hell8939 přečtené 86

Kilián Nedory 2020, Filip Topol

vždycky mě zajímalo jestli je ta skladba Kilián Nedory podle reálnýho člověka nebo vymyšlená, a konečně jsem to mohla zjistit. oba bráchové Topolové mají neskutečnej talent na originální slovní spojení a na poetický popsání syrový reality, který jsem nemohla jinak než si podtrhávat tužkou, hah. na to, že je to taková knížečka asi o 120 stranách, jsem to četla delší dobu, protože jsem to potřebovala vstřebávat postupně, všechny ty vjemy a představy a bolesti. je to moc nádherný, a upřímně jsem ráda že všechny ty projekty s Kiliánem nebyly dodělaný a Filip se ho jaksi zbavil, protože cápek působí až moc sebedestruktivně... celý text

Žítkovské bohyně 2012, Kateřina Tučková

hej líbilo se mi to přišlo mi to docela čtivý, i když jsem to dočetla až napotřetí (jednou jsem měla problémy s e-knihou, podruhé jsem se místo toho učila na maturitu), je trochu otravný že se to nemůže brát jako legitimní zdroj informací a dost faktů je pozměněnejch, za což se na Tučkovou prej i na Žítkový naštvaly, a poslední kapitola mi přijde hodně ušitá horkou jehlou že jen potřebovala aby to nějak skončilo, ale cenim že praktiky a používání bylinek (často teda moravskejch endemitů) je popsaný celkem pravdivě a cenim že to ve mně zas probouzí zájem vo čarodějnictví a že to působí jako že autorka si o tématu vážně hodně hledala a objížděla archivy (jen aby si pak něco z toho přetvořila k obrazu svému no), a hrozněmoc v knihách miluju atmosféru prťavý zapadlý vesničky, tak to je další bonus... celý text

Jakoby - Als ob 2020, J. H. Krchovský (p)

opakování Krchovskýho běžnejch výjevů s občasnou přidanou absurditou nebo nechutností, který se ale četlo dost dobře a bylo mi líto že kniha už skončila

Něžný barbar 1990, Bohumil Hrabal

jemně hůř se mi to četlo díky absenci děje a toho že jsou to jen poskládaný obrazy (proto o hvězdičku míň), ale rozhodně to Stálo za to, měla bych si vod hrabala přečíst víc věcí. v průběhu knihy jsem se čím dál víc zamilovávala do Vladimíra a zároveň mě čím dál víc odpuzoval, a v doslovu jsem se v tom něco-jako-manifestu vcelku našla, takže moc oceňuju tohle spontánní explozivní šílenou partu umělců milujících pivo tak moc že si ho mažou do vlasů a vousů... celý text

Ochranný dohled 1997, Ivan Martin Jirous

Teplo zhaslého plamene 1997, František Gellner

Drak spí 2020, Michaela Klevisová

na začátek bych asi řekla, že jsem po několika letech zas strávila celý odpoledne čtením knihy abych to stihla do večera, a že todle manický hltání příběhu mi chybělo, a taky že láska k detektivkám se očividně dědí a právě jsem sama sobě dokázala, že to mam v krvi po mamce a babičce. knížka moc kouzelně a přitom pochmurně popisuje atmosféru malinký vesničky (v podobný bydlim tak mužu potvrdit) a uťápnutost místních. bylo mi moc sympatický jak autorka střídala pohledy osob aby ukázala myšlenkový pochody každý postavy, děj tak rychlejc ubíhal a já se cejtila že je čim dál víc poznávam. sice se mi postavy trochu motaly do sebe (a to jsem si je dokonce vypisovala!) a konec jsem vážně nečekala, ale tohle se mi děje i u filmů, to neni žádná zvláštnost. no každopádně výslednýho pachatele jsem začala podezřívat až asi 30 stránek před dopadením, takže jsem byla většinu knihy akorát napjatá. overall moc dobrá detektivka co vás vtáhne do děje, a dá se dost dobře číst i chápat i v případě že jste z tý série vo Bergmanovi nečetli nic jinýho (což je právě můj případ), sem vděčná holkam z Opravdovejch zločinů že tu knihu doporučily a snad se bude líbit i babičce který ju za dva tejdny dam k narozkam... celý text

Hrobka 2010, Howard Phillips Lovecraft

tohle je první věc od Lovecrafta co jsem četla (až na poslouchání několika povídek) a rozhodně mě to nezklamalo, bavilo mě jak je v několika povídkách patrný že se Lovecraft teprv hledal a ještě neměl úplně rozjetý vize a mýty o Prastarejch (teda až na Dagona a Nyarlathotepa), a taky cenim doslov díky kterýmu jsem se dozvěděla dost zábavnejch faktů se kterejma můžu machrovat na kamarády (věděli jste že jeho otec byl v lóži Egyptskejch zednářů?), overall skvělá sbírka bohužel ne tolik obecně známýho autora a moc se těšim až se otevřou knihovny a budu si moct zajet pro zbytek sebranejch spisů PS: naprosto úchvatný ilustrace damn... celý text

Kam zmizela ta roztomilá, rozesmátá holka v květovaných šatech 2003, Charles Bukowski

tohle je jedna z mejch srdcovek, Bukowski je dobrej tím že líše opravdově a nechutně ale zároveň tam vobčas zajebe tak pravdivou metaforu že to nechápete ještě osm měsíců potom, četla jsem to tak třikrát a mam dojem že se tam sice opakovaly jeho běžný motivy (šukání, alkohol, koňský dostihy, sraní) ale že si to přečtu počtvrtý, protože v něm vždycky najdu něco co si chci vytetovat na oční víčka abych to mohla číst znova a znova a znova... celý text

Šunkový nářez 1995, Charles Bukowski

taky jedna z mejch nejvoblíbenějších, docela by mě zajímalo kolik z týhle napůl autobiografie je pravdivý, bukowski trefil vidění postupně dospívajícího kluka vážně dobře a je to snad první kniha kde mě bavilo nahlížet do chudýho přtedměstí ameriky v první půlce 20. století, nějaký příběhy jemn zaváněly nereálnou absurditou ale kdo jsem já abych řikala co se stalo a nestalo, zas se tu projevuje ta jeho schopnost psát o jednoduchý prázdnotě a přetlaku pocitů zároveň, několikrát se mi chtělo zvracet a několikrát jsem doufala že ty zasraný dostihy už skončej ale to je u něj holt klasika... celý text

Poštovní úřad 1996, Charles Bukowski

tohle mě bavilo, takový voddechový příběhy průměrnýho americkýho pošťáka, klasika u tohohle autora je že občas jsem se smála nahlas, občas jsem brečela, občas se mi chtělo zvracet a většinu času jsem se o hlavního hrdinu docela bála díky tomu jaký dělá píčoviny, a samozřejmě v popisech dnů doručovatele listovních zásilek nechybí pro bukowskiho typickej chlast a šukání a popisy sraní ale s tim se člověk musí smířit no... celý text

Sakramiláčku / Střepy 2014, Filip Topol

z větší / celý části "jen" sepsaný texty Filipovejch sólovejch alb, ale u něj to nikdy neni jen. knihu jsem dostala vod kamarádky tudíž mam k těm neskutečnejm textům ještě nostagickou přidanou hodnotu, miluju jak se v jeho a bráchovo textech ztratim a zase najdu, miluju jak měl schopnost vidět všechno tak krásně a jemně i s tou "ošklivou" částí, a třeba Viděl jsem rok nebo Sprostý pití mi svou pravdivostí a přitom krásou a přitom hnusem bere dech už tři roky v kuse... celý text

Anděl 2006, Jáchym Topol

tuhle mam moc ráda i když si chvílema nejsem jistá co se mělo reálně dít a co ne, ale ta tenká hranice mezi snem a halucinací a skutečností je u Jáchymovejch knih všude fascinující, a je to sice hodně negativní téma a takhle ale stejně jsem se do toho zamilovala a četla jsem to asi třikrát a části mam napsaný v deníku no... celý text

Nuselskej punk 2015, Metoděj M. Alexa

už navždycky budu vděčná svý patnáctiletý já že tuhle knížku čapla v knihovně i když pořádně nevěděla co čekat, na něaký povídky a věty si pořád občas vzpomenu a vidim díky týdle knížce Prahu v úplně jinym světle, doporučila jsem ju všem lidem v mym okolí co se snažej žít trochu pankově a všichni z toho stylu vyprávění byli unešený... celý text

Sestra 2008, Jáchym Topol

člověk si musí asi první tři kapitoly zvykat na hodně specifickej jazyk ale rozhodně to Stojí za to, zajímalo by mě jestli tu v devadesátkách vážně takový skupiny byly a elou knížku jsem doufala že Potok svou Sestru najde popřípadě neztratí, je to krásný vidění poničenýho světa a je to první kniha za čtyři roky u který jsem brečela (konkrétně u kapitoly Měl jsem sen) a je to vo hrozně křehký a specifický lásce a vo svrabu a o cestě a prostě chci tuhle knihu doporučit každýmu koho znam i koho neznam... celý text

...a bude hůř 1996, Jan Pelc

nejdřív jsem měla s toudle knížkou docela hate-love vztah ale pak mi moc přirostla k srdci a Volin mi docela chybí, rozhodně to stálo za to abych se v knihovně ptala estli mi to donesou ze skladu protože jsem se dozvěděla o slangu z Československa sedmdesátejch-osmdesátejch let a zas jsem měla možnost vidět svět očima degenerovanýho alkáče což mě velmi baví, ke konci se to krásně motalo z pohledu první a třetí osoby a ještě to přidávalo tomu všudypřítomnýmu chaosu, a několikrát se mi z tý knihy chtělo blejto což znamená že je to kvalitní literatura když vyvolala tolik pocitů... celý text

Blues: Blues pro bláznivou holku 1995, Václav Hrabě

neskutečnost. snad se všema jsme se shodli že u básniček vod Hraběte brečíme a asi nic moc jinýho k tomu nedokážu napsat, kéž bych jednou měla aspoň zlomek jeho geniality a mozku na metafory který berou dech a tak poeticky smutňoučký vidění světa... celý text

Opilé banány 2010, Petr Šabach

Šabacha jsem si poslední dobou moc zamilovala a příběhy o alkoholickejch umělcích sou holt moje věčná srdcovka, je to eště lepší než filmová adaptace což jsem si ani nemyslela že de, bavilo mě že v jednu chvíli jsem se smála nahlas a o pár stránek dál jsem skoro brečela u popisování umělců a jejich démonů který tak často zaháněj chlastem, je to (jako vždycky u Šabacha) napsaný hodně čtivym jazykem plus to neni něak extra dlouhý takže jsem to přečetla rychle, ale teď si trošku přeju abych se nad nějakejma větama víc pozastavila a víc je prožívala, tak si to asi brzo přečtu znova... celý text

Kdo chytá v žitě 2010, J. D. Salinger (p)

knihu jsem četla sice v anglickým originále ale stejně mě moc bavila a aspoň jsem se nějaký slova přiučila, moc mě bavil Holdenův pohled na svět možná i tím jak pro mě byl jako pro člověka s psychickejma problémama relatable, a trochu mě to vracelo do doby kdy mi bylo čtrnáct a hltala jsem knihy psaný pohledem puberťáků, vcelku v topu literatura... celý text

Magorovy labutí písně 2006, Ivan Martin Jirous

ta jedna chybějící hvězdička v hodnocení značí to že mi knížka připomíná že bych se chtěla naučit latinsky, jinak Jirous se mi sice díky dokumentu Poezie v podzemí z jutubka jemně znechutil tim že volnoverš nepovažuje za rovnocennou formu poezie a skládání bere jako věc co se člověk naučí a pak to strojově vopakuje, ale i tak jsem tuhle sbírku v druháku na gymplu měla mocmoc ráda a měla jsem na ni referát i jsem si ju dala do maturitní četby, protože básníci který tu za minulýho režimu zakazovali maj svý osobitý kouzlo který mi přijde že nikde jinde na světě nedovedli zachytit, nikde jinde nedovedli psát tak krásně ale vošklivě, tak dobře ale špatně, tak že tě to prostě zasáhne na několik měsíců dopředu joa cenim že mi to dá motivaci se jednak víc vzdělávat a druhak taky psát... celý text