Zuzvil
komentáře u knih
Muži, kteří nenávidí ženy
Stieg Larsson
Já nějak nevím, asi jsem této trilogii (původně trilogii, teď už je snad jakoby 6 dílů, které píše dále jiný autor) úplně na chuť nepřišla, snad i výjimečně mužů říct, ze se mi víc líbilo filmové zpracování. Čtivost zaručena, ale nadšení se nekonalo. Začátek velmi zajímavý, konec naopak prapodivný. Chvilkami jsem se v ději ztrácela, kniha mohla mít klidně o pár stran méně a na její vypovídající hodnotě by určitě neztratila. Pokud jste ale dosud nesáhli po severském autorovi (o čemž velmi pochybuji), tak knížky tohoto autora můžu doporučit.
Chrám Matky Boží v Paříži
Victor Hugo
Tato kniha je klasika klasik a já ji samozřejmě četla už jako povinnou četbu na střední škole a ještě jednou jsem si ji zopakovala i později. Je to povedený historický román z 15. století. Autor umí především bravurně popsat atmosféru tehdejší Paříže (občas až opravdu zdlouhavě). Knížka není na četbu úplně jednoduchá a je potřeba se obrnit trpělivostí a nadšením, určitě si ale myslím, že se jedná o krásnou knihu a za přečtení rozhodně stojí.
Musela jsem zabíjet
China Keitetsi
Zajímavá kniha plná překvapení, strhujícího děje a surovosti nás lidí, která nám opět ukáže co je ve světě možné a co mi lidé za zvěrstva dokážeme. Knížka se nečte úplně lehce (nemyslím teď náročnost textu či téma samotné), ale prostě neumí ve čtenáři v některých pasážích úplně vyvolat představivost.
Babky na divoko
Milena Holcová
Příjemně napsaný cestopisek (malý formát a málo stran) starších dam, které cestují se svými ještě staršími maminkami. Jedná se vyloženě o oddechové, snad lze říct až letní, čtení. Knížka není jen o cestování, ale o vzájemných vztazích matek a dcer.
Deník Anny Frankové
Anne Frank
Tato kniha mě přivedla v podstatě ke čtení, respektive četla jsem i předtím, ale tato, kolem mých 13 let, byla hodně zásadní a rozhodující. Tuto knihu jsem četla nesčetněkrát, mám její tři vydání (dvě klasické a jedno komiksové, ale k tomu se dostanu zvlášť časem), dokonce jsem měla to štěstí navštívil přímo dům, kde se Anna se svojí rodinou schovávala v Amsterodamu a to byl neskutečný zážitek. Velice poutavý příběh tak mladé dívky. Je až neuvěřitelné, jak ve svém velmi mladém věku dokázala trefně popisovat jejich nelehkou situaci. Spekuluje se o tom, že vše nepsala ona, ale ať je to jakkoliv, jedná se o velmi silný příběh dle skutečných událostí, které společně s Annou při čtení prožijete.
Prsatý muž a zloděj příběhů
Josef Formánek
Cestopisný příběh, který mě tak úplně neoslovil, bohužel. Byl to vlastně takový mišmaš, cestopis, magično, nadpřirozené prvky, román. Na mě prostě až velký zmatek všeho a vlastně ničeho. Celá knížka na mě působila jako by byla psaná na sílu, na splnění zadání a hotovo, bohužel se to autorovi (velkému cestovateli) vůbec nepovedlo a za mě ztráta času, navíc ani hlavní hrdina není kapánek sympatický. Knížku k přečtení nedoporučuji.
Posedlá
Lynn Beach (p)
Pozor, pozor, kultovní věc :-)) Opakování četby z mládí, respektive snad lze říct až z dětství. Tento díl hodnotím spíše podprůměrně, no jo, věk holt dělá své :-) Ale určitě se pustím i do dalších knížeček. Také bych řekla, že velký vliv má, že čtu současné kvalitní thrillery, no a to se pak člověk u těchto "horůrků" vůbec nebojí, přesto nostalgie u mě převládá.
Deset malých černoušků
Agatha Christie
Toto byla moje první detektivka od této autorky, tato knížka mi přišla povedená a čtivá, nápad je perfektní a vlastně klasický, již vícekrát použitý v různých knihách. Každopádně děj je napínavý a občas snad i zábavný. Mě se tedy rozhodně líbilo, že knihou neprovází žádný detektiv, že je děj tak výborně vystavěný na příběhu samotném. Určitě doporučuji k přečtení, protože prostě budete chtít vědět, KDO.
My děti ze stanice ZOO
Christiane Vera Felscherinow
Knihu jsem v období puberty četla nejméně 7x a opravdu velmi mě zaujala svojí surovostí a pravdivostí o světě drog v Německu. Klidně bych tuto knížku zařadila do povinné literatura pro své téma a opravdovost, která z knížky opravdu dýchá. Je vám z ní zle, špatně, nechutně, ale přesto čtete dál. Knížce přidává plusové body i to, že je autentická a biografická, jsou zde i reálné fotky "hlavních účastníků" a také obětí drog. Rozhodně doporučuji k přečtení.
Návrat za úplňku
Fan Vavřincová (p)
Dnes začnu trošku obšírněji :-) Mým nejoblíbenějších filmem pro pamětníky je Eva tropí hlouposti, nikdy jsem ale nepátrala po knížní předloze. Až díky Klasikomilům jsem objevila autorku. Knižní podobu Evy jsem ale číst nechtěla a tak jsem zvolila právě knihu Návrat za úplňku a byla to příjemné oddechové čtení, přesně takové, jaké mělo být. Námět zajímavý a já jsem si čtení docela užila. K přečtení doporučit můžu a děkuji zase o rozšíření vědomostí.
Legenda o Podkinovi Jednooušku
Kieran Larwood
Jůůů, to byla jízda. U této (primárně dětské) knížky jsem měla dva prvotní pocity: že mi svým způsobem a stylem připomíná Středozem a Pána prstenů a druhý pocit byl, že bych chtěl vidět Podkina zfilmovaného, protože by to bylo určitě skvělé. Během četby se nabalovaly další pocity, třeba nadšení, že autor vymyslel tak skvělý svět a že bych jako mládežník byla ještě více nadšená (i když jsem i teď jako dospělák). Jsem moc ráda, že takové knížky vznikají a těším se na další díl. Také musím zmínit ilustrace, které jsou také velmi zdařilé. K přečtení rozhodně doporučuji a jsem ráda, že jsem podpořila vydání i třetího dílu (aniž bych v té době četla první), protože jsem věřila, že to bude skvělé. Teď už vím, že je to skvělé.
Olinka a kouzelná truhla
Petr Hugo Šlik
Útlounká knížečka, která má ale velmi hezký příběh, který je určen dětem od 6 let (za mě si myslím, že příběh zaujme klidně i mladší děti) . Knížka má příjemné ilustrace a obsahuje jak pohádkový příběh - kouzelná truhla, drak, pohádkové příběhy v knížkách,.... tak reálný příběh - jak chtěl dědeček syna, vnuka (a má vnučku), že umí být mrzout, atd. Má tedy mírný, ale zřejmý přesah. Knížka se nám s dcerou velmi líbila a moc ráda ji doporučím dál.
Ráno a večer
Jon Fosse
Krátký lyrický román norského dramatika, který mě absolutně vtáhl, pohltil a na konci vyplivl zpět do reality. Název knížky samotné nám vlastně napovídá, že knížka je o dvou mezních situacích člověka, o jeho narození a jeho smrt. Ze začátku jsem si musela zvyknout na styl psaní autora, ale bylo to velmi rychle a takové přirozené. Knížka je velmi melancholická a přitom taková pravdivá, jak si většina z nás představuje co bude dál. K přečtení určitě doporučuji a ještě ve mě bude určitě chvíli doznívat.
Jméno / Noc zpívá své písně
Jon Fosse
Opět jedna z věcí, které bych si nikdy nepřečetla, pokud by nebylo výzvy. Dvě divadelní hry z pera současného norského autora byly obě velmi originální a zajímavé. Obě hry jsou zaměřeny na rodinné vztahy, určitou specifikací je málo postav, vše jsou obecné názvy postav jako sestra, dcera, matka, atd. Autor také vkládá těmto postavám do úst velmi krátké, strohé texty, které nám ale jasně vypoví myšlenku, kterou chtěl na čtenáře přenést - u mě se mu to tedy velmi dařilo a neuzavřené dialogy (občas i monology) mě velmi bavily a čtení jsem si užila. Za mě můžu doporučit.
Studie v šarlatové
Arthur Conan Doyle
Moje první knižní setkání se Sherlockem Holmese a panem Johnem Watsonem, no a vlastně jejich první vzájemné setkání je to také :-) Kniha se čte velice dobře, děj krásně ubíhá a je velmi dobře autorem vylíčen. Klasická detektivka, u které na konci knížky dochází k detailnímu rozuzlování celého příběhu. Miluju psa Baskervillského, Studie se mi také líbila, ale tzv. na zadek jsem si z ní nesedla, ale to nebylo ani účelem. Rozhodně jsem ráda, že jsem si knihu přečetla a že to byla právě "prvotina" těchto dvou šikovných literárních postav.
Singl
Jiří Franta
Aj ta krajta...Krásná úvodní strana knižního komiksu, jak kresba, tak font písma, ale tím to také končí, bohužel, za mě teda ne. Nelíbí se mi ani kresba (to má opravdu hlavní postava místo nosu zcela něco jiného...), ale zase v některých případech byla povedeně propracovaná, to zase ano. Textově také velmi slabé, pointa příběhu za mě nikde, vlastně pardón, je tam fotbal, alkohol, fotbal, alkohol a fotbal. Za mě bohužel nemůžu doporučit a jsem dost zklamaná.
Chaloupka strýčka Toma
Harriet Beecher Stowe
Jsem vděčná, že se díky skupince #klasikomilove dostávám ke knížkám, ke kterým bych pravděpodobně nikdy nepřišla. Kromě dokonalé knížky Tajemná zahrada přišla i tato nádhera, nedávám plný počet jen z důvodu těžkopádnosti textu, je krásný, ale opravdu by potřeboval nový překlad do "současnější" podoby. Jinak byla knížka plná všeho co správná knížka mít má, alespoň za mě, také to pro mě byla nejobsáhlejší knížka, která se věnuje otroctví a nevolnictví. Za mě můžu určitě vřele doporučit, hodně mi to v některých částech připomínalo nedávno dočtenou knížku Katka z pera polské autorky.
Podivuhodná cesta Nilse Holgerssona
Selma Lagerlöf
Mám sice doma krásné plné znění knihy, ale přesto jsem zvolila tuto hodně zkrácenou verzi (i když Meander má ještě kratši...), abych ji mohla číst s dcerou a obě jsme si užívaly ilustrace od Anne Suess, které známe z jiných leporel a knížek. Oběma se nám knížka moc líbila, příběh je plný dobrodružství, ale i poučení a ponaučení, které není opravdu "zadarmo", líbí se mi, že chlapec se "napravuje" postupně, získává zkušenosti a jistou moudrost. Moc jsem si knížku společně s dcerou užila a věřím, že i na plné znění se někdy dostane, za nás obě můžu vřele i tuto zkrácenou podobu doporučit.
Katka
Gabriela Zapolska
Silná a srdcervoucí kniha o dívce s kterou se život opravdu nemazlil. Ze začátku jsem měla chuť Katkou zatřást, ať se probudí a váží si více sebe sama, všichni s ní doslova zacházeli doslova jako s kusem hadru, ale postupem četby jsem měla čím dál větší pocit, že Katce byl osud naložen a nebylo ji dáno být šťastná. Každou chvíli jsem si myslela pozor, zvrat, teď se to v lepší posune a ejhle ne. Všichni muži jsou autorkou vylíčeni jako darebáci, sexuální padouši a zlosynové. Knížka je krásně napsaná, dýchá na vás to hnusno, pošmourno, špinavo, atd. z Katčina života. No a závěr knihy si také žádné servítky s hlavní hrdinkou nebere. Je to opravdu drásající příběh a jsem vděčná, že jsem si knížku díky Klasikomilce Evči přečetla. Za mě můžu určitě doporučit.
Bez vlasů
Tereza Drahoňovská
Graficky velmi povedený komiks, především přebálka se mi moc líbila, výborný nápad. Obsahově je kniha také velmi výstižná, i poučná. Zabývá se alopecií, autoimunitní chorobou, kde ztrácí daná osoba vlasy, chlupy, atp. Autorka popisuje své osobní zkušenosti, takže je to velmi autentické a tím to vlastně i čtenáře upoutá, na konci je i pár fotek a informací jak o autorce, tak o ilustrátorce - ideální. Za mě k přečtení můžu doporučit.