luutha
přečtené 165
Moře klidu
2023,
Emily St. John Mandel
Knihu jsem si vybrala poslepu a nevěděla jsem co od ní očekávat a příjemně překvapila. Příběh nám je vyprávěn z různých úhlů pohledů a čím dál se čtenář dostává do děje, tím víc si začíná uvědomovat souvislosti. "Isn't that why we're here? To leave mark on wilderness?" Gaspery hledal anomálii tak dlouho, až ho k ní přivedl sám čas. I když věděl, kam jeho cesta vede, přesto pokračoval po stopách událostí. Událostí, u kterých věděl, že jsou i tak nevyhnutelné. "The traveler's presence itself is a distruption." Čtenář si v jednu chvíli říká, že být na jeho místě, udělali bychom něco jinak? Ale ve chvíli, kdy vidíme, že se anomálie už opakuje, by nám muselo dojít, že na to udělat něco jinak je už stejně pozdě. "I'd do it again, I wouldn't even hesitate"... celý text
Znamenitá mrtvola
2022,
Agustina Bazterrica
Kniha s novým a svěžím nápadem, který mohl mít mnohem větší potenciál. Připadá mi, že ale nebyl dotažen do konce a nějaká historie k tomu, proč tam je situace taková jaká je, dost chyběla. Čtenář je jen tak vhozen do děje bez nějakého vysvětlení a bude se od něj očekávat, že všemu bude rozumět. Kniha jako dystopické sci-fi mě krom nápadu, ničím jiným moc nezaujala a četla se velmi rychle díky krátkým kapitolám. Tuším kam s tímhle autorka chtěla směřovat. V knize vidím dnešní nenažranou a pokryteckou společnost. Společnost tak nenasytnou, že se z chamtivosti "požírají" sami navzájem. Co mi ale nejvíc pokazilo čtení, je český překlad. Po stylistické stránce se mi hnusil a měla jsem pocit, že spíš čtu fan fiction povídku na Wattpadu. Za mě takhle vypadá překlad jak od školáka základní školy, který ještě nemá dostatečně vyvinutou slovní zásobu. Ale i přes příšerný překlad, bych knize dala lepší 2 hvězdy.... celý text
Mrtví se někdy vracejí
1992,
Stephen King
Obecně na sbírku povídek nejsem, ale tohle se četlo dobře. Člověk si u takových knížek odpočine od náročnějšího čtení anebo tím tzv. "zabije čas", když v kanceláři čekáte až odbije pátá. Ze sbírky se mi nejvíc líbila Nekuřáci a.s. a Římsa, přišly mi ze všech povídek nejblíž realitě. Za nejvíc nudnou bych označila Bojiště. Na první Kingovku zatím fajn, příště se pustím do autorova známějšího díla.... celý text
Duna
1988,
Frank Herbert
Kniha, která inspirovala nejen slavné Hvězdné Války. Příběh tak propracovaný, promyšlený a jak je tu již po milionté zmíněno - komplexní. Přiznám se, že čtení bylo pro mě trochu náročnější. Nevěděla jsem do čeho jdu a složitost historie světa Duny mě překvapila. První díl jsem proto louskala velmi pomalu a pečlivě, dokonce se vracela zpět k důležitým pasážím, které byly velmi podstatný pro pochopení folklóru. A nelituji ani čárky. Politika zde hraje taky velkou roli a dělá to knihu o to víc reálnější. Baron Harkonnen jako záporák byl skvělý, správně rozežraný skrz naskrz, což se mu vlastně stalo i osudným. Ale po 600 stranách si potřebuji přečíst něco, kde nemusím tolik zapojovat mozkové buňky. Duna se naučila chodit, aby Hvězdné Války mohli běhat. Jen škoda, že D. Lynch filmové zpracování (Duna, 1984) pekelně zmrvil.... celý text
Velký Gatsby
1991,
Francis Scott Fitzgerald
Jedna z mála knih, kde mi přišlo lepší zpracování filmu než knihy. Nemohla jsem si pomoct, ale v některých pasážích, kde náš hlavní protagonista Nick vyprávěl kdo všechno byl na party, se mi tak trochu mhouřila víčka. Příběh jako takový je velmi obyčejný, přesto hezky vyprávěný a smutný. Fitzgerald dle mého skvěle trefil historické období a ukázal nám rozdíly ve společnosti a že peníze hýbou světem - to platí dodnes.... celý text
Psí cesta
2013,
W. Bruce Cameron
"More strange than the unnatural nature of the dog pack was CJ's obsession with collecting our poops. ... She would carry them with her for a time in little bags and then would leave them in containers on the street, which was even more baffling-why go through all the work of picking them up and carrying them if she wasn't going to keep them?" Tentokrát jsem slzu neuronila. ALE tahle pasáž a konec knihy mi vehnala slzy do očí ze smíchu i ze smutku. Když jsem dočetla první díl, nebyla jsem si jistá proč vlastně potřebuji číst pokračování. Má kuriozita vyhrála a poněkud skepticky, jak se bude děj dál rozvíjet, jsem se pustila do druhého dílu. A jsem ráda, že jsem pokračovala. Příběh je vlastně stejný, autor jej napsal tak dobře, že to nutí čtenáře číst až do úplného konce.... celý text
Psí poslání
2017,
W. Bruce Cameron
Skvělá kniha, která chytne a nepustí. Od knihy jsem nečekala příliš, ale dostala mě. Po tomhle budu na svého psa koukat úplně jinak. První kniha, u které jsem si zaplakala. Začátek i konec Bailey byl úžasný a dojemný. Při opětovném spojení Ethana a Buddyho se mi chtělo řvát štěstím a myšlenkami nadávala na Ethana, že to je přece Bailey, tvůj "doodle dog"! Autor podle mě skvěle a vtipně vystihl jak by asi probíhaly psí myšlenky a jak by byly chudinky zmatený, že po velké tmě jsou zase na světě.... celý text
Do Poklidné modři
2014,
Veronica Rossi
Zažili jsme spoustu akce, spousta postav taky zahynulo. Ze všech smrtí mě nejvíc mrzel Uhlík a člověk u takové knihy naivně doufá, že se zázrakem uzdraví. Konec skončil přesně tak jak jsem předpokládala, Árie a Peregrin budou spolu šťastní až do smrti. Opona spadla a pohádky byl konec. Narozdíl od předchozích dvou dílů, se tato neuvěřitelně táhla od začátku do úplného konce a já se prostě nemohla nudit víc. Akční pasáže tentokrát byli mnohem lépe popsané, ale všechny ty postavy jakoby najednou běželi na autopilota. Zdáli se mi ploché, nezajímavé, bez charakteru... zkrátka mrtvé. S jistotou mohu říct, že série Nebe je pro mě tímto konečně uzavřena a určitě se k ní nevrátím.... celý text
Cesta věčnou nocí
2013,
Veronica Rossi
Krátký druhý díl, kde se dle mého názoru toho tolik neudálo. Český překlad se tentokrát četl mnohem lépe, ale objevili se fráze, které i tak mátli. Uvidíme, co přinese závěrečná kniha série.... celý text
Zpěv drozda
1986,
Walter Tevis
"Z lesa sem zaznívá zpěv drozda. Já jsem ta cesta, pravda i život. Můj život křehce čeká na van smrti, jenž sfoukne ho jak pírko z hřbetu ruky." Vyprávění ze tří pohledů mě bavilo, u každé z postav jsme viděli různé myšlenkové pochody a taky jejich osobní posun vlivem i té nejmenší události. Kdyby se rozdávali ceny za největší charakteristický posun v literární tvorbě, Walter Tevis by ho určitě vyhrál za Bentleyho. Jeho fráze: "Bože můj, svět umí být někdy překrásný." ve mně jaksi rezonovala a i po dočtení knihy ve mně tahle postava zanechala zvláštní pocit. Nejvíc mě snad mrzelo, že svět automatizovaný roboty, kdy lidstvo pomalu upadá do záhuby, protože se spoléhá na technologii, kterou sami stvořili - nepřipadal mi kompletní a ráda bych se dočetla o takové dystopii něco víc. Ještě tomu něco chybělo. Myšlenka děje určitě zajímavá, aktuální...? To vidím víc na 1984 než na Zpěv drozda.... celý text
Gejša
2006,
Arthur Golden
Ziyi Zhang ztvárnila roli Chiyo/Sayuri tak přesvědčivě a nádherně, že jsem se po letech rozhodla přečíst i knihu, jak to doopravdy bylo. Autor psal tak poutavě, že po dočtení mám pocit, jako bych život malé dívenky s šedomodrými oči sama prožila. Nám laikům dokázal autor barvitě a do detailu popsat život tajemných geish a co vše musely podstoupit, aby se staly těmi nejlepšími umělkyněmi. Čím hlouběji jsem do děje pronikala, tím větší respekt jsem ke geishám chovala. Byť je příběh Chiyo čistá fikce inspirovaná skutečnou geishou, je až neskutečné, že někde v zemi vycházejícího slunce, se toto skutečně dělo a kolik z těch žen mohlo pak říct, že měly to štěstí jako hlavní protagonistka. Dovolím si ještě dodat vsuvku, aby autorovi nevěřili každé slovo na stránce, protože geisha není kurtizána, ale náhodou velmi respektovaná umělkyně a to i v dnešním Japonsku.... celý text
Oliver Twist
1966,
Charles Dickens
Udělala jsem tu chybu, že jsem si dílo přečetla v anglickém jazyce dřív než v českém. Nestydím se vytahovat, že angličtinu mám na úrovni C1, ale na viktoriánskou angličtinu mě nikdo nepřipravil. Z tohoto důvodu se mi prvních pár kapitol četlo velmi těžce a byť kapitoly jsou velmi krátké, čtení pro mě bylo dlouhé. Díky tomu jaký měl pan Dickens velmi bohatý slovník (a že se ho nebál použít), jsem se naučila nemálo nových/starých slov. Možná proto Oliver Twist vyšel skoro na 500 stran, kdy by podle mě stačila bohatě polovina. Ale nebyl by to Dickens, kdyby se tak nerozepsal a my bychom neznali velkolepý příběh Olivera Twista. Na konci knihy se mi konečně ulevilo, že hlavní hrdina příběhu dosáhl zaslouženého klidu a pochopení, které se mu od narození nedostávalo.... celý text