Evina.Cetba přečtené 474

Boží trouba 2000, Svatopluk Karásek

Sbírka nedělních kázání S. Karáska z evangelického kostela U Salvátora, kde působil několik let ještě dříve, než se od tvůrčího působení odmlčel. Náročnější četba.... celý text

Víno tvé výborné 1998, Svatopluk Karásek

Navštívila jsem asi více než před deseti lety takový skromný koncert se Sváťou Karáskem. Jeho texty písní povzbuzují, např. v písni o orlovi zavřeném ve voliéře, který seděl na zemi a měl pokálená záda od jiných ptáků, povzbuzuje "lítej, i když máš posraná záda, lítej..." nerezignovat, to je ta myšlenka! Oslovuje obyčejné a nešťastné lidi. Taktéž tato kniha upoutá svým obsahem. Zpovídá se ze svého dětství a problémů, které řešil i později. Cesta, která pomáhá žít s Bohem.... celý text

Paní Bovaryová 2008, Gustave Flaubert

Naivní Bovaryová si žila nad poměry, dělala ze sebe to co nebyla, chtěla mít všechno nejlepší, byla rozmarná a zanedbávala manžela a dítě, kterých si nevážila a vsadila vše na špatnou kartu. Tajně se scházela s nesolidními milenci vyhledávajícími nezávaznou zábavu a žila v iluzích, chybných domněnkách a ve snách o princi, který jí vtáhne do lepší společnosti. Neuměla se správně odhadnout ani své možnosti a radovat se z toho, co bylo dostupné, nebyla pro rodinu. O vyznávání skutečných hodnot, o morálce neměla ani ponětí, měla chybně nastavený hodnot.žebříček, byla pravá maloměšťačka s malým vzděláním, která ze sebe dělala kdo ví co, přitom pro vysokou společnost byla nepřijatelná a neohrabaná. I když to spisovatel napsal tak, že jí lze rozumět, nelze s ní sympatizovat. Dnes by se ženy podobného ražení spíše rozvedly a dítě hodily na krk muži, i takové ze sousedství znám, existují dodnes a snad můžou být k chybám Bovaryové víc shovívavější. Bovaryová je synonymum lehkovážné sobecké ženy, která si svými nerozumnými požadavky a kvůli pochybnému uspokojování potřeb zničí život svůj i život své původní rodiny. Trochu mi připomněla přece jen poněkud zodpovědnější a více mateřskou Annu Kareninu. Knihu jsem poslouchala díky rozhlasovému zpracování, který se váže k výročí autora.... celý text

Kavárna nad Prahou 2001, Lenka Reinerová

Útlá, nepřesně řečeno vzpomínková kniha o pražských kavárnách a známých osobnostech plná černobílých fotografií, která je jen částečně pravdivá. Zčásti si text autorka vymýšlela nebo pravdu upravila, spíše to bylo její snění. Ti umělci skutečně existovali, ale třeba neudělali to a to nebo nechodili tam a onam, jak je zde popisováno. Dcera mi Reinerovou koupila kdysi k Vánocům, četla jsem už dávno. Nyní mi knížku připomenula kamarádka, která jí má také doma. V anotaci se píše, že: " Ve své nejznámější knize Lenka Reinerová vzpomíná na všechny přátele a známé, jejichž životy se protnuly v Praze - Kafku, Broda, Weiskopfa, Heartfielda, Fuchse, Langera, Goldstückera i Foglara. Zvláštní pozornost pak věnuje vzpomínkám na "zuřivého reportéra" Egona Erwina Kische." Je třeba předkládaná "fakta" brát s rezervou. Vím to z recenze jiného literáta, který v novinách její knihu kdysi rozebíral a hodnotil. Bylo to zajímavé, ale nemohla jsem to brát vážně, protože jsem nevěděla, co vzít vážně a co ne. Něco může být (dílčím kusem nebo i zcela) pravda a nebo taky ne. Takto jsem si dílo zapamatovala. Stihla jsem jít i na její autorském čtení a tak jsem Lenku Reinerovou viděla naživo. Byla krásně upravená a kultivovaná a zažili jsme s ní krásný literární večer.... celý text

Dotkni se ran – Spiritualita nelhostejnosti 2008, Tomáš Halík

Tomáš Halík je velmi plodný spisovatel, každý rok jedna knížka. Proto si ani nepamatuji, co všechno jsem již četla. Duchovní tematika je v každé z nich.

Neklidné babí léto 1990, František Kožík

Coco Chanel 1993, Edmonde Charles-Roux

Pod horou Javořicí 1995, Vlasta Javořická

Krátké povídky od oblíbené autorky, které mě ovšem tentokrát příliš nezaujaly. Některá nedokončená díla byly nalezeny v autorčině pozůstalosti a dopisovaly je za ní jiní lidé, tak si říkám, jestli i toto byl výše uvedený případ. Jako by je ani nepsala ona, ale zacházel s nimi někdo jiný, ten kdo má práva na to s nedokončenými texty manipulovat či je přetvářet. Některé knihy z posledních let jejího života už také nejsou přespříliš zdařilé, autorka náměty opakuje, příběhy si jsou podobné mnohými atributy a navíc už se nečtou tak lehce. Její pozdní tvorba je někdy skoro až o ničem, už nemá to správné kouzlo. Nerada to píšu, Javořickou mám jinak v oblibě.... celý text

Byla jsem kočovnou herečkou i královnou (krásy) 2010, Růžena Opravilová-Brožová

Podtitul: Kronika hereckého rodu Brožů. Vzpomínky české herečky a literátky Růženy Opravilové-Brožové (1892-1976). Zajímavá vyprávění dívky z kočovné herecké rodiny. Kniha začíná narozením matky, která se seznámí s kočovným hercem a odejde s ním od svého otce z Plzně. Postupně se jim narodí několik dětí a to nejmladší dítě, dcera se také stala kočovnou herečkou. Asi v 18 letech jí ve Francii zvolili za nejkrásnější dívku světa.... celý text

Dcera národa? : Tři životy Zdeňky Havlíčkové 2013, Milena Lenderová

"Politikaření s národním odkazem, jež nebere v úvahu svobodnou vůli jedince ani základní míru slušnosti a taktu, bohužel stále náleží k odvrácené tváři našich pyšných obrozeneckých tradic." (Mirka Spáčilová, r.1991). Od 6 let byla Zdenka Havlíčková sirotek (1848-1872), byla to dcera Karla Havlíčka. Nejdříve byla v péči u své tety, které říkala mamá. Vlastenci se složili na její věno a v "Národní loterii pro Zdenku Havlíčkovou" vybrali slušné jmění, z kterého se financovalo její další vzdělání i vše ostatní. Jako bohatý sirotek byla dána do dalších 3 rodin, u žádné z nich však nebyla šťastná. Lidé na ní měli velké nároky, ona byla spíš obyčejná dívka, která chtěla žít normální život. Dali jí finanční zabezpečení, ale vzali svobodu. Nemohla se ani provdat za své milé, ani hrabata nebyla podle opatrovníků dost dobrá! Do života jí příliš mluvili jiní a místo osobních potřeb a přirozených citů v jejím životě hrála politika, národní zájmy a názory jiných. Nakonec zemřela jako mladá a neradostná žena ve 24 letech na tuberkulózu, jako národem a společností odmítnutá pro "neschválenou" lásku k politicky nevhodnému muži.... celý text

Stefanie von Hohenlohe: Hitlerova židovská špionka 2013, Martha Schad

Rodným jménem Stephany Julienne Richter neboli také Steffi z Vídně (1891 - 1972) se narodila v tehdejším Rakousko – Uhersku. Byla to židovka, původem spíš obyčejná než privilegovaná dívka. Její oficiální otec byl advokát, oba rodiči árijci, ale skutečným otcem byl žid obchodník, ostatně původ obou biologických rodičů byl prý židovský. Přesto měla nevšední život, bohatý na zážitky a skoro až neuvěřitelný osud. Byla hýčkané dítě. Mezi klienty „otce“ patřila bezdětná kněžna Fany z Metternichu a díky tomu se Steffi v mládí seznámila s vybranou a urozenou společností a naučila se, jak se v těchto kruzích pohybovat. Ve 14 letech byla zvolena královnou krásy. Dostala od různých aristokratů třikrát nabídku k sňatku, třetího si ve svých 23 letech vzala. Díky svému sňatku s diplomatem, princem Friedrichem Franzem von Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst , členem knížecí rodiny Hohenlohe, se dokonce stala rakouskou princeznou. Po rozvodu s princem se přestěhovala do Londýna, kde ve 30. letech působila jako špionka ve prospěch Německa. Navázala úzké vztahy mezi nacisty, včetně kontaktů s Adolfem Hitlerem a stýkala se s mnoha vlivnými lidmi. V Americe byla zatčena jako špionka. V poválečné době se princezna Stephanie po nějaké době vrátila zpět do Německa, kde opět navázala nová a vlivná spojení. Tentokrát byla úspěšná zejména v žurnalistice. Prostě měla velkou dávku štěstí, vychytralosti, uměla to s lidmi a uměla v životě chodit, aby se jí vždy, i v nejpohnutějších dobách, dobře vedlo. Jako zajímavost uvádím, že Steffi neuměla vařit, zato milovala zvířata a sport. Měla šarm, byla vtipná a ráda se smála, ovládala i jezdecké umění, měla vše, co se jí ve vyšší společnosti mohlo hodit.... celý text

Opilý koráb 1958, Arthur Rimbaud

Další prokletý básník. Toto dílo napsal ve velmi mladém věku a je originální svým pohledem na příměr rozbouřeného moře s kolébající lodí, což je asi on sám zmítající se mezi zlobou a nepochopením. Jako dospělý muž se již odmlčel a nepsal.... celý text

Havran (14 básní) 1959, Edgar Allan Poe

Můj názor? Jedna z prvních hororových básní, temné nálady a umělecky zpracované pochmurné představy.

Zmizet 2009, Petra Soukupová

Sourozenecký nelad, nepokoj a zmizení jednoho z nich.

Dialogy o kráse 1979, Platón

Platón formou dialogu se svými žáky vysvětluje své náhledy na umění a krásu.

Román života 2009, Jan Antonín Baťa

Životopisný příběh jednoho z úspěšných Baťů. Vzpomínky na mládí, cesty za zkušenostmi do zahraničí v první polovině 20. století a využití nových dovedností v praxi doma v Československu. Celkem lehká četba.... celý text

Navzdory básník zpívá 2003, Jarmila Loukotková

Jedna z mých nejoblíbenějších životopisných knih od jedné z mých nejoblíbenějších spisovatelek. Básníkem je tady středověký francouzský básník F. Villon.

Všecky krásy světa 1999, Jaroslav Seifert

Četla jsem 1. vydání této úžasné knihy, dnes v některých částech trochu doplněné o dříve cenzurované věty. I tak vzdávám úctu našemu jedinému spisovateli s Nobelovou cenou za literaturu. Vzpomínkový výčet jeho uměleckých kamarádů a známých osobností, které J. Seifert za svůj plodný život poznal. Co kapitola, to jiná osobnost a jiná historie. Čte se to lehce a snadno.... celý text

Babička 2005, Božena Němcová

Jak jinak, naše dobrá česká klasika o moudré vlídné babičce a zvědavých dětech z Bělidla. Krása.

Kája Mařík. Kniha 1. Díl I.-III. 2015, Felix Háj (p)

Kája Mařík je něžná knížka o upřímném klučinovi, který vidí svět svým pohledem. Často jsem se i zasmála jeho dětským rozumům.