Chrám Matky Boží v Paříži

kniha od:

Chrám Matky Boží v Paříži obálka knihy
Mé hodnocení:

Koupit

Slavný román Victora Huga se odehrává ve středověké Paříži v době vlády francouzského krále Ludvíka XI. Dominantou je pařížská katedrála Notre Dame (Chrám Matky Boží), s níž jsou spojeny životní osudy hlavních postav, hrbatého zvoníka Quasimoda, cikánské tanečnice Esmeraldy a kněze Frolla. V roce 1956 natočil filmové zpracování tohoto slavného příběhu Jean Dellanoy s Ginou Lollobrigidou a Anthonym Quinnem v hlavních rolích....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/31620/chram-matky-bozi-v-p-31620.jpg 41439
Žánr
Literatura světová, Historické romány
Vydáno, Academia
Orig. název

Notre-Dame de Paris, 1831

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (197)

Kniha Chrám Matky Boží v Paříži

Přidat komentář
Janca001
03. dubna

Když se řeklo Chrám Matky Boží v Paříži, představila jsem si nudný a složitý román, který mě nebude bavit. Vždycky jsem se bála těchto velkolepých děl. Ale pokus omyl. Celkový děj mě zaujal, líbila se mi zápletka a postavy. Sice se našly kapitoly jako např. popis Paříže nebo popis Soudního paláce, které mě vážně nudily a přišly mi složité. Protože postavy si umím představit, ale město, které se za tři století určitě změnilo moc ne. Abych to shrnula, hodnotím knihu kladně. Skončila sice dost bizarně, ale bavila mě.

martunka
28. března

Úžasná kniha. K této knize jsem se teď po letech vrátila a jsem nadšená. Tenhle příběh je prostě krásný, smutný a k zamyšlení.


Amneris
27. března

Měla jsem problém se začíst, ale asi po polovině se mi příběh začal líbit.

Kiu
16. března

Do poslední chvíle jsem byla přesvědčená, že dám této knize nižší hodnocení. Ale ty poslední stránky....nemohla jsem knihu odložit a nakonec brečela jako malá želva, což se mi až tak často nestává. Vážně je svět takhle krutý? Ano, bohužel je a v tom je krása tohoto díla. Nejen absolutně realistické popisy Paříže,osob, ale i popis reálného utrpení člověka. A vlastně celého reálného života, každé malé bytosti na tomto světě. Určitě sáhnu po další knize od tohoto autora.

Katri
13. března

Když jsem začínala tuto knihu číst, chvíli trvalo než jsem se zorientovala v ději. O něco později se to však spravilo a příběh mě zaujal. Naneštěstí mě velice zklamala kniha třetí, tedy zdlouhavá popisná pasáž, kterou jsem četla snad na čtyřikrát a nakonec jsem ji - ačkoliv to běžně nedělám - přeskočila a pokračovala až tam, kde opět navazoval děj. To pro mě byla asi největší překážka, kdy jsem chvíli dokonce uvažovala, jestli knihu neodložím. Ale jsem ráda, že jsem to neudělala, neboť příběh je sám o sobě velice zdařilý. Líbilo se mi psychologické prokreslení postav, neokoukaný příběh a originální zápletky. Nejednou jsem byla napjatá, dojatá či překvapená. Chvílemi jsem dokonce měla pocit, jako by na mě skrze staré stránky skutečně dýchala atmosféra tehdejší Paříže.
Co se týče stylistiky, zde jsem byla spokojená. Slovní zásoba byla pestrá, mnohdy expresivní, což příběhu dodávalo "ten správný šmrnc." Jediným rušivým elementem pro mě byly výpovědi v cizích jazycích s vysvětlivkami pod čarou.
Když to celé shrnu, až na zmíněnou dlouhou popisnou pasáž byla kniha skvělá. Na jejím základě jsem si dokázala živě představit tehdejší společenské poměry, a to oceňuji. Victor Hugo je právem považován za literárního velikána a pokud je zde někdo, kdo by tomuto tvrzení nevěřil, může si Chrám Matky Boží přečíst sám. Pak mi jistě dá za pravdu. :)

AriaLovesBooks
08. března

Čekala jsem více... Příliš zdlouhavé popisy a dosti složitý jazyk. Ale příběh byl sám o sobě perfektní - dramatický a plný vášně.

Lucie__
02. března

U tohoto autora mám trošku problém se začátky knih. Vždy mi trvá, než se začtu, než mě děj začne bavit. Bylo tomu i u této knihy. Příběh byl na můj vkus příliš pohádkový s naivní "Popelkou" a laskavým "Netvorem", který samozřejmě nekončí vůbec pohádkově. Více mě zaujala kniha - Muž, který se směje.

Phyl
01. března

Krásu, nespoutanost, poslání a hlubokou uměleckou hodnotu architektury, zničil knihtisk. Teď je kniha, která má stejná poslání, jen se stala dostupnější možností se vyjádřit stále na vysoké úrovni, i když se stala nástrojem i hlupáků, ale tomu se dalo úspěšně vyhýbat, válcována internetem a jeho nástroji k vyjadřování. Člověk se musí mnohem více brodit tupostí a často se v ní topit, než má možnost nalézt vor v moři odporných sraček. Nerovný boj knihy se sociálními sítěmi spočívá hlavně v tom, že tento nástroj pro své zvratky a bezduché žvatlání dokáže ovládat každý a odevšad. Pak třeba může kdejaký rádoby hlubokomyslný zapšklý neandrtálec hodnotit knihy a psát k tomu své nic neříkající komentáře. Čekat na ovace, které znázorňují zdvižené palce a cítit se jako genius nad svým výplodem. Tak aspoň činím vždy já, největší z pokrytců a honitelů uznání.

1 ...