Lethania přečtené 708

Výpadek systémů 2019, Martha Wells

Prostě a jednoduše nuda, která je ještě nudnější tím, čím blíž se čtenář blíží konci tomuto nicneřikajícímu rádoby sci-fi příběhu. Za dvě hodiny nebylo co řešit, a že to byly opravdu dlouhé a trýznivé hodiny. Byla jsem ráda, že jsem se dějem prokousala ke konci, za což bych mohla dost trofej za výdrž. Budu hodně dlouho přemýšlet, jestli si přečtu další díly.... celý text

Reborn 2020, Alex Scarrow

Doufala jsem v něco víc. V něco, z čeho se posadím na zadek. To se ale nestalo. Trochu jásám nad tím, že jsme se příběhově posunuli dopředu, ale k čemu vlastně, když vás repliky člověka můžou v mžiku "zabít". Trochu mi to připomíná Přechod od Justina Cronina tou myšlenkovou věcí. Jasně, knize nelze upřít napětí a pořádná dávka akce. Ale první díl byl prostě lepší. Realita se jaksi upouští do pozadí a autor se vznáší na obláčku fantasy apokalypsy. Takové, která je dost nepravděpodobná, hlavně v chování hlavních postav. Poslední díl si přečtu jen proto, abych se dozvěděla, jak to všechno skončí.... celý text

Remade 2019, Alex Scarrow

Celkem povedený apokalyptický příběh, který je podán dost realisticky, kromě teda způsobu úmrtí nakažených jedinců. A imunita vůči viru se mi zdá odfláknutá, jakoby autor byl líný vymyslet něco originálního. Jinak se mi kniha četla dobře, vše do sebe krásně zapadlo, postavy mi byli sympatické. Za jediný večer nebylo co řešit. Jsem zvědavá na pokračování.... celý text

Nájezdník z Pustiny 2020, Tomáš Sekerka

Tak jsem se - konečně! - po roce odhodlávání na knihu vrhla a jsem tedy mile překvapena. Když mě autor zde na databázi kontaktoval (jako spoustu jiných), že vydal svou prvotinu, která se stylem podobá Kotletovi či Kulhánkovi, hned jsem zbystřila a knihu si koupila, ale dostala jsem se k ní až teď, za což se panu Sekerkovi omlouvám, ale mám tolik rozečtených knih, že nevím, kterou číst jako první. Ano, styl je skutečně podobný výše zmiňovaným, ale nepřijde mi, že by to byla nějaká vykrádačka, spíš naopak. Příběh byl zajímavý, plný napětí, akce a černého humoru. Na to, že se jedná o první knihu, je to velký úspěch a zrovna, když jsem ji dočetla, zjistila jsem, že brzy vyjde druhá část, tak jsem četbu přeci jen načasovala dobře. Mohu jen doporučit.... celý text

Ti druzí 2020, C. J. Tudor

Ne, tohle prostě bylo jedno velké šlápnutí vedle. Do čtení jsem se musela vyloženě nutit, příběh byl takový nemastný neslaný. Prý mrazivý a děsivý? To sotva. Neodložitelný? Musela jsem si dokonce dát na pár dní pauzu, jak jsem z toho byla znuděná a znechucená. Postavy byli bez charakteru, jejich chování bylo leckdy iracionální až iritující. Sled událostí byl poněkud zvláštní a rozuzlení nebylo nijak šokující. Žádné vau se tedy nekonalo. Nedoporučuji, je to jen ztráta drahocenného času, který lze využít k lepším thrillerům. Zatím se mi od autorky nelíbila ani jedna kniha, tak snad ta další bude už o level lepší.... celý text

Rok poté 2018, William R. Forstchen

Kniha Vteřina poté byla vyjímečná a originální. Rok poté, její pokračování, už tak zdařilé nebylo. První polovinou příběhu jsem se nudou prokousala, až jsem měla tendenci knihu odložit, což jsem nakonec na pár týdnů udělala. Když jsem se k ní opět vrátila, politikaření se konečně upozadilo a začalo to být akčnější a zábavnější. Posledních sto stran jsem slupka jako malinu. Stejně je však kniha zklamáním a jsem zvědavá, jestli se v posledním díle autor polepší.... celý text

Dětské duše 2021, Angela Marsons

Už jedenáctý díl se svéráznou detektivkou Kim Stoneovou mě nepřestává bavit. Spíš naopak. Paní Marsonsová dokáže skvěle vtáhnout čtenáře do děje a nepustí ho, dokud není hlavní padouch dopaden. Tentokrát byly mé pátrací schopnosti poněkud mimo mísu. Musím ocenit i dvě vyšetřovací linie, které nám ukázaly i příběhy Kiminých podřízených. Knize to jen dodalo lepší detektivní nádech. Už se nemůžu dočkat dalšího dílu.... celý text

Listopád 2021, Alena Mornštajnová

Znepokojující a v mnoha ohledech reálný náhled do života, ve kterém vládne Velký bratr, donašeči a patolízalové. Při čtení jsem si okamžitě vzpomněla na Orwellův román 1984, který byl však o jednu hvězdičku lepší. Tady mi chyběla nějaká jiskra nebo něco šokujícího, ale paní Mornštajnová píše tak úžasně, že cokoli co jí v hlavě napadne, je prostě brilantní a dokonale depresivní. Přečteno za jediný večer - to byl teda fofr! Rozhodně doporučuji.... celý text

Slepá mapa 2017, Alena Mornštajnová

Již třetí setkání s Alenou Mornštajnovou, které je stejně tak výjimečné a precizně napsané jako Hana či Tiché roky. Paní Mornštajnová je úžasná spisovatelka, která dokáže každého polapit do svých příběhových sítí a nepustí vás, dokud knihu nepřečtete až do samotného konce. Bavilo mě sledovat psychologický vývoj jednotlivých postav a jejich osudy, které mnohdy nedopadly dobře nebo byl jejich život vyplněn pocitem strachu z něčeho, co nakonec nepřišlo, ačkoli na to postavy byli připraveny. Miluji nostalgické příběhy plné zármutku a beznaděje se špetkou naděje v lepší zítřky, a proto mě ani tato kniha nemohla minout. Mohu jen doporučit. Mám v plánu si ještě přečíst Hotýlek a (konečně!) Listopád.... celý text

Tiché roky 2019, Alena Mornštajnová

Bezprostředně po přečtení jsem nedokázala najít slova, která by vyjádřila, co jsem právě přečetla. Nyní, o několik hodin později, stále nemohu popsat tuto knihu, která je v mnoha ohledech výjimečná, ale i natolik depresivní, že si ji ještě dlouho budu pamatovat. Kniha je napsaná velmi čtivě, nikde jsem se nezadrhávala, příběh byl plný nostalgie z dob komunismu. Přesto je kniha o rodinných vztazích, silných lidských příbězích a každá věta měla svůj smysl. Jasně, Haně se nevyrovná, ale stále jde o velmi kvalitní knihu od této úžasné a hlavně české spisovatelky, kterých je v této době málo. Doporučuji.... celý text

Temný vzorec 2020, Andrew Mayne

Tak teda nevím, ale ten konec jsem moc nepochopila - nemůžu se rozhodnout, zda je to má vina nebo autorova - každopádně mě to dost zklamalo. Ono vlastně ani nebylo co zkazit. Vůbec se mi nedařilo se začíst a někdy v půlce jsem to už už chtěla vzdát, ale nakonec jsem se překonala. Byla to nuda od samého začátku až po úplný konec. Ještě si rozmyslím, zda si přečtu i další díl.... celý text

Šesté dítě 2020, Jonathan Dylan Barker

První chyba, kterou nesmíte udělat je, že po přečtení druhého dílu se nesmíte pustit do jiné knihy nebo žánru, ale okamžitě se vrhnout na ten třetí, poslední, díl, protože jinak zapomenete spoustu informací, které jsou mnohdy v příběhu důležité. Já tu chybu udělala, takže jsem se do knihy nemohla pořádně začíst. Až někdy za polovinou mě to chytlo, vše se mi jako zázrakem vybavilo a já tak ujížděla na parádní detektivní vlně. Konec mě překvapil, ale taky trochu zklamal. Moc uvěřitelné to tedy nebylo, ale co už. Dostala jsem přesně to, co jsem chtěla. Rozhodně doporučuji! Snad se od autora dočkáme dalších knih.... celý text

Půlnoční slunce 2021, Stephenie Meyer

Když jsem se před lety dostala ke Stmívání, byla jsem ještě teenager, který totálně zbožňoval všelijaké nadpřirozené bytosti jako jsou upíři, čarodějnice, vlkodlaci a podobná fantastická stvoření. Příběh Belly a Edwarda byl tehdy prostě pro mě příliš romantický, příliš srdcervoucí na to, abych v knize hledala nějaké chyby, nějaké nesrovnalosti. Dnes, o mnoho let později, jsem mnohem vyspělejší a kritičtější. Těchto 720 stran bylo pro mě víceméně utrpení. Nechápejte mě špatně. Ano, jsem ráda, že jsme se konečně dočkali i Edwardova pohledu na věc, ale čeho je moc, toho je příliš. Prakticky 500 stran je plných Edwardových láskyplných myšlenek, samé "já jsem predátor, ona kořist" a podobné nesmysly. Poté se to konečně rozjelo a já posledních 200 stran zhltla jako malinu. Co se mi ale opravdu nelíbilo a kazilo celkový dojem z knihy, byly pravopisné chyby a různé překlepy. To jako nakladatelství tak moc spěchalo, aby knihu vydalo, aniž by to nějaký kvalitní korektor zkontroloval? Těch pár týdnů navíc bych si - na bezchybnou verzi - ráda počkala. Půlnoční slunce je jen pro ty skutečné fanoušky Stmívání.... celý text

Napsáno krví 2020, Chris Carter

Obdivuji pana Cartera za to, že i přes veškeré nepříznivé období ve svém životě, dokázal knihu dopsat - a dokázal ji dopsat opravdu famózně. Hunter a Garcia jsou můj oblíbený policejní tým, který dokáže vyřešit jakýkoliv zločin a nebylo tomu jinak ani v tomto díle. I tentokrát měl Hunter štěstí v neštěstí a dokázal uniknout téměř jisté smrti - jako ostatně vždy. Ale na to jsme si už mohli zvyknout, že má Robert pomyslných devět kočičích životů. Snad bude pan Carter v sérii pokračovat a já tak dostanu - jako správný feťák- svůj pravidelný přísun adrenalinu a napětí.... celý text

Nenávist 2019, Chris Carter

Tak si říkám, čeho všeho se ještě od Chrise Cartera dočkáme, protože to, co jsem právě přečetla, bylo teda něco mimořádného, ale zároveň mě to trochu zklamalo. Ano, Carter nám naservíroval neuvěřitelně inteligentního a schopného superpadoucha, který však byl v některých aspektech až moc "super". Bylo však zajímavé pozorovat jeho temné myšlenky a pohnutky. Příběh byl plný akčních scén, neuvěřitelných situacích a sadistických vražd. Tak jako každý díl. Přečteno za dva dny - za dva opravdu děsivé čtecí dny! Další díl mě nemine.... celý text

Galerie mrtvých 2018, Chris Carter

Vau! To byla teda jízda, na kterou ještě dlouho budu vzpomínat. Robert je zpět a neztrácí nic ze své mimořádné brutality a sadismu. Zpočátku mi trvalo se do příběhu začíst, ale pak se vyšetřování rozjelo tím správným a napínavým směrem. A konec stál za veškerý čas, který jsem knize obětovala. Teď už mi nezbývá nic jiného než se vrhnout na další díl. Doporučuji!... celý text

Hledání těla 2020, Michael Atamanov

Opravdu důstojné zakončení celé série, která si mě svým dokonalým příběhem a zajímavým hlavním hrdinou tak podmanila. Ačkoli musím, podobně jako u Šamana, strhnout hvězdu za ten konec, který se mi zdál být trochu až moc odfláknutý a zbytečně zrychlený. Těch pár stránek navíc by knize neuškodilo. Celá série je skvělé napsaná, čte se skoro sama. Pokračováním bych rozhodně nepohrdla. Můžu jedině doporučit.... celý text

Past na panovníka 2020, Michael Atamanov

Ani tento díl neztrácí na své kvalitě, ačkoli bych pár věcí autorovi vytkla - proč je goblin jediný, kdo získává jedinečné úkoly a speciální předměty, proč vždy každou bitvu vyhraje bez ohledu na to, že čelí několikanásobné přesile a proč se nám z příběhu vytratila Kira? Přes to všechno mě ale kniha neskutečně baví a jsem na ní dost závislá. Nezbývá mi nic jiného, než si pořídit poslední díl do své knihovny a uzavřít tak zajímavý a originální příběh.... celý text

Stále ve střehu 2020, Michael Atamanov

Druhý díl byl snad ještě lepší než ten první a to už je co říct! Od knihy jsem se nedokázala odtrhnout, byla jsem do ní tak moc vtažená, že na nějakou interakci se skutečným světem prostě nebyl čas a ani nálada. Měla jsem ji snad i přečtenou rychleji, protože prostě v tu chvíli neexistovalo nic, jen dobrodružství hlavního hrdiny a jeho přátel. Autor dokáže skvěle popsat jednotlivé bytosti tak, aby byli zajímavé a něčím odlišné od ostatních. I rozmanitost skrytých úkolů je skvělá. A konec? Málem se mi zastavilo srdce. Ještě štěstí, že vlastním i třetí díl, protože potřebuju nutně vědět, jak se příběh bude dál vyvíjet!... celý text

Herní tester 2020, Michael Atamanov

Konečně další LitRPG série, která se hravě vyrovná Mahaněnkovově Šamanovi, a která překoná jak Korněvova Mrtvého lotra, tak i autorova vlastního Obránce perimetru. Hlavní hrdina si mě získal hned na začátku příběhu a já ho tak doprovázela na jeho cestě za vylepšením své neobvyklé herní postavy, která se zpočátku zdála být zbytečnou. Hodně jsem se zmílila. I goblin může mít parádní a neobyčejné schopnosti. Knihu jsem přečetla za jeden večer, autor píše neuvěřitelně čtivě a dokáže vás vtáhnout do děje tak, že najednou prožíváte dobrodružství s hlavními hrdiny celého příběhu. Tohle se rozhodně vyrovná legendárnímu (pro mě) Šamanovi v mnoha ohledech - zajímavé bytosti, schopnosti, úkoly, bitvy apod. Můžu jen doporučit!... celý text