blogerka vychválila více Běsu než Malinku a díky tomu, že Běsa dějově předchází Malinku, rozhodla jsem se začít Běsou. A myslím, že jsem udělala dobře. Kniha mě nadchla. Ačkoli žádné veselé čtení to tedy není. Hodně se mi vracely pocity, jako když jsem před lety na gymplu četla Děti ze stanice ZOO. Kniha má hodně podobnou bezvýchodnou atmosféru zmaru, lidského zoufalství a více či méně potlačovaných výčitek a výčitek svědomí. Děj je skutečně mnohovrstevnatý, zahrnuje spoustu lidských osudů , které by člověk klidně sledoval i dál v nějaké další knize. Autorka dokáže postavy popsat tak dokonale, že při čtení pocity postav prostupují ze stránek až do mozku a empatický jedinec zažívá ne úplně příjemné pocity úzkosti. Ale to prostě k dobré knížce patří. A deník v poslední části knihy? Už jen za něj bych dala další hvězdu nad rámec zasloužených pěti!... celý text

Norské dřevo 2005, Haruki Murakami

Knihu jsem poslouchala v audio verzi a ač byla namluvena úžasně, litovala jsem, že jsem si čtení nemohla užít v klasické formě. Mé první setkání s Murakamim. A je to láska. Ten styl mi sedl, člověk se úplně brodil melancholií a krásně poskládanými větami. Pravda, není to veselé čtení a v člověku se střídají chvíle, kdy mu lezou na nervy střídavě všichni hlavní hrdinové (nebo já to tak alespoň cítila). Měla jsem chuť občas s nimi zatřást, aby se zkusili trochu probrat, rozhlédnout kolem sebe a nebabrat se pořád v problémech. K Midoro jsem cítila střídavě snad všechny emoce - byly chvíle, kdy jsem ji milovala, i chvíle, kdy bych ji nejradši poslala doprčic, občas mě dojímala, občas štvala k nesnesení... A přiznám se, že některá nevysvětlená černá místa bych si nechala ráda zaplnit, abych nemusela tak intenzivně nad postavami přemýšlet i teď, tři dny po dočtení (doposlouchání). Těším se, až si knihu koupím a pěkně zachumlaná pod peřinou si ji ještě jednou přečtu.... celý text

Jak se stát detektivem 2007, Insa Bauer

Tuhle edici čte syn v rámci tréninku čtení. Obvykle mě příběhy docela baví, ale tohle byl fakt blábol. Aspoň za sebe hodnotím jako soubor nesmyslných příběhů, které nemají s realitou nic společného. Doba kamenná a Egypt byly rozhodně lepší.... celý text

Hana 2017, Alena Mornštajnová

Neuvěřitelná kniha, která by neměla chybět v žádné rodinné knihovně. Příběh tří žen v jedné rodině, vyprávěný z pohledu dvou z nich. O tom, jak se obyčejný život může díky několika náhodám a rozhodnutím tak strašně a nevratně změnit. Kolik bolesti to může způsobit. Kolik člověk dokáže vydržet, ale jak už nikdy nebude tím, kým kdysi byl, i když by to sebevíce chtěl. Knížka plná bolesti i lásky, opětovná připomínka toho, jak obětavě i jak nelidsky se k sobě lidé dokázali (a pořád dokážou) chovat, jak strašně válka musela poznamenat několik generací lidí a jak si to většinou vůbec neuvědomujeme. Válka, koncentráky, násilný odsun Němců a pak spoustu let s komunisty. To je prostě na jednu zemi a pár generací strašná nálož strachu, nenávisti, zloby a pocitů křivdy... A tahle kniha nám to dokáže silným způsobem připomenout.... celý text

Kroky vraha 2007, Michaela Klevisová

V porovnání se Zmizelou v mlze mi tohle přišlo slabší. Až moc promotané. Jako když se do hrnce nasype hrách, čočka, fazole a navrch i rýže, vše se zamíchá a pak se z toho postupně něco vybírá a tvoří, aby to dalo dohromady dobré jídlo. Spousta postav měla hodně prostoru a pak na závěr prostě zmizely bez další zmínky a té motanice bylo na můj vkus taky hodně. Věřím, že další díly budou lepší a lepší (ale i tahle kniha je dobrá, ne že ne). Jinak tedy s druhou vraždou jsem se pořád nemohla smířit, nechtělo se mi věřit, že by ji autorka opravdu obětovala. Podvědomě jsem si přála, aby pokračovala i do dalších dílů...... celý text

Mé nepálské lásky 2018, Michaela Gautam

Klobouk dolů před takovou spoustou energie, vytrvalosti a síly! Kniha se četla skoro jedním dechem, ačkoli jsem pořád čekala, kde se konečně objeví ten nepálský manžel :-) Asi spousta z nás má pocit, že by chtěli vypadnout někam úplně jinam a dělat něco, co má nějaký vyšší smysl. Skutečný smysl. Ale nemá v sobě ten potřebný kus odvahy k tomu "prostě jít a změnit to", protože by to znamenalo změnit úplně všechno. Jsme pohodlní, asi trochu líní a máme strach úplně vystoupit ze své komfortní zóny, ze svých jistot. Aspoň já tedy určitě... ale obdivuji lidi, kteří to dokážou a ještě o tom dokážou krásně psát. Přečtěte si to, stojí to za to.... celý text

Zmizela v mlze 2017, Michaela Klevisová

Tak tohle je pro mě překvapení nad překvapení! Autorku jsem objevila náhodou, takže až v průběhu čtení jsem zjistila, že tenhle titul je už pátým dílem série, ale vůbec mi to nevadilo. Začátek byl trochu složitý na zorientování se v postavách, ale pak už to byla jízda. Úžasná severská atmosféra, skvěle vykreslené postavy lidí a pro mě nečekaný konec. Skvělé! Jdu se vrátit k prvnímu dílu, ať se o tom českém kriminalistovi dozvím něco víc :-)... celý text