Livia Llewellyn
americká, 1963
Nové komentáře u autorových knih
Ta, co jde první
„Líbilo se mi to, hudba ke knize super. Bylo to temné, mokré, chaoticky v mlžné sféře. Přesně jak má být dědictví Cthulhu.“
— iv.ča
Ta, co jde první
„Nápad a téma knihy zajímavý. Ovšem styl psaní mi nesedl. Přišlo mi to jako jedno přes druhé a ve finále ani pořádně nevím o čem ta kniha měla být. Moc se mi líbí doporučený playlist k samotnému čtení.“... celý text
— ka.dudk
Ta, co jde první
„Velmi zajímavá kniha, ke které je pro mě velmi obtížné napsat komentář. Začíná téměř všedně, ale postupem času, se kapitolu za kapitolou stává temnější, fantastičtější, neuvěřitelnější a šokující.
Moderní lovecraftovina příjemně ozvláštněná svým zasazením do zcela fádního korporátního života. Hlavní hrdinka Alex si rozhodně získala mé sympatie, jakkoliv morbidně to může působit. Velmi jsem jí přál možnost vypustit svou frustraci nekontrolovaně ven.
Škoda, že kniha byla tak krátká a nebyl moc prostor dozvědět se více o městě Obsidii nebo okolním světě. Nicméně velmi podobně jsem si představoval Lovecraftův svt ponechaný vlastnímu osodu a znovu objevený po několika desetiletích.
Rozhodně velmi zajímavá knížka, kde může být náročnější, aby se čtenář neztratil. Také rozhodně není pro každého, ale fanoušky Lovecrafta a celého weird směru tahle jednohubka rozhodně potěší.“... celý text
— Slezadav
Ta, co jde první
„Druhá kniha mini nakladatelství Medusa lákala na Cthulhuovskou obálku a autorku, kterou pověst jen a jen předchází. Tudíž jsem byl hodně zvědavý, co se z toho ve výsledku vyloupne.
Ta, co jde první nicméně není jednoznačné čtení. Je hodně pocitové. Na konci knihy autorka vytvořila seznam skladeb, které doporučuje ke každé kapitole poslouchat. A ano, opravdu to pomáhá. A to i přesto, že jsem většinu času netušil, co se v knize vůbec děje.
Zajímavý kousek, ale počítejte s tím, že tady na cirka stranách nedostanete jednoduché čtení. Naopak se jedná o kousek, který potřebuje každou Vaši energii k tomu, aby Vás co nejniterněji pohltil. Zajímavé, ale musím se přiznat, že mám přeci jenom raději přímočařejší tituly.“... celý text
— Malarkey
Ta, co jde první
„Do výplaty daleko, na dno lahve whisky naopak příliš blízko. Alex se schovává v bezpečí milovaného bytu ve městě tak nevlídném, tísnivém, industriálním, zrezlém, horkém a nepřátelském. Prachobyčejná žena, zdálo by se... Nemá žádné magické schopnosti, pracuje v nakladatelství a po večerech chlastá.
Tohle je opravdová lahůdka pro lidi, co se nebojí podivnosti. Čert vem příběh, ten je na těch necelých sto padesáti stránkách poměrně přímočarý, ale ten styl! Ten styl je něco! Měla jsem problém nezapisovat si každý druhý odstavec.
Naprosto zbožňuju kombinaci básnického jazyka, který se oplétá kolem celého světa, ale sděluje jen žalostně málo, se surovou suverénností a intimním až erotickým násilím. A to od první stránky – e-mailů Ministerstva porodnictví (mimochodem, ministerstvo porodnictví mě děsí doteď, stejně jako „přispění biomasy“) a momentu, kdy Alex opouští svůj byt. Inu... tak nějak tušíte, že to nebude jen další obyčejné pondělí. Pondělí!
Mnohé jistě nadchne tajuplná stínová magie, mě nadchlo to, že jsou všichni zaměstnanci nakladatelství LBA ve čtyřicátém podlaží „kvůli povaze své práce“ vůči této magii v různé míře odolní (a zároveň ji neovládají). Novela je plná drobných perel, nečetla jsem ji určitě naposledy. S hlavní postavou je tak snadné se ztotožnit.
Jak píše v předmluvě Laird Barron: „Je to krvavé, nepěkné mistrovské dílo.“ A jak je u nakladatelství Medusa zvykem, autorčin doslov dává textu další rozměr (a možná malou naději na pokračování Alexina příběhu).“... celý text
— elovole
Livia Llewellyn - knihy
| 2022 |
 Ta, co jde první |
Žánry autora
Literatura světová Horory Fantasy
Štítky z knih
New Weird horory mýtus Cthulhu lovecraftovský horor
Llewellyn je 1x v oblíbených.
Osobní web autora