Alvari

Přečtené 128



Jurský park
září - říjen 2020
Jurský park 1997, M. Crichton

Asi jako většina zde přítomných jsem také jako první viděl filmové zpracování Jurského parku. To se ovšem ani zdaleka nemůže rovnat své knižní předloze, i když mě vždy film bavil. Crichton tu asi nejlépe ze všech svých knížek kombinuje zajímavý námět a zápletku se znalostmi jemu vlastními a těmi, které shromáždil z vnějších zdrojů. Mohu vřele doporučit, protože tahle knížka byla super.


Halt v nebezpečí
červenec - září 2020
Halt v nebezpečí 2014, J. Flanagan

Po knižní pauze od Hraničářova učně, jsem se k němu vrátil a bohužel si dám po tomto jednom dílu zase pauzu další. Flanagan sice píše poutavě, a proto se to čte vcelku hezky, ale je to roztahané, koně už tu zase mluví a začali dokonce zvedat i obočí (jak by řekl Uriel Septim VII. "Gods give me strenght") a počet vyložených nesmyslností v podání knižních super hrdinů by musel zaskočit snad i většinu osazenstva Malcomových chráněnců.


Tiamatin hněv
srpen 2020 (06.-16.)
Tiamatin hněv 2020, J. S. A. Corey

Nutno podotknout, že ihned první věta mi dala trošku facku, ale to je vedlejší. Konečně jsem se dočkal toho, na co jsem pár dílů čekal, a to přítomnost toho, co zničilo tvůrce Protomolekuly. Ukázalo se, že pohrávání si s mimozemskou technologií se nemusí všem vyplatit a sen o mocné říši nemusí být takovým, jakým se zdál. Kdybych si měl vybrat linie, které mě bavily nejvíce, asi to bude Elvi a Alex/Bobbie. U Elvi to byla kombinace mnoha astronomických prvků, setkání s "Temnotou" a následný výzkum. U Alexe a Bobbie to byla všechna akce.


Poslední let
červenec 2020 (20.-28.)
Poslední let 2015, L. Merciel

Poslední let byl ději her vzdálený nejvíce a byl spíš takovým pohledem do minulosti na událostí Čtvrté nákazy, která byla nesrovnatelně brutálnější a plná beznaděje, oproti nákaze v DA:O. Zasazení se mi velice zamlouvalo, i když jsem čekal větší prostor i pro Valyinu dějovou linii. Nakonec to však bylo dobré a čtivé i tak.


Císařství masek
červenec 2020 (01.-15.)
Císařství masek 2014, P. Weekes

Zatím asi díl, který mě hlavně díky postavám a prostředí, bavil nejvíce. Hezky se to četlo a příběh měl slušný spád.


Rozštěpení
červen 2020 (16.-30.)
Rozštěpení 2012, D. Gaider

Rozštěpení se odehrává tři roky po Andersově "výbuchu" v Kirkwallu a sleduje už tak vyhrocenou situaci a napětí mezi mágy a templáři a její rozuzlení. Příběh má svižné tempo a o akci a metání nějakých těch ohnivých koulí a blesků tu není nouze. Navíc bych jako obrovitánské plus chtěl označit Colea, protože ač se to často nemuselo zdát, příběhem cloumal neskutečně.


Volání
červen 2020 (01.-12.)
Volání 2010, D. Gaider

Další velice zajímavé pohlédnutí do koutů, kam hra se tak úplně nedívala. Kvalitní zápletka a dostatek uvěřitelných (a znovu i známých) postav vytváří společně s tíživou a slizkou atmosférou Hlubokých cest velice svižný a čtivý příběh. Navíc se nám naskytne příležitost zjistit, jak byl počat jeden nejmenovaný templář/šedý strážce.


Ukradený trůn
květen 2020 (20.-29.)
Ukradený trůn 2009, D. Gaider

Ukradený trůn mě vzal nějaký ten rok zpět do doby, kdy vyšel první Dragon Age, na kterém jsem strávil stovky hodin. Bylo to zajímavé dobrodružství, které se hezky četlo a člověk se dozvěděl i něco z minulosti, hlavně o Cailanových rodičích. Jen nechápu, kde se později v Loghainovi vzala ta temnota, která z něj stvořila to odporné monstrum, kterým se stal.


Králové Clonmelu
duben - květen 2020
Králové Clonmelu 2014, J. Flanagan

Další díl, který znovu bohužel "kopíruje" ty předešlé. Liga výjimečných se vydává na další ze svých úkolů. Jiné zasazení, žádná progrese. Původně jsem chtěl dát i o hvězdičku více, ale část týkající se džbánu s vodou a takzvaný nával totální stupidity obou hraničářů, mě natolik vytočil, že jsem ji musel ubrat. Nejprve jsem si chtěl dát od Hraničářova učně pauzu po skončení původní série (11. díl), ale budu se muset na nějakou dobu uchýlit k jiné četbě už teď, protože další díly zatím číst prostě nechci.


Obléhání Macindawu
duben 2020 (07.-17.)
Obléhání Macindawu 2014, J. Flanagan

Nějak nevím co bych o tomhle dílu napsal. Celkově byl vlastně docela o ničem. Alespoň že mluvení s koněm (až na pár výjimek) odpadlo. Dobývání hradu bylo vyloženě plytké za přispění Malcolmova "Signal Festivalu". Abych nebyl zase jen negativní, celkem mě bavila postava Xandera, občas i Malcolma a Kerena. Příběh byl zakončen otevřeně, tak jsem zvědav. A znovu se bojím.


Čaroděj na severu
březen - duben 2020
Čaroděj na severu 2014, J. Flanagan

Dobrá třetina knížky mě vcelku bavila. Námět Willa pracujícího konečně o samotě, mě plnil nadějí na nějakou změnu. Byl jsem očividně opět naivní. Navíc jsem nepochopil všechen ten povyk okolo jeho vlastního léna, který vlastně na konec přišel úplně vniveč. Magii bych celkem uvítal, protože mohla být jakýmsi zpestřením, ta byla ovšem nedlouho poté absolutně zmasakrována a pověšena za určitou část těla do průvanu... Zbytek byl už jen takové plácání se kolem tajností a "koňomluvení" plného občasných ucházejících pasáží s otevřeným (a očividným) koncem.


Výkupné za Eraka
březen 2020 (04.-18.)
Výkupné za Eraka 2014, J. Flanagan

Jsem v rozpacích. Na jednu stranu to bylo všechno hrozně předvídatelné (opravdu bolestně), na druhou to bylo oproti ostatním dílům takové svěží a rozmanitější. Další věcí, která mě hrozně vadí je fakt, že postavy se skoro nikam neposouvají ve svém rozvoji (jedinou potenciální výjimkou je v určitých chvílích možná Evanlyn/Kasandra). Je to sice pořád knížka pro mladé čtenáře, ale i tam bych čekal nějaký ten pokrok. Pořád se to čte velice svižně a líbil se mi i fakt, že nějaký prostor dostalo více postav a nebyla to jen óda na Halta, popřípadě Willa. Celkově se to číst dalo, ale nebylo nic vyloženě nového.


Nositelé dubového listu
únor - březen 2020
Nositelé dubového listu 2014, J. Flanagan

Doufal jsem, že pan Flanagan naváže stylem dílu předchozího, ale nestalo se a já se dobrou polovinu knížky, která by se dala nazvat "Halt nezdolný a věčný", děsil toho, co ještě přijde. Naštěstí druhá polovina příběhu to docela zachránila, protože se do popředí dostaly i ostatní postavy a ve finále to vlastně celkem šlo.


Ledová země
leden - únor 2020
Ledová země 2014, J. Flanagan

Zatím nejzábavnější díl ze série. Přišel mi takový nejskutečnější, zvlášť první polovina knížky. I přesto, že se dalo hodně věcí předvídat, tahle skutečnost mě nijak moc netrápila. Největší zásluhu na tom měl asi fakt, že už jsem dopředu počítal s tím, do čeho jdu a díky tomu jsem byl docela mile překvapen.


Hořící most
leden 2020 (06.-21.)
Hořící most 2014, J. Flanagan

Četlo se to opět celkem hezky (což by i mělo), ale první polovina knížky byla taková nijaká. Pasáž kolem samotného mostu byla docela fajn, ale události bitvy byly i na poměry mladších (řekl bych) až příliš předvídatelné.


Rozvaliny Gorlanu
prosinec 2019 (16.-31.)
Rozvaliny Gorlanu 2014, J. Flanagan

Čtení sice pro mladší čtenáře, ale i tak jsem se tomu rozhodl dát šanci. Hezky se to čte a není to nic příšerně naivního.


Poslední smrtelné pouto
listopad - prosinec 2019
Poslední smrtelné pouto 2017, B. Staveley

Vydařené zakončení série. Poslední díl byl plný mnoha událostí, které cloumaly jednotlivými dějovými liniemi. Byla určitě místa, která jsem četl s menším zájmem, ale jako celek to bylo fajn čtení, ať už bych bral v potaz samostatný třetí díl i celou trilogii.


Prozřetelnost ohně
září - říjen 2019
Prozřetelnost ohně 2017, B. Staveley

I když jsem se se čtením druhého dílu hrozně loudal, nebylo to vinou obsahu (alespoň mi to tak nepřišlo). Prozřetelnost ohně mě bavila víc než díl první, i když bych asi našel nějaké to místo, které jednotlivou linii (možná i zbytečně) přibrzdilo ve svém průběhu. Líbil se mi fakt, že příběh nebyl zcela předvídatelný, a že už začínám přicházet na chuť i Kadenovi. =) Naopak na nervy mi ke konci trošku lezl Valyn.


Císařovy čepele
září 2019 (01.-17.)
Císařovy čepele 2016, B. Staveley

Velice povedený úvodní díl trilogie ze světa plného tajemství a božstev. Z větší části je tento díl spíše takové "oťukávání", výcvik a přípravy. Takové ticho před opravdovou bouří. Postavy mi přišli uvěřitelné, ale Kadenova dějová linie mě opravdu začala bavit až s příchodem prvních cizinců. Celkově se knížka jako celek četla moc hezky a stránky svižně ubíhaly.


Kronovy děti
srpen 2019 (15.-28.)
Kronovy děti 2019, P. Bareš

Čtivé to bylo stejně jako díl první, ale i přesto se mi druhý díl nelíbil tolik jako první. Příběh byl minimálně v prvních dvou třetinách knížky zajímavý, ale jak se pomalu blížil konec, přišlo mi to občas až zbytečně přeplácané a to ubíralo i na zajímavosti. Věcí, které byly důležité a "musely se udělat", bylo chvílemi příliš. Navíc si myslím, že Pavel Bareš vytvořil zajímavé pozadí pro příběh, které tu ale už tolik nevyužil. Komiksové aspekty textu mi nijak zvlášť čtení nekazili, ale klidně bych se bez nic obešel. "Vyzdvihnout" ale musím jednu věc, která mě s přibývajícím množstvím textu víc a víc sra... iritovala. Na každé další stránce jsem si říkal, že jestli ještě jedna postava použije "m-hm", tak si nechám od našich koček vydrápat oči na zakázku. Tohle už prosím ne-e.


Hladová smečka
srpen 2019 (09.-14.)
Hladová smečka 2018, M. Sládek

Hezky se to četlo a až do Skiperviku mě příběh i velice bavil. Pak už to chvílemi skřípalo. Navíc mi postava Haralda s přibývajícím časem přišla stále víc a víc nezajímavá. Zasazení příběhu mezi vikingy pak bylo vyloženě jen navíc, protože nebylo využité skoro vůbec. Četl jsem například sérii Oathsworn a to se s tímto nedá vůbec srovnávat.


Vzpomínky na Sherlocka Holmese
červenec - srpen 2019
Vzpomínky na Sherlocka Holmese 2019, A. C. Doyle

Pocit, že Sherlock mě nezklame, jsem měl hned při koupi této sbírky a byl to pocit správný.


Kmen Andromeda
červenec 2019 (19.-29.)
Kmen Andromeda 1987, M. Crichton

I přes množství odborných termínů, si knížka dokázala udržet mou pozornost a přes začáteční obavy mě i dost bavila. Budu si holt muset od Crichtona přečíst ještě něco dalšího.


Koule
červenec 2019 (10.-18.)
Koule 1993, M. Crichton

Opravdu super čtení. Přišlo mi, že v příběhu nebylo nic nadbytečného, vše co tam bylo, tam prostě patřilo. Navíc se mi velice zamlouval styl, jakým byla opětovně navozována stísněnost a celková atmosféra podmořské stanice.


Nonstop
červenec 2019 (01.-09.)
Nonstop 2018, B. W. Aldiss

Musím říct, že mi Nonstop sedl jako "sedací ústrojí" na hrnec. A to se na úplném začátku nic nedělo a já neměl vůbec tušení, jestli se vlastně něco dít bude. Poslední dobou jsou pro mě častěji knížky dobré z důvodu jejích postav, tady to ale bylo čistě z důvodu příběhu samotného. Nebudu psát proč, abych předešel možnému vyzrazení částí příběhu. Jednoduší je doporučit knížku si přečíst a dostat se k objevům na vlastní pěst. Nakonec kdybych měl vybírat mezi Skleníkem a Nonstopem, ve všech případech byl znovu sáhl po Nonstopu, i přesto, že mě Skleník také bavil.


Skleník
červen 2019 (23.-30.)
Skleník 2018, B. W. Aldiss

Téma, kde vesmír nějakým způsobem ovlivňuje planetu, mě ve sci-fi opravdu baví. Tohle bylo navíc v daleké budoucnosti naší vlastní planety a námět to byl opravdu zajímavý. Skleník je opravdu scifárna ze staré školy. Jediné, co mě na knížce sem tam vadilo, byl smrž, který mi občas dost lezl na nervy a ze začátku mě ani trošku nebavil.


Černobyl. Historie jaderné katastrofy
červen 2019 (04.-20.)
Černobyl. Historie jaderné katastrofy 2019, S. Plokhy

Pokud budu na knížku nahlížet ze stránky informační, nemám jí co vytknout, byla velice zajímavá a poučná. Ovšem v knížce se vyskytovaly chyby a některé věty byly přeloženy (nejspíše, nečetl jsem originál) a poskládány tak nešťastným způsobem, že jsem se musel vracet na jejich začátek a přečíst si je znovu. Z toho důvodu jen 4 hvězdičky.


Prach
květen - červen 2019
Prach 2016, H. Howey

Zakončení trilogie, které se mi opravdu líbilo. A i když byl Prach knížkou nejkratší, bavil mě ze všech tří nejvíce. Děj byl nabitý událostmi i zvraty a ke všemu ta stejná atmosféra plná lidskosti a uvěřitelnosti, která alespoň z mého pohledu fungovala ve všech třech knížkách opravdu skvěle. Zatím asi nejlepší postapo série, kterou jsem četl.


Turnus
květen 2019 (08.-22.)
Turnus 2015, H. Howey

I když už jsme samozřejmě věděli, kam se na konci Turnusu dostaneme, opravdu příjemně mě toto putování k existenci Sil překvapilo. Příběh se četl stejně dobře jako Silo samotné a i když byl Turnus jako takový méně akčnější, stále ho provázela ta přítomná aura uvěřitelnosti a reálnosti, kterou mě Howey hrozně baví.


Silo
duben - květen 2019
Silo 2014, H. Howey

Silo mě opravdu hodně bavilo. Hned, jak se příběh rozjel, už mě nepustil. Když bych měl Silo srovnat třeba s Metrem 2033, za sebe si dovolím tvrdit, že Silo je lepší. Chování postav a atmosféra celého příběhu je taková surovější, lidštější a uvěřitelnější, a to byl asi největší důvod, proč mě to tak chytlo.


Na slovíčko s mumií
duben 2019 (08.-17.)
Na slovíčko s mumií 2018, E. A. Poe

Stejně jako u první sbírky, tak i v této už jsem některé povídky četl v jiné sbírce, ale i tak jich bylo dost, které jsem četl poprvé. Některé povídky se občas četly trošku ztuha, ale zase to pro mne vynahrazovaly mé neoblíbenější povídky od Poea (Sud vína Amontilladského, Skokan a Černý kocour). Z těch v této sbírce mnou čtené prvně, byla pro mne asi nejzajímavější povídka Zlatý brouk.


Vraždy v ulici Morgue
březen - duben 2019
Vraždy v ulici Morgue 2018, E. A. Poe

Několik povídek už jsem četl v jiné sbírce, ale vůbec to nevadilo. Až snad na dvě mírně slabší povídky, byla sbírka čtivá a jako celek povedená.


Podoby života
březen 2019 (20.-27.)
Podoby života 1995, A. D. Foster

Na to, že jsem si tuhle knížku dostal zdarma k jednomu z nákupů, to bylo opravdu zajímavé čtení. Množství, řekněme odbornějších, popisů nebylo přehnané a nebránilo ve vyprávění hlavního příběhu. Za mě opravdu fajn knížka.


Královna ohně
březen 2019 (03.-19.)
Královna ohně 2016, A. Ryan

Jak už tu bylo řečeno, prvnímu dílu se Královna ohně nevyrovnala, stejně jako Pán věže. To ale neznamená, že se mi příběh nelíbil. Reva si mě opět získat nedokázala, naopak mě bavila Frentisova část, a pak Vélinovo putování přes led. Jedinou vadou na kráse mi znovu byl občas až přílišný ústup příběhů jednotlivých postav do stínů válečného konfliktu, stejně jako tomu bylo v Pánovi věže. Naštěstí se tomu nedělo tak často, takže tento pocit celkem rychle mizel. Události, které uzavřely celý příběh pak byly docela zklamáním.


Pán věže
únor 2019 (13.-28.)
Pán věže 2015, A. Ryan

V první řadě bych rád podotkl, že i když se to četlo znovu opravdu dobře a knížka měla spád, tak mi víc sedl styl knížky první. Rozdělení příběhu mezi čtyři postavy mi také nevadilo, ale nějak jsem si nedokázal oblíbit postavu Revy. Kolikrát mi i mírně vadila její "nedotknutelnost". Pokud bych si nakonec měl vybrat jednu dějovou linii jako nejzajímavější, asi by to byla ta Lyrnina.


Píseň krve
leden - únor 2019
Píseň krve 2014, A. Ryan

To si takhle člověk čte a čte a najednou je v půlce knížky. "Cože?" Příběh není ničím hluboce složitým a v tom je jeho síla. Až mě překvapilo, jak čtivé to bylo.


World of Warcraft: Kronika 3
leden 2019 (21.-29.)
World of Warcraft: Kronika 3 2018, C. Metzen

Stejně jako v dílech předešlých, tak i v tomto jsou události hezky seřazeny i odvyprávěny (a to i vzhledem k tomu, že je tu značná část známa z Warcraftu 3 a s ním spojených knížek, které už tyto události na papíře vyprávěly). Navíc všemu dodávají koruny krásné ilustrace.


Temná věž
prosinec 2018 - leden 2019
Temná věž 2010, S. King

Ka dokonalo své a jména byla zvolána. Loučím se tímto s Rolandem a všemi ostatními. Bylo to dlouhé putovaní? Bylo. Provázel ho zatajený dech, smích i slzy, ale stálo to za to. A tak hlásám: "Dlouhé dny a příjemné noci, kamaráde. Otče. Běloušku. Olane... Říkám díky."


Zpěv Susannah
listopad 2018 (12.-27.)
Zpěv Susannah 2009, S. King

Ani nevím čím to bylo, ale ze začátku se mi knížka četla hrozně ztěžka a byly dokonce i momenty, kdy se mi do čtení nějak nechtělo. Je to asi i tím, že od začátku, kdy se Susannah v příběhu objevila, je pro mě stále jako postava nejméně zajímavá. První zhruba polovina děje byla, no prostě byla jiná než u ostatních dílů a nedokázala mě chytnou ani jako "děj" v Pistolníkovi. Nebýt druhé poloviny knížky, která už mě znovu opravdu bavila a chtěla se mi číst, dal bych asi jen tři hvězdičky.


Vlci z Cally
říjen - listopad 2018
Vlci z Cally 2009, S. King

Čím se ka-tet dostává blíže a blíže k Temné věži, tím více mě pan King baví. Knížka byla znovu trošku delší, ale pro mě žádná vyloženě hluchá místa neměla. Navíc jsem přišel na to, že jsem knihu četl 19 dní. To určitě nebude náhoda. :-)


1