Jakira
přečtené 231
Temné hlubiny
2017,
Robert Bryndza
Další jednohubka od Bryndzy a zase takový průměr. Neurazí, ale ani nenadchne, což je poslední dobou můj problém u většiny detektivek. Dlouho jsem nenarazila na takovou, co by mě vtáhla do děje a vyplivla mě s otevřenou pusou až na konci. Tohle bylo takové mdlé, navíc se nemůžu ubránit dojmu, že ústřední motiv a jeho rozuzlení už jsem někde viděla a četla. Každopádně jako letní odpočinkové čtení to lze doporučit, žádný zázrak ale nečekejte.... celý text
Sebemilenec
2006,
Simona Monyová (p)
Moje třetí setkání s Monyovou, a pořád se nemůžu zbavit dojmu, že je to strašný brak. Ono se asi nedá čekat, že by to byla nějaká povznášející literatura, i když autorka se o to často snaží svými, někdy až filosofickými, příměry (vypuzení článku tasemnice, nebo mě zaujal příměr, že po rozvodu se vlekla životem a zanechávala za sebou krvavou stopu). Bohužel tyhle snahy vyznívají v kontextu jednoduchého a prostého příběhu značně tragikomicky. Přijde mi to jako kočkopes...buď píšu prosté příběhy a obyčejným stylem, nebo příběhy k zamyšlení, které mají pro čtenáře nějakou přidanou hodnotu a pro které se hodí košatý jazyk, jaký občas používá autorka. Tohle je někde mezi a mně to prostě nesedí. Je to odpočinková literatura, která nepotřebuje, aby člověk zapínal mozek a nenutí ho číst každé slovo, ale spíš přeskakovat očima po jednotlivých řádcích.... celý text
Ve službách zla
2016,
Robert Galbraith (p)
Tohle se bohužel vůbec nepovedlo. Nuda, nuda a ještě jednou nuda. Je to škoda, protože předchozí dvě knihy s Cormoranem Strikem se mi líbily. Tuhle jsem dočetla jen s velkým sebezapřením, protože rozečtenou knihu nikdy neodkládám. Dále komentář obsahuje spoilery. Hned po pár stránkách autorka naservíruje hlavní událost, kdy Strike dostane poštou nohu. Následně určí 3 podezřelé a zbylých 500 stran se nejdřív snaží zjistit, kde bydlí a pak domnělé obydlí sleduje. Jednou on, jednou Robin a tak je to pořád dokola...vážně, nic jiného se tam opravdu neděje. Navíc kolem 400. strany policie konečně začne brát jeho podezření vážně, během "5 minut" všechny podezřelé lokalizuje a dokonce s nimi i promluví...tudíž předchozích několik set stran Strikova snažení vypadá ještě zbytečněji. Věřím tomu, že Rowlingová psát umí, už to nemusí čtenáři dokazovat, ale tohle je opravdu pod její úroveň. Napsat 550 stránkovou bichli o ničem, to chce vážně kumšt. Chybí tomu všechno, co dělá dobrou detektivku detektivkou, ale předně tomu chybí jakýkoliv nápad, ze kterého lze vykřesat napětí. Noha poslaná poštou byla sice slibným začátkem, ale nic dalšího bohužel nepřišlo. Sečteno podtrženo...velké zklamání.... celý text
Paní Láryfáry
1996,
Betty MacDonald
Moje nejoblíbenější knížka z dětství. Na základní škole jsem nebyla žádným velkým čtenářem a jedině tahle knížka mě tak nadchla, že jsem jí četla pořád dokola. Znala jsem jí v podstatě nazpaměť a dodnes na to s nostalgií vzpomínám a těším se, až jí jednou předám svým dětem.... celý text
Ještě 30 stránek před koncem jsem chtěla dát tentokrát jen 4 hvězdy, hlavně kvůli ústřednímu motivu drog, gangů a feťáků, který mě zas tak moc nebavil. Ale těch posledních 30 stránek to nejen zachránilo, ale pozvedlo to knihu do neskutečných výšin. Nesboho si šetřím, přestože touha to celé zhltnout za chvíli je veliká, chci si sérii vychutnat, a proto čtu jednotlivé knihy s velkým časovým odstupem a prokládám je spoustou jiných knih. Nicméně tentokrát bude velmi náročné a mučivé odolat a neotevřít Policii hned teď...vlastně si přijdu trochu jako feťák, co potřebuje svojí dávku Harry Holea. :)... celý text
