hojkas
přečtené 250
Císařovy čepele
2016,
Brian Staveley
Hledáte další epickou fantasy ságu, která by zaplnila prázdné místo po té předchozí? Pak jste tu na správné adrese. Kniha Císařovy čepele rozjíždí velice slibné poutavé dobrodružství, které důstojně konkuruje špičkám dnešní fantasy. Kapitoly nejsou rozvleklé, děj je svižný a plynulý, postavy povětšinou uvěřitelné a jejich chování pochopitelné (přiznám se, že mi zprvu nesedla Adare, nicméně Kaden a Valyn mi to více než vynahradili). Brian Staveley vytvořil dospělou fantasy postrádající naivnost i zázraky, zato však plnou akce a intrik, s nádechem starobylého světa podpírajícím vratkou rovnováhu říše.... celý text
Hluboký hrob
2016,
Steve Robinson
I když se příběh nesl v podobném duchu jako první díl, styl se přeci jen lišil. Kapitoly zde na sebe více navazovaly, časová linka nebyla tolikrát překročena, tempo bylo pomalejší, čtenář se zorientoval téměř ihned a dílky skládačky tentokráte nebyly až tak děsivé. A opět se zde objevilo nebezpečné tajemství ohrožující přítomnou linku, působilo však na jednu stranu napínavě, na druhou trochu vynuceně. Co zde vyniká (stejně jako v prvním díle), je neotřelý pohled na záhady z hlediska genealogie. Kniha předvádí její postupy jako málokterá fikce, a věřte nebo ne, nuda to není. Děj je srozumitelný, spíše klidný než zmatečný, spíše rozvláčný než uspěchaný. Pokud hledáte oddechové čtení s nádechem čehosi netradičního a ponuřejšího, tato kniha by mohla být tím pravým. Musím se přiznat, že mi více vyhovovalo rychlejší tempo a mlhovitost prvního dílu Stopy v krvi. I přesto však Hluboký hrob nebyl špatný čtenářský zážitek. 70%... celý text
Nové Pompeje
2017,
Daniel Godfrey
Okouzlující pohled na cestování časem tak, jak jste ho ještě nezažili. Systém cest časem je nápaditý a neotřelý, i když princip paradoxů se zdál na první pohled matoucí (nezdálo se však, že by jejich prvotní neporozumění ublížilo zážitku). Nejvíce mne však zaujalo prostředí samotné, Pompeje vytržené z času. Je zde věnována velká pozornost životu v tomto městě, nenásilnou formou se o něm dozvídáme detaily, které ne vždy najdete v učebnicích dějepisu. Pompeje působí živě a rušně a já jen nestačím žasnout, kolik péče musel autor věnovat studiu římských zvyků a města samotného. Nedokážu posoudit, nakolik byly prezentované informace přesné, i tak však tleskám za bravurně vykreslené prostředí i způsob, jakým se do něj hrdinové snažili zapadnout. Jediné, co jemně pokulhávalo, byly postavy samotné. Většina z nich byla vykreslena jen "z rychlíku", bez pozadí či hloubky, otírajíc se o stereotypy. Neubíralo to na čtivosti, avšak po přečtení jsem měla pocit, že o postavách a jejich vlastnostech vlastně vím velmi málo. Přeci jen jim mohla být věnována větší pozornost. Celkem vzato čtivý nesmírně zajímavý román s jedinečným námětem a dechem historie, jaký se jen tak nevidí. 90%... celý text
