Kačka_h
přečtené 93
Mendelův trpaslík
2010,
Simon Mawer
Kniha je výjimečná už jen v tom, že protagonista trpí achondroplázií a pro čtenáře tím pádem může být o to těžší se do něj vžít a sympatizovat s ním. V této chvíli by ovšem bylo dobré se zamyslet, zda je to nedostatek na straně postavy, či nedostatek v hlavě čtenáře a v jeho způsobu vnímání, empatii, soudnosti. Či obojí? Simon Mawer si jak je mu zvykem naprosto nestydatě zahrává s city čtenářů. Během méně než 300 stránek dokáže vzbudit tak rozmanité emoce, kterým bychom v porovnání s vlastním životem čelili zřejmě jen v málokterých situacích, případně minimálně ne v tak blízkém, rychle za sebou jdoucím sledu událostí. Jednu chvíli se člověk nedokáže rozhodnout, zda sympatizuje s postavami a když už si je oblíbí, autor mu zasadí nečekanou ránu, a potom mu v příslibu šťastného rozuzlení poskytne plamínek naděje, a to jen proto, aby jej následně s přílivem dalších slov nekompromisně sfoukl. Čtenář na posledních stránkách absolutně netuší, jak to celé dopadne a na co se má připravit. Po dočtení mu v duši zůstane jen prázdná díra, paradoxně skrz naskrz protkaná shlukem rozporuplných emocí, které se dají jen těžko popsat či definovat. Mawer nás nechá napospas svým vlastním emocím, pocitům a dojmům, jako by nám absencí slov sděloval, ať se s tím vyrovnáme sami. A přesně tohle přesně tyto zdrcující nečekané situace, zlomená srdce, neuzavřené konce a osudové události mezi řádky, které čtenář musí vyčíst jen s opravdovou vnímavostí a pochopením kontextu, ze Simona Mawera dělají tak výjimečného autora.... celý text
