Yokolobuna
komentáře u částí děl
Což o to, námět, zasazení i princip magie (založená na krvi a vyvolávání démonů) špatné nejsou. Objevuje se však bohužel pro kratší literární útvary celkem typický neduh, kdy autor svým pojetím jen klouže po povrchu a načrtnuté nápady nejsou dotažené. Celé to navíc působilo, jako vytržené z kontextu. Jasně, na malém prostoru se svět a postavy rozpracovávají těžce... Bez konce však trpí zejména ve svém závěru. Povídka totiž plně dostává svému jménu a konec jí vlastně chybí. To bohužel nepůsobí ani zdaleka jako geniální autorský záměr jako spíše bezradnost a textu samotnému tak citelně chybí pointa. No a pocit, že jste to vlastně četli dost zbytečně, je u povídky vážně průser.
Čteno v časopise Pevnost.
Poctivý Kotleta, který dovede bavit po celou dobu. Sice se nedaří u vtipů vždy uhodit hřebík na hlavičku, ale kadence hlášek a úchylností je úctyhodná. Možná to není, co se týče příběhu nic převratného, jako povídka v Pevnosti však funguje skvěle.
I když má povídka velice slušné hodnocení, já nadšený nebyl. Nápad ani realizace nebyly nejhorší, zpusob jakým se děj posouval byl však trochu bezradný. Hrdina vždycky někam koukl a zázračně si něčeho všimnul. Nedaří se ani příliš dobre budovat napětí, když se vždy v časovém pressu stíhá všechno vyřešit i když to časově naprosto nevychází. Přečteno v časopisu Pevnost.
Zdařilá povídka ze světa Kladiva na čaroděje. Jakub Mařík standardně patří k těm lepším autorům, kteří publikují v časopisu Pevnost.
S přimhouřenýma očima průměrná povídka, která vedle slabšího zpracování nepřináší ani nejaký zajímavější nápad. Jako "reklamní" povídka v Pevnosti tak moc neobstojí.
Vcelku zajímavá povídka z období před 2. světovou válkou s hodně (Spoiler ALERT!) pochmurným koncem. Četl jsem ji v časopise Pevnost, kam se skvěle hodí. Rozhodně oceňuji akurátní délku a slušné budování nepříjemné předválečné atmosféry. Přečtení celé povídkové sbírky Ve stínu Říše se rázem vůbec nejeví jako špatný nápad.