NikolSeven
přečtené 460
Být s tebou
2021,
Antonie Nováková
Na začátek bych chtěla zmínit, že se mé hodnocení po dobu čtení pohybovalo někde mezi dvěma a třemi hvězdičkami. Konec mě ale více naklonil ke třem. Pokoušela jsem se v potaz co nejvíce brát fakt, že se jedná o autorčinu prvotinu, i tak jsem si nemohla pomoct a jsem z četby kapku zklamaná. Vadily mi opakující se scény, opakující se konce setkání. Ani k jednomu z protagonistů jsem si nevybudovala žádný vztah, ačkoli jsem se opravdu snažila – oba mi přišli ale hrozně nesympatičtí, především Vaja. Narazila jsem i na několik maličkostí, jež mi přišly nelogické, ale od toho bych asi mohla upustit. Styl je opravdu jednoduchý, někdy mi přišel až příliš jednoduchý. Osobně bych se obešla bez popisu, co má která postava na sobě a jaké má vlasy, docela mě to při čtení rušilo. Výhodou však je, že se kniha hrozně dobře a rychle četla. A to i navzdory tomu, že jsem se na začátku kapku ztratila v postavách, bylo jich v jedné chvíli až moc. Co se týče vztahu Maddena a Vaji – jsem z nich opravdu na vážkách. Kdyby spolu dokázali normálně komunikovat, mohla by kniha být o něco kratší, nebo by byl prostor na jiné zápletky. Trošku jsem nepochopila ty občasné protichůdné emoce na konci jedné kapitoly a na začátku druhé, často jsem nevěděla, jestli jsou za dobře, nebo ne. Vyvrcholení v podobě milostné scény… trošku mi to tam nesedlo (i když asi chápu autorčin záměr, sem se mi to zkrátka nehodilo). Při kampani na Pointě byla kniha docela dost propagovaná jako pojednávající o hokeji. Ve výsledku jsme se ho ale moc nedočkali, a ačkoli nejsem fanynka hokeje, tady bych ho uvítala více. Kdybych měla něco vypíchnout – je to asi ve výsledku milé čtení, pokud máte chuť na něco jednoduššího se šťastným koncem. Autorka má ale určitě co zlepšovat. Této knize jsem pomohla na svět, nicméně mě trošku zklamala (a to pominu fakt, že mi bylo zkomoleno jméno v poděkování). Celkové hodnocení dávám 2,5*.... celý text
Svědectví o životě v KLDR
2020,
Nina Špitálníková
Tato kniha mě opět utvrdila v tom, že knihy oceněné Literou za publicistiku jsou opravdu hodně dobré. Čtení to není dvakrát veselé, člověku z toho spíše bude tuhnout krev v žilách a občas se naštve. Nicméně Svědectví o životě v KLDR stojí za přečtení a v mnoha věcech může čtenáři otevřít oči a spoustu věcí pomoci pochopit. Doporučuji!... celý text
