Astonius přečtené 286

Mrtví promlouvají 2018, Linda Castillo

Bylo to jako zase se vrátit mezi staré známé... A moc pěkný a zajímavý návrat to byl :-) Tahle série mě opravdu baví a s každým dílem vím, po čem sahám. Autorka je víc a víc vypsaná, vše má promyšlené a její popisy např. při ohledání místa činu, jsou bezchybné, čtenáři se v hlavě odvíjí film a ani si neuvědomuje, že čte knihu. Moc se těším na další knihu a další návrat mezi Amiše.... celý text

Má temná Vanessa 2020, Kate Elizabeth Russell

Kniha se čte úplně sama a ženské čtenářky jí budou díky Vanessiným vnitřním monologům dokonale rozumět - a i když je rozebíráno hlavně prostředí školy, není určeno jen pro mladé. S prolínající se druhou dějovou linkou, kdy je hlavní hrdinka starší, čtenář sleduje, jak (moc) se na ní prožité události podepsaly a jak ji ovlivnily. Text je psán opravdu velmi přístupnou formou, stránky doslova mizí pod rukama a člověk příběh úplně hltá. Poslední čtvrtina mi chvílemi přišla už dost zdlouhavá, neustálé fanatické výmysly a pitvání všeho okolo Stranea mne už dost unavovaly, ale nikdy to nebylo tak hrozné, že bych např. začala v textu přeskakovat. Před koncem jsem si říkala, jak to chce autorka asi ukončit, přišlo mi to jak nekonečný příběh, ale motiv "lepší budoucnosti" v podobě psa z útulku byl geniální nápad a myslím, že i psychologicky velmi uvěřitelný. Musím říct, že mě kniha velmi bavila.... celý text

Dolanův cadillac 2004, Stephen King

Nečetla jsem na jeden zátah, ale jak k tomu povídky přímo vybízejí, prokládala jsem si jimi jiné knihy. Vyloženě špatná nebyla žádná z nich, v každé jsem si něco, co bylo napsané jen pro mě, našla, ale vyloženě topky pro mě byly tři. Nejlepší "Nechte dítek jíti ke mně" - tohle byla síla, pro každou matku dětí školou povinných je to psycho... Ale bylo to napsané tak, že jsem prostě musela vědět, co za tím je a nemohla jsem knihu odložit... A další dvě nejlepší byl "Dolanův cadillac" a "Taťka". Při první z nich jsem obdivovala Kingovu přípravu a promyšlenost všech detailů a při druhé fikanost, s jakou byla napsána - začátek jako klasická povídka o únosu dítěte, ale následně obrat zcela jinam, z oběti se stává útočník a z povídky o únosu povídka upírská.... Bezvadné to bylo :-)... celý text

Sbohem, Paříži 2019, Anstey Harris

Kniha mate obálkou. I když jsem četla, že to není žádná červená knihovna, stejně jsem ji tak trochu čekala, ale těm zvěstem se dá věřit... . Jde sice o příběh o lásce, ale je podán celkem uvěřitelně a dospěle, ale co mě hlavně dostalo, jsou všechny ty vedlejší motivy, kniha prostě není jen o řešení toho jednoho - hlavní hrdinka sice vzdychá po ztracené lásce, ale také u toho něco dělá :-) A to něco bylo velmi zajímavé a neotřelé. Děj knihy čtenáři otevírá svět muzikantů, vznešených hudebních nástrojů a všeho okolo vážné hudby. Popisy výroby violoncella jsem úplně hltala a když jsem četla o jeho zvuku, bylo to, jako bych ho snad i slyšela.... Také města, do kterých se s Grace podíváme, byla podána velmi atmosféricky. Další přidanou hodnotou byly hudební skladby v románu zmiňované a myslím, že není moc lidí, kteří si alespoň kousek na netu nevyhledali a nepřehráli... :-) Musím říct, že se mi to moc líbilo a co se té stěžejní zápletky týče, jsem moc ráda, že to dopadlo tak, jak to dopadlo, moc jsem to tak chtěla a myslím, že v tomhle směru byla hlavní hrdinka velmi silná žena, když to dokázala....... celý text

Růže bílá, černý les 2019, Eoin Dempsey

Nemastné, neslané..... v polovině knihy jsem ztratila zájem. Nejvíce mne táhl začátek, děj byl rychlý a zajímavý, mělo to spád a navozená situace mne zajímala. Pak to tempo však úplně zastavilo Frančiným vyprávěním o její minulosti a to byl pro mne kámen úrazu, protože mě to vůbec nebavilo. Zdlouhavě jsme se dozvěděli o jejím osudu, pak jsme to vzali ještě do minulosti druhého hrdiny a pak se věci děly tak nějak hrozně předvídatelně. Za sebe mohu říct, že námět nebyl špatný, ale zazdil to ten způsob podání, nijak jsem to neprožívala a vůbec jsem se o hlavní hrdiny nebála - bylo to bez napětí, bez emocí, bez gradace. Čekala jsem hlubší psychologickou hru mezi hlavními hrdiny v době, kdy ho léčila - myslela jsem, že to bude zaměřeno především na tuhle část a v průběhu jejich rozhovorů se bude i čtenář postupně a pomalu seznamovat s jejich minulostí a myšlenkami, nemuselo být přece hned tak jasně dáno najevo, kdo je "hodný" a kdo "taky hodný"..... Dalo se z toho vytěžit mnohem víc - prostě mít dobrý námět není všechno.... napsat knihu je kumšt, který na výborné úrovni zvládá nemnoho lidí....... celý text

Pravda, nebo lež 2020, Colleen Hoover

Čekala jsem, že dostanu víc... Námět byl velmi zajímavý - na téma předstírání nějakého postižení jsem možná viděla kdysi dva filmy, ale knihu jsem ještě nečetla - a celkově rozjetá temná atmosféra byla slibná. Jenže..... mělo to několik (víc) "ale", pro která to prostě pro mě nevyšlo. Pokud jde o osoby, musím říct, že z těch tří hlavních mi nebyl sympatický nikdo. Jeremy nastoupil na scénu jako rytíř ve zlaté zbroji úplně trapnou a zbytečnou scénou, která evokovala spíš začátek románku pro dívky a následný děj s ním a jeho rozvíjené důkazy o dokonalosti mne jen znechucovaly - až jsem si říkala, jestli nebude za vším stát nakonec on :-) Dále sexuální scény - zpočátku mi příliš nevadily, brala jsem je jako nutný prvek výplodu choré mysli, ale čeho je moc, toho je moc - ke konci už spíš zdržovaly děj a staly se nezajímavými - už mě opravdu nebavilo číst o tom, jak dokonalý měli hrdinové sex, což bylo jejich asi jediné měřítko lásky... A ještě musím zmínit ten nepravděpodobný a šroubovaný děj - zápletka je postavena na dětské představě o vztazích a lidech - ona něco napíše, on si to přečte a hned tomu věří, ona předstírá nemohoucnost, on má pochyby, ale věří tomu - a další a další věci, které pro mne vyvrcholily tou závěrečnou scénou, kdy Jeremy škrtí Verity, je u toho i Lowen a ta místo aby ho zastavila, mu řekne, že to musí vypadat jako nehoda.... Tím klesli oba pod úroveň normálnosti a prostě se stali vrahy a co si vůbec myslet o celém tom na hlavu padlému vývoji událostí. Čekala bych i víc napětí, to téma si o to přímo říkalo, ale kromě asi tří situací se kniha po polovině pořád jen táhla a najednou přišlo rozuzlení asi tak během dvou vět, kdy úplně bez jakékoli gradace byla Verity odhalena.... No, v této knize se mi zdálo skoro všechno špatně, ale abych jen nehanila - dávám jednu hvězdu nahoru za ten styl. Nevím, jak to autorka dělá, ale píše tak ohromně čtivě, že i když čtenář má námitky k tomu, co čte a kroutí nad tím hlavou, stejně se nemůže odtrhnout a stránky přímo letí před očima :-)... celý text

Purpurové řeky 2001, Jean Christophe Grangé

Velmi čtivé a zajímavé, moc mě bavil způsob, jakým byl příběh podán - dvě dějové linie zdánlivě nesouvisející, ale čtenář tak nějak tuší, že k tomu spojení dojde - a úplně jsem prožívala, když se naši vyšetřovatelé setkali :-) Tento typ vyšetřování a odkrývání tajemství mne velmi baví (něco podobného bylo v Mužích, kteří nenávidí ženy) a navíc když je to promyšlené a celkem logické, je to radost ze čtení. I když ta logika příběhu se prostě musí přijmout a nehnípat se v ní, jen číst a akceptovat to. Co se tomu dá vytknout je asi, že to celkově bylo přitažené za vlasy, a to jak vraždy, tak pachatel, ale co - někdy je ta kritika utlumená originalitou příběhu a způsobem vyprávění. Nejvíce mi asi vadily akční scény a nezničitelnost hlavního hrdiny, někdy to bylo až k smíchu. Viděla jsem i film (r. 2000), který sice měl skvělou atmosféru, prostředí a herce, ale jinak to byla velmi osekaná kostřička příběhu z knihy, která na diváka, který ji nečetl, musí působit dost zmateně a těžko k pochopení. Knihu ale doporučuji - záhada v ní líčená mi nedala spát a myslela jsem na ni každou chvíli :-)... celý text

Králova konkubína 2017, Anne O'Brien

Velmi mě bavilo - člověk se ocitl v té popisované době a poslouchal Alicino vyprávění o tom, jak se všechno seběhlo... Nemělo to žádná hluchá místa, čtení mne nenudilo - i to "politikaření", které tomu někteří vyčítají - se mi nezdálo přehnané, když dotvářelo celkový dopad, jaký žena tohoto rázu na krále měla. Ke konci, když hlavní hrdinku napadne otázka, zda náhodou krále nemilovala, jsem si uvědomila, že vše bylo líčeno tak jakoby s odstupem, bez emocí - ale ono i v tak nanejvýš "intimním povolání", jakým konkubína je, o lásku opravdu nešlo, i když by se mohlo zdát, že opak je pravdou. Byl to holý kalkul, vyhlídka na lepší život v tehdejší těžké době a nanejvýš sobecké chování plné přetvářky. Žádný pozitivní ani negativní vztah jsem si k hlavní postavě nevytvořila, prostě jsem četla o tom, co vyprávěla a brala to takové, jak to bylo podáno. Dnešní člověk asi nedokáže docela pochopit jednání lidí v tak dávné historii i co se morálky týče, byť podobné věci se dějí a budou dít neustále. Jedinou výtku bych měla ke konci, který byl pro mne příliš růžový - ale neznám historické podklady a pokud to s Alicí dopadlo i ve skutečnosti tak, jak je popsáno v knize, musela mít opravdu štěstí.... celý text

Do posledního dechu 2018, Linda Castillo

U mě takový lepší průměr - kniha se dobře četla a nijak moc nenudila, i když se mi zdá, že byla ukecanější, než předchozí, nicméně po jejím dočtení, když už vím rozuzlení, bylo všechno podle mého názoru příliš křečovité a nepravděpodobné. Zapojení manželky na konci bylo opravdovým překvapením a bylo nečekané, i když těžko říct, do jaké míry by mohlo být pravděpodobné. Popis dětských obětí na začátku mě trochu odrazoval od dalšího čtení, nešlo mi získat větší nadhled a nepřipouštět si to tolik, ale šlo naštěstí jen o chvíli na začátku, pak už jsem nic dalšího tak neprožívala. Motiv a provedení zločinu, nehledě i k osobě pachatele - inteligentního člověka - u mě shazují jednu hvězdu, mám prostě pocit, že takhle vymyšlené vymazání jedné rodiny je hloupé a že by se jistě našel jiný způsob, najmě za pomoci ženy, která - jak vyplynulo na konci - byla zřejmě úplně bez citu ke svým blízkým. Další hvězda dolů byla za tolik smrtících nebezpečí, která naše náčelnice opět přežila - i když se to četlo dobře, připadala mi na konci jak nějaký robot z Terminátora, který přežije všechno (vynoří se z hlubiny jezera z potopeného vozidla, oklepe se z postřelení a zbití a po dvou dnech odpočinku jde už zase do práce :-) ....). Menší výtku bych také měla ke způsobu vyprávění v přítomném čase, který mi trochu vadí, ale to jen okrajově. Uvidíme, co přinesou další díly.... celý text

Sladká vůně bolehlavu 2010, Tiffany Baker

Tohle byla tak krásná kniha..... :-) Autorka má nádherný sloh plný nápaditých přirovnání a metafor a píše velmi lehce a čtivě. Příběh je prostý a přitom neokoukaný a i když neobsahuje nějak velká dramata, člověka poutá k sobě. Četla jsem na dovolené a celou dobu jsem myslela na Truly, která mi svůj příběh "šeptala" po kouskách do ucha... A navíc je kniha krásná i zvenčí - obálka se opravdu povedla.... celý text

Rakvář 2019, Sharon J. Bolton

Nějak se mi poslední dobou nedaří.... :-) Novinky populárních autorů nějak nestojí za nic :-) Čekala jsem super detektivku, ale kam až to autorka nechala dojít, nad tím jsem jen kroutila hlavou. Odrazoval mne už začátek, kdy se prakticky dozvíme, jak případ v minulosti dopadl a následně nám ho autorka začne vyprávět. Nijak jsem to neprožívala, když jsem znala výsledek pátrání po poslední unesené dívce, čekala jsem tedy jen krátké shrnutí a pokračování děje v současnosti, ale k tomu nedošlo. Sáhodlouze nám bylo předkládáno vyšetřování, což by mohlo být zajímavé nebýt toho začátku... Další věc bylo množství postav - pamatovala jsem si podle jména asi dva tři, takže když hlavní hrdinka někam přišla a s někým se dala do řeči, nějak jsem se nechytala, co je to za člověka. No a celé vyústění děje, to ponechám bez komentáře. Kniha mne k sobě vůbec nepoutala, spíše jsem se v průběhu jejího čtení poflakovala před knihovnou a vybírala, co bych za to vyměnila :-)... celý text

Temná věž 7: Pistolník 2: Sestřičky z Elurie 2020, Peter David

Komiks beru jako velmi okrajovou záležitost k již přečtenému (tak, jako vždy) a ráda jsem se podívala na toto obrázkové ztvárnění, ale můj názor na komiksy to bohužel nezměnilo, pro mne je jediný hlavní příběh vyprávěný textem, klasická kniha a kdybych ho ještě neznala, toto by mi absolutně nic nedalo. Ta magičnost příběhu vyprávěného Kingem tady není obsažena ani trochu.... Dokonce bych řekla, že s Temnou věží v podobě komiksů končím, protože mi to dojem z knih úplně ničí :-)... celý text

Děti nového věku 2020, Jana Štrausová

Tento typ knih nijak cíleně nevyhledávám, padla jsem na ni v knihovně a odnesla na prolistování domů. Nejzajímavější část se týká samozřejmě příkladů kreseb a chování malých dětí, které zprostředkovala jejich učitelka ve školce - zdají se být velice přesvědčivé, ale nevěřící Tomáš ve mně mi přece jen našeptává, že jsou některé možná i vytržené z kontextu a ovlivněné kdoví čím - přece jen jde většinou o 3 nebo 4 leté děti, které mohou např. kreslit nebo po svém interpretovat např. věc zahlédnutou v televizi apod. Je to ale jen můj názor. Co se týče posledního uvedeného příběhu Jamese Leiningera, ten je již notoricky známý a nevěřícímu Tomášovi ve mně nad ním docházejí slova :-)... celý text

Úzkosti a jejich lidé 2020, Fredrik Backman

Bohužel nebavilo... Příběh, který je vykreslován, je stavěn na uzavření kruhu, na tvrzení, že všechno se vším souvisí a lidské osudy jsou navzájem propojeny, že i v kritických chvílích se projeví lidská solidarita a že pochopení pro ostatní lidi je někdy nad zákon. Neříkám, že by tohle byla špatná motivace k napsání knihy - ale ten samotný příběh je tak absurdní, že to šlo prostě už za hranici mé ochoty to přijmout a prožívat. Vím, že jde o nadsázku, psáno pouze pro pobavení a pro takové to lehké pousmání s prvky moudra, ale mně to prostě lezlo na nervy. Použité záznamy z výslechů lidí se nesly všechny ve stejném duchu - a to že vyslýchaní mají policajty úplně na háku - a rukojmí se chovali stejně i přímo v době přepadení - prostě nezájem - někoho s pistolí sotva vzali na vědomí a dál řešili své bagatelní problémy. Já vím, že mělo jít o ten klíčový vtipný prvek - a lidé se nad tím asi i baví - ale za mě ten křečovitý humor prostě moc tlačil na pilu a dělalo to pro mě pohádku pro děti bez reálnějších základů. Úplně celkově námět a příběh hodnotím opravdu velmi nízko, pro mě to byla kravina, která mi nic nedala. Co se týče autorova stylu, to je jiná - tady je opravdu cítit, že psát umí a má i cit pro různé prvky překvapení a gradace. Toto je moje první kniha, kterou jsem od něj četla - a určitě se na toho slavného Oveho také časem chystám. Vím, že u nás vyšlo víc jeho knih, tak doufám, že všechny nejsou laděny do "třeskutého" humoru, protože bych od něj ráda četla něco normálního - i tato kniha obsahovala pár krásných myšlenek, které mi neunikly.... celý text

Sto devětadevadesát schodů 2019, Michel Faber

Moje první kniha od spisovatele a nemůžu říct, že bych byla nějak přehnaně nadšená. Na styl psaní jsem si musela zvykat a doufala jsem, že se děj trochu víc zpodrobní a zintimní do hlubších myšlenek hrdinů, ale nestalo se tak. Sama pro sebe jsem si tento způsob vyprávění nazvala "chlapský" - je to, jako by člověk sledoval film a plno věcí si musel domýšlet, protože kamera sleduje jen situaci a herce bez bližších vnitřních komentářů. První novela mne zaujala více, hlavně postupně poodkrývaný text svitku a rozdílnost ve vnímání jeho autora po dočtení. I když byly oba příběhy z prostředí mně neznámého a anotačně mě zaujaly, nemohu říct, že bych se (hlavně u druhého) u nich i přes malý rozsah stran nenudila. Emocionálně jsem neprožívala ani jeden z příběhů a za pár dní nebudu vědět, o čem byly...... celý text

Vetešník 2019, Jess Kidd

Tohle bylo tak krásné čtení! :-) A mám na mysli hlavně sloh autorky - její obraty a přirovnání, vylíčení atmosféry, vnímavost mezilidských vztahů a smysl pro humor. Stvořila příběh, při kterém uvěříte, že existuje někdo, kdo běžně vídá duchy svatých a komu se dějí někdy nadpřirozené věci. Rozplétání starých tajemství je až magické - objevované staré fotografie, kresby a vzkazy - čtenář se prostě musí nechat unášet dějem a nešťourat v tom - zamhouřit oko nad drobnými nelogičnostmi v "reálné" části příběhu :-) Na čtení jsem musela mít klid, abych se plně soustředila a četla jsem pomalu, aby mi nic neuniklo. Styl autorky je opravdu originální a inteligentní, dokáže pár větami vykreslit např. odpudivý vzhled "vetešníka", velkolepost a zchátralost jeho sídla, způsob komunikace svatých, přitažlivost muže, sex a plno dalších situací - a to tak neotřelým stylem, že má člověk pocit, že absolutně vystihla podstatu, přitom nepoužívá žádné podrobné popisy. Při čtení čtenář vše úplně živě vidí před očima a každou situaci prožívá, jako by tam byl. Určitě si přečtu i další knihu od autorky, tohle se mi opravdu moc líbilo.... celý text

Čas čarodějnic 2011, Deborah Harkness

Ten konec se teda už nepředstavitelně táhnul! U toho jsem rostla a celý pobyt u tet - čarodějnic bych radikálně zkrátila - tahle část příběhu shodila jednu hvězdu z hodnocení. Nudily mne ty vycpávky týkající se připravovaných pokrmů, čajů, her, opakování nastalé situace, přicházení nových "bytostí" a opakování situace jim, vzpomínání na nedůležité věci a babrání se v nich, ukládání Diany k odpočinku a všechny ty dotazy vůči ní, jestli jí není zima, jestli nemá hlad, nechce se projít atd. atd. :-) Tahle velmi dlouhá nudná část se moc nepovedla - i z hlediska charakterů postav, přišlo mi, že Matthew se začal chovat jak pod pantoflem, už z něj nečišel strach, přitažlivost a inteligence, spíš za Dianou běhal jako pejsek a jeho "gentlemanství" mi bylo protivné a působilo spíš jako pochlebování a zblbnutí z lásky. Ale jinak, do doby, než odjeli do Ameriky, jsem tomu příběhu tedy úplně propadla - a to už opravdu dlouho nejsem věkově ani výběrem čtiva cílová skupina. Nemám moc zkušeností s fantasy knihami, proto se mi to možná tolik líbilo - navíc jsem si příběh "zesilovala" postupným přehráváním seriálu, který je také velmi dobrý - hlavně vizuelně co se prostředí týče - ale kniha je kniha.... Také Matthew v mé hlavě vypadal trochu jinak, než herec, který ho představoval a kterému jsem toho vlka uvnitř moc nevěřila :-) Kniha je velmi hutná jak do počtu stran, tak do množství textu na stránce, ale zhruba první dvě třetiny se čtou samy. A jedním z jejích kladů je taky skutečnost, že čtenář se v duchu nijak nezabývá úvahami, jak moc jsou líčené skutečnosti logické a pravděpodobné, protože tady je prostě možné všechno :-) I když na konci se příběh dostal už za hranici mé ochoty akceptovat fantasy prvky, některé věci už byly vyloženě jako pohádkové výmysly pro děti. Ale za tu první část, kterou jsem neskutečně žila, má u mne kniha převažující kladné hodnocení.... celý text

Zůstaň se mnou 2019, Ayobami Adebayo

Po pravdě řečeno jsem čekala víc... Samozřejmě bylo velmi zajímavé číst o tak jiné společnosti, než ve které žijeme, ale příliš jsem ten děj neprožívala a emocionálně mě to moc nezasáhlo... Dal by se z toho udělat (a očekávala jsem) daleko větší doják, ať už v oblasti manželské lásky, nebo rodičovské. Nejvíc jsem asi prožívala vše, co se dělo se ženami, které dosud nepočaly dítě a příbuzní to začali řešit.... V tomhle směru se významně též ukazovalo, jak moc důležité je ve společnosti vzdělání... Čtení této knihy nelituji, byla pro mne originální a k zamyšlení,jen jsem čekala hlubší rozbor jednotlivých vztahů.... celý text

V kleci 2019, Ellison Cooper

Váhám mezi 3 a 4 hvězdičkami, ale nakonec vzhledem k nepříliš uvěřitelnému pachateli dávám za tři. Jinak je kniha na velmi dobré úrovni oproti tomu, co se poslední dobou vydává, je zde velmi pěkně vykreslena práce policie a vedeno pátrání. Na osobu pachatele jsem přišla zhruba ve třetí čtvrtině a skutečnost, že autorka své hlavní vyšetřovatele po určitém odhalení v této době nechala tápat dalších x stran ve slepé uličce jako nepřemýšlející zabedněnce, považuji za úmyslné natahování textu.... :-) Kniha má několik slabých míst, nad kterými jsem obracela oči v sloup, ale nic není dokonalé, šlo to v tomhle případě přehlédnout. Bohužel si myslím, že pachatel měl být trochu lépe vymyšlený, protože tohle mi přišlo úplně mimo.... Četlo se ale dobře, těch 400 stran jsem přečetla ve velmi krátké době a myslím, že pokud vyjde pokračování, opět si z knihovny půjčím.... celý text

Kůže plná stínů 2018, Frances Hardinge

Pohádka pro děti :-) Kniha je pro mladé čtenáře nebo ji ocení ti, kteří jinak moc nečtou. Musím říct, že mě dost nudila a také mi přišla příliš dlouhá, některé pasáže byly jen natahováním celkového rozsahu a opakováním jednoho motivu v jiném "odstínu". Opět bych za sebe dala v hodnocení 50 %, kdyby to šlo - dvě hvězdičky jsou podle mě málo a tři moc :-) Hlavní téma bylo vymyšlené pěkně, to mě bavilo, ale příběh stavěl jen na něm a i přes obsáhlost se nijak výrazně nerozvětvoval - po přečtení kniha nezanechává žádný valný dojem, prostě je to jen dobrodružný fantasy příběh pro děti.... celý text