Yokolobuna komentáře u knih

Za to málo peněz nabízí Světlonošova cesta pořádný nášup muziky. Titulní příběh je sice na můj vkus psaný trochu moc poeticky, kdy Rachel v kontrastu působí naopak příliš hloupě. I tak se mu však daří fungovat jako předzvěst něčeho velkého a svou zvláštní kresbou dokáže zaujmout. Vysokou kvalitu si drží i doplňkový sešit Lucifera, který však brnká na dost rozdílné emoce a velice dobře se zde představuje také další Careyho počin Mezi řádky. Trojice příběhů tak šibalsky láká k přečtení obou obsažených komiksových sérii. Rozhodně nejde o dokonalou knihu, ale za toho stováka budete lepší kousek hledat celkem obtížně. A to se počítá!

3 26.09.2018

Azzarello trochu šlápl vedle. Ač se z počátku zdá, že brnkání na dospělejší a velice filosofickou notu může přinést svěží vítr, nakonec tento přístup knihu potápí. Azzarello totiž plácá hrozné hlouposti, které jsou tak hluboké, že na jejich dno nelze dohlédnout. Stylu je podřízen i samotný příběh, který skáče od jednoho k druhému, je zmatený a v jednom místě jsem naprosto nepochopil, co tím chtěl autor říct. Je to velká škoda, protože Leeova kresba je naprosto famózní a z dosud čtených DCKK mi sedí nejvíc (pochvaloval jsem si ji i u Ticha). Vlastně by mi moc nevadilo, kdybych dostal nějaký vadný výtisk, kde by úplně chyběl text. Až tak dobře se na to kouká a tak špatně se to čte.

3 12.01.2018

Green Arrow je rozhodně ucházející komiks, směrem k průměru ho však tahá pár zásadních věcí. Kresba mi podobně jako v Dlouhém Halloweenu příliš nesedla. Jak se píše v úvodu knihy Jock "ořezal nadbytečné detaily", jenže je ořezal až na dřeň, takže komiks i díky stále stejnému prostředí ostrovní džungle nezřídka působí trochu nudně. Samotnému vyprávění chybí nějaký zajímavější "WoW" moment a i když tak trochu civilní dobrodružství Olivera Queena relativně baví, je bohužel dost zapomenutelné. Tak jako tak bych si nějaké další dobrodružství s novodobým Robinem Hoodem klidně střihl, tentokrát však s jiným kreslířem.

3 22.11.2017

K naprosto fantastické kresbě se tentokrát přidal i velice slušný scénář, kdy oba přítomné příběhy hravě strkají do kapsy ty z minulého dílu. Vůbec bych se nezlobil, kdyby se Ekhö v budoucnu do Modré Crwe zase dostalo. Jen ta Mravena by mohla být trochu menší semetrika.

3 15.11.2017

Velmi shovívavé čtyři hvězdy? Nebo přísné tři? Nakonec jsem sáhl po druhé možnosti. Dragon Age: Origins jsou mojí vůbec nejoblíbenější hrou, jen poutavou předlohou by si mě však kniha nezískala ani omylem. Gaider jede trochu na jistotu a občas mi přišlo, že si neví moc rady jak vyplnit místo mezi jednotlivými záchytnými body příběhu. Král Meghren je naprosto černobílý padouch, který hlavně ze začátku prostě šustil papírem. Zloduch jak z pohádek pro děti. S ostatními postavami to už tak zlé není a přerod až neuvěřitelně naivního (kam se hrabe Clark Kent) a otravného Marika nakonec má něco do sebe. Poslední čtvrtina knížky je pak vyloženě povedené a Gaiderovi se přeci jen povedlo překvapit a vykřesat z předlohy přidanou hodnotu. Kolem půlky však budete pravděpodobně celkem znechuceni slabším písemným projevem autora, ale i většinou postav. Ukradený trůn je tak především příslib a pokud bude další díl kvalitou víceméně podobný, možná už to očko přimhouřím.

3 13.11.2017

Tak tady půjdu trochu proti názoru ostatních, ale první díl Dlouhého Halloweenu mi moc nesedl. Hlavní podíl na tom má šeredná kresba, které jsem skutečně na chuť nepřišel. Vzhledem k tomu, že si kniha libuje v rozsáhlých panelech s minimem textu je tento "nedostatek" ještě citelnější. Některým panelům, zejména s vyobrazeným Batmanem nebo Catwoman, sice nelze upřít styl, u zbytku jsem měl ale nutkání vypláchnout si oči Savem. Mimo je i coloring, kdy se dočkáme pouze vyloženě vyblitých barev. Rozumím tomu, že je Dlouhý Halloween určitým způsobem stylizovaný, ale nekouká se na to vůbec dobře. Příběh je sice celkem obstojný, ale kresba mi ho vlastně spolehlivě zabila. Ticho mi v tomhle ohledu prostě sedlo daleko víc.

3 27.09.2017

Velice povedené minipohádky. Vyloženě mi nevadily ani komentáře od Brumbála... i když fakt, že jsou rozsahem delší než některé bajky, je na pováženou. Kvalitní, avšak až trestuhodně kratičká jednohubka.

3 14.08.2017

Šlo o mé vůbec první setkání s Dilbertem a odcházím z něj lehce zklamaný. Hlavně ze začátku u mne tahle sbírka nenašla úrodnou půdu. To se sice do jisté míry zlepšilo s řadou povedených stripů v zejména kolem poloviny knihy, ale ani tak nemohu říct, že by šlo o vyložený skvost. Nepřijde mi, že bych hodně materiálu nepochopil, spíš mi přišel slabý... jak provedením tak pointou. Kdyby se mi ale do rukou dostal nějaký další soubor, dám dvojici Dilbert/Dogbert rád druhou šanci.

3 11.08.2017

Dokonalé to určitě není, ale skvěle mi to sedlo. Nakonec tedy možná trochu neobjektivní plný počet. Nadšení pramení nejspíše z faktu, že tenhle žánr obyčejně úplně nemusím a očekávání tak byla na nule. Akční "bum bum" bez zajímavého kontextu mě totiž i ve filmech (dívám se na tebe, Bonde) paradoxně velice nudí.

Americký zabiják však není nesmyslně akční a těch přestřelek není zase tolik, aby působily nesmyslně a prvoplánově. Mitch Rapp se zde teprve formuje a i když je trochu Superman, je to tak nějak v mezích a dostatečně zakotvené do děje.

Ne, on Americký zabiják asi není ani v rámci žánru vrchol. Přeci jen jsou příměsi děje až moc standardní (vodkou nasáklý ruský oportunita, banda černobílých islámských teroristů). Ale jak už jsem psal, tady mi něco brání být objektivnější. Číst o drilu na výcvikovém táboře, "vyslýchání" Stana či o prvních krůčky zabijáka Rappa mne jednoduše bavilo natolik, že jsem s přivřeným okem klikl na plnou palbu.

Hodnocení na DK v době přečtení: 84 %; Moje hodnocení: 90 % jako 142. hodnotící.

2 09.05.2022

Vzhledem ke zdejšímu hodnocení jsem to čekal vlastně ještě o něco horší. Flash: Zrozen k běhu je soubor příběhů s Kid Flashem, který v konečném důsledku působí nezajímavě jako ostatně celá postava samotná.

Příběh je hodně civilní a epické bitvy se zástupy záporáků se tu nakonají. Spíše tak jde o kratší příběhové celky, věnované formování identity Wallyho Westa jako Kid Flashe. Jako třešnička na dortu pro fanoušky to asi fungovat může, pro běžného čtenáře je to celkem o ničem.

Bohužel mě nebavila ani kresba napříč celou knihou. I vzhledem k době vzniku jde o dost oldschool záležitost, které jsem nikdy na chuť nepřišel. Evokuje mi dobu naivních příběhů o plochých postavách v pláštěnkách. Kniha tak není kdovíjakou potěchou žádného smyslu. Vyjma bonusového příběhu (klasicky nečitelná otřesnost) však nejde o vyloženě hrozný komiks a nakonec to prvnímu komiksovému setkání s Flashem na ten průměr vyjde...

Hodnocení na DK v době přečtení: 63 %; Moje hodnocení: 55 % jako 49. hodnotící.

2 29.04.2022

No, prvních několik stran jsem byl z Ruckova filozofování nešťastný a čekal jsem podobnou rádoby hlubokou slátaninu ve stylu Superman: Pro zítřek.

Nepříjemný pocit mi však naštěstí nevydržel dlouho, a i když nemám postavu Wonder Woman ani DC komiksy obecně kdovíjak v lásce, "Lži" jsem si nakonec vlastně dost užil.

Komiks má velmi dobrou atmosféru a parádní kresbu, která přebíjí trochu zkratkovitý a místy podivně vyprávěný příběh. Zejména scény z džungle jsou po vizuální stránce skvělé a musím pochválit i práci s panely. Jen ta obálka je k uzoufání nudná a ke čtení rozhodně nevybízí. Konec trochu zamrzel, protože tady se děj prostě usekl a čtenáři tak nezbyde než se poohlédnout po druhém dílu. "Lži" totiž předkládají spoustu otázek a pramálo odpovědí.

Hodnocení na DK v době přečtení: 73 %; Moje hodnocení: 75 % jako 95. hodnotící.

2 22.04.2022

Přibližně první polovina byla vlastně dost dobrá. Měl jsem pocit, jako bych četl ty horší a méně vtipné (což však znamená stále skvělé) díly série Kladiva na čaroděje (vyjádřením ve hvězdách 4/5). Zápletka se rozjíždí zajímavým způsobem a hlavní "padouch" v podobě nenasytných Závojů je dostatečně osobitý a poutavý.

Velmi dobrý dojem se však zlomil někdy při počátku mezidemenzionálních hrátek, kde začal příběh nepříjemně sklouzávat k nesmyslu. Svižná zápletka začala koketovat s plejádou divných nápadů, které dohromady příliš nedržely. Najednou jsem Donbavandovi přestal věřit ucelenou tvůrčí vizi a začal ho podezřívat z nabalování tu lepších, tu horších (klauni) nápadů jak mu zrovna letěly myslí.

Z předlohy v podobě seriálu jsem viděl pouze pár epizod a u nich jsem měl vlastně podobný pocit jako u druhé části knihy. Závoj smutku je tak vlastně možná poctivě věrný svému předobrazu, mě osobně absurdity bez pořádného ukotvení příliš nebaví. Tak se kvalitní fantasy/sci-fi nedělá. I přes kritiku se kniha čte dobře, má skvělé tempo a fajn momenty, jen to na můj vkus autorovi ustřelilo do příliš velkého bizáru.

Hodnocení na DK v době přečtení: 80 %; Moje hodnocení: 65 % jako 302. hodnotící.

2 20.04.2022

Dobré... Vlastně hodně dobré. Komiksovým extrabuřtům se povedlo to nejdůležitější – převést seriál do bublin bez toho, aby cestou poztrácel duši.

Z komiksu je cítit taková ta správná pohoda a rošťáctví, které bohužel už roky televizním Simsonovým chybí. Za to si rozhodně tým kolem Steva Vance (zde je chybně jako autor uváděn taťka Simpsonů – Matt Groening) zaslouží uznání. Lví podíl na zachování "simpsoňáckého feelingu" má rozhodně i překladatel Petr Putna, díky kterému trousí postavičky repliky přesně takové, jak jsme zvyklí z televize.

I přes značné kvality lze z Komiksových extrabuřtů přeci jen cítit rezervy. Jednotlivé příběhy i přes povedené vtípky, svými nápady za těmi lepšími epizodami seriálu zaostávají. Vyloženě mizerný však není ani jeden a i minipříběhy v rozsahu několika málo stránek baví spolehlivě (snad až na ten Krustyho... Šášu jako postavu prostě moc nemusím).

Kresba Billa Morrisona je naštěstí věrná té ze seriálu. Jen došlo k určitému zjednodušení, kdy mnohé panely například postrádají detaily v pozadí. Dívá se na ni moc pěkně, ale pár vychytávek by panelům jistě přidalo na živosti.

Získáno v říjnu roku 2018 ve velkém setu komiksů s tématikou Simpsonů na aukčním portálu Aukro za celkovou cenu 1.500 Kč.

Zkráceně? Trochu jednodušší, ale stále fajn příběhy postav legendárního seriálu z doby, kdy svůj legendární status stále pečlivě budoval. I přes rezervy se povedlo ducha Simpsonů převést na papír bez větších škobrtnutí.

Hodnocení na DK v době přečtení 84 %; Moje hodnocení 85 %

2 02.06.2019

Jasně, Příběhy doktora Dolittla jsou určené dětem a stojí na zajímavém a nosném námětu, podle mě však nejde o dobrou knihu a to ani pro nejmenší čtenáře. Děj zběsile uhání kupředu, veškeré minipříhody party kolem dobráckého doktora jsou ořezány na nezbytné minimum, čímž ale naprosto postrádají nejen hloubku, ale i poutavost. Stane se toho skutečně hodně, ale vždy se klouže jen po úplném povrchu, který není v mnoha případech zábavný (troufnu si říct) ani pro děti.

Vedle strohosti vyprávění se mi příliš nelíbil ani autorův styl psaní. No a třeba charakterové vlastnosti většiny zvířecích hrdinů by si děti osvojovat příliš neměly. Útlou knížečku nespasí ani ilustrace, které relativně fungují v konstrukcích s velkým množstvím postav a prostředí, ale některé jednotlivé obrázky zvířátek jsou poměrně dost ošklivé.

Zkráceně? Nepovedená dětská knížka prakticky ve všech ohledech, kde se autorovi z dobrého námětu a kostry příběhu nepovedlo vykřesat skoro nic.

2 09.12.2018

Kacířství pro mne bylo příjemným překvapením. Osobně nejsem vyloženě fanoušek her, jsou si na můj vkus příliš podobné. Spojení tragického příběhu Johanky z Arku a fiktivního soupeření asasínů a templařů přitom v knižní podobě funguje skvěle a pátrání Simona Hathawaye v minulosti i současnosti dokáže vtáhnout. Jen škoda, že celá konspirace kolem Rikkina minimálně v téhle knize vyšumí a otázky zůstanou. Jinak šlo ale o nadočekávaní zajímavé čtení. Přečtení předešlých dílů série nepůsobí jako vůbec špatný nápad. Kdo by si to u knih podle tak masové serie jako AC pomyslel...

2 31.08.2018

Tak tohle šlo mimo. Rosa již od začátku soupeří o korunku nejvíc nesympatické hlavní hrdinky všech dob. Těžko se ztotožnit s někým, kdo během pár stránek dvakrát krade jen tak z nudy. Po zbytek knihy se pak plahočí po Sicílii, nic moc nedělá a je v permanentní depce. Autorovi se nápad s Arkádskými dynastiemi nedaří zužitkovat a z mafiánského zasazení vzniká nesourodá splácanina, kde chování postav nezřídka postrádá logiku (o sedmi vystřelech z revolveru na šest nábojů nemluvě). Když se pak na pár stránkách čtyřikrát dočtete, že něco trvalo "nekonečný" okamžik či "nekonečnou" chvilku, máte chuť mrsknout Arkádií o futra. Ano, pár momentů kniha má, ale ty jsou tak utopené v YA balastu, že další kniha série prakticky nepřipadá v úvahu. Pevnost PLUS mi prostě nadělila další "skvost".

2 09.07.2018

Tak opět za plný počet. Bureš mne svým koktejlem různých epoch a historických osobností neskutečně baví. Možná není vhodné psát, že jde o to nejlepší, co jsem poslední dobou četl, ale nejzábavnějsí rozhodně. I když mi zejména z počátku přišlo pokračování malinko slabší, než první díl, nakonec ho takřka dohnalo. Opět skvělý záporáci s rozdílnými motivacemi, technologiemi a úchylkami (jen se zde objevují i lehká klišé jako treba pedofilní kněží). No a Toňa je trochu naivní husička, ale to vám nebude bránit užít si tuhle pecku. Propast času by si zasloužila Hollywoodskou péči!

2 19.04.2018

Obstojná vampířina, která dokáže neotřelým přístupem k subžánru zabavit. Jde sice o trochu naivní čtení a vyprávění v první osobě občas drhne (stejně tak i jazyk knihy není moc zajímavý), ale nad tím se dá vzhledem k cílovce přimhouřit očko. Zajímavější je paradoxně poklidnější první půlka, kde se rozebírá život mezi upíry, než pozdější akčnější fáze, kde Fukuda ztrácí. Jen doufám, že v dalších dílech přijde na další fígle jak udržet čtenářovu pozornost, než stále se opakující honičky kdy jsou několik stánek upíři "těsně" za utíkajícím hrdinou. Díky Pevnosti, protože Hon bych si pravděpodobně nikdy nepřečetl, nedostat ho jako přílohu časáku. No a to by byla přeci jen škoda. 7/10

2 02.09.2017

Zaprášený kousek, který mi v knihovničce zbyl z dob dětství. Zacílení na děti je více než patrné a z toho pramení i většina slabin knihy. Autor vyloženě klouže po povrchu a do knihy se snažil nacpat mnoho šokujících odhalení a napínavých zvratů. Tyto prvky však v očích dospělého čtenáře působí v tom lepším případě naivně, v horším jako úplné pitomosti.

Příběh je přímočarý a velmi rychle ubíhá. Bohužel odrostlejším čtenářům nemá moc co nabídnout. Osobně u knih pro děti oceňuji, když autor popustí uzdu fantasie a výsledek tak může být zajímavý i přes jednodušší literární styl (knihy Roalda Dahla). Pomsta hraběte Gundolfa je v tomhle ohledu spíše takový standard bez nápadu.

Nápad s interaktivitou knihy je fajn, provedení však zásadně pokulhává. Hádanky jsou mnohdy nesmyslné a řešení nelogická. Z obrázku těžko poznáte, že klika není zaprášená (což byste dle autora poznat měli). Je to koncept, se kterým by chtělo více pracovat a poté může jít o velmi atraktivní zpestření pro mladé čtenáře, kteří literární svět teprve začínají objevovat.

V konečném součtu tak jde o určitý standard literatury pro děti, který není v ničem vyloženě špatný, ale v porovnání s četnou konkurencí ničím ani nevyniká.

Hodnocení na DK v době přečtení: 82 %; Moje hodnocení: 55 % jako 177. hodnotící.

1 21.06.2022

Tak jsem slupl další Kladivo... a opět chutnalo. Kubu Maříka znám z povídek v časopisu Pevnost a již tam patřil k vůbec těm nejčtivějším autorům. Do Kladiva procpal snad ještě více prvotřídních popkulturních odkazů a vtipů než tatík této nařachané série Pavlovský, kterému je ostatně stylem psaní i dost podobný.

Příběh o neklidně klimbajícím démonovi, který se pomalinku probouzí a jen tak mimochodem v lidech podněcuje nutkání zarazit neoblíbenému sousedovi slunečník mezi půlky, mi z počátku přišel maličko slabší. V konečném součtu však opět hravě dosáhl kvality předchůdců. I díky Maříkovu stylu psaní jsem neměl výraznější problém znovu sáhnout pro plnou palbu v hodnocení.

Vyloženě mne vadila jen pasáž, kdy autor hovoří o státních policistech jako o strážnících... Strážníci jsou příslušníci Městské policie a tyto dvě složky mají společného daleké méně, než by se mohlo zdát. Je to škoda, ale přeci jen jde trochu o slovíčkaření a za šťavňatý zbytek Drsných snů lze autorovi malinkou chybku odpustit (co si budeme povídat, psát to já, beztak bych faktických chyb nasekal fůru někde jinde).

Zkráceně? Mařík Kladivo nezlomil ani nepoškrábal, naopak ho povedenými odkazy na popkulturu a zdařilým humorem pořádně vyleštil... no a Felix, Vincenc, Walter a Klaudie ho pak (společně se smetákem) zarazili pekelnému neřádu do chřtánu. 90 %

1 06.01.2019