malpet přečtené 472

Klukoviny a tátoviny 1980, Ondřej Neff

Opět jedna z knih, kterou jsem našel v knihobudce na náměstí. Vtipná knížka která pobaví a zvedne náladu.

Tajemné stopy minulosti mezi Brdy a Berounkou 2001, Otomar Dvořák

zajímavá kniha k ukrácení dlouhé chvíle na cestě vlakem. čte se snadno a lehce, odkrývá pozadí známých míst kolem kterých člvěk jen tak chodí.

Oskar Ed: Můj největší sen 2016, Branko Jelinek

Žízeň 2017, Jo Nesbø

Moje knížka o Krakonošovi 1998, Otfried Preussler

Oblíbený autor, moje nejoblíbenější k niha od něj je Anděl v kulichu, krásné poetické pohádky z kraje který je mému srdci blízký.

Anna a Vlaštovčí muž 2016, Gavriel Savit

Kniha přečtená jako jeden z úkolů čtenářské výzvy 2017. Pro mně kniha, kterou už si podruhé asi nepůjčím. Dvě postavy, které se bimcají válečným Polskem sem a tam, vlastně celou dobu neustále jen někam jdou, aniž vědí kam. Hlavní hrdinka je submisivní hlupačka bez vlastního názoru, závěr na poslední straně je dost nečekaný, a připadá mi, že autor už nevěděl jak dál, tak to prostě utnul. Přečteno za dvě odpoledne, ale zhruba od půlky knihy už jsem netrpělivě sledoval, kolik mi ještě zbývá stránek.... celý text

Paní jezera 2012, Andrzej Sapkowski

Sapkowského svět se mi moc líbí, každou z knih jsem přečetl skoro jedním dechem.

Vampýr z Koňského trhu 2009, Jan Bauer

Historickým detektivkám moc neholduju, tady byl příběh dobrý, ale dojem pokazilo hodně nevhodných a v tehdejší době zaručeně nepoužívaných slov, jako třeba šéf a podobně... pro mně trochu nedotažené.... celý text

Metro 2033 2010, Dmitry Glukhovsky

Kalibán 1997, Isaac Asimov

Skvělá sci - fi klasika, četla se snadno jedním dechem.

Pozor, Kamilo, točíme! 1935, Jana Matysová

Kniha, která na Databázi ještě nebyla vložena, a není tady ani její autorka, Jana Matysová. jde o knihu, kterou jsem přečetl v rámci čtenářské výzvy 2017 - oblíbená kniha rodičů a prarodičů. Dostal jsem jí od babičky, které letos bylo 85 let, a četla jí jako mladá dívka. Typický dívčí román o slečně z venkova, která odjede za prací do Prahy a náhodou se dostane k filmu a hned hraje v titulní roli :-) opravdu lehce přitažené za vlasy, ale kupodivu se četla snadno a rychle, snad i díky archaické češtině první republiky.... celý text

Škorpilova škola běhu 2014, Miloš Škorpil

Bratři černé planety 1969, Ludvík Souček

kniha objevena v knihobudce, četla se dobře, nenáročná oddychovka

Zlatí netopýři a růžoví holubi 2001, Gerald Durrell

Další kniha z knihobudky na náměstí, Durrella mám moc rád a tuhle knihu jsem ještě nečetl, navíc se mi hodí do knižní výzvy 2017 :-) jako obvykle pěkné a vtipné čtení, tak jak je to u autora zvykem.... celý text

Říkali mi Leni 2001, Zdeňka Bezděková

Knihu jsem našel v knihobudce na náměstí, a s chutí si jí přečetl, abych tak splnil dluh vůči povinné školní četbě, kdy mně zajímaly knihy docela jiné. Kniha je dost tendenční, ale to je pochopitelné. někdy se Leni chová jako malá blbka, někdy je až moc přechytralá. Jsem rád, že jsem knížku četl, ale asi jí zase vrátím zpět do budky a posunu dál :-)... celý text

Literární spolek Laury Sněžné 2015, Pasi Ilmari Jääskeläinen

Co dodat? Prostě další skvělá kniha severského autora.

Ne před slunce západem 2003, Johanna Sinisalo

Podle mně jeden z vrcholů žánru finského podivna. Neuvěřitelné jak přesně se to povedlo autorce - ženě vystihnout.

Lesní lišky a další znepokojivé příběhy 2016, * antologie

Na tuhle knihu jsem čekal 7 měsíců, při objednání v knihovně jsem byl asi na 15. místě. Po přečtení cítím lehounké zklamání, ale to je způsobené tím, že už mám načteny takové věci jako Ne před slunce západem (což považuju za jeden z vrcholů v této oblasti literatury), nebo Literární spolek Laury Sněžné. Na druhou stranu je to výbor povídek, nemůžou mít tedy všechny stejnou kvalitu. Na první seznámení s tématem finského podivna ideální volba.... celý text

Opilý prales 2009, Gerald Durrell

Durrella mám rád, tuhle knihu jsem našel ve výměnné knihobudce a s chutí přečetl. Autor nezklamal, i když má i lepší knihy.

Terror 2007, Dan Simmons

Kniha jako žádná jiná... Na začátku mně těch 650 stran bez jediného obrázku trochu děsilo, ale na konci mi bylo líto, že už příběh končí. Dokonale zvládnuté reálie, charaktery jednotlivých postav, prvky tajemna, které ale mají svoje opodstatnění. Po hodně dlouhé době kniha, která mně zase jednou donutila číst s baterkou pod dekou :-)... celý text