Alvari přečtené 180

Inferium 2019, Roman Bureš

Inferium a sám autor je pro mě velkým překvapením. Děj Inferia krásně ubíhá bez nějakých zbytečných hluchých míst. Navíc je všechno moc hezky vymyšlené a funguje to velice uvěřitelným způsobem. Rozhodně palec nahoru.... celý text

Kořeny zla 2013, Markus Heitz

Oceňuji, že konec nebyl vyloženě nějak odfláknutý a hrozně uspěchaný. Jen na můj vkus to skončilo až příliš velkým happy endem. Všechna ta temnota a zasazení v předešlých dílech přišlo vniveč. Jako celek se ale Ulldart četl moc hezky a bylo to příjemné čtení.... celý text

Panovníkova magie 2012, Markus Heitz

Pátý díl pokračoval v laťce několika předešlých. Na příliš mnoho zásadních zvratů sice nedošlo, ale pořád to bylo velice čtivé a zajímavé.

Před zraky Tzulana 2011, Markus Heitz

Povedené pokračování Ulldartu. I přesto, že se časově příběh posouvá o roky, událostí, které byly výrazně důležitější, tolik nebylo. Četlo se to ovšem velice hezky a já jsem uvítal větší prostor pro jiné a také nové postavy (kdybych měl být konkrétní, tak trojice v Bardhasdrondě a také Torben) a byl jsem rád za odsun Lodrika na "druhou kolej".... celý text

Znamení temného boha 2011, Markus Heitz

Zatím asi díl, který mě bavil nejvíc. Možná to bylo i tím, že už se příběh nezaobíral žádným představováním a přípravou na události, které se tady daly do pohybu. Armády temna se neohroženě hnaly vpřed, Lodrik se dočista zbláznil a všichni ostatní, kterým ještě zbylo trochu rozumu a odvahy, se snažili s tím něco udělat nebo přežít.... celý text

Řád vysokých mečů 2010, Markus Heitz

Příběh vcelku příjemně odsýpal a postavy, podobně jako v jedničce, byly uvěřitelné. Politikaření a vše okolo toho mi vůbec v knížkách nevadí, pokud to má alespoň trošku hlavu a patu. Rozhodně lepší než bezmyšlenkovitá akce, která by mě v konečném důsledku nudila. Bohužel s příchodem Mortvy se většina uvěřitelnosti zcela začala vytrácet. Nejde o magii jako takovou, ale musí jí být (společně s nějakými zásahy bohů a vyšších mocí) tak akorát. Tady to pro mě osobně bylo chvílemi trošku moc.... celý text

Stíny nad Ulldartem 2009, Markus Heitz

Chvilku mi trvalo se do příběhu začíst a občas se objevil nějaký ten výkřik klišé a okamžiky přehnané důležitosti (či jak to nazvat), ale nic čeho by bylo příliš. Na můj vkus je v knížce možná trošku "přebohováno", ale ve finále se to četlo velice příjemně a postavy mě většinu času bavily.... celý text

Umění v krvi 2017, Bonnie MacBird

Příběh, který se rozjížděl trošku pomaleji, ale jako celek byl zajímavý a rozhodně neurazil.

Městečko Pines 3 2020, Blake Crouch

Povedené zakončení celé trilogie. Dvě třetiny příběhu uhánělo jako stádo splašených koní, kterému dávaly vydechnout občasné vsuvky z minulosti. Celkově se s blížícím se koncem dalo odhadnout konečné rozuzlení, ale ničemu to vlastně vůbec nevadilo.... celý text

Městečko Pines 2 2019, Blake Crouch

Druhé Pines je rozhodně jiné než to první. Není zde přítomna ta mystičnost a neznámo. Jenže ono to vlastně ve finále ani trošku nevadilo. Rozjezd byl sice trošku vláčnější, ale jako celek to bylo super a hezky to do sebe zapadalo.... celý text

Městečko Pines 2018, Blake Crouch

Velice svižná a čtivá knížka, jen za polovinou příběhu byl úsek, který byl trošku vláčnější. Vcelku hodně mě bavil všudypřítomný výčet Ethanových pocitů a myšlenkových pochodů. V mnoha případech to bývá menším kamenem úrazu, ale tady tomu (alespoň pro mě) nebylo. Na druhou stranu je pravda, že chvílemi mi Ethan připadal až příliš fyzicky a psychicky odolný, ale co já vím o bývalých vojácích a agentech tajné služby. :) Ve finále musím hodnotit kladně, protože mě to jako celek prostě bavilo.... celý text

Ztracený svět 2006, Michael Crichton

Ztracený svět byl stejně jako Jurský park opravdu Crichtonovský. V určitém smyslu mě bavil ještě o malý kousek víc. Sám za sebe celkem nechápu, že se někdo musel "prokousávat" odbornějšími pasážemi. Byly plné zajímavých poznatků a myšlenek, hlavně ze strany Iana Malcolma, stejně jako tomu bylo v díle prvním. Crichton opět z mého pohledu nezklamal.... celý text

Jurský park 1997, Michael Crichton

Asi jako většina zde přítomných jsem také jako první viděl filmové zpracování Jurského parku. To se ovšem ani zdaleka nemůže rovnat své knižní předloze, i když mě vždy film bavil. Crichton tu asi nejlépe ze všech svých knížek kombinuje zajímavý námět a zápletku se znalostmi jemu vlastními a těmi, které shromáždil z vnějších zdrojů. Mohu vřele doporučit, protože tahle knížka byla super.... celý text

Halt v nebezpečí 2014, John Flanagan

Po knižní pauze od Hraničářova učně, jsem se k němu vrátil a bohužel si dám po tomto jednom dílu zase pauzu další. Flanagan sice píše poutavě, a proto se to čte vcelku hezky, ale je to roztahané, koně už tu zase mluví a začali dokonce zvedat i obočí (jak by řekl Uriel Septim VII. "Gods give me strenght") a počet vyložených nesmyslností v podání knižních super hrdinů by musel zaskočit snad i většinu osazenstva Malcomových chráněnců.... celý text

Tiamatin hněv 2020, James S. A. Corey

Nutno podotknout, že ihned první věta mi dala trošku facku, ale to je vedlejší. Konečně jsem se dočkal toho, na co jsem pár dílů čekal, a to přítomnost toho, co zničilo tvůrce Protomolekuly. Ukázalo se, že pohrávání si s mimozemskou technologií se nemusí všem vyplatit a sen o mocné říši nemusí být takovým, jakým se zdál. Kdybych si měl vybrat linie, které mě bavily nejvíce, asi to bude Elvi a Alex/Bobbie. U Elvi to byla kombinace mnoha astronomických prvků, setkání s "Temnotou" a následný výzkum. U Alexe a Bobbie to byla všechna akce.... celý text

Poslední let 2015, Liane Merciel

Poslední let byl ději her vzdálený nejvíce a byl spíš takovým pohledem do minulosti na události Čtvrté nákazy, která byla nesrovnatelně brutálnější a plná beznaděje, oproti nákaze v DA:O. Zasazení se mi velice zamlouvalo, i když jsem čekal větší prostor i pro Valyinu dějovou linii. Nakonec to však bylo dobré a čtivé i tak.... celý text

Císařství masek 2014, Patrick Weekes

Zatím asi díl, který mě hlavně díky postavám a prostředí, bavil nejvíce. Hezky se to četlo a příběh měl slušný spád.

Rozštěpení 2012, David Gaider

Rozštěpení se odehrává tři roky po Andersově "výbuchu" v Kirkwallu a sleduje už tak vyhrocenou situaci a napětí mezi mágy a templáři a její rozuzlení. Příběh má svižné tempo a o akci a metání nějakých těch ohnivých koulí a blesků tu není nouze. Navíc bych jako obrovitánské plus chtěl označit Colea, protože ač se to často nemuselo zdát, příběhem cloumal neskutečně.... celý text

Volání 2010, David Gaider

Další velice zajímavé pohlédnutí do koutů, kam hra se tak úplně nedívala. Kvalitní zápletka a dostatek uvěřitelných (a znovu i známých) postav vytváří společně s tíživou a slizkou atmosférou Hlubokých cest velice svižný a čtivý příběh. Navíc se nám naskytne příležitost zjistit, jak byl počat jeden nejmenovaný templář/šedý strážce.... celý text

Ukradený trůn 2009, David Gaider

Ukradený trůn mě vzal nějaký ten rok zpět do doby, kdy vyšel první Dragon Age, na kterém jsem strávil stovky hodin. Bylo to zajímavé dobrodružství, které se hezky četlo a člověk se dozvěděl i něco z minulosti, hlavně o Cailanových rodičích. Jen nechápu, kde se později v Loghainovi vzala ta temnota, která z něj stvořila to odporné monstrum, kterým se stal.... celý text