Manfred von Kar
přečtené 133
Tichý Don II. Díl 3-4
1965,
Michail Alexandrovič Šolochov
Tichý Don je bezpochyby velkolepé dílo, kterému chvilku trvá než vás zcela pohltí. Ale jakmile se to stane, tak se to jen stupňuje. Velice se mi líbilo, že se autor snažil celkem objektivně zachytit pohled rudých i bílích na revoluci a kontrarevoluci. Kriticky se staví k oběma pohledům. Zdá se mi, však že k rudým je trochu shovívavější. Osud hlavní dvojce je velice zajímavý a nepředvídatelný. V knize je maximálně kladen důraz na děj a z tohoto důvodu je velice čtivá. Chvíli mi ještě potrvá zcela vstřebat všechny dojmy a pocity z tak obsáhlého díla. Za toto dílo si bezpochyby zasloužil Nobelovu cenu.... celý text
Horalka
2007,
Alberto Moravia (p)
První dvě třetiny knihy byly podle mne sice zajímavé, ale nijak uchvacující. To co dělá tuto knihu skvělou je právě její konec. Kdy ve mne její autor byl schopen vzbudit neskonalý hnus a pohoršení nad činy lidí. Nejdříve jedna rána pro moji romantickou duši, která by se dala rozdýchat. Jenže pak příjde další v podobě morálního úpadku a neschopnosti matky tomu nějak čalit. Kdy jsem si až myslel, že jedinou možností jak tomu může ujít je smrt. Každopádně tato kniha pro mne znamenala silný emoční zážitek.... celý text
