ZuzziŠ komentáře u knih

Čtyři nebo pět? Čtyři nebo pět?
Proč váháš, ZuzziŠ, nad pěti hvězdičkami? Copak jsi nezažívala literární nirvánu a osvícení?
Ano, ano, ale....
Čtyři hvězdičky. Za rozvláčnost Ludvíkovu.

2 14.04.2017

Bála jsem se, nemůže to skončit špatně, katastrofou, totlní apokalypsou...nemůže to tak skončit a neskončilo.
Spasení přichází skze lásku. Jeho oči to viděly a já odevzdávám, co jsem takto přijala.

4 06.04.2017

Hnusná a odporná, zbavená života, toužící po usedavém pláči a smutku, po pláči a smutku. Už nikdy víc, už nikdy víc nechci tuto knihu vidět, nechci o ní mluvit, protože jsem ji dočetla, jsem hnusná a odporná zbavená života, toužící po usedavém pláči a smutku, tatam je radost ze života, z lásky a krásy.
(ach, kniha je to tedy dokonale napsaná, ale mohu ji doporučovat a uvrhnout tak další do stavu hniloby?)

2 15.02.2017

Začala jsem číst a vtáhla se do děje, celou svou bytostí, celým svým nitrem, nadechla se a čas se ve slovech zastavil, neběžel kolem mě, byla jsem ve víru slov, a pak mě vždycky z časoprostorového vakua vytrhla tramvaj, která žila v jiném vesmíru, v jiné sféře stvoření, než já a která mě dovezla tam, kde jsem musela vystoupit, vydechla jsem a na rtech zůstala modlitba - Bože, daruj nám pokoj, krásu, lásku, naději, víru, touhu po věčnosti.

3 03.02.2017

První půlku knížky jsem si říkala, kdo ví, jestli já tu pentalogii dočtu, vždyť přece nemám takové trápení ještě další dvě a půl knihy zapotřebí (evidentně je to díl od dílu horší...), a pak, ani nevím kdy a jak, ale - ta kniha se stala nádhernou!

29.01.2017

Jak uchopit evangelium pro děti a být jim tudíž schopen něco předat?
Nico Ter Linden dává praktické rady snadno a rychle!
(a některá podobenství jsem konečně pochopila...ehm...)

22.01.2017

Usmyslela jsem si, že si přečtu Hlavu XXII, a když jsem zjistila, kolik že to má stránek, zesinala jsem.
Jenomže těch stránek ta kniha může mít víc a víc a víc a nekonečně mnoho, protože je skvělá. Naprosto skvělá.

4 16.01.2017

Na začátku byl vtip - stojím v knihovně, koukám na Camusovu knihu a říkám si, to by byla legrace, kdybych zrovna já četla Camuse!
A byl to vtip s tou nejlaskavější pointou - já se zamilovala.

3 03.01.2017

Schválně jsem se ke knize vrátila - přece jenom, od dětství jsem urazila kus cesty - a dobře jsem udělala. Moc dobře jsem udělala ( :-) ).

4 30.12.2016

Jak těžké je napsat komentář, když tuto knihu budu ještě nějaký ten pátek zpracovávat (jenomže když si někdo na databázi knih vede čtenářský deník, tak si prostě vede čtenářský deník!).
S něčím jsem souhlasila hned, s něčím budu po delším západe, něco možná nepřijmu nikdy - a největší část toho všeho jsem velmi pravděpodobně špatně pochopila, jenomže co se mnou, hříšnicí, jež nejčastěji hřeší hříchem ješitnosti?

2 30.12.2016

A tak jo. Mám o čem přemýšlet.
A až to vymyslím, tak...jsem zvědavá, jak s tím naložím.

1 13.12.2016

Nevím, jak moc jsem chtěla dodržet instrukce, které mi udělil dárce této knihy (jedna kapitola před spaním), ale stejně by to nešlo - přečetla jsem to v kráse jedním dechem.

1 11.12.2016

Naučné, návodné, vedoucí, a kdyby to nebylo místy "mirkodušínovské", tak bych dala pět hvězdiček :-)

09.12.2016

Tohle je prostě fakt dobrá knížka.
A možná že i výchovná. Úzkoprsým moralistům navzdory.
Howgh.

2 04.12.2016

Tato kniha je přesně důvodem, proč jsem ještě nikdy nic nenapsala já, protože místo krásné, oddechové detektivky na dlouhé a temné zimní večery bych napsala karikatury na někoho lepšího.
Ale nebýt té touhy být kontroverzní a ze všeho obvinit prohnilou katolickou církev (jako by nestačily stohy protestantských spisů) a touhy svést se na vlně Šifry mistra Leonarda a toho sladkého konce, tohle mohla být krásná oddechová detektivka na dlouhé a zimní večery!

1 28.11.2016

Jestli se zase někdy naskytne příležitost a já budu požádána, abych udělala nějakou pobožnost, tak...opíšu něco z tohohle.

1 22.11.2016

Tož, uvidíme, ale mohlo by to fungovat!

22.11.2016

Z prvních dvou částí jsem byla nadšená, ze třetí už ne tak, což je škoda, nejradši mám, když je závěr nejlepší.
A napadlo někdy někoho, jak tu třetí část čte někdo, kdo neumí anglicky...?

17.11.2016

Na začátku všeho přiznávám svoji hloupost, že jsem se zcela dobrovolně jala číst knížku ve slováčtině a pak se divila, že mě ten jazyk naprosto rozčiluje (z osobních důvodů nemající ve skutečnosti žádnou spojitost se Slováckem).
Když jsem se ale prokousala řečí a četla příběhy, které jsem ale všechny odněkud znala (třeba ze Šumaře na střeše), tak ten jazyk byl tím nejzajímavější a nejcennější částí celé té knihy. Na druhém místě je nádherný závěr. A na třetím některé trefné a fakt skvělé hlášky.
A pak, bohužel, dlouho nic.

16.11.2016

Tohle jsem četla, abych našla odpověď na svoje otázky (svoji otázku?), a asi jsem ji našla...a to je dobře.

04.11.2016