Milda58
přečtené 272
Krutopřísné povídky
2010,
Miloš Čermák
Úsměvné. Občas mě to sice připadalo už tak trochu "přes čáru" ale nakonec proč ne. Naši páni politici se k nám také moc férově nechovají.
Malostranské povídky
1929,
Jan Neruda
Při čtení se mi vybavil čilý ruch pražských ulic, kaváren, hospůdek a pavlačových domů 19. století, různorodí človíčci, kteří v té době na Malé Straně žili. Tehdy se ještě lidé navzájem více znali a více spolu bavili, více jeden o druhého zajímali. Snad proto je tato literatura nezajímavá pro část dnešní generace, která spolu komunikuje převážně přes facebook, a tam kde se lidé dříve spolu bavili, sedí nyní každý sám zahleděn do svého smart telefonu, aniž by vedl rozhovor se sousedem… Moc pěkné a uklidňující počteníčko.... celý text
Po velkém očekávání nemohu tuto knihu vychvalovat do nebes. Tak trochu mě zklamalo stavění velké části děje na téměř cyklickém opakování schématu: problém – jeho vyřešení – a další průs … Co se týká někdy až sáhodlouhých technických popisů řešení problému z oblasti fyziky, chemie případně dalších věd, chápu, že to pro někoho byla nuda. Mě to až tak nevadilo, protože jsem z mého pohledu neobjevil zásadní rozpory a při čtení jsem si říkal: „Jo, tohle by asi byl problém“ nebo „jo, tak by to asi šlo řešit“. Akorát si nemohu odpustit na toto téma alespoň jeden autorův úlet a to – zajímalo by mě, jak v beztížném stavu při výrobě výbušniny přesypávali krystalový cukr :-) Závěr: Je to celkem slušná sci-fi na letní čtení s dobrým tématem, kde nechyběl ani humor.... celý text
Červenobílá
2014,
Dalibor Vácha
Na knize mi vadily neustálé časové skoky vpřed a vzad v několika dějových liniích. Postupným čtením jsem si na to zvykl, ale moc mě to nenadchlo. Za co dávám knize kladné body je, že odkryla pro mne dosud neznámou historii boje našich legionářů v zahraničí a navedla, abych si na toto téma doplnil znalosti i z jiných zdrojů.... celý text
Na východ od ráje
2006,
John Steinbeck
Krásná kniha o lásce a nenávisti, o vině a odpouštění. Tuto knihu jsem si „dal“ po Dostojevském a třebaže byla na počet stran přibližně stejně obsáhlá, četla se mi lehce. Samozřejmě nelze srovnávat tyto dva autory, ale jedno srovnání si přece jen ještě neodpustím: ve Steinbeckově románu jsem se velice snadno orientoval v množství postav, což mi u předešlého autora dělalo problém. Také jsem si chtěl vypisovat zajímavé úryvky (viz komentář LadyAnn) ale stejně jako moje předchůdkyně jsem to brzy vzdal. Tak alespoň jednu větu popisující údolí řeky Salinas, která mě hned na první stránce pohladila a byla předzvěstí toho, že mne čeká mimořádný čtenářský zážitek: „Pamatuji se, že Gabilanské hory na východní straně údolí byly světlé a veselé pohoří, prosluněné a půvabné a nějak pohostinné, že se člověku chtělo vylézt na jeho teplá předhoří, skoro tak jako touží dítě vylézt si na klín milované mámě.“... celý text