julifox3
přečtené 250
Staré odrůdy
2021,
Ewald Arenz
Z knihy dýchá milé prostředí pozdního léta na venkově, ale obsahově jsem bohužel zklamaná, neboť určitým způsobem zajímavé téma šlo rozhodně rozpracovat lépe. Dílko je čtivé a srozumitelné, ale v souhrnu velmi povrchní a ploché, nedotažené. Jednoduché dialogy, spoustu klišé, emoce na sílu. Jako četba pro teenagery na letní odpoledne k vodě asi dobré.... celý text
Dobře mi tak
2014,
Radka Třeštíková
Z díla jsem vyloženě zklamaná. Neoslovilo mě. Děj je velmi plytký, charaktery jsou stěží uvěřitelné, hlavní hrdina je slizký, až to bolí, ale chápu to jako účel šokovat čtenáře. Přemýšlím, co chtěla autorka čtenáři předat. Nevím, co mě to napadlo, pustit se do čtení knihy s tak mizerným hodnocením a marně pátrám, proč je Radka mezi čtenáři tak oblíbená, žádná z jejích knih mě doposud nijak zázračně neoslovila. Dávám půlhvězdičku za formu, obsah je bohužel těžká slátanina.... celý text
Co hledáš, najdeš v knihovně
2024,
Mičiko Aojama
Kniha s typicky japonskou atmosférou, kde jsou lidé na sebe hodní a vzájemně ohleduplní. Miloučké, klidné, odpočinkové čtení s poselstvím a skrytou hloubkou, kdy hrdinové jednotlivých příběhů postupně nacházejí vnitřní naplnění prostřednictvím činností, které dávají jejich životu smysl. Chválím roztomilý přebal, díky kterému jsem v knihovně po knížce sáhla, aniž bych ji dopředu znala.... celý text
Řeka zázraků: Povídky psané zralou rukou čerstvého padesátníka
2024,
Vladimír Kořen
Vladimíra Kořena si pamatuji z doby, kdy jsem ještě sledovala televizi, jakožto moderátora zpráv na ČT a reportéra krátkých medailonků Živé srdce Evropy, kdy mi byl příjemný jeho přirozený projev, a skutečný zájem o ekologii a zdravou přírodu jsem mu věřila už tehdy. Po knížce jsem sáhla jako po oddechové literatuře a dostalo se mi milého víkendového čtení. Leitmotivem je řeka ve svých proměnách v průběhu času. Knihu vnímám jako zamyšlení se nad měnícím se životním prostředím, nad tím, co pro přírodu můžeme dělat my, že si z ní nemůžeme jenom brát a vnímat ji jenom jako zdroj. Autor své úvahy podává příjemnou formou, s mírnou nostalgií, ale i nadějí. To vše je protkáno úsměvnými i vážnějšími životními příběhy a milníky, kdy je ve svém povídání leckdy velmi osobní a otevřený (vyhoření, víra), ale ty nejintimnější rodinné záležitosti si nechává pro sebe (přestup dcery na jinou školu, nemoc dcery, ztráta dítěte), jen se o nich čtenáři lehce zmíní. Líbil se mi jemný humor a metafory (např. tvoření krásného v krásném) a bonusem byly i reálie, Teplicko je má srdeční záležitost. Kniha je pro mne oddechovkou s přidanou hodnotou.... celý text
Krev je jenom voda
2024,
Jana Micenková
Vyposlechnuto jako audio při cestách do práce, kdy jsem postupně nabyla dojmu, že čtení knihy by bylo ztrátou času. Asi budu mít protichůdný názor od zdejší většiny, ale za mě se bohužel o žádné veledílo nejedná. Děj je velmi atraktivní, má spád, autorka si nebere servítky co do naturalistického vykreslení situací, pomáhá si četnými vulgarismy, čtenáře nešetří, vidím před očima zcela jasně obrazy toho, co se nám snaží předat, a to vše tak urputně, že jsou některá jednání a chování postav chvílemi dohnána k ad absurdum. Budiž. V tom případě je to skvělá látka k televiznímu zpracování. Bohužel je na díle silně znát to, že je autorka v první řadě scénáristkou, nikoliv spisovatelkou, jejíž doménou by byla práce s jazykem a hra se slovy. Nevím, zda je na vině špatný překlad, ale stylistika mě nijak zvlášť neoslnila a vnímám ji spíše jako rozpačitou slohovou práci žáka druhého stupně základní školy (např. "otec se usmál tím svým úsměvem", "kabinet voněl vonnými tyčinkami" atd.). Od psychologického románu, za který je kniha vydávána, očekávám nad rámec popisu a sledu událostí také hlubší ponor do nitra jednotlivých postav a jejich pečlivější propracovanost. Namísto dějově bohaté vnější linky bych raději dostala hlubší analýzu myšlenek, emocí a motivací. Proto z mého pohledu pouze průměrný čtenářský zážitek.... celý text
