Hyaenodon
přečtené 226
Mýtus o Pérákovi. Městská legenda mezi folklorem a populární kulturou.
2018,
Petr Janeček
Velmi zajímavá kniha. Možná místy až zbytečně dlouhá (jednotlivé znaky fantoma se dost opakují), ale budiž.
Černá sanitka a jiné děsivé příběhy
2006,
Petr Janeček
Jo, taky jsem jako malý nesměl jíst špičku banánu kvůli hadím vajíčkům. A některé ty historky se "opravdu staly kamarádovi kamaráda", takže jsem se dost bavil.
Raději zešílet v divočině. Setkání s šumavskými samotáři
2018,
Aleš Palán
Knížka se mi moc líbila. Jednotliví samotáři mi byli (až na čestné výjimky) velmi sympatičtí. A kde je vlastně ten normální svět? Tady, kde se stále jen honíme za penězi, nebo tam, kde lidé prostě mají čas?... celý text
Dívka ve vlaku
2015,
Paula Hawkins
Nejsem čtenářem detektivek, takže jsem zaujatý. Samotný příběh, dobrá, dejme tomu. Co mě ale v podstatě od začátku štvalo, byly jednotlivé postavy. Alkoholička Rachel vršící jednu chybu za druhou, hrubián Scott, hysterická Anna, které vadí, že Rachel projde pět bloků od domu. Ne, ne, jediná postava tam nebyla normální. A Ken... ehm... Tom tomu dal všemu korunu.... celý text
Úpadek a pád římské říše
1983,
Edward Gibbon
Kniha je skvělá. Snad jediné, co bych jí "vytkl", je to, že předpokládá dosti podrobnou znalost antických dějin. Ale to je chyba na straně přijímače...
Pokání
2008,
Ian McEwan
Horko, dusno jednoho léta roku 1935. Příběh pomalinku graduje do "večerních událostí". Následují desítky stránek příběhu, který smrdí happy-endem, ale pak dojde k nečekanému zvratu a všechno je jinak. U mě nejlepší autorova kniha.... celý text
Solar
2011,
Ian McEwan
Knížka se mi líbila. Možná je to i dobou, kdy jsem ji četl. Michael Beard, hlavní hrdina, člověk, který (kromě Nobelovky před třiceti lety) nic dalšího nedokázal a jenom parazituje na svém okolí. Osobně si myslím, že je téma až nechutně aktuální.... celý text
Sto roků samoty
2006,
Gabriel García Márquez
Tahle knížka mě pobavila. Stejnojmenné postavy jsem při četbě řešil tak, že jsem si představil typizovanou Úrsulu a typizovaného Buendíu s pleší a knírem a už jsem jel. Docela dobré psycho. Magické prvky jsem ve "vážné" literatuře v té době ještě neznal, takže mě velmi příjemně překvapily. A na Rebecu lízající omítku ze stěn si vzpomenu i po letech s úsměvem.... celý text
Láska za časů cholery
2008,
Gabriel García Márquez
Tak nějak nevím. Jazyk, metafory - perfektní. Samotné řemeslné zpracování - perfektní. Ale na druhou stranu jsem se nedokázal ani s jednou z postav nějak blíže identifikovat a trochu mě i štvaly. Autistický stalker Florentino, který zpracuje každou ženu, jež před ním nevyleze na strom, ale "miluje" Ferminu, mi šel na nervy asi nejvíc. Fermina se pasivně nechala uhnat napřed Urbinem a později Arizou, aniž bych u ní měl pocit, že cokoliv z toho opravdu chce. Suchar Juvenal Urbino, který svou ženu štval tak dlouho, až si na sebe zvykli, působil alespoň trochu životně, ale také mi k srdci nepřirostl... Možná dílo plně docením v pokročilejším věku, ale za dané situace tři hvězdy za jazyk.... celý text
Soudné sestry
1995,
Terry Pratchett
Knížka je určitě zábavná a lehká na čtení, ale na druhou stranu jsem od ní asi čekal malinko víc. Humor je skvělý, několikrát jsem vybuchl smíchy někde mezi lidmi, což se moc často knihám nepodaří. Ale samotný příběh... trochu roztrhaný a místy nenavazující.... celý text
Hodiny z kostí
2017,
David Mitchell
Většina recenzentů už to podstatné řekla, ale přidám svou trošku. Za mě je kniha určitě velmi dobrá, ale je trochu zbytečně natahovaná. Velmi mě ale potěšily odkazy na jiné knihy, které jsem už četl (Marinus z Domu za zdí, Jasnozřiví z Atlasu mraků a jsem si jist, že jsem si spousty věcí nevšiml). Skvělá práce s jazykem je u Mitchella standardem. Asi nejvíc mě na knize dostalo posupné "ubývání slunečního svitu". Oproti prozářeným pasážím z Hollyina dětství a mládí až k podzimnímu postapu v závěru knihy.... celý text
Anihilace
2015,
Jeff VanderMeer
Tahle kniha mi neskutečně sedla. Autor nechává spoustu věcí na čtenáři, aby si sám domýšlel, co jednotlivé postavy vidí, cítí, nebo co se jim stalo. Famózní jsou pasáže, kdy bioložka prchá noční bažinou před kvílícím "čímsi" a "špagety" na nebi po smrti psycholožky. Snad jen škoda, že nebyl dokončen (a v dalších aspoň naznačen) smysl nápisu v geografické anomálii...... celý text
