Allmina
přečtené 97
Neznámá společnost: Pohledy na současné Česko
2021,
Pavel Pospěch
Čtivě napsané zamyšlení nad aktuálními tématy týkající se naší kotlinky. Jazyk je srozumitelný i čtenáři bez sociologického vzdělání a místy provokuje k přemýšlení. Asi tři pasáže z knihy jsem si vyloženě poznamenal. Líbilo se, doporučuji, a odkládám do knihovny.... celý text
Mindf*ck: Cambridge Analytica a plán na zničení světa
2021,
Christopher Wylie
Nechci vypisovat o čem šíleném kniha vlastně je a co všechno CA způsobila. To je doslova (byť bulvárně) mindfuck.. Spíš ke knize obecně - nelze se ubránit dojmu, že kniha byla nakladatelstvím/editorem hodně tlačena do univerzální formy pro co nejširší možné spektrum čtenářů. Já osobně bych uvítal méně módy, klidně i méně osobních příběhů a zážitků jednotlivých figurantů a ocenil bych naopak rozšíření technického rozměru knihy, hlubší popis technik CA a jejich jednotlivých zjištění. V každém případě ale 5/5 a je to jedna z mála knih, kterou bych doporučil vlastně skoro každému.... celý text
Nadání a nadaní
2009,
Lenka Hříbková
Hodnocení je docela problematické... Kniha je docela hezký úvod do problematiky, nicméně literatura, ze které autorka vychází je žalostně zastaralá... Kdyby většina zdrojů a výzkumů, na kterých kniha stojí, nebyla z předrevolučního období, tak by to bylo úplně o něčem jiném. Kniha však evidentně vznikla z dizertační práce paní docentky, která byla obájena v roce 1989 a od té doby jsou aktualizované zdroje spíše vyjímkou... :(. Popravdě mě až zaráží, že to v Gradě v roce 2009 prošlo, protože už tehdy byla literatura cca 20 let stará...... celý text
Kronika jedné hladovky
2020,
Oleg Sencov
Je to deník (politického) vězně - čili od toho se odvíjí celková zajímavost knihy. Přiznám se, že mě některé pasáže moc nebavily - ale opět, je to deník, takže očekávat od této knížky něco jiného je vlastně trochu liché :). Texty jsou docela upřímným okénkem do duše pisatele, okénkem do ruského vězeňského systému (kde i černé a nekalé praktiky nejsou ničím neobvyklým), do života v lágru a (post?)sovětské byrokracie. Překlad je povedený (ani si ho nevšimnete - což je známka kvality) :). Přemýšlel jsem nad ním opravdu jen párkrát - a to pouze obdivně v několika případech, kdy jsem nedokázal rozlousknout, jestli takové spojení použil v urajinštině sám Sencov, nebo jestli ho šikovně do našich obratů přeložil pan Dvořák. V zápiscích se opravdu hojně objevují zápisy snů, takže si dovedu představit, že by pro kompetentního psychologa s adekvátními znalostmi a zkušenostmi mohly představovat zajímavý materiál k zamyšlení (sám Sencov se pro mne až poněkud úsměvně jakékoli psychologické nebo i duchovní spolupráci během hladovky křečovitě brání). Spíše než celkové zamýšlení se nad knížkou vede text k zamýšlení se nad Olegem jako osobou - ostatně, právě o tom deníky bývají. To samozřejmě někomu může přijít zajímavé, někomu pak už méně. V závěru knížky mi chyběl doslov - jak že to nakonec dopadlo. Kniha totiž striktně končí posledním deníkovým zápisem. Na jednu stranu chápu, že s následnými událostmi je čtenář, který po této už docela specifické knize sáhne dopředu seznámen, i tak mi ale nějaké zakončení "jak to celé dopadlo" v knize chybí.... celý text
Život onlife
2020,
Michal Černý
Útlá knížečka která nabádá k zamyšlení - jak to dnes vlastně s těmi technologiemi máme. Je psaná příjemným jazykem a na konci každého oddílu nasleduje krátké shrnutí. Téměř na každé stránce se čtenář setká s povedenými ilustracemi, nicméně se nešlo ubránit dojmu, že jejich účel je mj. knížku "natáhnout" a přidat jí více stránek (přitom to potřeba vůbec není). Místy jsem měl totiž až pocit, jako kdybych četl knížku pro děti... Ke knížce mám ale mnohem podstatnější výhradu - a to je téměř úplná absence zdrojů (!). Velmi často jsem bědoval - odkud že tuhle myšlenku autor má... V knize vše prezentuje jako daný fakt (případně i jako své názory), nicméně na základě čeho to tvrdí už neuvádí. Při vší účtě autor prostě není odborníkem na všechna témata, která v knize otevírá a na některé oblasti existují i zcela jiné pohledy. Tak například v kapitole "Hodnocení informací" (paradoxně) mám veliký problém s výrokem: "To znamená, že pravda není něčím objektivně existujícím mimo nás, ale je tím, čemu dáváme pravdivý význam." Přitom nedávno zesnulý profesor Sokol pravdu vysvětluje zcela opačně... Knížka, která by tak mohla být milým úvodem do problematiky a rozcestníkem pro další čtení se tak stává křižovatkou bez značek, která je turistovi, který by se rád vydal dál prakticky k ničemu. Autor na můj vkus také často opakuje pojmy nebo obecné pohledy, opět ale neukazuje odkud je má nebo kde své názory sebral... Škoda...... celý text
Hlava na čísla: Jak excelovat v matematice (i když jste z ní propadli)
2018,
Barbara Oakley
Nutno říci, že se vyloženě o špatnou knihu nejedná a své čtenáře si určitě najde. Myslím, že by se mohla líbit některým středoškolským studentům snažícím se lépe pochopit procesy učení, případně by se dala zařadit do oblasti literatury typu "osobní rozvoj, pop psycholigie, self hacking" atp. Já osobně tuhle oblast rád nemám, přijde mi redukující, nevědecká nebo nepřesná. Nemám rád ani onu "vševědoucí a přikazující" formu, jakou je obsah formulován. Rozumím, že pro běžného čtenáře je snaha o překlad některých termínů dobře míněná, nicméně alespoň z mého úhlu pohledu se v psychologii (pro kterou je angličtina novodobou latinou) dnes spousta termínů nepřekládá, nebo se používá překlad jiný. V důsledku toho jsem pak každou druhou stránku naštvaně něco tužkou škrtal, přepisoval nebo si psal nesouhlasné poznámky. Dále mi dělalo potíže odlišit, kdy se jedná o autorčiny domněnky a kdy čerpá z relevantních zdrojů. Autorka si například pro představení konvergentního a divergentního myšlení vypůjčuje příklad známé šachové partie mezi Carlsenem a Kasparovem (2004), nicméně chování Carlsena, které dává za příklad, naprosto mylně interpretuje a vyloží ho tak, aby vyhovovalo jejím potřebám (viděl jsem rozhovor s Carlsnem, kde se o této situaci vyjadřuje zcela odlišně). Knihu jsem dočetl pouze do páté kapitoly, zbytek jsem už jen rychle prolistoval a vracet se k ní v dohledné době nehodlám, protože jsem v ní k mému zklamání nenašel nic nového. Znovu opakuji - to ale neznamená, že je kniha špatná, jen jsme si vzájemně úplně nesedli. Spíše než nad obsahem knihy (který je relativně dobrý a z většiny i relativně obstojně podložený) jsem byl spíš nucen přemýšlet, proč takovéto knihy (nebo třeba YouTube videa) musí většinou psát a vytvářet převážně lidí z jiného oboru, než zrovna z psychologie, která se tím přitom přímo zabývá. Na odpověď jsem ještě nepřišel, ale tohoto dojmu se nemůžu zbavit už delší dobu.... celý text
Stručná historie času
2007,
Stephen W. Hawking (p)
I přesto, že je kniha naprosto mimo můj obor (a vlastně už i docela stará), tak bych jí rozhodně doporučil všem - jak "humanitním", tak "technickým" čtenářům. Musím se přiznat, že jsem už dlouho při čtení necítil takový pomyslný přesah - že možná nejde jen o nějaké naše pachtěníčko mezi lednicí a počítačem, ale že svět, resp. vesmír, resp. vesmíry? jsou kdesi v neskutečné dálce okolo nás. Nevím, zda-li to byl záměr, ale během čtení jsem musel často přemýšlet i nad Bohem, o kterém sám Hawking často píše. Mimo poslední věty, která mne trochu provokuje tak musím jednoznačně smeknout před téměř nemožným - v relativně stravitelné podobě (kniha v jedné ruce a google, slovníky a edukativní videa v ruce druhé jsou pro nezasvěcené téměř nutností) byly představeny opravdu základní a klíčové objevy a fyzikální teorie. Snad nikdy předtím jsem tolik nelitoval, že jsem na gymplu při fyzice nedával trochu větší pozor. Pro zájemce doporučuji knihu doplnit i o film "Teorie všeho", která na Hawkingův příběh nahlíží i trochu z jiné perspektivy.... celý text
Krvavé jahody
2008,
Jiří S. Kupka (p)
UPRAVENO 4.9. 2020 - přečetl jsem si recenzi od Daly (výše) a zejm. pak posudek Adama Hradílka z Ústavu pro studium totalitních režímů, tak je mi to trochu líto, že kniha tvářící se jako věrné vyprávění je z drtivé většiny smyšlená... Stará recenze: Knížka je to drsná, syrová, věrná, ale také velmi poutavá a napínavá. Čtenáři zůstává rozum stát nad tím, co všechno si musela nevinná Věra ve svém mladém věku bezdůvodně vytrpět. Ve čtenáři budí nejrůznější emoce a to je dobře. Celou knihou pak velmi silně rezonují témata moci, naděje v beznaději a síly v časech absolutního vyčerpaní. Zvláště dobře je vykreslena totální bezmoc a závislost na aktuálním rozpoložení toho či onoho pohlavára, který tou samou rukou rozhoduje jak o životě, tak o smrti a kterých je v celé knize jako lesních jahod na paloučku. Kniha je dále historicky přesná (však je také psaná dle skutečného, osobního příběhu) což pomůže děj zasadit do srozumitelného kontextu a doplní středoškolské hodiny dějepisu. Jediným šrámem na této doslova krvavě rudé perle jsou - vzledem k tomu, že se jedná už o sedmé vydání - relativně často se vyskytující překlepy. Knihu rozhodně doporučuji - mám totiž pocit, ze o hrůzách Stalina se v porovnání s Hitlerem nemluví tak často, a to se dopouštěl stejných zvěrstev, ne-li horších.... celý text
Čtvrtá revoluce
2019,
Luciano Floridi
Kniha dle mého nabízí velmi zajímavý pohled na současný svět, který je stále častěji proplétán ICT. Na ICT, resp. na infosféru je nahlíženo spíše zeširoka a kniha tak má dle mého nádech hlavně filosofický, nežli nějaký konkrétně technický. Její obrovská přednost tkví podle mého hlavně v nejrůznějších historických paralelách a příhodným kontextem, se kterými autor velmi obratně nakládá. Kniha je tak dle mého spíše obecná a teoretická a tak mi na stranu druhou mi místy opravdu chyběly konkrétnější úvahy. V části kdy se píše o digitální válce pak autor píše zejm. o klasické válce vedené (ovládané) digitálně (drony atp...) ale zcela mi chyběla kapitola o zcela novém bojišti, kterým každodenní kyberprostor bezpochyby je a bude. To nicméně nezastírá fakt, že je v ní spoustu zajímavých myšlenek.... celý text
