Populární knihy
/ všech 37 knihNové komentáře u knih Walter Scott
„Finální část románu dospěla ke svému divokému a krvavému zakončení, přičemž mi svými stránkami dopřála krásný literární zážitek. Několik různých dějových linek dospívá ke svému dramatickému, někdy tragickému, ale pokaždé spravedlivému konci. A tak Perthská krasavice opět ukázala spisovatelskou moc Waltera Scotta.
Je upřímné říct, že Perthská krasavice nepatří mezi stěžejní díla autora. Jako často, titulní postava není nutně tou hlavní. Ba naopak je ve stínu těch jiných. A byť si vždy cením Scottových ženských postav, v případě Kateřiny je to trochu šedavé, neboť její fyzická krása je spíš autorem řečena, než představitelná. Nehledě na její povahu, která je opravdu mdlá. Zajímavější je v tomhle potulná zpěvačka Luisa. A Kateřina ani po kotníky nesahá Dianě Vernonové z Roba Roye nebo Meg z Guye Manneringa.
I s historickými událostmi a osobnostmi Scott v této knize nakládá volněji, než je obvyklé (hlavně z pohledu chronologie), aby mu rámec dobře sloužil k vyvrcholení v podobě skutečné, zvláštní a snad i pozapomenuté události. Tou je bitva u North Inch, místo dnes sloužící jako městský park v Perthu. Zdalipak je tato událost na domácí půdě známá? Souboj na život a na smrt mezi dvěma kmeny horalů, v němž se za dohledu slabého krále Roberta III. Stuarta nejvíce prosadil dobrovolník z řad měšťanů, kovář Jindřich Wynd, jedna ze stěžejních postav románu.
V téhle knize je vše, co je v knihách Waltera Scotta silné natolik, aby čtenářům - i dnešním - nabídla příběh, kterému je snadné během víkendu propadnout a nechat se očarovat dvorskými intrikami, osudy měšťanů, statečností, spravedlností, zlomyslností postav, které jsou živoucí, stejně jako jsou popisy skotského severu strhující. V tomto případě už to byl dokonce takový Dan Brown 19. století, neboť jsem neodolal internetovému brouzdání po místech a informacích. Z čehož plyne snad jediný závěr, že Walter Scott i dnes nabízí víc, než jen svá nejslavnější díla jako je Ivanhoe nebo Rob Roy. I ty méně známé romány stojí za pozornost. Za čímž si stojím.
Jo, a Stuartovci byli opravdu prazvláštní sebranka.“... celý text
— Kozel
„Třetí díl byl tedy rychlou jízdou. Dělo se toho mnoho, ačkoli zdánlivě se děj příliš neposunul. Tak dobře si mě Walter Scott povodil a vtáhnul do příběhu.Moje oči obohatil o pohled na tzv. "mární právo" užité k odhalení vraha, jemuž k přežití popravy pomůžou opravdu zlovolné intriky zloduchů Ramornyho a lékárníka Dwininga, přičemž ten druhý je skutečně ďábelský skřet. Závěr tohoto dílu se nese v silné Scottově magii tkvící v popisech Skotské divočiny. A tak koncem dílu mohu očima Šimona Glovera shlížet z vrcholu Tom-an-Lonach na pohřeb kmenového vůdce probíhající na jezeře Tay. Nádherné obrazy.
Sympaťákem tohoto dílu je pro mě perthský purkrabí Patrick Charteris. Vystrkuje nenápadně růžky a coby šlechtic, přece stojí na straně měšťanů Perthu, mezi nimiž se tentokrát poněkud ztrácí Jindřich Smith(dokonce jej zastiňuje jeho vlastní služebná Paní Shoolbredová), natož samotná perthská krasavice. Hromadné scény sešlostí, schůzí a divokých událostí ve městě ve třetím hrají jednoznačný prim. Šperkem jsou pak scény s Robertem III., který je stále více pod vlivem svého zrádného bratra vévody z Albany.
Walter Scott je čaroděj historických románů. Pro mě dosud neznámý román přichází do svého čtvrtého, finálního dění a jsem na to velice zvědav. Prozatím je příběh nanejvýš čtivým zážitkem.“... celý text
— Kozel
„S druhou částí románu nabývá příběh v napínavosti, dramatu i velikosti. Perth prožívá veselost předvelikonočních časů a na pozadí oné veselosti se rozehrávají skutečně silná dramata. Při skvělosti autora, kterým Walter Scott je, čím dál více tíhnu k myšlence, že Perthská krasavice je co do velikosti beletristickou alternativou Shakespearovských děl. Co do formy, dramatičnosti, síly dialogů, živosti postav a sympatické scéničnosti tomu tak jistě je.
Dějové linky chudých, v čele s Jindřichem Wyndem, a bohatých, v čele s princem Davidem z Rothaye, se začínají rozšiřovat i vzájemně mísit a intriky rostou do nebezpečnosti. Postavy krále Roberta III. i jeho královského syna Davida u mě získávají více sympatií s tím, jak jejich osobnost Walter popisuje. Především v případě hýřivého následníka trůnu se Scott hodně rozepisuje do lidské komplikovanosti povahy a pomalými krůčky z postavy činí jednu z těch hlavních. Naprosto skvostná byla scéna opilého Olivera Proudfuta se Šimonem Gloverem a pak s Jindřichem Wyndem. K popukání. O to víc šokující bylo následný zvrat v osudech nešťastného Olivera, který byl pro první polovinu knihy jednoznačně komickým spestřením.
Nemohu se dočkat pokračování a jsem velmi zvědav na další vývoj. Něco mi říká, že i díky rozhovoru se zloduchem Ramornym dochází k dramatickému zvratu, kdy se doposavad spíše veselejší hra (skoro mi to přijde jako vhodnější termín než román) zatáhne velmi temnými bouřlivými mraky, které se přehnaly nad Perthem 14. století.“... celý text
— Kozel
„Je poněkud ošemetné snažit se hodnotit první díl z celkových čtyř, když se jedná o týž román. Přesto se z mého pohledu jedná o nádherný úvodu do příběhu Perthské krasavice z pera Waltera Scotta. Strhující, atmosférický, okouzlující, výborně čtivý a živý příběh, jak to Scott umí.
Okolí Perthu, někdejší nejseverněji položené základny Římanů (tehdy nazývané Bertha), ve druhé polovině 14. století, kdy Skotsko bylo bouřlivou končinou a na trůnu seděli Stewartovci, kteří se do povědomí dostali později především jako Stuartovci na trůně anglickém. O to vzácnější je prostředí Scottova románu. A že je to skvělé.
Začnu poněkud od konce. Neboť první díl končí naprosto famózní scénou představující osobnost krále Roberta III., který se zrovna nachází ve společnosti divokých příbuzných - vévody z Albany a hraběte z Marche. Scott je mistrem, a tak ze stránek přímo čiší napětí, kdy si Robert snad uvědomuje, jakou je loutkou a ostatní dva celkem zdárně hrají vlastní hru. Zatímco všichni tři vnímají eskalující drama na nádvoří, jehož účastníky jsou princ z Rothays a Dunbar. Už jenom tahle část je čtenářsky velmi atraktivní.
Mimo královský dvůr se toho přesto děje taky mnoho. Perthská krasavice, tedy Kateřina Gloverová je prozatím spíš tajemným cílem žádostivosti než aktivní hrdinkou. Kovářský hrdina Jindřich Gow aspiruje na pozoruhodnou lidovou postavu a tahouna příběhu. K tomu zcela komická postavička Olivera Proudfuta způsobuje salvy smíchu svým příštipkářstvím a holedbáním se, přestože se jedná o kloboučníka. Odlehčuje tak rozvíjející se dramatický příběh.
Scott mě tak opět vtáhnul do svého světa starého Skotska plného intrik, napětí, fantastických popisů, šedavých postav a skvělých dialogů. A to jen při prvních 150 stranách. Příběh prokládá i výkladem některých dějinných událostí, a tak jsem se obohatil o krásný popis zajetí Thomase de Loungeville samotným Williamem Wallacem a stejně tak o zkrácený výklad bouří na trůně Roberta III.
Velmi se tedy těším na další vývoj příběhu Perthské krasavice. Walter Scott je velmistrem historických románů a po 200 letech nadále oživuje staré Skotsko bezkonkurenčním způsobem.“... celý text
— Kozel
„Walter Scott je mistr historických románů. Skotsko, nádherně popsaná krajina, historie plus čestný a statečný hrdina . To je to, co se mi líbí. Doba, kdy čest byla pro muže tím nejcennějším je bohužel pryč a tak si o ní alespoň přečteme.“... celý text
— martianekk
Knihy Walter Scott
| 1836 |
Píseň posledního skotského barda |
| 1969 | Ivanhoe |
| 1962 | Waverley aneb Před šedesáti lety |
| 1935 | Rob Roy |
| 1985 | Nevěsta z Lammermooru |
| 1947 | Talisman |
| 1960 | Quentin Durward |
| 1921 | Kenilworth |
| 1890 | Panna Jezerní |
| 1935 | Pirát |
Štítky z knih
Anglie Londýn zfilmováno 16. století 17. století 18. století středověk ostrovy a souostroví Francie 14. století
Scott je 48x v oblíbených.



