markulina711
přečtené 447
Blues: Blues pro bláznivou holku
1995,
Václav Hrabě
Znovu po letech. Znovu uchvácení naprosté. Namlsaná americkými beatniky, které jsem četla cca v 18 letech, jsem hledala někoho v české literatuře. Našla jsem,abych posléze hořce zaplakala, že stihnul tak málo a víc už nepřidá. Čas od času se vracím a pořád to bolí.... celý text
Sto roků samoty
2006,
Gabriel García Márquez
,,Toho prvního přivázali ke stromu, posledního žerou mravenci." Neopakovatelný magický realismus Garcii Márqueze. Kdyby nikdy nic jiného nenapsal, tímto si vytesal pomník dostatečné velikosti. Text můžeme vykládat jako imaginární dějiny Kolumbie posledních 2 století.Hojně odkazuje k biblickým mýtům, aluze na prvotní hřích, potopu i apokalypsu. Román je zalidněn velkým množstvím postav a je sestaven z množství dějových epizod a osudů rozvětvené rodiny Buendiů. Tříšť dějových epizod, velká fluktuace postav, dynamická proměnlivost životních osudů, do nichž zasahují velké milostné vášně i mocenské síly, občanské války, živelné pohromy, projevy civilizačního vývoje,vzbuzuje pocit nekonečné samoty každé z postav . Vše jakoby plynulo ke konečnému zániku v naprostém chaosu. Zároveň se však navrací k prvopočátkům života. Čas totiž podle Garcii Márqueze neletí stále dopředu,ale otáčí se kolem dokola. Smrt není koncem života,ani lidská samota není definitivní. Trochu z jiného soudku: až po přečtení chápu Márdiho text ,,kdyby bylo nebe blízko, kdyby bylo o trochu blíž, tak bych si sáhnul na Remedios, to si piš."... celý text
