józi.odkudkam komentáře u knih

Takhle to vypadá, když se někdo války doopravdy zůčastnil a pak o ní a lidech v ní napsal. Nepřikrášlená ubíjející nuda, útrapy přesunů a nervy nadranc v krátkých úsecích samotného boje.
Takhle to vypadá, když jste s nějakými lidmi 24 hodin denně po několik let, znáte se skrz na skrz, lezete si na nervy a současně jste už tak nějak ze zvyku přáteli. Dobrou půlku tohohle opusu tvoří příběhy ve kterých nahlédneme do životů jednotlivých vojínů, četařů, poručíka a generála doma v USA (zejména pohled na důstojnické charaktery a jejich vliv na samotné odvíjení děje pro mě byl asi největším přínosem knihy), polovina druhá se pak mezi jednotlivými příběhy odvíjí jako putování napříč smyšleným ostrovem v Tichomoří, který mají vojáci za úkol dobýt. Mailer umí bez diskuze psát, popisy jsou živé, detailní a vy byste podle nich dokázali nakreslit mapu ( já to pro vlastní lepší orientaci i udělal:), Mailer je ale především skvělý psycholog, dokáže napsat postavy, které navzdory jediné poutající osobě autora opravdu různorodě působí. S rozuzlením, či snad s rozpuštěním mě pak zahalil postupně sílícím dojmem civilně suché, ničím uměle nepřihřihřívané frašky. Kniha je to skvělá a komplexnější pohled na válku asi nedostanete, ale určitě nesedne každému. Za mě průměrných 5*****

8 12.02.2015

Brutálních 5 ***** syrové, kruté a děsivé. Jasně bych to do povinné četby zařadil taky, ale pak narazím na komentář někoho z cílové skupiny, jako je mladistvá jolli - pro jistotu přikládám: "žádná kniha mě tak nezasáhla jako tahle, když jsem jí četla, všechno ostaní mi bylo srdečně ukradený, měla jsem hroznej problém se od toho odrhnout a jít se třeba najíst a škola pro mě v podsatě vůbec neexistovala, někdy jsem se ani nenamáhala si udělat úkoly před hodinou... Nemohla jsem si pomoct, ale i přes všechny ty absťáky a nechutný zákazníky jsem celou dobu něco Christianě záviděla, obdivovala jsem její pohled na svět... Vždycky jsem měla drogy zařazený jako naprostou příšernost, Po přečtení téhle knihy se na to ale dívám trošku jinak, Příběh Christiany je určitě děsivý, ale mě to prostě hrozně fascinuje"... a už si tak jist nejsem. To chceš vážně po nocích kouřit tatínkům ptáky? Chlapce si jistě časem najdeš i bez toho (stejně jako by to časem zvládla i Christiane).

PS: jolli, profil sis rušit nemusela. Jen jsem si prostě na základě tvého upřímného komentáře uvědomil, že by to někoho ve tvém věku přece jen právě nějak tak úplně klidně zlákat mohlo (jsem rád, že to tak u tebe není) a že by asi nakonec přeci jen nebylo nejrozumější titul do povinné četby na ZŠ zařazovat a zdejší provolávání o opaku bych tudíž krotil. Toť vše....A ono je to navíc asi stejně úplně jedno; kdo tam spadne, tak tam, z jiných důvodů, kniha nekniha spadne stejně, a já si tu vedu své šosácké monology. Jestli tohle čteš, tak promiň a hlavu vzhůru!

6 27.01.2015

"Ty vole, na takhle zmrdaný karty se můžu leda vysrat," oznámí Pung. Takto Štěpán otvírá svou povídkovou sbírku Holomráz. Ale popořadě, hledal jsem něco na způsob Kulhánka a doneslo se mi, že Kopřiva je taky pěkné číslo. Asfalt byl beznadějně vypůjčen, Zabíjení zas zčořeno, tak na mě zbyl už právě jen výše zmíněný titul. Holomráz je plný neotřelých slovních hraček, je sprostý, je cynický a krutý, ale hlavně je vtipný, a až na povídku Bedna drží svou laťku celkem stabilně a vysoko. Za mě průměrné 4 *****
PS: pochvala za vhodně kabaretní obálku

2 26.01.2015

Tahle knížka to má těžké. Je totiž fakt náročná; vřele doporučuji si před samotným začátkem projít chronologicky seřazené zápisky na konci knihy. Pokud je jen tak nepřelétnete, dost vám pomohou utvořit si obrázek o čem že bude řeč. Odměnou za přečtení knihy vám pak bude, alespoň dle mne, velmi názorný vhled do mentality raného křesťana a jeho vnímání světa jako krajiny nebes se kterou se peklo neustále aktivně prolíná a soupeří s nimi o hmotnou podobu, s jakou se nám bude svět jevit. A i když nemůžu říct, že bych vše pochopil, Valis pro mě stále zůstává nejlepším, hluboce lidským brnkáním na to, co považujeme za realitu. Od Dicka mám asi stejně pořád nejradši temný obraz, ale tenhle kousek zkrátka musím řadit před něj; hlodá ve mně dodnes. A nepouští. Něco něco se mu tam zkrátka povedlo vložit a ať je to, co je to, je to tam! Budu číst znovu. Čistých pět *****

9 25.01.2015

Hard scifi, nesedne každému. Pro mě naprosto brilantní, uvěřitelný popis cesty na Mars a jeho následné terraformace. Autor, div že se nevynoří na druhé straně, jde vážně do hloubky; zejména po stránce technické, společensko-politické, psychologické a ekologické. Skvělá ústřední čtveřice postav na kterou jen tak nezapomenete( i po letech jsem si ta jména jen přečetl a vše hned naskočilo) Asi nejdůležitější ale je, že se autorovi vážně povedlo dostat mě Tam. Neutuchající popisy krajiny se vám prostě nakonec zažerou pod kůži (pokud nejste líní si představovat) a od určitého okamžiku na té malé pouštní planetce, kdesi hrozně daleko jste. Čistých pět *****

2 25.01.2015

Tahle, bohužel takřka neznámá, monumentálně epická freska pečlivě budovaného příběhu s velkým maštalí pro detail a psychologii postav - si - pozornost - rozhodně - zasluhuje! (Fantastický závěr setkání obou civilizací pak nemá obdoby.) Kvalitativně úplně jinde než, dle mého názoru o poznání horší Oheň nad hlubinou. Tu na nebi si rozhodně ujít nenechte. Pham Trinli rulez! Čistých pět *****

2 25.01.2015

Úhelný kámen cyberpunku a i když mám Sterlinga taky rád, Gibsonův Neuromancer pořád zůstane mým nej. Má plno skvěle zakomponovaných nápadů, vše zaštíťuje velmi osobitý, vybroušený sloh, kdy do vás syrová, znečištěná, čínsko hackerská žíravina budoucnosti přímo leptá své spoje, a o pointě ani nemluvím - jen si počkejte, Kdo (asi už opravdu Kdo) za vším stojí! Četba žádající si plnou čtenářovu pozornost, rozhodně za ni ale budete odměněni. Čistých 5 *****

5 25.01.2015

Na kosmické stanici se dveře otevírají pomocí klik; ano tak stará knížka to je...Nicméně se jedná o skvělou, hororově laděnou ponorku na fantastickém pozadí planety s živým(?) oceánem, co vám zhmotňuje přání a touhy...Jestli nakonec není tajemství oceánu to (a nejedná se o spoiler, jen o volný výklad), že si sám vysnil vesmír a teď je zhrozen jak neúplné a mechanické přízraky jeho představ, že to všichni jsme. hahaha, no dobře no. Tohle dílko ve vás zůstane, čistých 5 *****

12 25.01.2015

Je fakt, že tady Crichton opouští svůj charakteristický rukopis, ale nikoli samoúčelně. Právě volbou poněkud archaického slohu, strohosti (která je však trefná) a citlivým přechodem z cestopisu ve vlastní vyprávění docílil zdání zcela vyjímečné historické věrnosti, díky které je pak vhled do kultury vikingů o to působivější a věrohodnější (on asi i dost věrohodný bude, Crichton šprtá prameny poctivě) A až zjistíte, co jsou vlastně zač ta mlžná monstra (na film nekoukejte, stojí za prd a ochudíte se o překvápko)...Jedna z crichtonovy nejsvětější trojice, jurský park, koule, pojídači mrtvých...kmen andromeda má u mě až bramboru. Čistých 5 *****
PS: Zabili sme medvěda. Proto muži vládnou. Svou fyzicky atavistickou silou.

3 25.01.2015

Modernější a akčnější odpověď na Lemovu Solaris. Budu se opakovat, ale tohle má myšlenku, napětí, skvělé postavy, cit pro detail, srozumitelnost a uvěřitelnost...jedna z crichtonovy nejsvětější trojice, jurský park, koule a pojídači mrtvých...kmen andromeda má u mě až bramboru. čistých 5 *****
Já, páč se sám sebe tak trochu bojím, bych do té koule snad radši ani nelez. Jen bůh ví, co bych na dně tohohle tripu našel.

9 25.01.2015

Crichton umí postavy i napětí. K tomu mají jeho knihy neskutečný punc uvěřitelnosti a ikdyž jde do hloubky problému, s přehledem zůstává srozumitelným. Navíc se mu opravdu povedlo vdechnout dinosurům život - ti tvorové dýchají, mají chování, charakter, pach...Skvělá, skvělá kniha (jedna z crichtonovy nejsvětější trojice, jurský park, koule, pojídači mrtvých...kmen andromeda má u mě až bramboru). Jen jsem dost dobře nepobral konec; mně by tam zpátky, i z lepších důvodů, nedostal nikdo ani párem volů, ale čert to vem. čistých 5*****

10 25.01.2015

Skvostně temný horor o špinavých zákoutích Londýna i lidské psýchy říznutý opiovým třeštěním a posedlostí. Čistá pocitovka. Úžasně atmosférická, v mém podvědomí hluboce zahryznutá, záležitost. Smekám.

7 25.01.2015

Co dodat. No a co, že jsem tak úplně nepobral hovory s Ummonem ani samotný konec, no a co, že mi forma vyprávění ala Dekameron přišla trochu jako berlička k poslepovaní jinak neslučitelného. Pořád jde o jednu z těch knih na kterou rozhodně nezapomenete, po jejímž dočtení si v sobě ještě aspoň týden nosíte dojem něčeho velkolepého, kterou si budete muset přečíst znovu...Myslím, že když jí Simmons dopisoval, byl si smutně vědom, že už jí ničím nepřekoná...snad nejčistších pět hvězd, co jsem kdy udělil.

13 25.01.2015

Pěkná, nápaditá, kvalitně rozuzlená a navzdory odbornosti srozumitelně napsaná space opera, která ve střední části trochu ztrácí dech, aby ho pak zase chytla. Mezi velké plusy knihy určitě patří vývoj vztahu postav dvou hlavních hrdinek, fajn ufoni a celkově dobrý pocit z dovršeného, uzavřeného díla, které si na nic nehraje - solidní 4*...od Alastaira si ještě určitě něco počtu.
Spoiler: Jen doufám (a to bohužel nebylo ani naznačeno), že se celá ta kultury slučující zoo po nějaké pangalaktické oběžnici taky pohybuje relativistickou rychlostí a zpomaluje tím svůj běh času vůči okolí, jinak by celý projekt vlastně dost dobře nedával smysl.

4 25.01.2015

V mísení žánrů zde jasně vede ten dobrodružný; to jen aby bylo jasno. V lehce vinnetouovsky naivním mutanto-univerzu prožívá hlavní hrdina David Valentine, USA Míra Dušín, spolu se svými svými kamarády rozličné trampoty. Za největší problém považuji právě ten fakt, že z rozparovačů a vlastně tak nějak ani z ničeho jiného vůbec nejde strach...škoda, očekával jsem, i vzhledem k vydařené obálce, něco temnějšího. No na druhou stranu, jako takový pg13 nezávadný, místy na drsnost si hrající i poučný kousek pro mládež asi fajn. Tři nemastně neslané hvězdy, čtyři ale vážně né.

2 25.01.2015

"Kontroverzní" francouzský autor nám vlastně vůbec nic kontroverzního neservíruje, jen obdivuhodně arogantní slátaninu o svém uvadajícím libidu, proloženou pseudointelektuálními žvásty. Z textu je přímo bytostně cítit, jak se ve svých masturbačních halucinacích považuje za osamělého rytíře odmítajícího nosit na očích klapky konzumní lži. Hrozně trpí, aby nám, sprostým plebejcům, mohl zvěstovat Pravdu! Jak sám v knize zmiňuje: Obávejte se jeho slov.
Nazvat tuhle politováníhodnou kreaturu romantikem může opravdu jen zhýralý frankofil vytírající si řiť žlutě ochmýřenými housátky. Uznale pohleďte na místní fotografii mistrovu. Jak mocně mu to na ní zapaluje! Hmmm

Achjo,už a ni nevím, kdy naposled jsem nějakou knížku nedočet. Od Dne Vosáka jsem si mnoho nesliboval; chtěl jsem zkrátka nějaký jednochuchý výplach na relax, leč Michal Špaček, alias, muhehehehe, USA brigádní generál na důchodě *****Michael Starling***** hravě předčil má nejtemnější očekávání. V jedné povídce ďábelsky lstivý Vosák nasměruje partičku kladných hrdinů dračího doupěte na smrt, pointou povídky jiné je pak zase, hahaha, já to snad ani, hahaha, nedopí hahaha šu, vzájemné pozvracení se.. Tu mi začlo svítat, že ten náš Míša bude asi pěkně vykutálený ptáček. Humorem nejjakostnějšího zrna jsem se prodral až k vlajkové lodi Špačkova opu-su; povídce "Vosákova bouře - technothriller", kde jsem na 56. straně shledal, že se jedná o ubíjející inventář vojenské techniky (kniha je laskavě doplněna i o poměrně rozsáhlé tabulky rozličných válečných strojů aby se čtenář plně orientoval a nemusel pro komplexní pochopení příběhu sáhodlouze pátrat v externích zdrojích), mistrnými dialogy sklouben v jakousi kroniku vojenských přesunů...co vám budu povídat, roníc slzy štěstí, jsem šel do kolen a hlavouozembouch.