Belatris
přečtené 470
Karneval paměťových buněk
2018,
Karel Šíp
Odpočinková četba, která na chvíli zabaví a nezatíží. Ale nic víc. Některé texty byly příjemně úsměvné, jiné provokativní - například dopis Shakespearovi, v němž se autor vyznává z pochybností o tom, že Shakespeare skutečně byl tím, za koho ho historie zatím má.... celý text
Ztraceni v sebeklamu
2018,
Max Gronach
Pro mě to byla četba k uzoufání. Dva vypravěči, kteří se mezi sebou vystřídali, splývají a plácají vlastně pořád totéž jen s dílčími obměnami. Jazyk se potácí mezi strojenou spisovností a snahou o hovorový jazyk. Většina scén působí toporně a ve výsledku jsem si říkala, proč jsou vlastně v textu zařazeny? Nic nepřinesly, jen nudu. Látka se mi zdá dostačující na povídku, ale roztáhnout ji na více než dvě stě stran, to je hodně nešťastné. Podle anotace jsem čekala více zamyšlení, možná i existencialismus... Hlavně pak zvládnutou formu těchto úvah a přirozené propojení s postavami a příběhem. Autorovi se nepovedlo vybudovat napětí a spojení čtenáře (mě) s postavami. A Ostrava 60. let (také zmiňovaná v anotaci) v textu hraje tak malou roli, že by to mohlo být jakékoliv jiné průmyslové město mimo Prahu. Město nemá výraznější místo v textu, ani pokud jde o atmosféru. Názvy ulic nebo podniků bych oželela, ale vůbec se nepovedlo zachytit genia loci. Takhle mi přijde, že Ostrava posloužila jen jako reklama do anotace. Nemůžu se zbavit dojmu, že kniha si hraje na chytřejší a hlubší, než ve skutečnosti je. V sebeklamu se tedy ztratil spíš sám autor.... celý text
Krásné tajemství
2018,
Louise Penny
Snažím se zůstat objektivní, ale s každým dalším dílem série s vrchním inspektorem Gamachem se jen utvrzuju v tom, že Louise Penny je superstar. Je neuvěřitelné, jak většinu textu tvoří dialogy, přitom nejde o ploché "uplkané" knížky. Penny je kouzelnice, která místo hůlky používá pero. V jejích knihách si užívám jak ty seriálové části - jednotlivé případy, které jsou uzavřeny v rámci každého dílu -, ale i sériovost - věci, které se táhnou přes více dílů a vyvíjejí se. V Krásném tajemství mě právě ty sériové dějové linky úplně dostaly a nejradši bych se hned pustila do dalšího dílu. Bála jsem se, že se mi díl nebude líbit tolik jako ty, které se odehrávají ve vesnici Three Pines, ale prostředí odlehlého kláštera, který žije hlavně hudbou (gregoriánskými chorály), je podmanivé.... celý text
Jindřich Plachta - Cesta do hlubin hercovy duše
2018,
Pavel Taussig
Kniha je poměrně tenká, je tedy nutné mít přiměřená očekávání. U osobností ze začátku 20. století je někdy problémem najít dostatek informací. To může být důvodem, proč kniha působí trochu povrchně a člověk ji přečte skoro tak rychle, jako delší článek v časopise. Nicméně pro základní přehled o osobnosti a životě Jindřicha Plachty je tento titul vhodný. Stejně tak potěší čtenáře, kteří raději čtou velmi "lehkou" literaturu a na hlubší ponory si příliš nepotrpí. Dozví se, proč zvolil jako pseudonym právě jméno Plachta nebo jak se z úředníka stal oblíbeným komikem v kabaretu.... celý text
Z první ruky
2018,
Jeffrey Eugenides
Perfektní sbírka povídek. Zvláště první dvě mě úplně pohltily, a pak už četba pokračovala mnohem rychlejším tempem, než jakým obvykle povídky čtu (většinou využívám toho, že si můžu četbu více kouskovat a nevadí, že ztrácím kontakt s předchozím dějem jako je tomu u románů). Eugenides dokázal, že výtečně zvládá své řemeslo. Povídka nepatří mezi jednoduché žánry a člověku to naplno dojde právě tehdy, když se dostane ke sbírce výborného spisovatele. Srdeční záležitostí zůstává první povídka - silná a podmanivá.... celý text
Skvelý život
2018,
J. K. Rowling (p)
Jak už tady bylo napsáno, škoda papíru. Ne proto, že by projev byl špatný, nezajímavý nebo hloupý. Ale prostě proto, že vydat knižně takovou jednohubku, je vážně na hlavu. Za 10 minut přečteno a nejsem si jistá, jestli je to něco, k čemu se dá vracet.... celý text
Ty a nikdo jiný
2018,
Rupert Thomson
Kniha je úžasná. Bála jsem se, že to bude klasická lovestorka se všemi očekávanými zvraty. Naštěstí jde o knihu, která čtenáře provede nejen večírky s umělci, ale také ukáže válečné i poválečné období, a to ne prostřednictvím popisů a čísel, ale vše je součástí společného příběhu dvou lidí, kteří se milují a procházejí životem společně, byť je to v mnoha ohledech nelehké. Oceňuji, že kniha nesklouzává k prázdnému plácání o genderu nebo homosexualitě. Příběh Claude a Marcel/Lucie a Suzanne ukazuje vztah dvou jedinců, kteří neřeší kategorie a vědomě si volí život, jaký chtějí nebo nechtějí žít. Na pár místech jsem byla hodně dojatá, což se mi nad stránkami knih často nestává a poslední stovku stran jsem si šetřila, protože jsem se s příběhem nechtěla rozloučit. Pokud hledáte samočtivou literaturu na pobavení, sáhněte po jiné. Tohle je stylově jiná káva. První půlka románu má velmi pozvolné tempo, druhá je dynamická a emotivnější. Dohromady je to pro mě 300 stran, k nimž se doufám brzy vrátím a jsem moc ráda, že je mám v knihovně.... celý text
Severská mytologie
2017,
Neil Gaiman
Mytologie nebývají přehledné a nelze to ani vyžadovat po knihách, které je převypravují. Jednotlivé kapitoly dohromady tvoří výběr příběhů, v nichž se dozvíme o klíčových příhodách bohů, ať už jde o vdavky, boje nebo průzkumné výpravy do různých krajů. Kniha nemá být ucelenou encyklopedií severských mýtů ani detektivkou, kde všechny informace musí sedět a žádné si nemohou protiřečit. Kniha splnila to, co jsem od ní čekala - atmosféra severského dávnověku, ke čtení nebo poslouchání se lze neustále vracet a zaujme to různé generace.... celý text
Ovšem
2017,
Karel Kovy Kovář (p)
Tahle kniha je jedním z těch oříšků, které je třeba rozlousknout při závěrečném hodnocení. Jde to udělat dvěma způsoby: buď hodnotit, jak se mi kniha líbila a nezohlednit nic dalšího, nebo ohodnotit, nakolik kniha splnila to, co čtenářům slibovala, dodržela žánr i cílovku atd. V prvním případě by to byla něco mezi 1 a 2 hvězdami, tohle je mimo můj vkus a kdyby mě ke knize nepřivedla práce, sama bych si ji nevybrala. Ve druhém případě mezi 4 a 5 hvězdami, protože přesně tohle jsem od publikace od začátku čekala - lehčí čtení, sem tam náznak snahy inspirovat nebo povzbudit mladé čtenáře, podpořit je v tvorbě, odvaze atd. Pár fotek, trochu cestování a rad. Co jiného čekat od biografické knihy jednadvacetiletého člověka? Takže dávám tři hvězdy, protože kniha si na nic nehraje, nemá to být instantní filozofie pro "mileniály", ani portrét člověka, který se chce pochlubit úspěchem. Takže není důvod hodnotit to jako průšvih, svou kategorii kniha vystihla pěkně.... celý text
Norkový kožich za hrst vloček: aneb šest hodin ve vlaku
2018,
Inna Rottová - Mirovská
Vyhovují mi kratší kapitoly/texty, zde navíc autorka zkombinovala fragmentárnost s velmi přímočarým stylem - hodně dialogů, méně popisnosti a žádná vata. Osvěžující a lehký styl, ale obsah je mnohdy tíživý. Neskutečné hrůzy viděny očima dětí a dospívajících se zdají dvojnásob děsivé. Nikde však kniha nezabředá do samoúčelné deprese. Spousta momentů a detailů budí dojem naprosté autentičnosti, což dělá z četby obohacující zážitek. Jediný nedostatek knihy (jak už zde bylo napsáno) je nedostatečná korektura textu ze strany nakladatele. Spousta překlepů může některým čtenářům pokazit zážitek a je vážně hrozné, že v dnešní době, kdy každý druhý student je schopen za solidní peníz udělat korekturu, vyjde takhle neupravená kniha. Je to nefér k autorce, která odvedla výtečnou práci. Určitě doporučuji k přečtení všem, kteří chtějí vidět nelidské období vylíčené nesmírně lidsky a citlivě (přes veškerou syrovost). Po přečtení nezůstává pachuť, ale spíše vzrušení po odžitém zážitku.... celý text
Prolomení hradeb
2018,
Petr Hampl
Tato kniha je právem označována za kontroverzní. Pro mě tkví ona kontroverze hlavně v opakovaných výzvách k ozbrojování a přípravě na boj. To je něco, co mi přijde nebezpečné - knihu si doufám přečte pestré spektrum lidí a umím si představit, že některý typ lidí by mohl zbrojení a přípravu na boj pochopit po svém (vznik ozbrojených bojůvek s pochybnou disciplínou je vyloženě děsivý). V knize se ale objevuje řada postřehů, které pochopitelně rezonují v nižších společenských vrstvách - neúcta nebo až pohrdání manuální prací a lidmi, kteří manuálně pracují, odtrženost politiků od těchto vrstev, pocit bezmoci a bezradnosti člověka, jehož strach je kartou v rukou populistů... Jako "kavárnice" rozhodně nelituji toho, že jsem knihu přečetla. Nechápu komentáře typu "odpad, fašistická kniha", které nepracují s konkrétními výňatky z textu nebo alespoň parafrázemi, a je tedy pravděpodobné, že autor těchto výkřiků knihu ani nečetl. Lidé, kteří proti knize nebo autorovi vystoupí, by měli mít připraveno nějaké argumentačně podložené stanovisko, a ne vystupovat stylem "jste škodlivý pro společnost" a hotovo. Nenásleduje nic konkrétního, na čem by se dala postavit diskuse (alespoň "myslím si to, proto, že..."). Knihu zpětně vnímám jako subjektivní pohled Petra Hampla na možný vývoj Západní Evropy. U mechanismů, které k dnešní situaci vedly, autor podle mě neudržel moc vědecký postoj a zůstal u vlastních dojmů a výkladů. Sama bych ocenila právě v této části hlubší ponor, ale to už by zřejmě nebylo přístupné pro čtenáře z nižších pater společnosti, kteří (odhaduji) budou tvořit většinu fanoušků této publikace. Dystopické vize vývoje směrem ke stále větší agresi, krvi a chaosu beru jako jednu z mnoha možností, co může nastat. Prohlášení o šíření nenávisti a škodlivosti knihy po přečtení nemůžu podpořit, protože pokud tam tyto jevy jsou, jsou implicitní a závisí na konkrétním čtenáři. Zakazovat takové knihy by bylo nešťastné, protože jak jinak si má čtenářstvo tříbit názory, než že se setkávají s nejrůznějšími názorovými proudy? Cenzura by jen zvýšila jejich popularitu a podpořila by konspirační teorie o spiknutí proti hrdinným nositelům pravdy. Takže necenzurovat, ale mluvit s lidmi, proč si myslí to, co si myslí.... celý text
Sto růží v bidetu
2017,
Lída Engelová
Nedokážu posoudit, nakolik by byl z knihy nadšený někdo, kdo nepatří mezi milovníky divadla. Ale já nadšená jsem. Povětšinou kratší texty obsahují vyprávění ze života samotné autorky, do něhož pochopitelně výrazně zasahují dějinné události, kterých zažila opravdu hodně. Ovšem nejcennější svědectví se týkají divadel a tvůrčích osobností, s nimiž se paní Lída setkala - fantastické kapitoly věnované Peteru Brookovi nebo často zmiňovaná mentorka Fába (Vlasta Fabianová). Na besedě ke knize paní Lída řekla, že jedním z důvodů, proč kniha vznikla, bylo uvědomění, že když o některých lidech nenapíše ona, tak to pravděpodobně neudělá nikdo. I když odhlédnu od samotných textů, tak kniha je navíc nádherná i napohled. Je znát, že cílem nebylo "co nejvíce ušetřit", ale vytvořit krásnou knihu, která ozdobí knihovnu (taky ji mám otočenou čelem a už teď se těším, až se k ní budu vracet).... celý text
Kapka do žil
2018,
Jiří Werich Petrášek
odpad!
Naprosto fatální nedostatek této knihy je její vizuál. Nechápu, jak v dnešní době může někdo vyjít na trh s tak otřesnou sazbou, obálkou a pojetím vizuálu celkově. Písmo jako z komiksu, který si vytvoří žáčci základní školy v hodinách informatiky se ke glosám a textům určeným k zamyšlení absolutně nehodí. Naprosté selhání nakladatelství. Texty samotné jsou vesměs příjemnou, oddechovou četbou. Pokud jde o pojetí humoru, tak si s autorem moc nerozumíme, ale mnohé situace z všednodenního života jsou nahlédnuty inspirativním způsobem, který nijak zvlášť nezatíží ani ty čtenáře, kteří na zamýšlení moc nejsou. Snad se čtenáři uvyklí vycizelovanému vizuálu knih nenechají odradit tou kapkou jedu do žil, a dostanou se i ke glosám. Básně a mnohdy nevkusné či vyloženě trapné fotografie by soudný redaktor z knihy vyhodil, protože jde jen o bezduchou exhibici autora, který místy o svou vlastní soudnost přišel a potřeboval by někoho, kdo mu ji pomůže usměrnit. Celkově tedy raději zabrousím do archivu rozhlasu a glosy si poslechnu, než abych musela znovu sáhnout po tomto nepříliš povedeném nakladatelském počinu.... celý text
Světelný klam
2018,
Louise Penny
Světelný klam je výbornou ukázkou toho, co mám na tvorbě Louise Pennyové tak ráda. Citlivě prokreslené postavy, které se díl od dílu vyvíjejí a odhalují nám ze sebe více než předtím. Dovedně vykreslený Quebec, ať už jde o Montreal, nebo malou vesnici uprostřed nádherné přírody. V románech Louise Pennyové nenajdete slabou kapitolu. Nejcennější však je schopnost potěšit jak čistokrevné příznivce krimi žánru, tak i milovníky ornamentálnějšího literárního stylu s důrazem na psychologii postav. Gamachovská série se pro mě definitivně stala vítanou závislostí a připojuji se do řady fanoušků, která už zběsile vyhlíží další díl.... celý text