david8843
přečtené 96
Doručovatelky
2022,
Alex Smith (p)
Je to sice ukázkově nenáročná četba, ale proto snad ještě nemusí rezignovat na logiku. Robert Kett je legendární londýnský detektiv na odpočinku, který je náhodou přizván k novému případu. A ten řeší, prosím podržte se, pomocí své intuice. Bez jediného důkazu spřádá teorie, obviňuje podezřelé a ty následně mlátí do hlavy. Do nebezpečných situací se vrhá zásadně bez vysílačky, baterky nebo nějaké zbraně. Když má štěstí, někdo mu půjčí. Je impulzivní, nevynechá jedinou příležitost nastavit nepříteli nekrytá záda a nechat se po nich přetáhnout. Robert je prostě ztělesněná nekompetentnost. A všichni mu za to tleskají. Případ zmizelých dívek je přímo hloupoučký. Působí jen jako vata, na které se má vyprofilovat Robertova postava před dalším dílem. Nepřesvědčivá motivace zločinu je naprosto bolestná a celé to postrádá vyšší smysl. Těch pár aspektů, které smysl dávají, jsou potom tak předvídatelné, že na ně přijdete dřív než pan šéfinspektor. Co Doručovatelky zachraňuje, je čtivost a délka. Prostě kniha sviští jak kostka ve skluzu. Překvapivě dobře fungují popisy soužití Roberta s jeho dcerami. Jakožto detektivní thriller je kniha brak. Ale jako úsměvný román o tatínkovi, který mezi staráním se o své dcery pomáhá policii s případem, působí příjemně relaxačně. Celé to odsýpá a konec přichází ve správnou chvíli. Pokud by kniha věnovala té zpackané detektivní linii jen o pár stránek navíc, asi bych hodnotil přísněji.... celý text
Billy Summers
2022,
Stephen King
Premisa je solidní, představení postav dokonalé, ústřední charakter instantně sympatický. Celé to odsýpá, nájemný vrah se připravuje na svůj poslední job, karty jsou rozdané. V té chvíli přijde první krize. Příběh se zastaví. King začne přešlapovat na místě. Očividně neví jak dál, a tak začne dělat z prdu kuličku. Není ale troškař, proto vytvoří celou novou retrospektivní dějovou linii. Zpočátku to funguje, propůjčuje to hlavní postavě hloubku, bezva. Jenže se to po chvíli zají. A tak mistr vymyslí něco dalšího, a zdržuje a zdržuje. Celý dominantní střed knihy je skákání tam a zpět po nových postavách a dějových liniích. King hledá nějaký směr, tápe, ale je mu líto přestat psát. Občas, když už je to neúnosné, si přeci jen odskočí k původní premise. Nikdy to ale netrvá dlouho. Nejednou má člověk pocit, že místo jedné knihy čte 3 různé bichle zároveň. Stephen King samozřejmě umí a o kvalitní řemeslo není nouze. Jako celek je to ale zážitek neuspořádaný a neřízený. K tomu všemu se ústřední postava Billyho Summerse pod tím náporem začíná trochu kroutit a ztrácí pevnost. Když už je King fakt v háji a věc není možné déle natahovat, zachrání se tím nejhorším způsobem. Odloží původní dějovou linii o nájemném zabijákovi stranou a začne stavět úplně nový příběh točící se kolem jedné z mnoha naplavených postav. Působí to pitomě a chaoticky? Samozřejmě. Ale nějakým zázrakem to nakonec celé funguje. Pohromadě to udrží závěr. Ten se Kingovi, očekáváním navzdory, podařil důstojně. Svázal v něm své rozhárané myšlenky do překvapivě konzistentního celku. Bohužel za to zaplatí původní dějová linie o nájemném vrahovi. Ta vyzní mělce a má problém utkvět. Její postavy jsou postupně redukovány až na dřeň, stal se z nich komparz v úplně jiné hře. Aby si to udrželo poutavost, začíná King využívat provařené, leč fungující klišé. Hlavní housle ale nyní hraje ona nová hlavní dějová linie, kterou začal stavět až někdy v půlce díla. Její závěr je poetický a skýtá i nečekanou originalitu. Vážně, na tu hrůzu velký respekt. Billy Summers po sobě ale i tak nechává spoustu bordelu. Nevyužité motivy, odhozené postavy, zaniklé linie, logické přešlapy. A taky pachuť neuvěřitelnosti ulpívající na charakterech, které byly napasovány násilím do poloh, kam původně nepatřily. Asi jsou to věci, které jsme si zvykli Kingovi v hororech odpouštět. Pro žánr thrillerů, postavený mnohem více na důslednosti a promyšlenosti, je tohle free-stylové psaní ale nedostatečné.... celý text
Rybář
2021,
John Langan
Tak trochu Lovecraft z Lidlu. Všechny suroviny tam jsou, akorát ne ve vrcholné formě. Monstra a skutky tak hrůzné, že se vymykají lidskému chápání, nejsou popsané dost působivě, abych si z nich sedl na zadek. Temná magie překračuje hranu horroru a cachtá se ve vodách fantasy a skoro soubojích čarodějů. Navíc je to podivně napsané. Nikoliv komplexně a náročně, jen divně. Často se lítá v ději sem a tam, nejdřív se popíše konec, pak začátek, následuje střed a pak se pokračuje v začátku. K tomu neintuitivní střídání časů, za které asi může 13 let psaní, během nichž se autorův styl zákonitě vyvíjel. Přes to všechno je Rybář v dnešní době, kdy se za horor považují pohádky od Darcy Coates, nadprůměrná a vybočující kniha. Sice mi z ní nespadla čelist, ale nelituji.... celý text
Trhlina
2016,
Jozef Karika
Není to bez chyby, ale stejně tu pětku napálím. Už jen za to, že je to opravdu horror, narozdíl od některých bestsellerů, které si tak jen říkají (běž se vycpat, Darcy Coates). Smekám nad ukázkovou prací s postavami a čtenářovou imaginací. Po vzoru Lovecrafta využívá Karika nejsilnější lidský strach, a to strach z neznáma. I po dočtení ve mě zůstává onen lahodný pocit neklidu a znepokojení.... celý text
Znamenitá mrtvola
2022,
Agustina Bazterrica
Dobře čtivé, plné gore a přitažlivého body horroru. Původně jsem očekávál prvoplánové béčko, ale Mrtvola kupodivu nabízí přesah a zamyšlení. Autorka se vyhnula očekávaným pokusům o konfrontování dystopie, namísto toho se soustředí na konkrétní lidské osudy. Stává se z toho intimní vhled do světa, kterému nedokážeme (nebo se možná štítíme) porozumět. Závěrečná ťafka ho krásně ukotvuje a roztáčí myšlenková kola. Nakonec nevadí, že některé otázky zůstávají nezodpovězené, převládá okouzlení knižní alternativní realitou.... celý text
Děti noci
2011,
Dan Simmons
Chytrý a šťavnatý úvod dává tušit něčemu výjimečnému. Potom ale spadne řetěz a přijde to, co očividně Dan Simmons umí. Vleklé natahování plné přebujelé popisnosti. To stejné se totiž děje i u jiné autorovi knihy, Terroru. Naneštěstí v případě Dětí noci ta omáčka ústí v neskutečně absurdní a naivně bombastický závěr. Festival otáčení očí v sloup. Je k vzteku, jak kniha nevyužívá ten úžasný vědecký background, který tak dlouho buduje. Stejně tak nedávají smysl nadprůměrně inteligentní hlavní postavy, které se opakovaně vrhají do nebezpečí bez plánu a rozmyslu jak lumíci ze skály. Za první polovinu bych dal skoro absolutní hodnocení, ale jako celek...... celý text
Druhá šance
2021,
Adam Pýcha
Strašně dobře napsané, ale neuvěřitelně bezcílné a zmatené. Až v poslední třetině se formule trochu stabilizuje a kniha začne pracovat s čtenářovým očekáváním. Knižní svět je poutavý se spoustou zajímavých myšlenek, důmyslností připomínající dílo Blakea Crouche. A to až do samotného závěru, než si člověk začne všímat určité nedomyšlenosti a prvoplánovosti. Bohužel to vede k učebnicové deus ex machina v závěru, při které kniha bez vysvětlení začne porušovat pečlivě budovaná pravidla světa. Adam má talent a těším se na jeho další knihu. Tohle je ale bohužel promarněný potenciál. Not great, not terrible - 2.5/5... celý text
